Povídky

Honza už byl taky nahý, ale trochu schovaný za jedním sloupem. „Julku, vezměte se vzájemně v pase.“ Jenže tahle vzájemná blízkost a doteky na intimních místech vyvolaly své. Jejich už zvedající se penisy si dělaly, co chtěly. „Hoši, zajdeme ven. Klidně na to vleťte, když je chuť. Bože to je krása.“ „Ale my spolu nechodíme, jsme jen v práci.“ Honza na sebe rval slipy. „Tak to je věčná škoda. Vašim miláčkům se vzájemně líbíte. No to je vaše věc. Tak kdy začneme?“

„Představ si, mám skvělou zprávu!“ zahlaholím nadšeně, jakmile zapnu na notebooku WhatsApp a zjistím, že Tobi je online. „Jakou?“ vybídne mě a přidá usměvavej a pak zvědavej emotikon. Na oplátku mu tam hodím jeden rozveselenej, takovej ten v tý narozeninový čepičce. Mám totiž úplně luxusní a přesně takhle rozjásanou náladu! Jednak jsme se ve škole s Jirkou zase udobřili, z čehož mám samozřejmě radost – i Tobi si včera všiml, že jsem nějakej míň hovornej než dřív, až takovej vliv na mě to dohadování s Jirkou má –, no ale hlavně jsme se dnes dověděli ve škole super novinku! „Dověděli jsme se dnes – “ začnu psát… A najednou mě něco napadne. Napadne mě, jak celou tuhle akci povýšit na něco lepšího.

Přicházíme do stáje, kde již ostatní koně dostávají večeři. Sami s Nerem se hlasitě dožadují svého přídělu. Trochu jsme se zpozdili, jim se to evidentně nelíbí. Jakmile vstoupím k Sami do boxu, kde už nervózně pochoduje, zastaví se u žlabu. Přendám jí žrádlo do žlabu. S chutí se do něho pustí, nabere si pořádnou dávku, přežvykuje. Něco, pro mě nepochopitelného, ji vyruší, chce se podívat, co to je. Natáhne krk, tlamu má plnou krmiva, hlavou přejede nad mojí, v tu chvíli jí část žrádla vypadne. Vidím, jak kolem mě poletují částečky jídla. Největší část mi dopadne na vlasy, ramena. Stejnou trasou se vrátí ke žlabu, na mě dopadá další várka.

Na Dana to bylo dost rychlé, ale co, pořád po tom toužil, přece neřekne ne. Dál už neuvažoval a zcela se poddal Sváťovi. Klekl si podle pokynů a hned ucítil jazyk na svém svěrači. Nejdřív ho líbání trochu lechtalo, ale jeho druh stejně dlouho nevydržel. Nedočkavě přejel prsty s trochou krému a hned se snažil zasunout. To bylo dost jiné než tuba z umělé hmoty. Taky silnější a delší. Začal se přizpůsobovat a vycházet Sváťovi vstříc. Vzrušení obou hezky vrcholilo. Už se přerušit nedalo. Trochu si pomáhal se svým penisem, ale byl otočen, a jeho výstřiky zmizely v ústech protějšku.

Beru si letní rajtky, abych se venku neupekl, k tomu volnější tričko. Perka na nohy, chapsy do ruky. V sedlovně si vyzvednu čištění na koně. Chapsy a čištění nechám na úvazišti a jdu k výběhům. Pískám si a zvednu hlavu k nebi. Je nádherné, kobaltově modré, sem tam nějaká řasa. Žádný náznak toho, že by měla přijít letní bouřka. Bože, celý se chvěju vzrušením. Celé moje tělo vrní, takovou tou nedočkavostí a radostí. Moje nálada je plná očekávání, až se rozběhneme po louce a budeme vnímat jeden druhého. To naše propojení nejde slovy popsat.

