Romány

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace27. 3. 2013
Počet zobrazení4101×
Hodnocení4.58
Počet komentářů1

Potom jsem si přitáhl Jozífka k sobě, přiměl ho, aby se na kolenou nade mnou rozkročil a vzal jsem ho do úst. Jenom vydechnul, podepřel mi záda polštářem, vzal moji hlavu do rukou a sám si řídil rytmus, v jakém se pohyboval v mých ústech. Najednou jsem ucítil dotek rtů na mém penisu, otevřel jsem oči a viděl Filipa, klečícího a opřeného o lokty, jak se nade mnou sklání, a za ním Otakara, jak si ho připravuje.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace23. 3. 2013
Počet zobrazení4071×
Hodnocení4.55
Počet komentářů3

„Smích tě přejde!" a začal mne hned zpracovávat prsty. Ještě jsem byl trochu rozbolavělý po tom odpoledni, chtěl jsem se mu vysmeknout, ale přidržel si mě za boky a pokračoval. Když pak do mě vstoupil, byl jsem už zase tak nažhavený, že jsem mu vyšel prudce vstříc. Čím to bylo, zdali nezvyklým prostředím, nikdy před tím jsme se nemilovali jinde než v posteli, nebo překvapením, nevím, ale cítil jsem obrovské vzrušení.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace17. 3. 2013
Počet zobrazení2484×
Hodnocení4.53
Počet komentářů0

„Aha, už chápu.“ Položí na sebe talíře, které odnese do kuchyňky. Ethan zatím schová do košíku pekáč a hrnec s naběračkou a to celé postaví ke dveřím. Otočí se, ale to už jsou otevřené dveře do sousední místnosti, kde Max klečí u velké matrace pro dva.
„Pomohu ti!“ Vezme do ruky cíp prostěradla a u rohů je zastrčí pod matraci. Uhladí je, chytí dva polštáře. Zaslechne vyheknutí, pak si všimne Maxe na podlaze s peřinami v náručí. Rozesměje se.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace16. 3. 2013
Počet zobrazení3950×
Hodnocení4.53
Počet komentářů3

Jozífek byl vždycky značně náruživý, ale to, co prováděl dnešní odpoledne, to převýšilo veškeré moje dosavadní zkušenosti. Byla v něm nějaká divokost, dříve jsem cítil z jeho strany vždycky něco jako mírný ostych a opatrnost, i když se milování zcela oddával. Teď si mě ale bral naplno, ne hrubě, ale s jakousi něžnou bezohledností

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace2. 3. 2013
Počet zobrazení3750×
Hodnocení4.31
Počet komentářů2

„Jen počkejte, až se vrátí Jozífek, všechny vás zmlátí za to, jak si ze mě utahujete. Copak tihle dva, jsou to blázni, ale že i vy se k nim přidáváte, Otakare…," rozohnil jsem se.
„Moc vám to sluší, když se zlobíte, a já vám mám vlastně něco vracet," vstal Otakar od stolu, sehnul se a políbil mě lehce na ústa.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace25. 2. 2013
Počet zobrazení3576×
Hodnocení4.65
Počet komentářů2

„Nebojte se mě, prosím, vážně vám nic neudělám!" napřáhl jsem k němu ruce, abych mu pomohl vstát z té poněkud nedůstojné pozice.
„Nebojím se, jenom jsem se lekl." S mojí pomocí se vyhrabal z vany, sehnul se, aby sebral spadlou osušku, a přitom se praštil do čela o hranu umývacího pultu.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace24. 2. 2013
Počet zobrazení3595×
Hodnocení4.57
Počet komentářů2

Pohlédne na mlčící zajatce, jak vážou proutí na vyztužení břehů. Pak se zahledí na rybník. Zbláznili se. Kolem zuří válka a oni čistí rybník. Anglická letadla na ně shazují bomby, v Atlantiku vedou jejich ponorky boje a nedávno potkal pár vojáků z východní fronty. Příští měsíc by se u nich měly objevit jednotky, které přijdou z Ruska. Někdy uvažuje, proč bojují na tolika frontách, ale vyhrávají a vůdce s generály ví, co dělají.
Ten rybník je opravdu pěkně zaneřáděný.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace16. 2. 2013
Počet zobrazení4365×
Hodnocení4.57
Počet komentářů4

Dnes ráno se však tak snadno nevzdával. Nejen že z mé postel nevypadl, ale začal se mi dokonce dobývat pod přikrývku:
„Přijedeš tam hrozně nadržený a ještě nakonec uděláš na letišti Jozífkovi ostudu. Pojď, já ti ulevím, budeš potom klidnější!"

