Romány

„Dome, já vím, že to myslíš dobře, ale to je zbytečný ponižování, my budeme naprosto v pohodě, když nás bude brát tak jako dřív a bude tolerovat, že jsme s Robinem spolu. Vždyť jeho se to nijak netýká, nikdo po něm nic nechce, teploušstvím ho nenakazíme. Nevím, proč má někdo s tímhle takovej problém.“

Robin k nám začal jezdit často a já k němu, chtěli jsme být pořád spolu. Robin u mě občas i přespal, ale tak, aby to nevěděli kluci. Jednou naoko spal i u Dominika, aby to nevypadalo divně. Hráli jsme to dobře, nikdo na nás nic nepoznal, ale jak jsme byli o samotě, byli jsme plni vášně. Zatím však vše zůstávalo takové platonické, bylo to zvláštní, dva mladíci v rozpuku, plní testosteronu, co se do sebe čerstvě zamilovali, přitom to bylo jen o líbání, mazlení a pocitu štěstí z toho druhého.

Ráno jsem vstal brzy, stejně jsem nemohl usnout. Celou noc se mi v hlavě urovnávaly myšlenky. Co teď budu dělat? Pokud jsem teplej, jsem tady odepsaný. Pořád jsem si představoval, co mě přitahuje na holkách, pak co na klucích a uvědomil si, že kluci vyhrávají na plné čáře a že to asi vyhrávali celou dobu. Jen mi to hlava potlačovala, možná jsem to nějak potlačoval já, a tak mi to ani nepřišlo na mysl. Třeba, ale ne, třeba se mi to jen zdá. Do toho jsem se však pořád vracel myšlenkami za Robinem, jednoduše mi už teď chyběl. Spal doslova jen pár stovek metrů ode mě, chtělo se mi za ním rozeběhnout a vrátit mu, co mi v noci dal.

Škola se ten rok blížila ke svému závěru a Dominika i Robina čekaly závěrečné zkoušky na učňáku. Díky tomu dostali pár dní volna, něco jako malý svaťák, aby se mohli připravit. Oba prohlásili, že na přípravu prdí, že všechno umí a že by raději něco podnikli. Vymyslel jsem tedy, že my ostatní bychom se mohli v pátek ulít ze školy a vyrazit od pátku rána do neděle na takové putování přírodou s tím, že spát budeme někde v lese. Což se všem líbilo, a tak bylo rozhodnuto.

Zase se mě chytil pocit zmaru, zklamání a uvědomění si, že jsem k ničemu. Znovu jsem se zaryl do polštáře a začal plakat. Přemýšlel jsem, zda má cenu dál plánovat svůj život, nemám absolutně žádnou budoucnost, všechno je v hajzlu. Přitom představy byly jasné, škola, zda další studia nevím, práce, manželka, děti a budu nejšťastnější pod sluncem. Vždy jsem viděl nejsilnější zázemí právě v rodině, bez které budu v budoucnu úplně sám a život tak ztratí jakýkoli smysl.

Sobotu i neděli jsem věnoval přípravám na zábavu, resp. na to, co přijde po ní. Myslím, že už jsem toho viděl hodně a kluci o tom také furt mluvili, ale nesmím to pokazit, tak jsem studoval dál. Rozumějte, koukal jsem na porno a sledoval, jak by se to mohlo Petře líbit, aby neřekla, že jsem úplný dřevo. Pustil jsem si i lesbické porno, říkal jsem si, že holky budou nejlíp vědět, jak to mají rády. Chvilku jsem na to koukal, ale začalo mě to nudit, chyběl mi tam ten mužský element. Vždy jsem těm borcům záviděl, jak moc dokážou slečnám naložit, často vypadali jak takoví alfa samci, kterým se herečky plně oddávají.

„Mamíí, koupíš mi v krámě nějaký chipsy, kolu, malinovku, bagety, zeleninu a kuřecí maso? Kaká dělá večer na Volšáku nějakou oslavu, tak klukům udělám svoje bagety.“ Bagety s grilovaným kuřecím masem a zeleninou byl takový můj tehdejší majstrštyk a kluci se po nich mohli utlouct. Limči se hodily, jelikož mi bylo jasný, že přitáhnou jenom alkohol a na tohle nebudou myslet. A já se navíc budu tvářit jako vzorný synek, který nepije, i když už může.