Romány

Seděli na posteli vedle Jakuba. Martin si klekl a sklonil hlavu do Lukášova klína. Jak celou dobu toužil po tomto okamžiku. Ten držel jednou rukou spícího Jakuba a druhá skončila v černi vlasů. Pak vyzvedl svého milovaného chlapce k sobě. Teď byl on tím klečícím a po dlouhé době odloučení si dopřával nebeské slasti. Oba si pak lehli z každé strany k Jakubovi. Zítra si budou moci vychutnat celou lásku, jak bývali zvyklí. Jejich ruce se spojily nad Jakubovou hlavou. Zítra, jak úžasné a krásné může být tak obyčejné a všední slůvko.

Čeněk se zcela poddával Matějovu objetí. Vždyť je vše tak krásné cítit pronikání svého milence, poskytnout svůj nektar jeho chtivým ústům. Proč hledat něco víc? Ale stejně tak cítil, bude-li příležitost, nedokáže odolat až trýznivé touze po Johanovi. I Matěj vzpomínal na Simona. Uběhl půlrok, neobjevil se. Zato Hanka jeho Jáchym seznamoval neustále s novými způsoby lásky. Co taky jiného, vždyť byl k poskytování těchto služeb vychován. Rozhodně se oba dva nemuseli do ničeho nutit.

Bylo hned vidět, že se obránci stáhli k bergfriedu, kamenným hradbám a malé věži. Tam se také snažili dostat všichni rytíři. Po schodech malé věže na hradby se první probil Magar s Martinem, za nimi hned Hanek s Jáchymem. Taky Děpolt, Vítek a Lukáš. Z malých vrátek věže vyběhlo asi pět mužů s meči. Hned se vrhli na Magara a Martina. Ze střílny bergriedu zasáhly šípy Děpolta a Lukáše. Střelbou odpověděl Hanek, Vítek a Jáchym. Ten byl určitě úspěšný, přestože trefit se do úzké štěrbiny okna nebylo snadné. Ale ze střílny, kam směřoval jeho šíp, už další nevyšel.

Hankovi jeho exotickou lásku přáli. A ten? Nechal si od Ludvíka napsat pár krátkých vět, v latině i arabštině, o kterých si myslel, že bude potřebovat. Když se snažil něco z toho přečíst, jeho Jáchym mu dal prst na ústa, svlékl se a pomalu svlékal i Hanka. Pak si klekl nad něj a celé jeho tělo masíroval. Používal jednotlivé prsty i dlaně a lokty. Pokynul mu, aby se otočil. Totéž proběhlo, když ležel na břiše. Začal přejíždět po hrázi, mnout a nechat mezi prsty proklouzávat jeho varlata. Neomylně poznal, kdy přestat a kdy s ještě větší intenzitou pokračovat. To už se nedalo vydržet. Hanek strhl chlapce k sobě, přetočili se a pronikal do jeho těla. Stejně tak svým jazykem do na první pohled malých úst.

Na schodišti potkal jednoho z chlapců z hradiště, co budou topit místo Hanka a Čeňka. Vrátil se nahoru. U vědra s vodou uviděl konečně Davida. Odmotával poslední lokty černého sukna. Byl asi stejně vysoký, velmi štíhlý, ale nikoliv vyzáblý. Celé jeho tělo bylo seskupením svalů. Při každém sebenepatrnějším pohybu se vše na něm rozehrálo, jak struny na loutně. Připomněl mu olympijské běžce na staré řecké amfoře. Nádherné tělo. A rozhodně netrpěl žádným studem. Odložil smotanou látku. Aniž by si zakryl své přirození rukou, uklonil se a usmál.

Přistoupil k němu, vzal ho do náruče a vystoupil s ním po několika dřevěných schůdcích ke kádi. Pomalu ho spouštěl do vody, aby se pak sám přehoupl přes okraj jako bůh Pokušení. Všechny výhrady, pochyby, obavy mizely s prvními něžnými doteky. Čeněk ucítil Johanovy plné rty i jazyk pronikající do jeho úst. Zcela se poddal jeho vůli. Pak si ho otočil a pozvedl. Z malé poličky na kraji vědra vzal mýdlo a krouživými pohyby umýval jeho záda.

Lukáš vyndal z vaku zvlášť voňavý olejíček ze Simonových zásob. Jakub si klekl. Oba jej laskali na krásně tvarovaných půlkách jeho zadečku. Lukáš ho převrátil na bok. Vklouzl do milované štěrbinky bez sebemenšího odporu. To už Martin zaujal opačnou polohu vedle Jakuba. Ten si ho hned přitáhl, aby si vzájemně posloužili. Lukáš zrychloval a přirážel do hedvábného zadečku. Vzpomněl si na jejich první milování. Jak byl Jakub vyděšený, strachoval se, aby mu Martin neublížil. A dnes? To roztomilé mládě by se milovalo celou noc. Ještě trochu, žadonil, když už oba nemohli.

Martin klečel u něj. Vyhrnul jeho košili, sevřel rukou topořící penis. Obkroužil jazykem žalud, jemně ho stiskl zuby. Jeho ruce sjely až ke kolenům. Vnitřní stranou stehen stoupaly k bokům, aby se spojily v proláklině půlek. Vnímal tlak, záchvěvy i prudké vyvrcholení, Lukášovy tlumené výkřiky. Miloval střídání rolí, stejně jako on. Teď už se jeho napjaté tělo uvolňovalo, rozechvělé nadcházející slastí. Lukáš mu vše vracel, s vášnivostí i něhou.

Když chlapci dojeli na malou náves, viděli sice malé dřevěné pódium z několika koz a prken, ale žádné kejklíře. Na něm byla kláda a v ní dva mladíci. V kládě ruce a hlavy, nohy přivázané provazy. Nad nimi pacholek s důtkami. Vedle starší muž v kožené čapce, na koni, zřejmě zdejší majitel tvrze. U odsouzených mnich v sutaně převázané provazem, v ruce kříž. „Co udělali ti chlapci, čím se provinili, že je chcete bičovat!“ vykřikl Martin. Staré jizvy zabolely. „Jsou posedlí ďáblem. Propadli sodomii. Nakazili by i ostatní. Začni s bičováním!“ sípal mnich a kynul pacholkovi.

Teď je Lukáš na svém hradě, nemůže spát, touží po lásce, která se mu nabízí. Jen je jí najednou až příliš. Koho si zvolit? Cítil, jak bude zima krutá. Mrazy i nadcházejícím rozhodnutím. Nebo se objeví ještě někdo třetí? Prošel na chodbu, minul spícího Jakuba. V ruce nesl malou olejovou lampičku s držadlem. Pocítil prudký závan zimy. Začalo naplno mrznout. Viděl, že Martin zřejmě zatáhl závěs na okně, kudy vytahovali dřevo. I přes závěs výklenku prevétu byla silná kožešina. Otevřely se dveře. Vyšel Martin s Aurou.

„Tak to bude po tři roky náš nový domov,“ usmál se mladík. Jen v myšlenkách byl stále u toho chlapce a jeho psa. „Náš hrad Zvon,“ dodal jeho společník. Pomalu sjížděli neposkvrněným sněhem po cestě ke hradu, zatímco konec karavany byl ještě v lese.