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace12. 2. 2013
Počet zobrazení3735×
Hodnocení4.70
Počet komentářů5

Bylo to přibližně dva měsíce po Vánocích, kdy jejich touha se omezila na pár vášnivých polibků a dál nic. Oba chtěli víc, proto jednoho dne dostal lístek s datem, místem a hodinou setkání. Podpis chyběl, ale věděl, od koho je. Dodnes si říká, že chyběly pouze souřadnice, tak precizně byl napsán. Vyrazil ven, kde sněhu bylo poskrovnu. Plížil se jako zloděj k místu schůzky, kde stála stará bouda.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace27. 1. 2013
Počet zobrazení4562×
Hodnocení4.44
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Já sám," řekl, natáhl se přese mne, sundal ho, ale zůstal na mně přitisknutý:
„Jsi malý. Malý, ale hezký!" přitiskl mě k sobě a pokusil se políbit. Vytrhl jsem se mu, šlo to ztěžka, přece jen měl velkou sílu, a celý vyděšený tím, že mi vteřinu prolétlo hlavou, jaké by to asi bylo líbat ty krásně plné rty, jsem na něj začal ječet:

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace20. 1. 2013
Počet zobrazení4398×
Hodnocení4.74
Počet komentářů2

„Proč mlčíte?“ Když se postaví blízko něho a prohlíží si jeho tvář. „Co byste dal za to, abych vás odtud dostal? Jestlipak víte, co by se s vámi stalo?“
„Všechno dám. Nevím. Někam by mě odvezli?“
„Pokud byste měl štěstí, skončil byste v pracovním táboře. Pokud ne, tak vy víte kde.“
„Ano,“ zachraptí. Co bude muset udělat, aby neskončil na šibenici nebo u zdi?
„Tak co byste mohl nabídnout?“

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace13. 1. 2013
Počet zobrazení4128×
Hodnocení4.47
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Co kdybychom to zkusili jednou obráceně," zašeptal jsem do ucha těžce oddychujícímu Jozífkovi, který se právě chystal znovu mě pomilovat.
„Jak obráceně, já ti nero  aha, to tedy  ale vlastně proč ne, ukaž, co umíš, maličký!" nemravně se rozložil na posteli a pozoroval, jak se připravuji.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace9. 1. 2013
Počet zobrazení3759×
Hodnocení4.68
Počet komentářů2

„Dožínky,“ tupě řekne Ethan. Všichni pomalu přikývnou, dokonce i Chabrac neochotně skloní hlavu na souhlas.
„Pivo starostovi,“ poručí Brux a luskne prsty. „Bez dožínek nemůžeme ukončit léto a požádat o dobrou úrodu na další rok. Tomu jistě rozumíš, ne?“
Ethan odsune další sklenici piva. Bože, už zase. Oni chtějí uprostřed války slavit. Zbláznili se a on taky, protože ví, že zajde na velitelství, aby se na to optal.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace6. 1. 2013
Počet zobrazení4133×
Hodnocení4.58
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Mami, co tady?" nestačil ale větu dokončit, teta mu skočila do řeči:
„Přišla si s tebou promluvit, to tu dělá, uvařím to kafe." Zavřela za námi dveře do jídelny. Zůstali jsme v kuchyni stát proti sobě.
„Teto, musím to slyšet!" popadl jsem plechový hrnec a přiložil jej ke dveřím, abych poslouchal.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace3. 1. 2013
Počet zobrazení3328×
Hodnocení4.50
Počet komentářů1

„Víš, Amine, máš dokonalý vkus. To máš po mně. Je opravdu překrásný.“ S grácií sobě vlastní jde k vysokému plavovlasému Němci. Sice jsou to ještě větší suchaři než Angličané a Amine si mohl vybrat Francouze, ale Max bydlí s jejím synem, takže na něm musí být něco dobrého. Má týden na to, aby ho důkladně poznala.
„Madam.“

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace26. 12. 2012
Počet zobrazení4044×
Hodnocení4.42
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„To bude jistě tady!" vedena neomylným instinktem hospodyně zamířila paní Vondrová do správných dveří s manželem v závěsu. Já se loudal za nimi a přemýšlel, co dál.
„Ale tady spí dva," otočila se na mě s údivem v očích, „on tady Jozífek s někým bydlí?"
„Ano, se mnou, spíme tu spolu." Co jiného říct?
„Ale proč, vždyť tu přece máte tolik místa…," nechápala.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace24. 12. 2012
Počet zobrazení3602×
Hodnocení4.58
Počet komentářů3

Muž sedí nebo spíš leží na židli a nebýt zvláštního znaménka na čele, nepoznal by ho. Ihned si na sobě uvědomí pohledy jak plukovníka von Bellena, tak z boku oči kapitána Meiera, ale ještě někoho jiného. Lehce znuděná tvář s chladnýma očima, které šmejdí všude a které se do člověka zaryjí a nepustí ho. Znervózňuje ho. Kdo je to? Tajná policie? Někdo jiný? Kdo?

