Filtr povídek

  • Veron
Stylromantika
Datum publikace23. 5. 2024
Počet zobrazení165×
Hodnocení3.77
Počet komentářů2

„Nemel se. Proboha klid. To zvládneš." Dianě už začínala docházet trpělivost s jeho roztěkaností. „Nechápu, proč tam nemůžeš jít se mnou?" Už potřetí mu uvazovala bílého motýlka a nyní s ním začínala být spokojená. Stáli v obývacím pokoji a Diana Filipa připravovala na velký večer – stejně jako kdysi jeho otce… Bělost Filipovy hedvábné košile se skrytými cvoky uvězněná v perfektně padnoucí dvouřadé vestě s tradičními klopami a výstřihem ve tvaru V ze střídmě reliéfního piké ostře kontrastovala s černí pánských kalhot z jemně česané vlny s příměsí kašmíru. Po bocích je zdobil lesklý lampas a ve spodní části rozparek ve tvaru ocasu ryby zvaný fishtail. Černé lakované boty byly dokonale vyleštěné. Nervózně se snažil stále upravit vyztuženou manžetu na levé ruce, kde probleskoval zlatý manžetový knoflíček ve tvaru erbovní lilie.

  • Isiris
Stylromantika
Datum publikace18. 5. 2024
Počet zobrazení715×
Hodnocení4.87
Počet komentářů11

Jeho rameno se dotkne mýho, což by mě nemělo nijak rozrušovat, za poslední dva týdny jsme se jeden druhýho nadotýkali až až, jenže… To bylo jiný, to mi Ryan v podstatě jenom pomáhal přežít, když se to tak vezme. Kdežto teď sedíme na jedný posteli… a přes nohy máme přehozenou jednu deku… a z našich těl sálá taková ta ranní horkost…

  • Veron
Stylromantika
Datum publikace16. 5. 2024
Počet zobrazení494×
Hodnocení4.03
Počet komentářů12

Doteky prstů mu tančily ve vlasech, byť se koukal prostě jinam. Nepohnul se ani ve chvíli, kdy mu dlaň sjela k zátylku a pak po zádech dolů po celé délce páteře, až se látka bílého jednoduchého nátělníku trochu našponovala. „Nebuď takový protivný," přiblížil se kluk rty k jeho uchu. Jen v bedrech si Filip uvědomil hladivý dotek obou dlaní. „Vždyť víš, že já jsem strašná děvka," zasmál se mu tiše do ucha. Tělem mu prošla vlna chvění. Jak to vůbec ten kluk dělal, že ho pokaždé dokázal pár slovy a doteky takto vzrušit?

  • Isiris
Stylromantika
Datum publikace11. 5. 2024
Počet zobrazení800×
Hodnocení4.82
Počet komentářů9

Vlna paniky a nejistoty mě málem srazí z tý židle na kolena. Zatočí se mi hlava, žaludek se mi zase několikrát zhoupne tam a zpátky… Znovu se zhluboka nadechnu, abych tu nevolnost zkusil opanovat… A vtom zaslechnu přibližující se dusot. Někdo utíká po chodbě. Směrem ke mně.

  • Darknes26
Stylklasika
Datum publikace10. 5. 2024
Počet zobrazení1236×
Hodnocení4.72
Počet komentářů3

Zvedl jsem se, sundal ze sebe všechno a šel jsem do sprchy, pustil jsem si skoro studenou vodu a nechal ji po sobě stékat. „Jakube, co to s tebou je, co se to s tebou děje?“ pronesl jsem nahlas. Nebylo to ani poprvé, ani naposled, protože tohle dělám dost často, že mluvím sám na sebe. „Motáš se v nějakém začarovaném kruhu.“ Vtom jsem si všiml, že moje péro je z ničeho nic v pozoru. A moje hlava začala myslet na okamžik s Danem, ale i na vyprávění Štěpána… Začal jsem si pomalu strkat dva prsty do análku a přitom jsem začal lehce vzdychat. Představoval jsem si Dana, jak mě šuká, ale zároveň jsem si představoval, jak Štěpána šuká jeho první láska do zadku.

  • Veron
Stylromantika
Datum publikace9. 5. 2024
Počet zobrazení617×
Hodnocení3.33
Počet komentářů8

Baterka zablikala. „Ne…“ Nejspíš se jí v tom slově jen pohnuly promrzlé rty a zaklepala svým jediným zdrojem světla. „Ne.“ Nyní vydechla. Opět několikeré zablikání a pak malá žárovka definitivně zhasla. Svěsila ruku podél těla a rozhlédla se kolem sebe. Neviděla nic. Do tváře ji stále šlehaly ostré sněhové vločky a narážely do dávno necitlivé kůže. Pustila baterku a ta zmizela v bílém ničem. Promrzlýma rukama v černých, i tak ještě v autě promočených palčácích si zakryla obličej. Konečně si uvědomila, že se z toho opravdu nedostane.

