Venkovský příběh – 26. Kanáry

Naše dovolená se přiblížila, začala trochu cestovní horečka, kdy jsme přemýšleli, co všechno si potřebujeme koupit. Nakonec jsme se shodli, že je blbost šílet. Bereme plavky, trenky, trička, jednu mikču, pantofle, krém na opalování a to stačí. Co nám bude chybět, si tam když tak koupíme, jakýpak copak.

Mě však čekala ještě jedna tajná mise. Jak mi stále rezonovala v hlavě Dominikova slova ze svatby, kdy to dáme dohromady, rozhodl jsem se, že požádám mého Robina o ruku. Sice to bude jen registrované partnerství, ale i tak bychom to mohli mít jako potvrzení naší lásky. Potřeboval jsem ale znát velikost Robinova prstu, což byl problém. Kdybych měl odhadovat velikost penisu, to by bylo snadné, ale prstu… Naštěstí jeden letní den měli fakt hodně práce, že Robin přišel večer celý uřícený a unavený, takže se jen najedl, osprchoval, padl do postele a usnul. Zavrtal jsem se k němu a jeho ruku si položil na sebe. Chvilku jsem ji hladil, a když jsem viděl, že Robin nijak nereaguje a běhá někde po snách, vytáhl jsem nastříhaný papírový proužek, který jsem měl již nějakou dobu připravený pod postelí. Pěkně omotal kolem prsteníčku a označil obvod. Druhý den mi již nic nebránilo papírek změřit.

Koupil jsem silnější kroužek z černého titanu, žádná velká paráda, ale k Robinově stylu mi seděl naprosto dokonale. Pečlivě jsem jej schoval a nikomu ani náznakem nic neřekl. Tohle bylo v tu chvíli tajemství, o kterém vím jenom já. Na jednu stranu jsem se těšil, jak bude někde na pláži reagovat, na stranu druhou jsem se začal bát, zda to nepřeháním a zda to pro Robina nebude moc velký závazek. Já sám jsem byl rozhodnutý, že po Robinově boku chci zůstat po zbytek svých dní, proto jsem věděl, že z mé strany to není žádné momentální vzplanutí.

V den odjezdu nás vyzvedl Venca, který se nabídl, že nás hodí na letiště, abychom nemuseli platit předražené parkování s tím, že nás po návratu zase vyzvedne a zaveze domů. Cestou nám líčil, jak nám závidí, že by jel hned s námi a že doufá, že někdy v dohledné době vytáhne Evku a kluky taky k moři. Asi prý skromněji do Chorvatska, alespoň kluci konečně uvidí moře. Na letišti jsme se rozloučili, jen Venca na nás volal:

„Tak si to užijte a bacha na španělský ptáčky,“ mával.

„Ha ha ha, děsně vtipný,“ smál se Robin a ukázal mu fakáče.

Zájezd jsme měli do hotelového komplexu v oblasti Maspalomas s krásnými plážemi a ještě hezčím mořem. Pokoj byl spíše takový apartmán s balkonem, jeden pokoj s kuchyňskou linkou a velkým gaučem, menší ložnicí a koupelnou s obrovským proskleným sprchovým koutem. Po cestě jsme byli pěkně upocení, a tak jsme si vybalili věci a že půjdeme vyzkoušet sprchový kout, do kterého se vejdeme nejen my dva, ale snad půlka ostrova. Jakmile jsme vešli do koupelny, objali jsme se kolem pasu:

„Fildo, naše první vopravdická velká dovolená, už teď se mi tu líbí a ten sprcháč ještě víc a nejvíc ty.“ A vpálil mi vášnivý polibek.

„Robíku, miláčku, je to tu bezva, ale do sprcháče tě takhle nepustím.“

A začal jsem ho pomalu svlékat, jeho modré oči zářily nadšením a poté, co jsem mu sundal tričko, jsem ucítil, že je po cestě opravdu zpocený. To mi ale nevadilo a pusinkoval a olizoval jsem ho po těle, po jeho chlupaté hrudi a sjel až k pupíku, abych mu stáhl kraťasy. Z nich na mě vykoukly trošku mokré napnuté červené boxerky.

„Ale, ale, pane Bláha, vy jste propašoval do Španělska českou zmiji, to se na ni musíme hned podívat.“

A strhl jsem mu boxerky, z nichž vystřelil Robinův mokrý penis, jehož šťáva mi lehce ohodila tvář. Plácl jsem ho po zadku:

„Tak mazej do sprchy, ty pašeráku.“

Já se svlékl a hned šel za ním s pohledem nadrženého tygra. Robin pustil sprchu, namířil ji na mě a začal křičet:

„Pomóóc, perverzní prase, chce mě zneužít!“

Sprcha mě nezastavila, popadl jsem Robina za prdku a přitiskl k sobě. Sprcha zůstala zmáčknutá našimi těly a voda po nich stékala. Po chvilce líbání jsem si klekl a toužebně nasál Robinova žilnatého frajera a jemně ho dráždil. Neuplynuly snad ani dvě minuty, když se Robin propnul, syknul a začal do mě pumpovat pořádnou dávku. Všechno jsem poslušně spolykal a pak se začal smát. Robin na mě koukal trochu šokovaným, ale zároveň provinilým výrazem. Stoupl jsem si, zahleděl jsem se do těch jeho dvou oceánů:

„Teda, teda, tady byl někdo hodně nadrženej,“ smál jsem se.