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace19. 12. 2012
Počet zobrazení4113×
Hodnocení4.36
Počet komentářů3
Oceněnípovídka roku 2012

„Okamžitě Karla postav na zem i se židlí a všichni na místa, ale hned!" autoritativní a opravdu výhružný hlas všechny překvapil, Pavel se lekl, poněkud nešetrně mě i se židlí upustil na zem a otočil se. Já samozřejmě ze židle spadl a vykřikl bolestí, jak jsem si narazil kostrč. Pokusil jsem se ale okamžitě výkřik potlačit, protože ten příkaz vydal Jozífek, stojící ve dveřích a opět rudý vzteky. Spěchal ke mně, odstrkoval bezohledně spolužáky, kteří jen zírali.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace16. 12. 2012
Počet zobrazení3783×
Hodnocení4.55
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

Nezavřela pusu, když nežvýkala, vykládala o tom, jak včera odpoledne profesor vyzvídal, co o mně a Jozífkovi ví, že mu to nestačilo, a volal dokonce našemu řediteli. V tu chvíli ve mně hrklo:
„Prosím tě, zaraz. Co mu říkal? Nevyzvonil něco o našem vztahu? A co na to říďa?"

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace12. 12. 2012
Počet zobrazení3690×
Hodnocení4.33
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

Dveře pracovny se rozletěly a se slovy: „Kde je?" vtrhl dovnitř Jozífek. Už jednou jsem ho takhle viděl, celého rudého vzteky.
„Co s tebou dělají?" vrhl se ke mně a objal mě ochranitelsky kolem ramen.
„Kdo vám dal právo," obrátil se na profesora, který tu scénu nevěřícně sledoval, „zatahovat Karla do téhle věci?" a jeho tón byl všechno, jen ne uctivý.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace3. 12. 2012
Počet zobrazení3673×
Hodnocení4.36
Počet komentářů2

„Napíšeš ještě něco?“
„Možná ano, ale je to hlavně tvůj příběh.“
„Ne, není. Je to náš příběh. A taky jedné vesnice.“ Max mlčí. Ethan má asi pravdu, protože oni dva ve skutečnosti ovlivnili život jedné malé vesnice na čtyři roky. Jejich hádky, kompromisy, hovory a pletichy, jak získat výhody nejen pro sebe ale i pro ostatní.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace2. 12. 2012
Počet zobrazení3809×
Hodnocení4.50
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

V noci jsem se probudil, když si vedle mne Jozífek lehal. Podle budíku byly už skoro dvě hodiny. Polštář jsem měl ještě celý mokrý, jak jsem se probrečel do spaní, přivinul jsem se k němu, ucítil zase jeho pevné objetí a slyšel, jak mi šeptá:
„Všechno bude zase v pořádku, maličký, už spi. Ráno ti to vysvětlím, jenom se na mě nezlob," lehce mě políbil a já trochu uklidněný hned usnul.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace28. 11. 2012
Počet zobrazení4082×
Hodnocení4.65
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

Když mě položil na postel a sklonil se, aby mě políbil, všiml si věcí z Jeannotova balíčku, které jsem už odpoledne dal na noční stolek tak, aby byly co nejnápadnější. Cítil jsem, jak strnul, a potom se na mě podíval rozzářenýma tázavýma očima:
„Ty chceš?"

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace27. 11. 2012
Počet zobrazení3640×
Hodnocení4.35
Počet komentářů1

Násilí. Celá válka byla – je  o násilí, ale tehdy v té vesnici to bylo i o něčem jiném. Nechá to být. Pomiluje ho. Je to lepší než násilí a vzpomínání na dny plné hořkosti. Napije se a skleničku odloží do dřezu. Neumyli jsme večer nádobí, napadne ho, ale pak nad tím mávne rukou. Vyjde nahoru, svleče si župan, vklouzne do postele a hned zaregistruje Aminovo napjaté tělo. Není vláčné a rozněžnělé spánkem jako obvykle.
„Tak co?“ optá se dychtivě Ethan.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace25. 11. 2012
Počet zobrazení3938×
Hodnocení4.39
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

„Co se děje?" saju si krev z prstu a sleduji Jozífkův překvapený výraz.
„Mamka ti vzkazuje, ať si dáš záležet, neuřízneš si ještě další prsty a že přijdou v osm."
„Přijdou?" divím se.
„Jo, přijdou, přivede prý hosta," zamyšleně odpoví, „a nedal bych nic za to, že to bude ten její přítel."