Povídky

Pri vstupe do triedy neuniklo spolužiakom, že sme si vymenili úlohy a ja nesiem dve tašky. No aby bolo moje poníženie naplnené, kričí na mňa: "A kde mám desiatu?" Z tašky vyberám bagetu a utekám mu ju dať do rúk so slovami: "Dobrú chuť, prajem." Posmešky na moju osobu utíchli, keď vstúpil do triedy holohlavý Fero…

Po milovaní sa s kňazmi som si sľúbil, že už konečne budem žiť vzorový život kresťana. Ako trest za predchádzajúce zlyhania som sa rozhodol úplne vylúčiť zo svojho života masturbáciu. Ubehol týždeň, potom ďalší a začal som sa cítiť osamelo. Potreboval som niekoho, kto by ma bez otázok pretiahol. Keď sa zvečerilo, zobral som auto a v teplý letný večer som sa išiel prevetrať. Blúdil som po Bratislave a rozmýšľal nad svojim životom. V tom som na Krížnej, známej to Bratislavskej ulici videl stáť prostitútky. Zastavil som a zaujímal sa, či nemajú pre mňa solídneho pána na pobavenie. Volali svojmu pasákovi. Po pár minútach k nám zavítal asi 45 ročný cigán štíhlej postavy s brčkavými vlasmi.

Celý týždeň som rozmýšľal nad stretnutím s priateľom mojej matky. Ona už v sobotu ráno utekala ku kaderníčke a potom chystala slávnostný obed. Zvoní zvonec. "Choď rýchlo otvoriť, to bude on," kričí na mňa mama. S prísnym výrazom v tvári otváram dvere. Skoro som odpadol od prekvapenia. "Pane," začínam koktať a tichým hlasom pokračujem, aby matka nepočula, "ako ste ma našli? Ale my sme sa dohodli na zajtra, ja mám dnes rodinnú oslavu." No on sa len nahlas zasmial a vstupuje dnu.

"Pane, prosím vás, môžete mi oslobodiť bradavky, veľmi ma už bolia." No ako by ma nepočul, nič nevravel. "Písal si mi, že tvoje vlasy máš moc rád a sú absolútne nedotknuteľné!" "Áno, pane," odpovedám. "No ja byť na tvojom mieste, hovorím v minulom čase! Ale podľa môjho vkusu sú absolútne nemožné." Vtom sa pán postavil za mňa a v ruke mu vidím strihací strojček. "Ty debil, opováž sa dotknúť mojich vlasom," vykríknem v panike a až teraz si uvedomujem, že som bez akejkoľvek šance odporu. "Ty zmrd, uvedomuješ si, že dostávaš ďalší trest?" Neviem, či viac zúrim alebo sa trasiem od strachu.

Dává mi piškot a já ho s děkovným a současně slastným výrazem beru do tlamy a začínám kousat. Strká mi do díry ocásek, a aniž by cokoliv říkal, tak já hned, jak tam zajede, zavrtím, aby viděl, že drží. Poplácává mě po zádech a já se najednou cítím velmi šťastně. Přichází z druhé strany, roztahuje mi nohy a nasazuje cbčko. Nijak neprotestuji, od začátku mi bylo jasné, že ta volnost pro mého ptáka je jenom na velmi omezenou dobu, ale i za tu krátkou chvíli jsem mu velmi vděčný, protože jsem dostal příležitost zažít slastný pocit orgasmu. Ano, je to hodný Pán. Můj Pán.

„Tohle na mě neplatí! Makej, nebo to bude ještě horší!“ Zvedám se ze země a kolotoč se znovu rozjíždí. Těžce dýchám, rychlost povelů se zvyšuje. Než stihnu splnit jeden, už přiletí druhý. Najednou se rozhostí ticho. Popadám dech a koukám na Nera tázavým pohledem.

Já jsem lidská bytost! Narodil jsem se svobodný a přísahám, že se zase svobodným stanu. Otáčím se a jsem pevně rozhodnut mu za každou cenu krýt záda, i když se na mě teď dívají čtyři páry vzteklých a pořád ještě hladových skoro vlčích očí. Netroufá si nikdo, ten kousíček lidskosti v mém oku asi nahání ostatním víc strachu, než sevřené ruce a vyceněné zuby.

„Už si měl někdy čuráka v hubě, Marku?“ zeptal se ho zcela zbytečně Tomáš. Marek se zmohl jen na nesouhlasné zakývání hlavou. „To nevadí, nic na tom není. Uvidíš, že ti to půjde samo.“ Tom spustil Marka trochu níž tak, aby mu umožnil kleknout si na zem. Marek měl teď Tomova postaveného ptáka jen pár centimetrů před obličejem.

Nejraději by si ho vyfotil jak Pokemona, ale zas tak na hlavu padlý nebyl. I když je pravda, že včera k tomu moc nechybělo. Kluk si dal ruce do kapes, látka kalhot se napnula a on tak nechtíc vystavil své zbraně. Tedy, nechtíc… Jeho a klukovy oči se setkaly a Karlovi bylo nad slunce jasnější, že ho boreček provokuje. Karlova hlava byla rázem jak neobydlená planeta, zato dole bylo boží dopuštění…

"Ahoj," začal kluk nesměle. "Ahoj," odpověděl jsem. "Pořádám tento pátek oslavu narozenin, přijdeš?" pokračoval kluk. Bleskově jsem souhlasil a zjistil, kde přesně bydlí. Kluk byl zase na odchodu. "Počkej ještě, jak se jmenuješ?" zeptal jsem se spěšně. "Martin," odvětil kluk a odešel. Martin. Krásné jméno. Za pět dnů konečně poznám toho tajemného kluka. Martina.

„Tak Ondro, teď ti dám na výběr, buď vykouříš péro tady Tomovi, nebo mně. Co si vybereš?“ Mezitím vytáhl z kalhot velkého a úplně tvrdého ptáka. Žalud měl celý vlhký. Z toho pohledu se mi dělalo zle. Buď budu muset vykouřit tomu hnusnému prasákovi, a navíc to ještě všechno spolykat, nebo nejlepšímu kámošovi, který je ale pro mě jako brácha.

„Tak dovolte, abych vám představil Zmrda. Jméno nemá, říkejte mu Zmrd. Teď se mu všichni představíte. Ruku mu podat nemůžete, tak mu podejte péro, a to do huby. Bude si vás muset pamatovat jenom podle péra, ty oči mu rozvazovat vůbec nebudu.“

Ten inzerát mě dost zaujal: Nudistická ubytovna pro muže za pakatel. Nabízím spolubydlení pro 6 mužů/studentů ve vybaveném 3pokojovém bytě pouze za podíl na službách a energiích. Podmínkou je soustavná nahota a občasný dobrovolný sex s bytným (cca 1x týdně). Nejdřív mě trochu zarazilo, že bytný chce fotku celého těla v plavkách nebo v prádle, ale nemám se za co stydět, a navíc sám poslal svou nahou fotku, tak jsem mu poslal pár fotek se vztyčeným ocasem, jednu, jak stříkám, a jednu v plavkách u moře, kde je jasně vidět, jak mi stojí.