„Fildo, promiň, byl, no, teď ten blázinec za posledních pár dní, ani jsme si nestihli pořádně pohrát.“

„No však tady to doženeme, neboj.“

Osprchovali jsme se tak, že jsme se vydrbali navzájem, bylo skvělé si to takhle v klidu vychutnat v prostorném sprchovém koutu a ne ty naše rychlovky u nás ve vaně. Robina jsem si pořádně napěnil, až mu koukala jen modrá svítidla, jinak to byla jen pěnová obluda. To samé pak udělal i on mně. Po sprše mě Robin plesknul pořádně po zadku, až jsem povyskočil:

„Hele makej, nepřijeli jsme se sem sprchovat, jdeme se koupat do moře!“

Natáhli jsme plavky, tričko, popadli osušky a letěli se alespoň na chvilku, před večeří, seznámit s mořem. Na pláži bylo mraky lidí, takže osušky jsme si dali trochu dál od břehu, koukali jsme na ty vyškvařené postavy a museli se smát při pohledu na nás. No přijeli dva vápeníci, ale počkejte za těch deset dní, jak budeme vypadat. Ale to jsem vlastně nechtěl, byl jsem rád, že je teprve první den.

Moře bylo nádherné, ne že bych předtím u moře nikdy nebyl, ale tohle bylo o několik levelů jinde, obdivoval jsem tu barvu, až jsem se podíval na Robina:

„Podívej na tu barvu, to je skoro jako ty tvoje voči.“

„Ty jeden lichotníku,“ usmál se.

Pomalu jsme šli do vody, když jsem se ohnul a opláchl si obličej, pár kapek mi nateklo do pusy a já ucítil slanou chuť moře.

„Hmmm a ta voda je skutečně slaná, skoro jako tvoje péro, když přijdeš z práce,“ pokračoval jsem v lichotkách.

„Tyyyy hajzle, já ti dám,“ a vrazil do mě tak, abych spadl celý do vody, a tam mě začal topit. „Otevři tu hubu, tady máš péro po tejdnu v práci.“

Smál jsem se a snažil se ho potopit taky, což se mi povedlo po krátké chvilce, kdy jsem ho chytil za gumu u plavek a stáhl k sobě. Chvilku jsme se tam takhle prali a pak jsme šli skákat do vln. Bylo na nás vidět, že jsme u moře hodně dlouho nebyli.

Jelikož jsme si žili jako páni, měli jsme all inclusive, a tak jsme letěli na večeři, kde jsme se pěkně napráskli. Ale nechtělo se nám trapně sedět v komplexu, a tak jsme si řekli, že vyrazíme na průzkum městečka. Chodili jsme, očumovali krámky a zkrátka se seznamovali s místem, kam jsme se vydali.

Najednou nás překvapilo, že proti nám šli dva chlapi, kteří se vedli za ruku, evidentně partneři. Byli jsme překvapeni a obdivovali jejich odvahu a vysledovali, že je vůbec nikdo neřeší, tedy kromě nás dvou. Pak jsme potkali druhý, třetí, čtvrtý pár a to samé.

„Ty, Fílo, tady je to asi normální a v pohodě, to je hezký, viď?“

„To ti řeknu, hele to je fakt super, u nás by všichni čuměli, a to je ještě ta lepší varianta.“

Naše vzájemné pohledy mluvily jasně, naše ruce se spojily a pokračovali jsme v naší procházce. Bylo to poprvé takhle mezi lidmi, vždy jsme si to schovávali někam do lesa, přitom jsem vždycky toužil se vést s Robinem tak jako ostatní. Přijde mi to jako splynutí dvou duší, ujištění, že jsou tam jeden pro druhého.

Cítil jsem se tak svobodně, skutečně nikoho jsme nezajímali, a to ani ve chvíli, kdy šel někdo přímo proti nám, a pokud byla nějaká reakce, byl to milý, přející úsměv. Dál jsme ruku v ruce okukovali výlohy se suvenýry a dalším kýčovitým zbožím. Nakukovali jsme na menu restaurací, až nás u jednoho oslovil bodrý snědý chlapík:

„Buenas noches seňores, please come and try our coctails.“ Zval nás na zahrádku jeho baru k ochutnání nějaké té míchanice.

Řekli jsme si proč ne, stejně jsme chtěli něco takového ochutnat. Sedli jsme si a vybírali, co bychom si mohli dát, než jsme si vybrali, přistál nám na stolku talířek ve tvaru srdíčka s různými druhy oříšků. Bylo to hrozně kýčovité, ale hrozně krásné. Pán ihned pochopil, že jsme partneři, a nejen že nás uvítal ve svém podniku, ale snažil se, aby se nám tam maximálně líbilo. Po objednání jsme jen tak seděli a pozorovali cvrkot na ulici. Naše ukazováčky se spojily a my ruku v ruce seděli na předzahrádce baru, pozorovali živoucí ulici, kde z lidí sálala maximální pohoda. V tu chvíli jsem byl neskutečně šťastný, chtělo se mi až brečet radostí.

