Vstali, Roman chytl svého chlapce jako tehdy, přejížděl rukama po jeho bocích a ramenech. Rozepínal knoflíčky košile, zajel pod tričko a sundal ho. Rozepjal pásek, zip kovově zachrčel. Otíral se celou hlavou o klín svého partnera. Cítil pomalé vzrůstání na látce slipů. Zajel prsty pod ně a pomalu je stáhl. Couvli k posteli, jemně Standu posadil. Nechal jeho ruce ve svých vlasech, zatímco se sklonil.
Druhý den ráno jsem se probudil o něco dříve než Viki, podíval jsem se na něj. Ležel částečně na boku a částečně na břichu. V rukou pevně svíral polštář a hlavu měl tak divně položenou na druhém konci polštáře, jako by se s ním chtěl líbat. Bylo slyšet jen slabé odfukování. Jelikož bylo zase v noci vedro, byl celý odkopaný a deku měl až u chodidel. Naskytla se mi tak chvilka klidu, kdy jsem si ho mohl opět prohlížet. Celé jeho tělo krásně osvítilo sluníčko, takže jsem se mohl kochat lesklou kůží schovanou pod nánosy hustých černých chlupů jeho šlachovitých nohou, napůl vystrčený zadek ke zdi nebyl skoro vidět, jak byl malý, zato směrem ke mně koukala jeho chlouba, která byla opět jako kámen a bylo vidět, že i jeho koule pracují, jak se převalují, ačkoli se Viki nijak nehýbal.
To proste inak nejde, nadržanosť neoje…babreš. Mesiace sexuálnej abstinencie robia svoje. Je to úžasné, skvostné, pre mňa niečo nové. Skúšame aj dvojitý zásun na Lukášovi. Chce to a dostáva to. Búšime do neho poriadne. Naše tvrdé vtáky sa trú v jeho úzkej diere. On si pri tom mastí svoju tvrdú kládu. Všetci traja vzdycháme neskutočnou rozkošou. Po chvíli striekame svoje teplé semeno. Vyťahujeme svoje údy a oddychujeme. Myslím, že Lukáš bude mať dlho problém normálne sedieť.
Takže i když to možná zní trochu směšně, tahle hračka udělala svoje, trocha alkoholu asi taky, blízkost jiného nahého kluka k tomu, prostě bariéra byla prolomena, smáli se, mazlili, Eda přestal odstrkovat všetečnou ruku, která byla stále zvědavější a oni se pomilovali. A ukázalo se, že směs burčáku a moštu může být nejen prospěšná, ale i poněkud výbušná, takže Eda musel u Franty zůstat na noc, ale nikdy toho ani jeden nelitoval.
Někde pod náma bouchnou dveře. Čapne mě za bundu a vtáhne dovnitř. Připlácne mě na zavřený dveře. A v následujících minutách pochopím, proč jsme se nikdy s příbuznejma moc nesbližovali. „Tak hele, tvoje máma tu není. Už tady nebydlíš! Jasný?” „Jak nebydlíš? Ty tady nebydlíš! Ty magore! Vždyť tu mám pokoj a věci. A naši taky. Trošku blbý fóry!” Vůbec mi nedocházelo, co se tady stalo. Hlavně, kde je sakra máma? „Kde je máma?! Pusť mě, ty hovado!”
Vzhledem k tomu, že tuhle podmínku jsem jako jedinou znal dopředu, tak bez dalšího zdržování nebo dokonce smlouvání si přes hlavu přetáhnu tričko, z nohou si stáhnu kraťasy rovnou i s boxerkama a na hromádku odhodím i ponožky. Pak pomalu zvednu oči k Nikovi, zatímco ruce se mi úplně automaticky ochranitelsky spojí před mým rozkrokem.
Saleh začal vzdychat a na chvíli si musel vyndat moje péro z pusy, aby se nadechl. Hladil mě po zadku, který se před ním otevřel, a hladil mě mezi půlkami a na análu. Nechtěl jsem ale šukat, chtěl jsem jen pořádně postříkat toho arabského prince. Saleh mně sál mokrý žalud a oběma rukama mně masíroval díru. Byl jsem celý mokrý, takže se i jedním prstem do ní dostal. Krásně mě prstil a já cítil, jak se schyluje ke střiku. Nechtěl jsem ještě cáknout, tak jsem mu vyndal čuráka z pusy a pustil i toho jeho.