  • Isiris
Stylromantika
Datum publikace5. 5. 2024
Počet zobrazení880×
Hodnocení4.55
Počet komentářů13

Zuju si boty, sundám si kalhoty a ponožky, a v tričku a boxerkách se natáhnu na postel. Mobil si zastrčím pod polštář… Ale po chvíli si to rozmyslím, zase si pro něj sáhnu a pevně ho sevřu v dlani. Je to totiž mý momentálně jediný spojení s neosleplým světem… A já o tohle spojení nechci za žádnou cenu přijít! Je to zajímavý – vždycky jsem ticho vyhledával. Pomáhalo mi líp se soustředit na učení, na programování… Ale taky mě uklidňovalo, nabíjelo. Po tom celodenním hluku a hlaholu jsem se do svýho pokoje vždycky těšil jako do nějaký oázy vytouženýho klidu. Kdežto teď? Teď mě to ticho nenabíjí, ale ubíjí.

  • P.Waits
Stylklasika
Datum publikace3. 5. 2024
Počet zobrazení934×
Hodnocení4.84
Počet komentářů9

Před pravdou můžete nějakou dobu zavírat oči, ale skutečně uniknout jí tím nelze. Vysvobození přináší pouze smíření, nebo smrt. Čekáním na to druhé bohužel strávíte celý život, který jste jinak mohli věnovat něčemu mnohem smysluplnějšímu a nepochybně i zábavnějšímu. Na každého totiž někde čeká štěstí, dokonce je většinou vždy i někde opodál, jen se k vám nikdy nepřipojí, to vy musíte jít s ním

  • Isiris
  • Sinme
Stylromantika
Datum publikace30. 4. 2024
Počet zobrazení1185×
Hodnocení4.62
Počet komentářů11

Večeře byla výborná… a přitom byla vlastně příšerná. Výborný byly ty lehounký, nadýchaný knedlíky namočený v té perfektně dochucené omáčce… A skvěle okořeněný maso, který se v puse vyloženě rozpadalo. Však jsem to taky tetě několikrát náležitě pochválil! No ale příšerný bylo… všechno to ostatní. To, jak jsem Olivera měl jenom takovej kousek od sebe… a přitom byl tak nemožně daleko. Zase. To, jak se mi pořád hlavou prohánělo slovíčko naposledy. Zase. To, jak jsem si naplno uvědomoval, že zítra v tuhle dobu už budu znovu v Praze – a budu se snažit myšlenky a vzpomínky na Olivera všemožně dostat z hlavy. Zase…

  • Bamira
Stylklasika
Datum publikace29. 4. 2024
Počet zobrazení936×
Hodnocení3.85
Počet komentářů4

„Musím se opláchnout, potím se, nejsem zvyklý, nechci chytit vlka.“ „Tady vlci nejsou,“ honem ze sebe vychrlil. Rozesmál jsem se. Udiveně se na mne koukal, jak se svlékám. „To se tak říká u nás, když se ti zpotí a zapaří zadek, pak tě pálí.“ „Aha.“ Rozchechtal se, krásně nenuceně na plná ústa. Já se svlékl do naha a několikrát jsem si dřepl do říčky. S úžasem se koukal na můj houpající se klacek. „Ty se nechceš opláchnout?“

  • Isiris
Stylromantika
Datum publikace27. 4. 2024
Počet zobrazení1265×
Hodnocení4.25
Počet komentářů19

Konečně vyběhnu z budovy a dovolím si neznatelně vydechnout: pohled na startující helikoptéru mě totiž zvláštně uklidní… a zároveň mi pomůže vyslat mým nohám signál, ať běží ještě rychleji. Přísahal bych, že už to není ani v lidských možnostech, běžet tak rychle, ale jo, zjevně když jde člověku o život, tak se dokáže vybičovat k neskutečnýmu výkonu… A to i bez těch zasranejch nanobotů v krvi!

  • P.Waits
Stylklasika
Datum publikace26. 4. 2024
Počet zobrazení989×
Hodnocení4.62
Počet komentářů4

Pokud se osud rozhodne si s vámi zašpásovat, je vcelku pošetilé a především úplně marné se tomu pokoušet vzdorovat. To nejrozumnější, co v té chvíli můžete udělat, je pokusit se užít si to minimálně stejně dobře jako on.