„Robine, tohle je taková paráda, kéž bych se dočkal někdy taky u nás, že se prostě takhle vezmeme na ulici za ruce a nikdo na nás nebude čumět, nebude se otáčet, nebude mít debilní poznámky.“

„Jo, miláčku, taky na to koukám, to je neuvěřitelný, myslím, že tady si to pořádně užijeme, bez jakéhokoli skrývání. Podívej, támhle si dvě holky daly pusu a každýmu je to u prdele. To je prostě skvělý.“

V baru jsme si takhle dali každý tři koktejly a šli se ještě projít na pláž. Objal jsem Robina zezadu okolo pasu, hlavu mu položil na rameno a společně jsme pozorovali potemnělé moře, vzdálená světýlka lodí, majáků a poslouchali šplouchání vodní masy. To nás natolik uchlácholilo, že jsme se odebrali na pokoj, kde jsme se už jen lehce pomazlili a nazí na sobě usnuli.

Ráno mě probralo ostré sluníčko, které mě začalo pálit, otevřel jsem oči. Robin ještě spal, no spíše spinkal. Hlavu měl zaraženou do polštáře obličejem ke mně. Klidně odfukoval a jeho ústa vyzařovala lehký úsměv. Ležel spíše na břiše, jeho bílá tvrdá prdelka svítila po pokoji více než sluníčko. Díky tomu, že měl ruku tak divně šprajclou, se mi odkrývala část jeho chlupaté hrudi a postupně narůstající chloupky i jinde po trupu. Už to nebylo to chlapecké hebké tělo, s ukázkou chlupů na prsou. Za těch několik let už vedle mě ležel hotový chlap, kromě předloktí nijak zvlášť namakaný, přesto pevný a silný. Jen jeho tvář zůstala skoro stejná, tvář ostrá, ale s nádechem nezbedného školáka. Zpod těla na mě ještě koukal jeho ráno vždy probuzený nezbedník. Napínal se směrem ke sluníčku, aby nachytal trochu bronzu, než zase půjde do temnoty spodního prádla. Prsty jsem ho začal jemně hladit, abych Robina nevzbudil.

„Copak to po mně leze za škorpióna?“ ozval se najednou Robin.

„Dobré ráno, miláčku, ani nevíš, jak jsi teď rozkošně spal.“

„Dobré ráno, ty nezbedo.“ A dal mi pusu.

A jelikož ani můj nebyl zrovna v klidu, dal Robin pusu i jemu, až skončil v puse úplně celý. Sál, olizoval, cucal koule. Já ho přitom škrábal ve vlasech a po zádech. Když jsem potřeboval chvilku pauzu, zvedl jsem mu hlavu, přitiskl na sebe a lehl si tak, aby i Robin na mně ležel. Líbali jsme se a našimi tvrdými penisy o sebe třeli. Držel jsem ho tak pevně, jako by mi ho chtěl někdo sebrat, nakonec jsem se rozohnil a špitl:

„Po dlouhý době chci, abys ty byl můj.“

Nečekal jsem na reakci, jen jsem si všiml lehkého úsměvu, a přetočil jsem si ho ze sebe tak, aby ležel na zádech, nadzvedl jsem jeho chlupaté nohy a začal je olíbávat od chodidel až na konec stehen. Pak jsem Robina lehce nadzvedl a zabořil se jazykem mezi půlky. Robin začal nadrženě vzdychat, popadl jsem gel a začal prstit, nejdříve ukazováčkem, pak jsem přidal prostředníček.

„Fildo, dělej, už tě tam chci!“

Položil jsem si Robinovy nohy na ramena a pomalu zasunul až na doraz. Chvilku jsem ho nechal si zvyknout a přitom se našteloval tak, aby to bylo pohodlné. Začal jsem přirážet, přitom jsem se naklonil nad Robinův obličej a začal ho líbat. Přirážel jsem, co to šlo, chtěl jsem se do něj dostat celý. Cítil jsem, jak je Robinův penis kompletně mokrý a jak mu jeho šťáva stéká z boků. Přiblížil se vrchol, začal jsem být docela hlučný, až mi od hlavy a nohou projela vlna slasti, která se srazila v rozkroku a já vybuchl přímo do Robinova nitra.

Padl jsem Robinovi k uchu a vydýchával se:

„Robíku, to bylo super, jsi tak sladkej, strašně tě miluju, jsi můj jedinej bobík.“

„Ty jsi zase můj šmudla.“ Cvrnknul mě do nosu. „Ale počkej, já se musím dodělat, jinak budu mít místo mozku mrdku. Ty se pěkně koukej.“

Posadil se mi k hlavě, roztáhl nohy a dal se do ruční práce. Krásně se celý blýskal od stále se řinoucí šťávy, stejně tak jeho hladké koule, které navíc lítaly sem a tam díky zuřivému honění. Zatnuté svaly na těle i stehnech dávaly napovídat, že Robin bude končit. Najednou si nade mě klekl a beze slova mě chytil za bradu a zmáčknutím mi otevřel pant. S hlasitým vzdycháním mi ho vrazil do pusy právě ve chvíli, kdy ze sebe začal pumpovat své sladké sperma. Vůbec mě k tomu nemusel nutit, na tohle jsem připravený vždy, ale tentokrát toho bylo fakt velké množství, že jsem měl co dělat, abych se neutopil.

