Romány

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace24. 2. 2013
Počet zobrazení3687×
Hodnocení4.57
Počet komentářů2

Pohlédne na mlčící zajatce, jak vážou proutí na vyztužení břehů. Pak se zahledí na rybník. Zbláznili se. Kolem zuří válka a oni čistí rybník. Anglická letadla na ně shazují bomby, v Atlantiku vedou jejich ponorky boje a nedávno potkal pár vojáků z východní fronty. Příští měsíc by se u nich měly objevit jednotky, které přijdou z Ruska. Někdy uvažuje, proč bojují na tolika frontách, ale vyhrávají a vůdce s generály ví, co dělají.
Ten rybník je opravdu pěkně zaneřáděný.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace16. 2. 2013
Počet zobrazení4482×
Hodnocení4.57
Počet komentářů4

Dnes ráno se však tak snadno nevzdával. Nejen že z mé postel nevypadl, ale začal se mi dokonce dobývat pod přikrývku:
„Přijedeš tam hrozně nadržený a ještě nakonec uděláš na letišti Jozífkovi ostudu. Pojď, já ti ulevím, budeš potom klidnější!"

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace12. 2. 2013
Počet zobrazení3848×
Hodnocení4.71
Počet komentářů5

Bylo to přibližně dva měsíce po Vánocích, kdy jejich touha se omezila na pár vášnivých polibků a dál nic. Oba chtěli víc, proto jednoho dne dostal lístek s datem, místem a hodinou setkání. Podpis chyběl, ale věděl, od koho je. Dodnes si říká, že chyběly pouze souřadnice, tak precizně byl napsán. Vyrazil ven, kde sněhu bylo poskrovnu. Plížil se jako zloděj k místu schůzky, kde stála stará bouda.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace27. 1. 2013
Počet zobrazení4669×
Hodnocení4.47
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Já sám," řekl, natáhl se přese mne, sundal ho, ale zůstal na mně přitisknutý:
„Jsi malý. Malý, ale hezký!" přitiskl mě k sobě a pokusil se políbit. Vytrhl jsem se mu, šlo to ztěžka, přece jen měl velkou sílu, a celý vyděšený tím, že mi vteřinu prolétlo hlavou, jaké by to asi bylo líbat ty krásně plné rty, jsem na něj začal ječet:

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace20. 1. 2013
Počet zobrazení4477×
Hodnocení4.75
Počet komentářů2

„Proč mlčíte?“ Když se postaví blízko něho a prohlíží si jeho tvář. „Co byste dal za to, abych vás odtud dostal? Jestlipak víte, co by se s vámi stalo?“
„Všechno dám. Nevím. Někam by mě odvezli?“
„Pokud byste měl štěstí, skončil byste v pracovním táboře. Pokud ne, tak vy víte kde.“
„Ano,“ zachraptí. Co bude muset udělat, aby neskončil na šibenici nebo u zdi?
„Tak co byste mohl nabídnout?“

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace13. 1. 2013
Počet zobrazení4214×
Hodnocení4.50
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Co kdybychom to zkusili jednou obráceně," zašeptal jsem do ucha těžce oddychujícímu Jozífkovi, který se právě chystal znovu mě pomilovat.
„Jak obráceně, já ti nero  aha, to tedy  ale vlastně proč ne, ukaž, co umíš, maličký!" nemravně se rozložil na posteli a pozoroval, jak se připravuji.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace9. 1. 2013
Počet zobrazení3842×
Hodnocení4.68
Počet komentářů2

„Dožínky,“ tupě řekne Ethan. Všichni pomalu přikývnou, dokonce i Chabrac neochotně skloní hlavu na souhlas.
„Pivo starostovi,“ poručí Brux a luskne prsty. „Bez dožínek nemůžeme ukončit léto a požádat o dobrou úrodu na další rok. Tomu jistě rozumíš, ne?“
Ethan odsune další sklenici piva. Bože, už zase. Oni chtějí uprostřed války slavit. Zbláznili se a on taky, protože ví, že zajde na velitelství, aby se na to optal.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace6. 1. 2013
Počet zobrazení4241×
Hodnocení4.58
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Mami, co tady?" nestačil ale větu dokončit, teta mu skočila do řeči:
„Přišla si s tebou promluvit, to tu dělá, uvařím to kafe." Zavřela za námi dveře do jídelny. Zůstali jsme v kuchyni stát proti sobě.
„Teto, musím to slyšet!" popadl jsem plechový hrnec a přiložil jej ke dveřím, abych poslouchal.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace3. 1. 2013
Počet zobrazení3414×
Hodnocení4.50
Počet komentářů1