  • Sinme
  • Isiris
Stylromantika
Datum publikace23. 4. 2024
Počet zobrazení1136×
Hodnocení4.55
Počet komentářů11

Vôbec som nechápal, čo sa to so mnou deje. Prečo ma zasiahla taká emočná prázdnosť. Prečo mi zrazu na ničom nezáležalo. Bolo mi jedno, čo bude zajtra. Pozajtra. Aj ďalší deň. Mal som plán len na dnes. A môj plán zahŕňal Gabriela a sex. Veľa sexu. Najlepšie toľko, aby som mal dosť na najbližší mesiac. Ideálne na celý život.

  • Darknes26
Stylklasika
Datum publikace21. 4. 2024
Počet zobrazení2083×
Hodnocení4.45
Počet komentářů9

Bylo to příjemné – na chvilku jsem zapomněl na vše, co se stalo, ale jediné, na co jsem nemohl zapomenout, bylo Danovo tělo. V tu ránu se probudil můj malý/velký přítel dole a byl úplně v pozoru, podíval jsem se na něj a v hlavě si vybavil celý ten osudný večer. Začal jsem si pomalu jezdit rukou po celém těle a přitom si představovat Dana. Dana, který mě svou velkou rukou hladil a uspokojoval mé tělesné touhy. Zajel jsem si rukou až k péru, pořádně jsem ho chytil a začal pomalu masturbovat a přitom lehce vzdychat. Nebylo to samozřejmě jako s ním, ale v ten okamžik moje fantazie hrála vším možným a přišlo mi, jako bych byl zpět na tom onom místě v tu osudnou noc. Palcem jsem si pomalu začal přejíždět přes žalud a cítil jsem, jak sebou lehce škubu při každém dotyku špičky mého žaludu, bylo to krásné, ale někdo chyběl, Dan!

  • maxim
Styltvrďárna
Datum publikace20. 4. 2024
Počet zobrazení1875×
Hodnocení4.14
Počet komentářů3

Odpověď přišla brzo a já mám poslední vteřiny se rozhodnout, jestli to vezmu na wecka nebo uteču. Nadrženost vyhrává a já s měkkýma kolenama, ale pevným rozhodnutím razím směr hajzlíky. Vlevo stojí nějakej děda a vzadu vysokej týpek v modrý mikině. Jdu rovnou k němu. Tedy, čekal bych tu větší nával, možná odpoledne. Teď čerstvě po obědech to vypadá celkem klidně. Stoupnu si k tomu svýmu týpkovi, sáhnu do rozkroku. Vyndám péro a bylo by zbytečný předstírat chcaní. Z takhle naběhlýho bych nevyloudil ani kapku.

  • P.Waits
Stylklasika
Datum publikace19. 4. 2024
Počet zobrazení959×
Hodnocení4.61
Počet komentářů11

Bezvýhradně věřit, že vše, co se nám v životě děje, má nějaký osudový význam, je nebezpečné. Slepě se však spoléhat, že skutečnost je vždy až trapně prostá, je na druhou stranu jen spolehlivým receptem na to, jak po celý život nevycházet z údivu.

  • Isiris
  • Sinme
Stylromantika
Datum publikace16. 4. 2024
Počet zobrazení1590×
Hodnocení4.51
Počet komentářů13

Nedokážu popsat všechny ty emoce, co se mnou prohnaly, když jsem si během procesu zaučování se do mé nové brigádnické pozice šáhl do kapsy, abych se podíval, kvůli komu mi mobil už potřetí tak intenzivně vibruje – a z displeje na mě zářilo jméno tety Edity… Těch emocí bylo hodně, ale ani jedna nebyla příjemná, a důsledkem toho se mi na pár vteřin zastavilo srdce. Prostě strachem. Proč by mě jinak teta Edita tak naháněla, kdyby se Oliverovi něco nestalo?!

  • Darknes26
Stylklasika
Datum publikace14. 4. 2024
Počet zobrazení2613×
Hodnocení4.52
Počet komentářů4

Jenže vtom jsem uviděl, co je vedle: Danovo péro mohlo mít tak dvacet dva centimetrů, vypadalo jako druh nějakého hada – krásné, dlouhé, silné péro. Když jsem si uvědomil, že zase civím, tak jsem radši oči od jeho péra odtrhnul a zadíval jsem se před sebe. „To jo, strašně to uteklo, vím, že jsme se moc nebavili, ale je fajn potkat známou tvář. Hlavně i já jsem se strašně změnil. Usadil jsem se, zmoudřel, uklidnil se, aspoň doufám.“ S pohledem na mě mi řekl, jak je vlastně teď úplně jiný a zdá se dokonalý člověk, a to mu ani neberu, byl dokonalý, byl přímo nádherný. „A jej, něco se ti překrvuje,“ dodal a podíval se s úsměvem na mě. Já v tu chvíli nepochopil, co tím myslel, až jsem sám ve své ruce ucítil, jak je můj pták tvrdej jak kámen a pořádně mi v něm cuká.

