Povídky

Než se stačím nadechnout k odpovědi, přiletěla další rána. Zadek mě pálí, ale neodvážím se pohnout. Pak cítím, jak mě hladíš po rozbolavělé kůži. Palec zabloudil až k díře. Jemně ji promneš a při tom stále lehce honíš moje péro stažené dozadu. Zatlačíš palcem a lehce pronikneš do mne. Jednou, dvakrát, pak ale přestáváš. Plesk, další rána mi přistála na půlce a v dalším okamžiku cítím v rýze tvůj vztyčený penis. Projíždíš s ním nahoru a dolů, je tvrdý jako kámen. Lehce se zavrtim, abych se nasměroval dírkou na tvůj žalud. Plesk. Půlky se mi stáhly bolesti a leknutím.

"Vezmi si ho," zašeptá muž nade mnou. Kleknu si a rukama se začnu propracovávat přes knoflík a zip džín. Jen pár vteřin stačilo, kalhoty má stažené nad koleny a jeho úd mi trčí do tváře. Pohladím ho, prsty přejedu po visícím pytli a pootevřu ústa. Ani se ho nedotknu a za mými zády se ozve: "Ani se nezeptáš na svolení, čubičko?" V chodbě darkroomu jsi nás snadno našel a teď stojíš za námi. "Smím?" ptám se. Vím, co odpovíš, ale přesto čekám.

UPOZORNĚNÍ: Všechna předchozí varování určená pro citlivější čtenáře jsou i nadále ve všech ohledech platná a osoby se známou přecitlivělostí na násilné, ponižující a jakkoliv jinak bezcitné verbální či vizuální podněty by se měly ke konzumaci textu nebo jeho součástí, ať již vcelku nebo jednotlivě, uchýlit pouze ve stavu nejvyšší nouze a vždy až po náležité premedikaci! V PŘÍPADĚ POCHYBNOSTÍ JE NEZBYTNÉ SE PORADIT SE SVÝM LÉKAŘEM NEBO LÉKÁRNÍKEM.

Upozornění pro citlivější čtenáře: Jedná se o počin téměř čistě pornografický a záměrem autora nebylo čtenáře poučit, nebo dokonce jakkoliv vzdělat, ale výhradně a pouze rozrušit. Fyzické a charakterové parametry veškerých jednajících postav jsou za tím účelem záměrně zatíženy veškerou, pro pornografii typickou, zjednodušující schematičností a jsou stejně jako děj sám zcela nerealistické. Text obsahuje vyjma necudných obrázků také popis násilných a kriminálních aktivit, včetně nekonsensuálního nechráněného pohlavního styku, které navíc nebudou v závěru nijak postiženy.

A taky ho obdivuju za to, jak to umí se mnou. Bydlíme spolu už skoro tři měsíce – a pořád mě to nepřestává udivovat. A pořád mě nepřestávají fascinovat ty jeho šikovný, hbitý a jemný prsty. A dotyky. A ty jeho podmanivý oči. A to jeho panovačný chování. V sexu. Mimo postel naštěstí zase tak panovačnej není. Na druhou stranu, s ním se i obyčejná snídaně, chystání se do práce nebo večerní sledování filmu zvrhne do sexu. Takže je vlastně panovačnej tak nějak pořád…

Jakmile vstoupím za ním do ateliéru, do očí mě uhodí černej provaz visící ze stropu. Nepatrně se zarazím a páteří mi projede napůl vzrušený, napůl znejistělý zamrazení. Vypadá to tak… tak… No prostě, dřív jsme se po mým příchodu mohli s Brunem aspoň chvilku tvářit, že se jedná o úplně obyčejný kamarádský setkání, ale teď je patrný na první pohled, o co mezi náma přesně jde.