Na snídani jsme se dohodli, že dnes je vlastně první plnohodnotný den, a tak dnes ještě dáme válečku u moře a další den že vyrazíme na výlet do hor. Nandali jsme plavky a vzali další koupací a opalovací propriety a vyrazili. Řekli jsme si, že nepůjdeme na hlavní pláž jako včera, ale popojdeme někam dál, ať to tam prozkoumáme a není tam tolik lidí. Dostali jsme se až k místu, kde začínala taková mini poušť s dunami. Sem tam jsme viděli v dálce člověka, tak jsme se vydali skrz duny, schválně kam dojdeme. Po včerejšku už jsme se nijak nežinýrovali a kráčeli ruku v ruce a občas si dali pusu. U jedné duny byla taková propadlina a tam ležel nahatý chlap.

„Jee ty vole, tady je nějakej naháč, tak jdeme jinudy,“ poplašil jsem se.

„Týý jo, ale má dobrý místo, je takhle schovanej, ale stejně na něj musí někdo občas narazit,“ komentoval Robin.

Došli jsme k místu, kde bylo více lidí a kde jsme tedy tušili pláž. Ovšem to, co jsme viděli, nás více než překvapilo. Všude samý naháč, pár lidí na sobě plavky mělo, ale ty bychom napočítali na prstech našich rukou. Navíc kromě klasické vlajky o stavu mořských vln zde visela ještě vlajka duhová. Většinou zde byli samí chlapi, ale sem tam nějaké holky. Koupali se, opalovali se, hráli beach volejbal, někteří chlapi se mazali krémem, jiní se pusinkovali, viděli jsme dokonce týpka, který šel s napůl stojícím pérem. Nikdo nic neřešil. Stáli jsme tam s otevřenými pusami a nechápali.

„Fildo, já mám snad šálení, tohle je nudapláž a zdá se, že teplá nudapláž, ono něco takovýho existuje?“

„No mě se neptej, já na to vejrám stejně jako ty. To je jakože hustý. Co teď? Vrátíme se a půjdeme na pláž u nás k hotelu?“

„A tobě se chce? Když už jsme tady a navíc jsme mezi svejma…“

„No moc ne, už jsem se těšil na koupání, ale já nevím, co budeme dělat mezi tolika teplejma chlapama?“ řekl jsem nejistě.

„Tak Fildo, tak to zkusíme, ne? A zkusíme to taky bez plavek, ať zapadneme, podívej na toho, tomu skoro stojí a všem je to jedno, pojď to alespoň zkusit.“

Našli jsme si místečko trochu stranou, ale zase ne tak, abychom nemohli sledovat dění. Cítil jsem se hrozně provinile, stydlivě, měl jsem pocit, že když ze sebe sundám úplně všechno, budou mě všichni pozorovat a kritizovat. Srdce mi hrozně bušilo nervozitou, podobně to asi měl i Robin, jelikož si plavky sundával velmi pomalu, a když jsme je konečně sundali, rozeběhli jsme se hned do vody. Ve vodě jsme se koukli, kolik lidí nás pozoruje, a jak se ukázalo, byli jsme všem absolutně šumák. Tím z nás nervy spadly a my si začali užívat koupačku.

Chvilku jsme plavali, pak jsme chvilku blbli a ze mě spadly jakékoli zábrany. Najednou mi došlo, že koupání bez plavek je absolutně skvělé, člověk se cítí tak volně a svobodně.

„Robíku, to je tak skvělý, bejt bez ničeho a nic neřešit.“

„Že jo? Mám z toho úplně ten stejnej pocit.“

To už jsme ztratili úplně všechny zábrany, nalepili se na sebe a začali se líbat, abychom se pak navzájem začali házet do vody. Po nějaké době jsme vylezli a lehli si na ručníky tak, že Robin ležel na zádech nohama k moři a já taky tak, ale nohama k písečným dunám a jen jsme měli hlavy u sebe. Koukali jsme se z očí do očí, občas podrbali na vlasech a sem tam jsme si dali pusu. Po nějakém čase jsem se přetočil na břicho tak, že jsem měl mou hlavu nad Robinovou. Chvilku jsem pozoroval ostatní kluky a chlapi na pláži, když mě Robin zmerčil:

„Tyyy, ty se díváš na ostatní, ty lumpe.“

„Nene, já se koukám na tvoje tělo a tvého pinďu, jak hezky odpočívá, a přes ně se mi horizontálně občas mihne někdo jinej.“

„No jasně, ty prasáku, to povídej doma mamce,“ a posadil se, aby lépe viděl. Já se také posadil vedle Robina a společně jsme koukali a začali hodnotit.

„Mně se líbí támhleten snědej atlet, ten je fakt dobrej,“ naznačil jsem Robinovi.

„Mě zaujal zase támhleten blonďák, s tím mini bříškem, je docela vtipný, jak je celej hubenej a jen takový pidi bříško má.“

Pak prošel starší chlápek, tak kolem šedesáti:

„No to ne, to je nějakej starej fotr,“ komentoval Robin, „i když zase ti řeknu vypadat v jeho věku takhle, tak jsem asi spokojenej.“

Nevím, asi se to na nudapláži nemá takhle očumovat, ale nějak jsme ztratili zábrany a komentovali různé objekty a říkali si, který se nám líbí. Pak zase v naší blízkosti prošel chlápek, tak kolem čtyřiceti, který měl v žaludu hodně tlustý piercing, takovou jako náušnici.

„Ty krávo, Fílo, podívej, tak to je maso,“ šťouchnul do mě Robin.