Posunuli první řady stolů pro větší prostor k tanci. Místní jeviště bylo přece jen malé. Chlapci přiběhli. Oba v bílých trikotech. Zbyněk se posadil na židli a rozhlížel se. Na druhém břehu tančil David. Nejdřív jen drobné krůčky, úklony, vábení rukama. Pak se přidával Zbyněk. Pomalu opakoval tančení svého svůdce. Ten naopak zrychloval, přidával skoky, piruety. Neustále kynul rukou, až se hoch pustil přeplavat říčku. Na břehu ho David vyzvedl nad sebe a končili v divokém tanci. Všichni nadšeně tleskali.
„Nazdááár, Matýsku!“ Sakra! Ten má krásně rajcovní prdelku, hned bych mu ji ojel. Stál tam vymóděný jako na nedělní piknik, světlé bavlněné kalhoty mu obtahovaly krásnou prdelku. Měl jsem co dělat, abych se ovládl.
Mihne sa mu pri tom v tvári bolestivá grimasa. Ten krásny pohľad si však neužijem ani sekundu. Nádherne zranený výraz nahradí jeho typický úškľabok. Škoda, že som si nestihol urobiť fotku. Dal by som si ju zarámovať.
Roman objímal svého milence a jako vždy si ho pevně tiskl k tělu. V čem je to jiné než se Zbyňkem? David má krásné tělo. Jako všichni tanečníci. Není to zadarmo. Neskutečná dřina už od dětství. Ne, na to by neměl. Pak viděl světélka ve Standových očích od malé baterky. Neplápolala, jen zlatě svítila. Jak svatojánští broučci, malá zvířátka. Najednou se v něm všechno vzedmulo obrovským štěstím.
Přidřepl ke mně, pohladil mě po vlasech: „To bude dobrý, buzno. Pojď ke mně, pocem, maleeeej…” Konejšil mě a hladil. Přivinul si mě k sobě a zašeptal mi do ucha: „Pojď na pokoj, nastydneš.” Byl jsem jak hadrová panenka, vyčerpanej. Sejmulo mě to. Vzal mě za ruku, vytáhl a odvedl k sobě do pokoje. Bylo tam prázdno, takže jeho spolubydla asi odjel na víkend. Posadil mě na postel a já jen koukal tupě před sebe a tiše beze studu pouštěl slzy ven.
„Jsem hrozně šťastný, že se nám to povedlo, moc, moc ti za to děkuji.“ Objal jsem ho, pohladil po zádech a dal mu pusu. On se ale na mne dravě přisál a pak zlíbal snad celou hlavu. „Chci tě, chci tě mít v sobě!“ „Jiří, vždyť musíš být ze včerejška ještě celý bolavý,“ usmál jsem se. „To jsem rozchodil včera na houbách a i ta mastička, cos mi dal, hezky zabrala,“ uculil se a mrkl na mne. „Koukám, že jsem vysvobodil nenasytného draka.“ Rozchechtali jsme se.
On ke mně přistoupil a chtěl ho vidět. Tak jsem ho tedy vytáhnul – měl tehdy nějakých šestnáct čísel, ten jeho už byl plně vyvinutý, měl asi dvacet centimetrů. Začal si přetahovat předkožku na úplně tvrdém ptáku a já ho následoval. Stáli jsme proti sobě a péra tvrdá k prasknutí. On fakt docela tekl, měl úplně mokrý žalud a jeho krátká předkožka krásně jezdila tam a zpět. Bylo to i hodně slyšet, jak čvachtá.
„Ajajaj, další kázání…? No tak jen do mě,“ pohodlně se zapřu v židli a upřu na něj pobavenej pohled. „Viac by si potreboval pár na zadok,“ založí si ruce na hrudníku. „No, co naděláš. Jak jsi sám řekl, už mi není dvanáct, takže na podobný výchovný lekce už je pozdě,“ posmívám se mu. „Nemuselo by,“ pronese záhadně a přimhouří na mě oči. „Aj vo svojom veku očividne výchovnú lekciu potrebuješ ako soľ.“
Standa políbil Romana, ale pak se vysmekl, sjel níž a už rozepínal kalhoty. Hned stáhl tuzexové slipy a začal líbat penis, který byl zatím v klidu. „Moc miluju, když cítím, jak ti topoří a roste. Snažím se ho dostat vždycky kousek dál, ale asi to víc nepůjde. Viděl jsem na fotkách, jak měl kluk obrovský péro v puse celé.“ „To, prosím tě, nedělej. Stejně mě nejvíc vzruší, když mně líbáš žalud a štěrbinku.“
Pokoje byly po dvou, pod okny dva stoly, po každý straně jedna postel, dvě skříně a umyvadlo se zrcadlem. Sprchy a vécko na chodbě. Trochu se ozvalo moje uťáplý já a obával jsem se, kdo se mnou bude bydlet. Aby to nebyl nějakej namachrovanej bourák. Nebo aby to nebyl fakt frajer, aby nebyl Žán hned splašenej, když tam budem tak nějak spolu… Převlíkání, svlíkání… Jasný, ne?