„Víš, Amine, máš dokonalý vkus. To máš po mně. Je opravdu překrásný.“ S grácií sobě vlastní jde k vysokému plavovlasému Němci. Sice jsou to ještě větší suchaři než Angličané a Amine si mohl vybrat Francouze, ale Max bydlí s jejím synem, takže na něm musí být něco dobrého. Má týden na to, aby ho důkladně poznala.
„Madam.“

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace26. 12. 2012
Počet zobrazení4156×
Hodnocení4.42
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„To bude jistě tady!" vedena neomylným instinktem hospodyně zamířila paní Vondrová do správných dveří s manželem v závěsu. Já se loudal za nimi a přemýšlel, co dál.
„Ale tady spí dva," otočila se na mě s údivem v očích, „on tady Jozífek s někým bydlí?"
„Ano, se mnou, spíme tu spolu." Co jiného říct?
„Ale proč, vždyť tu přece máte tolik místa…," nechápala.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace24. 12. 2012
Počet zobrazení3700×
Hodnocení4.58
Počet komentářů3

Muž sedí nebo spíš leží na židli a nebýt zvláštního znaménka na čele, nepoznal by ho. Ihned si na sobě uvědomí pohledy jak plukovníka von Bellena, tak z boku oči kapitána Meiera, ale ještě někoho jiného. Lehce znuděná tvář s chladnýma očima, které šmejdí všude a které se do člověka zaryjí a nepustí ho. Znervózňuje ho. Kdo je to? Tajná policie? Někdo jiný? Kdo?

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace19. 12. 2012
Počet zobrazení4222×
Hodnocení4.36
Počet komentářů3
Oceněnípovídka roku 2012

„Okamžitě Karla postav na zem i se židlí a všichni na místa, ale hned!" autoritativní a opravdu výhružný hlas všechny překvapil, Pavel se lekl, poněkud nešetrně mě i se židlí upustil na zem a otočil se. Já samozřejmě ze židle spadl a vykřikl bolestí, jak jsem si narazil kostrč. Pokusil jsem se ale okamžitě výkřik potlačit, protože ten příkaz vydal Jozífek, stojící ve dveřích a opět rudý vzteky. Spěchal ke mně, odstrkoval bezohledně spolužáky, kteří jen zírali.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace16. 12. 2012
Počet zobrazení3871×
Hodnocení4.55
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

Nezavřela pusu, když nežvýkala, vykládala o tom, jak včera odpoledne profesor vyzvídal, co o mně a Jozífkovi ví, že mu to nestačilo, a volal dokonce našemu řediteli. V tu chvíli ve mně hrklo:
„Prosím tě, zaraz. Co mu říkal? Nevyzvonil něco o našem vztahu? A co na to říďa?"

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace12. 12. 2012
Počet zobrazení3785×
Hodnocení4.33
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

Dveře pracovny se rozletěly a se slovy: „Kde je?" vtrhl dovnitř Jozífek. Už jednou jsem ho takhle viděl, celého rudého vzteky.
„Co s tebou dělají?" vrhl se ke mně a objal mě ochranitelsky kolem ramen.
„Kdo vám dal právo," obrátil se na profesora, který tu scénu nevěřícně sledoval, „zatahovat Karla do téhle věci?" a jeho tón byl všechno, jen ne uctivý.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace3. 12. 2012
Počet zobrazení3780×
Hodnocení4.36
Počet komentářů2

„Napíšeš ještě něco?“
„Možná ano, ale je to hlavně tvůj příběh.“
„Ne, není. Je to náš příběh. A taky jedné vesnice.“ Max mlčí. Ethan má asi pravdu, protože oni dva ve skutečnosti ovlivnili život jedné malé vesnice na čtyři roky. Jejich hádky, kompromisy, hovory a pletichy, jak získat výhody nejen pro sebe ale i pro ostatní.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace2. 12. 2012
Počet zobrazení3914×
Hodnocení4.50
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

V noci jsem se probudil, když si vedle mne Jozífek lehal. Podle budíku byly už skoro dvě hodiny. Polštář jsem měl ještě celý mokrý, jak jsem se probrečel do spaní, přivinul jsem se k němu, ucítil zase jeho pevné objetí a slyšel, jak mi šeptá:
„Všechno bude zase v pořádku, maličký, už spi. Ráno ti to vysvětlím, jenom se na mě nezlob," lehce mě políbil a já trochu uklidněný hned usnul.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace28. 11. 2012
Počet zobrazení4180×
Hodnocení4.65
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

Když mě položil na postel a sklonil se, aby mě políbil, všiml si věcí z Jeannotova balíčku, které jsem už odpoledne dal na noční stolek tak, aby byly co nejnápadnější. Cítil jsem, jak strnul, a potom se na mě podíval rozzářenýma tázavýma očima:
„Ty chceš?"