S povzdychnutím se prohrábnu účesem, znovu popadnu mobil a začnu na netu hledat nejbližší obchod s potřebama pro kutily. Achjo, jenže copak já jsem nějakej kutil? Jo, dejte mi noťas rozloženej na jednotlivý šroubky a komponenty – a já vám ho sestavím. A dost možná bude fungovat líp, než fungoval předtím. Ale vrtat díry do zdi nebo řešit, že je někde vadný nějaký těsnění? Tomu teda říkám výzva!

"Tak čo štetka? Páčilo sa?" opýtal sa. "Veľmi," odpovedal som pravdivo. "Myslel som si," povedal mi s úškrnom. "O pol hodinu končím, počkaj ma tu a môžeme zopakovať." Tu už som ale vedel, že nemôžem ďalej zdržovať. "Prepáč, ale nemôžem." "A to už prečo? Nebodaj máš dosť?"

Úplně vidím, jak naprázdno polkne, zjevně to pro něj posledně byla dostatečná výstraha, aby nechtěl testovat své hranice hned znovu, a to je dobře, protože dneska bych si s ním raději hrál o něco jemněji. Natáhnu ruku a bradu mu ještě trochu přizvednu, aby koukal úplně zpříma, a skoro bych přísahal, že mezi mými prsty a jeho holou kůží projede elektřina. Líbí se mi, jak na můj dotek hned reaguje, nadechne se a krk sám co nejvíc odhalí. Jo, byla by fakt škoda ho o tohle připravit… A mě vlastně taky.

Mladý pán, ten povýšený kluk, kterého nenáviděl a trošku se ho bál, seděl na posteli a před ním klečel na podlaze v rukou drže jeho koule zrzavý mírně podsaditější kluk s rezavou čupřinou, který kmital hlavou v jeho rozkroku. Simui chtě nechtě sáhl do kalhot a začal si mnout svůj úd, když viděl, jak zrzkovi neúprosně drží hlavu nadoraz až se nosem dotýkal jeho břicha, ty dávivé zvuky, a když viděl, jak se tomu klučíkovi valí koutky úst jeho vlastní sliny, cítil až nečekané vzrušení.

„Doufám, že jsi nehonil." Sleduje mě přísným pohledem, který předpokládá poslušnost. „Dnes ráno, při sprše a přípravě zadečku pro tvůj dokonalý úd, jsem se rozvášnil a bezmyšlenkovitě si vyhonil. Svou mrdku jsem samozřejmě slízal a spolykal." Jeho pohled se změnil, byl po mém přiznání doslova nasraný. Vstal z postele, od které zamířil ke skříni, z níž vyndal důtku a malou klec.

Pak jsem objevil v největší místnosti něco jako ring, ale bylo tam docela bahno. Ještě chvíli a už to začalo. Ukázalo se, že se jedná o určitý druh wrestlingu. Těch pár rozdílů se ovšem našlo. Kromě zmíněného bahna šlo především o sex. Oba bojovníci nebyli moc oblečení, ale prvním úkolem bylo svléknout soupeře úplně do naha a při tom své vlastní oblečení uhájit. Kdo měl protivníka nahého, měl právo mu ho uzamknout a třeba ho i znásilnit. Samozřejmě dotyčný se tomu všemu usilovně bránil a snažil se přejít do protiútoku. Zápas skončil jen a pouze v případě, že se jeden z nich vzdal anebo byl uzamčen a jakýmkoliv způsobem znásilněn. Klíč vítěz poté hodil do obecenstva, a kdo ho chytil, mohl si s uzamčeným dělat, cokoliv se mu zachtělo, teda v rámci zákona.

Míchají se ve mně obě ty možnosti, který mi předestřel. Buď – anebo. Nic mezi tím. Žádný „pojďme si o tom celým ještě jednou promluvit“, což bych teď uvítal ze všeho nejvíc. Na druhou stranu – tohle je Bruno. Přísnej, nesmiřitelnej, panovačnej, nekompromisní. A přesně tohle mě k němu táhne.