„Auu, no tak to je brutální, to bych nedal, auu, mě to úplně bolí za něj.“

„Áááá, kluci jsou Češi, co?“ promluvil na nás chlápek.

Oba dva jsme zkoprněli, až Robin položil hlavu do dlaní:

„To jsme mohli čekat, že nám někdo bude rozumět,“ řekl kajícně. „Moc se vám omlouváme, my to nemysleli nějak blbě, jen že my bychom si na tohle prostě netroufli.“

„To je v pohodě, vždyť se nic neděje. Můžu si na chvilku sednout?“

Sedl si vedle nás a dali jsme se do řeči, Standa byl odněkud od Hradce Králové a sem jezdí skoro každý rok se svým přítelem, ten ale dnes dostal úpal, a tak je na hotelu. Povídali jsme si o jeho piercingu, kdy nás přesvědčoval, že to zase taková bolest není a v sexu je to příjemnější. Stejně jsme tomu nevěřili, ale bylo to určitě zajímavé na poslech. Dal nám taky pár rad, že ve městečku je několik gay clubů, a zval nás, jestli bychom nešli společně nějaký večer i s jeho přítelem. My jsme se nechtěli úplně vázat, ale řekli jsme mu, že bychom ten, co nám doporučil, asi zkusili, a že když se tam potkáme, tak si s nimi rádi dáme pivo. Nakonec nám udělal pár společných fotek, především jednu, kterou jsme chtěli i poslat klukům do Záboří. Lehli jsme si s Robinem na břicho vedle sebe, chytili se okolo krku a mávali. Na fotce tak bylo vidět, že na sobě nic nemáme, ale byly vidět jen naše zadky.

Tak jsme tu fotku poslali našim kumpánům. První reagoval Pucek:

Ty vole, vy si tam škvaříte, ty vaše teplý řitě, zatímco tady je hnusná zima.

Pak Dominik:

Paráda kluci, obdivuji vaši odvahu. Užívejte a hlavně foťte!

A nebylo by, aby si Kaká nepřisadil.

Teda co to je? Vy tam takhle lákáte na zásun buzny z okolí jo? :-D

Tak jsme mu napsali:

Lákat nemusíme, my jsme přímo na teplý nuda pláži.

Jo takže vy nejste na Kanárech, vy jste doletěli rovnou do ráje. Užívejte, závidím, teda ne tohle, ale moře a sluníčko:-D

Další den jsme se rozhodli, že zdoláme Pico de las Nieves. Celkem jsme našmajdali asi patnáct kilometrů, ale i tak jsme toho měli dost. Trochu jsme to podcenili, a jelikož nám i v té výšce bylo vedro, šli jsme jen tak bez trička. To se ukázalo jako pěkná kravina, jelikož jsme se hodně spálili. Alespoň jsme si nafotili spousty selfíček do našeho rodinného alba. Fotky byly docela sexy, jen jsme tam vypadali jako dvě podsvinčátka po spaření. I tady na výletě jsme si byli tak blízcí, že každý, koho jsme potkali, musel pochopit, jak to mezi sebou máme. Prostě absolutní ostrov svobody, a tak nějak jsme se shodli, že si těžko budeme zvykat po návratu domů si tyto projevy nechat do soukromí.

Z výletu jsme přijeli až k večeru, tak akorát na večeři, na kterou jsme hned zašli a teprve pak šli na pokoj, kde jsme hodili sprchu a padli do postele. Byli jsme docela unavení, ale oba jsme usnuli na nějaké tři hodiny a pak se probrali horkem.

„Ty Fílo, co kdybychom dneska zkusili nějakej ten místní buzinec?“

„Rošťáku, ty nemáš dost po dnešní túře? Ale jo, když nemůžeme spát, tak nejsem proti.“

Vyrazili jsme, mrkli do mapky a zjistili, že necelé dva kilometry od nás je jeden z klubů, co nám doporučoval Standa na pláži. Bylo asi jedenáct večer, což je čas, kdy to v nočních podnicích teprve začíná žít. Sice jsme byli oba trochu nervózní, ale na druhou stranu již otrkanější, a tak jsme zazvonili na vstup.

„Hola chicos,“ přivítal nás usměvavý, lehce vykroucený barman zhruba v našem věku a nasměroval nás přes další dveře k baru.

Vstoupili jsme a zůstali ve velkém údivu. Na baru byla většina hostů bez oblečení, jen asi dva na sobě měli spodní prádlo.

„Chicos, hoy es una fiesta nudista.“

„Ehh, umm, eee sorry no espaňol,“ naznačil jsem barmanovi.

Přešel plynule do angličtiny a vysvětlil nám, že dnes je naked party, takže můžeme zůstat buď jen ve spodním prádle, nebo nemít vůbec nic, teda boty že jsou v pohodě, a ukázal nám v rohu šatní skříňky, kam si můžeme věci dát.