Chlapci mají zhruba stejně let, zjistili. Pavel se dal jako řidič k profesionálním hasičům. Maxián mu zítra ukáže kašnu, stejně se tam bude muset ukázat. Nocí si mohou užít do neděle. Bude muset Richardovi za skvělou službu do obálky nějakou korunku přidat. Za zprostředkování. Jejich vybavení bylo obdobné. Ve vaně se jen rozdráždili. A byl kumšt se udržet. Zato na posteli, vlastně válendách se vyblbli do sytosti. Chvíli se hladili a užívali si až elektrizujících doteků.

Když se Bohdan vrátil z Milána, rozjel naše randění naplno. Stále častěji na mě čekával před studiem a pak jsme se jen tak toulali Prahou, jindy jsme si zašli na večeři nebo mě pozval na koncert či hudební vystoupení. Já mu to oplácel lístky do divadla. Měl jsem rád veselohry a taky moderní balet. Ze začátku jsem našemu vztahu nepřikládal příliš velký význam, Bohdan byl přece o deset let starší, říkal jsem si, je to dobrá chemie, etapa kamarádství, která časem vyprchá, nechám tomu volný průběh.

Svou ruku pomalu vymanil, jak chlapec usnul. Opatrně vstal a šel si sednout ke stolu naproti, aby na Toma viděl. Hlavou mu letěla spousta myšlenek. Vypadalo to, že Tomovi taky není lhostejný. Mohl to být jen strach, pocit ohrožení a v něm čekal pomoc. Určitě si nesmí jejich blízkost vykládat jako náklonnost fyzickou. Kdo ví, jak na tom je. Nic nenaznačovalo, že by byl jako on.

Tanečná škola bola tichá, keď Filip dorazil. Hala bola prázdna, svetlá zhasnuté, no vedel, že Martin bude stále vo vnútri. Dvere boli odomknuté, ako vždy, a Filip vošiel dnu. Jeho kroky sa ozývali prázdnou chodbou, keď kráčal smerom k hlavnej tanečnej sále. S každým krokom cítil, ako mu srdce bije rýchlejšie – bol nervózny, ale aj odhodlaný. Keď však otvoril dvere tanečnej sály, to, čo uvidel, mu vyrazilo dych. Stuhol na mieste, šokovaný obrazom pred sebou.

A pak už jsem jen přes její rameno sledoval, jak se po nás naši bývalí spolužáci otáčí. On ne, ne hned. Dominik. Konečně se obrátil. Vypadal pořád skvěle, dokonce bych řekl, že líp, než když byl ještě kluk. Teď byl chlap. Stejně jako já, na prahu středního věku. Ale já v něm stejně pořád viděl toho kluka. Podíval se na mě a pozvedl vinnou sklenku, kterou držel. A já byl zas zpátky v chatce, na břehu Lipna a on…

„Ser na brambory, vem frísku a zaběhni, seš tu hned, sprintere.“ Vo tom „hned“ by se dalo diskutovat, jsou to nejmíň tři kiláky, ale Kevin zní, že mu na tom z ňákýho důvodu záleží. A že mě tam potřebuje. A jestli mě tam potřebuje, tak je to no-brainer. Stejně jako když já potřebuju jeho.

Michal sa posadil oproti nej a vzal si kúsok chleba. Vedel, že to musí povedať, ale nevedel, ako na to. „Mami, dnes večer nejdem do cukrárne. Idem von.“ Mama odložila noviny a uprela naňho zvedavý pohľad. „Von? S kým?“ Michal sa zamračil, snažiac sa premyslieť, ako to vysvetliť. „No, vieš…, s tým chalanom, čo chodí do cukrárne…“

Ani nevieme ako a je neskorý večer, zmáha nás už únava. Prišiel čas zaľahnúť do postelí. Osprchujeme sa a teta nás odvedie do hosťovskej izby s dvomi širokými posteľami a nadýchanými perinami. My však vieme, že spať budeme len v jednej, že bude dlhá aj táto noc, plná vášne bozkov a lásky. Teda ja mám trošku obavy, či môj čertík bude ešte dnes zvládať erotické harašenie.