  • P.Waits
Stylklasika
Datum publikace12. 4. 2024
Počet zobrazení1419×
Hodnocení4.76
Počet komentářů7

Každý z nás se jednoho dne nevyhnutelně potká se svým osudem. Jaké to setkání nakonec bude, záleží především na tom, zda před ním prcháte, nebo mu jdete naproti. Potkat svůj osud je totiž něco zcela jiného než se jím nechat překvapeně dostihnout.

  • King of Deathtown
  • Alianor
Stylromantika
Datum publikace11. 4. 2024
Počet zobrazení2672×
Hodnocení4.61
Počet komentářů16

„Co to meleš? Ty si o mně vážně myslíš, že bych to táhnul se dvěma? Proč? Nemám čas ani na tebe, natož na dva chlapy! Nikdy, Syde! Pokud uznám za vhodné, že chci být s někým jiným, oznámím ti to dopředu a už se tě ani nedotknu. To jsem ti snad už řekl. My dva jsme se domluvili, že spolu žádné závazky mít nebudeme, přesto jsem monogamní. To, že jsem šel s kamarádem na koupák, ještě neznamenalo, že jsme si to v někde v kabince rozdali."

  • dexx07
  • Ed'
Styltvrďárna
Datum publikace9. 4. 2024
Počet zobrazení2487×
Hodnocení4.56
Počet komentářů20

Nakonec, nebylo to první dildo, který si na tý podlaze připravoval. Přestal jsem ho pozorovat a místo toho jsem pohledem následoval konec jezdeckýho bičíku, kterym Angel lhostejně přejížděl po potem zvlhlý kůži svýho klienta. Záda, boky, stehna, obliny vyšpulených půlek. A pak střed.

  • Bamira
Stylklasika
Datum publikace8. 4. 2024
Počet zobrazení1359×
Hodnocení3.94
Počet komentářů0

Posedával jsem a občas vyhlížel z okna na hřiště. Za chvilku přiběhli ti dva kluci k topolu, co rostl před šatnami, vyndali ocasy a očůrávali ho. Kochal jsem se pohledem na dva moc pěkné kluky, ten vyšší měl hezký ocásek, takový normální, pěkně si ohrnul předkožku a mířil s ním nahoru. Druhý kluk, skoro o hlavu nižší, mi vyrazil dech. 

  • Tychob
Stylklasika
Datum publikace5. 4. 2024
Počet zobrazení2056×
Hodnocení4.54
Počet komentářů1

Páťa si opět lehl na břicho a já začal. Přistoupil jsem za jeho hlavu a prsty zajel do jeho hustých hnědých vlasů, abych mu trochu promasíroval temeno a vůbec celou hlavu. Hned jak jsem to udělal, jsem si všiml, jak Páťovi naskočila jemná husina na zádech a trochu naježily chlupy na rukou. Masíroval jsem hlavu prstama a rozmasíroval krk, pak jsem si mezi palec a ukazováček dal ty jeho krásný uši a přejížděl tak po jejich okrajích, to už se mu chlupy naježily úplně a začalo se ozývat jemné vzdychání, což mi potvrdilo, že vše dělám naprosto správně.

  • King of Deathtown
  • Alianor
Stylromantika
Datum publikace4. 4. 2024
Počet zobrazení2467×
Hodnocení4.65
Počet komentářů1

Následující dlouhé minuty pak stál v kuchyni a tiše se po ní pohyboval, snaže se uvařit tak, aby tím svého… svého Davida neprobudil. I to znělo zvláštně. Můj David. Nedovedl by to vyslovit. Můj pitomec, to to v podstatě kopírovalo. S přidáním trochy pošťouchnutí, které to oslovení nabízelo, se to ale zdálo daleko bezpečnější. Můj David – bylo to tak intimní. Říkal by tím, že je jeho se vším všudy. Jinak – že ho chce se vším všudy. Jako Davida. Jako toho, kým ve skrytu duše byl. A to on chtěl. Ale vyslovit to, to by nemohl.

  • S.Frei
Stylromantika
Datum publikace31. 3. 2024
Počet zobrazení860×
Hodnocení4.60
Počet komentářů3

“Vydal jsem se na cestu a všechno akorát posral. Nic z toho, co jsem znal, už nedává smysl. Přehodnocuji každou svou část a ničemu z toho již nelze věřit, je tu tak prázdno. Nezbylo nic, čeho se chytit, a to je horší než smrt. Naplň mě aspoň svým šílenstvím. Jen ať tu proboha nejsem tak sám.”