„Ty vole Fílo, to je vostrý, chceš tu zůstat a jít do toho?“

„No tak už jsme tady, ne? A já nevím, ale mně to přijde docela rajcovní.“

„Že jo? Mně se to taky líbí, a co, trenky, nebo komplet?“

„Tak přece se tady nebudeme pařit v trenkách, stejně mi je vedro, že bych si sundal i kůži. Snad se mi hned nepostaví.“

Robin se zasmál:

„Haha, myslím, že tady to nikoho fakt pobuřovat nebude.“

Sedli jsme si na bar, objednali pivo a pozorovali cvrkot. Mezi hosty byly všechny věkové i váhové kategorie. Byl to zvláštní pohled, samí naháči okolo baru za rytmu hlučné taneční hudby. Někteří se bavili, pak tu byli nějací samotáři, pak naopak párečky, kteří si dávali najevo náklonnost. Sem tam se na nás někdo usmál nebo zamával jak na staré známé. Někdo by mohl namítat, že je to dekadentní společnost, ale tyhle moralisty mám nejraději. Ti lidi jsou zde dobrovolně, baví se a nijak si nepřekáží. Stejně si myslím, že právě tito moralisté jsou lidé, co to touží zažít, ale nemají koule na to do toho jít.

„Hele Fílo, támhle choděj lidi někam dozadu, to bude určitě jako v Drakesu, nejdem to omrknout?“

„Tak určitě.“

Prolezli jsme takový užší vchod, ale co jako v Drakesu? Tady to bylo ohromné, první jsme se motali kolem videokabinek s porno filmy, pak jsme procházeli kolem kabinek, kde byly takové kožené matrace. Pak jsme vlezli do bludiště, kde byla úplná tma, tam jsme cítili doteky od neznámých návštěvníků. Z bludiště jsme odešli a ocitli se v takové centrální místnosti, kde zněla hudba zase o něco víc a uprostřed byl takový kulatý, koženkový piedestal. Ten jsme obešli a přišli do menší místnosti, kde byly různé mříže a klece a dokonce i dřevěný kříž, kam se dal připoutat nějaký obzvláště zlobivý host.

U další místnosti bylo vidět, že tam jsou nějací lidé, tak jsme tam nakoukli. Bylo tam asi šest chlapů, co si buď honili, nebo kouřili a sledovali ústřední dvojici. V této místnosti byl sling, kde zrovna chlápek tak kolem čtyřiceti mrdal takovýho strejdu asi tak o dekádu staršího. Přidali jsme se k ostatním a pozorovali, jak si užívají, stoupl jsem si za Robina a začal se o něj třít, kousat mu do ucha, mačkat koule a dráždit jeho již napůl stojícího ptáka. Snažili se k nám přidat ostatní, ale o to jsme nestáli, a tak jsme se vrátili zpět do ústřední místnosti s piedestalem.

V jednom rohu byla trojice frajerů, co si užívali v koutku, a jinak tam bylo prázdno. Nalepil jsem se na Robina a začali jsme se líbat, tlačil jsem se na něj tak silně, až začal couvat a zakopl o ten piedestal, na který jsme oba spadli. Pokračovali jsme v líbání, až jsem jel níž. Zuřivě jsem ho začal líbat po jeho rozpáleném těle. Jeho penis již byl v pozoru a začal produkovat lepkavou šťávu. Chtěl jsem ho ještě potrápit, proto jsem si ho otočil na břicho a začal se jazykem věnovat jeho již také opálené prdelce.

Naše hrátky na provizorním pódiu zaujaly ostatní chlapy v klubu, všiml jsem si, že jich začíná přibývat a s chutí pozorují to divadlo, které jim tam předvádíme. To nás rozpálilo ještě víc, a tak naše vášeň nabírala na obrátkách. Naši diváci se snažili na nás sáhnout nebo se přidat, to jsme ale náznakem ruky odmítali. Ovšem pouze do chvíle, než se tam objevil kluk, který mohl být tak v našem věku, možná o něco mladší. Snědý, robustní kluk s nekompromisním výrazem, postavou jak od sochaře, holým tělem, ale nohama chlupatýma jak gorila. Chvilku nás pozoroval a pak fláknul po prdeli mě a o chvilku později Robina. S Robinem jsme se na sebe podívali:

„Ty krávo, je to samec jak svině, líbí se ti?“ díval se na mě Robin.

„Strašně, přesně takhle si představuju prototyp Španěla.“

Naznačili jsme mu, aby šel k nám, což udělal, ale jen se postavil doprostřed a čekal. Čišela z něj naprostá dominance ve smyslu “koukejte se o mě postarat, vy dva zoufalci“. Robin se postavil zepředu, já zezadu, osahávali jsme jeho tělo. Nalepili jsme se na něj a začali mu olizovat ramena, krk, záda a prsa. Frajer jen zaklonil hlavu a vychutnával si náš servis. Jeli jsme níž a níž, až jsem skončil u ocelového chlupatého zadku a Robin u tlustého tvrdého ptáka s monstrózními koulemi, na které jsem měl výhled i já zezadu. Robin začal olizovat ptáka, zatímco já zadek, abych nakonec vplul mezi nohy a zezadu olizoval ty obrovské koule. Pak jsem se přesunul k Robinovi, kdy jsme se spolu občas políbili a jinak se věnovali, na střídačku, ptákovi a koulím. Frajer držel, jen nás občas pohladil ve stylu “poslušné děvky“ a vychutnával si to. Kolem nás se utvořila hromada diváků, kteří koukali, honili, užívali si mezi sebou nebo se chtěli připojit k nám, což náš nadsamec striktně odmítal.