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace27. 11. 2012
Počet zobrazení3747×
Hodnocení4.35
Počet komentářů1

Násilí. Celá válka byla – je  o násilí, ale tehdy v té vesnici to bylo i o něčem jiném. Nechá to být. Pomiluje ho. Je to lepší než násilí a vzpomínání na dny plné hořkosti. Napije se a skleničku odloží do dřezu. Neumyli jsme večer nádobí, napadne ho, ale pak nad tím mávne rukou. Vyjde nahoru, svleče si župan, vklouzne do postele a hned zaregistruje Aminovo napjaté tělo. Není vláčné a rozněžnělé spánkem jako obvykle.
„Tak co?“ optá se dychtivě Ethan.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace25. 11. 2012
Počet zobrazení4034×
Hodnocení4.39
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

„Co se děje?" saju si krev z prstu a sleduji Jozífkův překvapený výraz.
„Mamka ti vzkazuje, ať si dáš záležet, neuřízneš si ještě další prsty a že přijdou v osm."
„Přijdou?" divím se.
„Jo, přijdou, přivede prý hosta," zamyšleně odpoví, „a nedal bych nic za to, že to bude ten její přítel."

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace18. 11. 2012
Počet zobrazení3598×
Hodnocení3.96
Počet komentářů1

„Finden Sie es! Schnell! Suchen Sie gründlich!“ Najděte to! Rychle! Hledejte pořádně!
Najděte! Hledejte! Chci ho! Překládá si dál ten hnusný hlas, který se mu zařezává do mysli jako nůž. Ví, že si ho bude pamatovat do konce života. Vyskočí, hromada harampádí kolem něho spadne s ohlušujícím rachotem. Nemotorně vyběhne s kufříkem a batohem v náruči. Tři muži ztichnou, otočí se za zvukem jako lovečtí psi. Jeden z nich mávne rukou směrem, odkud hluk vycházel, a rozeběhnou se.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace14. 11. 2012
Počet zobrazení4249×
Hodnocení4.55
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Proč jsi to udělal, všechno jsi zkazil!" Už se neudržím, nechci dělat scény na veřejnosti, vší silou zadržím slzy a uteču na záchod. Naštěstí tam nikdo není, tak povolím stavidla a brečím nahlas, nevím, co mám dělat, nechci Jozífka ztratit, nechci ho trápit, co to vlastně dělám, proč to dělám, proč se nedokážu se ovládnout.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace12. 11. 2012
Počet zobrazení3933×
Hodnocení4.21
Počet komentářů2

Když projedou, hnou se kupředu pomalým tempem. Začíná ztrácet přehled, jaké je datum. A který je den, to už neví vůbec. Pátek, sobota nebo už možná pondělí? Jdou nějakou dobu, když jim nad hlavami proletí letka německých letadel. Dvě letadla se z ničeho nic oddělí a proletí těsně nad nimi. Všichni se přikrčí. Oddechnou si, ale pak si někteří povšimnou, že se stroje vracejí. Jeden začne shazovat bomby.
Stejný kvílivý zvuk smrti jako v Dunkerque. Zavře oči, zakryje si uši.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace11. 11. 2012
Počet zobrazení3874×
Hodnocení4.50
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

„Přestavuji vám studenta Karla Jandáka, který" ale větu nedokončí, protože já se otočím, zalapám po dechu, leknutím couvnu a šlápnu mu na nohu.
„Jak jsem říkal, my se už trochu známe, pane řediteli," slyším hlas, který si s ničím a nikde nemohu splést.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace7. 11. 2012
Počet zobrazení4106×
Hodnocení4.28
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

Spadla mi čelist. Bude s námi někdo bydlet? A co tak najednou? Pravda, z horní části bytu jsme užívali jen terasu s malým bazénem a zimní zahradou, je to vlastně samostatný byt, ale přece jen, bude tam najednou cizí člověk. Že by mamčin přítel? O žádném ale nevím, ale třeba ho přede mnou tají, taková krásná ženská a nikoho už tak dlouho nemá. Ale tomu by zase přece byt nepronajímala, toho by tam prostě nastěhovala.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace4. 11. 2012
Počet zobrazení4965×
Hodnocení4.04
Počet komentářů2

„Proč chceš můj souhlas?“ udiveně se otáže Max a položí mu ruku na paži. Miluje toho štíhlého vysokého Angličana. Vlastně neví, kdy se do něj zamiloval. Při prvním setkání, nebo později ve vězení, nebo někdy jindy? Nebo to bylo, jak šel čas?
Ethan se zardí. „Chci sepsat náš příběh z války.“ Max stáhne ruku, udělá krok vzad.
„Proč? Přece je to za námi nebo ne?“
Ethan rozpačitě přejede klávesy stroje. „Nevím. Možná jen na tu dobu nechci zapomenout a možná chci zanechat nějaké svědectví o tom, jaké to bylo ve skutečnosti. Ale pokud nechceš, nebudu psát,“ řekne úzkostlivě. Max se vedle něho posadí a přemýšlí.