Když šel spát, byl jsem už ve svojí posteli, úplně nahej a deku jsem si dal tak, aby nic neskrývala. Trochu jsem si hrál se svým mužstvím a čekal jsem, jak se na to bude tvářit. Ve svých představách jsem si vysnil, že se ke mně přitulí. Připadalo mi to jako jasná věc. A opravdu mě uviděl. Teda, musel mě vidět, jak si pohrávám se svým ptákem. Anebo nemusel?
Standa pustil vodu a přidal z tuby pěnu. Seděli naproti sobě, pokrčená kolena. Roman je rozevřel a přitáhl si svého partnera blíž. Cítil na šourku jeho prsty nohou. Zajely níž, což ho nesmírně vzrušilo. I naproti bylo co obdivovat. Zvedl si ho do kleku a líbal polo ztopořený penis. Miloval tenhle počátek milostných her. Zažíval při tom zvláštní pocit. Podobný pozdějšímu orgasmu. Na rozdíl od něj to nebyly jen vteřiny, ale pomalé vlny rozkoše.
Ve škole jedu, jak se říká, na autopilota. Je to teď prostě blbý období, je toho moc. Blíží se maturity a ostatní to strašně řeší, jak to zvládnou, co přihlášky na vejšky nebo práce. Marťas s Terkou se snaží to se mnou taky probírat, aby mě trochu udrželi při normálním fungování. Aspoň ale nade mnou nekroutí očima, když něco zapomenu, nemám, neznám, nebo mě to prostě netankuje. Ale nepolevujou, dokonce jsme si řekli, že nějaký otázky probereme společně. Takže je pátek a sedíme u Marťase v pokojíčku, láhev tramínu a jedeme otázky. Večer už toho máme dost.
Natáhl jsem si lékařské rukavice a jal se mu udělat tělesnou prohlídku. „Otevři hubu.“ Zajel jsem mu jedním, dvěma i třemi prsty až do krku, pokaždé se začal dávit. „Dávicí reflex nutno trénovat, ale v pořádku.“ Prohmatal jsem mu uzliny, žebra i břicho. Stehna, lýtka, chodidla, koule i péro, do obojího dostal ihned ránu. „Čubko nadržená… Koule hezky velké, poměrně plné, péro malé, pro zmrda ideální kombinace, nebude třeba příliš velká klícka.“
„Klídek,“ prohodí Isaac jakoby nic a začne mi olizovat pravou bradavku. „Svůj ranní vlak stihneš tak, jak bylo domluvený, nehodlám tě tu držet tejden,“ vymumlá mi do hrudníku. „No skvělý, to jsi hodnej! To abych si připravil děkovnej proslov!“ zahučím sarkasticky a znovu podrážděně zaškubu rukama, jako kdybych doufal, že jednou ten provaz přece povolit musí, ačkoliv moje racionální já ví, že nic takovýho se samozřejmě nikdy nestane. „Cleme, jestli se nepřestaneš pořád tak vztekat, tak vážně budu muset bejt přísnější. A ty víš, že to umím!“ napomene mě Isaac.
Druhý den ti dva odjeli a my jsme s Viktorem opět osiřeli. Trochu jsme poklidili po včerejší akci, a jelikož bylo pořád horko, jeli jsme se zase koupat. Když jsme se k večeru vrátili, tak se šel Viktor osprchovat a já po něm. Už jsme zůstali jen ve slipech. Viktor měl tentokrát svítivě modré, měl je pěkně obepnutné kolem sebe. Byly mu ale trochu malé, protože mu z nich u gumičky koukalo ven pár chlupů nad jeho penisem, a gumičky u nohou nezapadly k tříslům, a tak mezi třísly a gumičkou vznikla asi centimetrová mezera. Díky tomu byla, ve správném úhlu, vidět namáčklá varlata.
Následující týden jsem prožíval peklo schizofrenie. Nedivte se, prosím vás. Taky byste byli rozhozeni, kdybyste se museli rozhodnout mezi několika možnostmi, které jsou pro vás všechny zajímavé.
Roman ucítil pevné rty, ale i zuby a jazyk deroucí se k uzdičce a štěrbince na žaludu. Než se zmohl na vlastní odpověď, ucítil vzrušivé, chtivé kouření. To jistě není poprvé. To už se plně soustředil na svého miláčka. Mládí. I když určitě není nevinné. Všechno kolem zmizelo. Jen dvě vzájemně odevzdaná těla obklopená milostivým šerem.
Strana 9 z 100