Hladili jsme jeho gorilí nohy a užívali si ho, po nějaké chvíli jsme cítili cukání, které dávalo najevo, že se staráme více než dobře. Frajer se propnul tak, až mu na hrudi a skráních vyrašily výrazné žíly, a přitom začal silně funět. Pozoroval jsem tento skvostný pohled před explozí, když nás oba zalil příval erupce, který skončil na našich obličejích a stékal na naše těla. Když byla ta hromada venku, poplácal nás po lících, a jak se z ničeho nic objevil, zase zmizel v útrobách klubu. My s Robinem jsme se na sebe jen podívali a začali se líbat, a přitom jsme si vychutnávali ten životabudič, kterého se nám dostalo. Přetočili jsme se do polohy 69 a vychutnali si před obecenstvem ještě jeden druhého. Pak jsme jen padli vedle sebe a vydýchávali se. Když se najednou ozvalo:

„Teda kluci, vy jste dobrý zvířata, vy se nezdáte.“

Byl to Standa z pláže, dnes už se svým přítelem Michalem. To byla tedy náhodička, dali jsme spolu pár drinků a pak už mazali na hotel. Když jsme uléhali, tak nějak jsme se shodli, že jsme asi tak trochu exhibicionisti a že se nám asi líbí dělat takhle show pro jiné.

Další den jsme si udělali zase nuda plážový a já začal spřádat plány, jak to udělat s prstýnkem, aby to bylo hezké a hlavně překvapení. Na jednu stranu jsem se moc těšil, až Robina překvapím, na stranu druhou jsem však měl obrovský strach. Co když mě odmítne? Co by to znamenalo? Že mě nemá rád tak jak já jeho a že si mnou není jistý? Nepovede to k našemu rozkolu? Nemám to nechat být tak, jak to je? Vždyť je nám krásně, ale zase tohle je takové krásné završení našeho vztahu. Ne, už jsem se jednou rozhodl a jdu do toho. Během dne jsem vymyslel, že bych ho požádal druhý den, brzy ráno na pláži při východu slunce, ale jak ho tam dostat? Už to mám, jen potřebuji vstát velice brzy, budík musím mít jen na vibrace a ty mě musí vzbudit. Proto dnes žádné ponocování.

„Robe, co kdybychom dnes večer nikam nešli, koupili jen nějaký šampus nebo víno, fueta a uděláme si pěkný večer na balkóně?“

„A tobě by nevadilo, že nepůjdeme do žádnýho baru nebo tak?“

„Tak byli jsme zatím každej den, tak ať si taky užijeme trochu klidu spolu jen tak.“

„Já jsem jen pro.“

Super, vyšlo to. Zašli jsme do krámku, kde jsme koupili čtyři Cavy.

„Fildo, neblbni, tolik toho nevypijeme.“

„To ne, ale tak budeme je mít v lednici a určitě ještě přijde k chuti.“

Večer jsme si sedli na balkon, jen v trenýrkách, pozorovali ten mumraj pod námi a vychutnávali si téměř namraženou Cavu. Když se více setmělo, usoudili jsme, že na náš balkon stejně není vidět, proto jsme odhodili i ten jediný kus textilu, co jsme měli na sobě. Nohy zahákli do balkonových žbrdlin, chytili se za ruku a užívali si toho společného klidu s občasným úsměvem jeden na druhého. Sledoval jsem Robinovo překrásné, klidně dýchající tělo. Letmý úsměv mi dodával velký pocit klidu. Není nad čím uvažovat, miluji ho jako nikoho, je moje všechno. Zítra už budeme něco jako snoubenci.

Před půlnocí jsem hrál, že jsem unavený, a řekl Robinovi, že už půjdu spát. Robin jen přikývl a zeptal se mě, jestli mi nebude vadit, když ještě chvilku posedí o samotě na balkoně, že by si ještě dvě tři skleničky dal. To se mi i celkem hodilo, potřeboval jsem, aby byl unavenější než já. Zalehl jsem a asi za hodinu ve spánku jen ucítil, jak Robin leze do postele, dává mi pusu na tvář a tiše zašeptá:

„Dobrou noc, moje lásko.“

Že bych spal zrovna dobře se říct nedá, ale výhodu to mělo, nezaspal jsem. Robin v klidu odfrkoval a já se vykradl jakože na záchod. To Robina trochu vyrušilo, ale po chvilce zase pochrupoval. Popadl jsem malý batůžek, do toho dal prstýnek, Cavu na přípitek a pak jsem přemýšlel, co ještě, aby to vypadalo trochu slavnostněji. V koupelně byl čistý bílý ručník, no sice nic moc, ale popadl jsem ho.

Na pláži nikdo nebyl, což bylo skvělé, ručník jsem rozprostřel a mezitím už se sluníčko chystalo k východu. Třikrát jsem se pořádně nadechl a vytočil Robinovo číslo, zvonilo to delší dobu, když se ozvalo ospalé:

„Filipe?“

Nahodil jsem zoufalý tón:

„Robine, já se šel projít na pláž a asi jsem si vyvrknul kotník, jsem za hotelovou pláží, jak je ta skalka, sotva chodím.“

„Ty jsi nemehlo, vydrž, hned jsem tam!“

Ty jo, chudák, teď mě zabije, až uvidí, že jsem si to vymyslel. Za malou chvilku jsem ho už viděl, ty jo, on vystřelil jak namydlený blesk, na sobě jen bílé tílko a svítivě modré boxerky s boulí, která se vykrajovala právě tam, kde to tílko končilo. Na tuhle příležitost asi ne moc patřičný outfit, ale bude to ten nejvíc sexy snoubenec pod sluncem.

Robin nejdříve pospíchal, a čím byl blíže a viděl, že mi nic není, zpomaloval, až se zastavil u toho ručníku a s vážnou tváří:

„Co je? Máš něco s tou nohou?“

„Robine, já nevím, co mám říct, já nevím, jak se to dělá.“

„Co? Jak se to dělá?“

Poklekl jsem na ručník a z kapsy vytáhl krabičku s prstýnkem.

„Můj milý Robíku, jsem do tebe celý blázen, miluju tě tak jako nikoho na světě. Jedinej den bez tebe je ten nejdelší den, který prožívám, hned je mi smutno. Když tě ale zase vidím, je mi naprosto krásně. Jsi ten nejbáječnější kluk, kterýho jsem mohl potkat. Prosím tě, přijmi tenhle prsten na znamení mojí lásky a znamení toho, že se staneš mým mužem, prostě spolu jen my dva, navždy.“

Robin se začal smát:

„Prosím tě, Filípku, nekleč tady přede mnou, nejsem žádná ženská.“

„Nene, takhle se to má dělat.“

Robin tedy poklekl naproti mně, krabičku s prstýnkem odložil na ručník, chytil mě něžně za obě ruce:

„Filípku, teď jsi mě dostal, no, co říct? Mám to stejně jako ty, takže jo, chci být s tebou nafurt, chci být tvým chlapem a chci, abys ty byl mým.“

Hrozně se mi ulevilo a tělem projel pocit, který jako by mi bránil dýchat, ale zároveň mi plíce roztahoval vzrušením a krásnem. Nandal jsem Robinovi prsten, ten mi hned vlepil velkou pusu a svalil mě do písku:

„Ty trdýlko moje, já měl o tebe strach, že sis ublížil, a ty jsi na mě přichystal takovou vylomeninu.“

„Já nevěděl, jak to udělat tak nějak hezký, a tohle mě napadlo včera na pláži.“

„Je to ten nejkrásnější nápad. Ale ten prsten jsi nekoupil včera, ne?“

„No to ne, ten jsem sem už přivezl.“

„Tyyyy, a vůbec jsi na sobě nenechal nic znát, lumpe.“

Načali jsme Cavu, Robin byl u vytržení, jak jsem to všechno připravil. Sedli jsme si, pozorovali východ slunce a já pozoroval Robinovo dojetí.

Po snídani si Robin udělal pár fotek prstenu na ruce a poslal všem zprávu:

Tak se podívejte, co si na mě ten můj blázen Filip připravil. Ano, je to tak, oprašte svoje obleky a děvčata kostýmy.

Za chvilku volala Robinova mamka, nadšeně mu přála a vyptávala se, jak to mezi chlapy chodí. Pak byla slyšet změť hlasů, tak to dal Robin nahlas, Evka s Vencou:

„Bráchaaa, no nekecej, to je skvělý, tak ty už nebudeš oficiálně sám, to je bombaaa. Hrozně vám to s Vencou přejem.“

„Jasný, vy bejci, konečně do toho praštíte,“ volal Venca.

„Stlejdo, všecko nejlepčí k nalozeninám,“ volal malý Filípek.

Robin se smál, až se za břicho popadal:

„Filípku, ty malej popleto, já nemám narozeniny, ale děkuju moc, jsi moc hodnej!“

Následovaly SMS od kumpánů, hlavně Dominik byl nadšený, že jsme si vzali jeho slova k srdci. A nakonec mi volali naši, že jsou moc rádi, že to spolu myslíme až tak moc vážně.

Ačkoli jsme ten den původně chtěli jet na další výlet, rozhodli jsme se, že si uděláme pěkný společný den, skočíme na pohár, koktejl a uvidíme, co vymyslíme. Chodili jsme městečkem, kochali se kravinama, tady jsme si dali kafe, tady zmrzlinu, pak jsme si jen tak sedli na molo a koukali na moře. V jednom baru jsme si dali zajímavě barevné koktejly, které jsme nafotili a taky poslali.

Byl to nádherný den, kdo ví kolikátý nejhezčí den v životě. Cítili jsme se tak svobodně, tak krásně, tak zamilovaně. Lidi se na nás usmívali a my na ně. Nejvíc jsem se samozřejmě usmíval na Robina, za těch několik dní už byl opálený jako rodilý Španěl. Byl pro mě zase o něco přitažlivější, musím uznat, že ty jižní typy jsou pro mě prostě nepřekonatelně sexy. U Robina ten jih trochu rozbíjely jeho blankytné oči, o to víc však zářivé a milé. V brzkém odpoledni jsme byli však už trochu unaveni, proto jsme si řekli, že půjdeme chvilku na hotel dát si dvacet.

Na pokoji si Robin na sobě nechal jen ty sexy modré boxerky.

„Robe, ani nevíš, jak mě zase dráždíš.“

„Zlobidlo, necháme si to na večer, jsem fakt unavenej, ale hrozně šťastnej.“

Protahoval se a já šel sklidit nádobí z balkonu ze včerejška a začal ho mýt. Robinovi zazvonil telefon:

„Ááá, mamča, je určitě zvědavá, co jsme to měli za ty barevný koktejly.“

Pousmál jsem se a myl dál skleničky.

Při hovoru bylo ticho, až jsem z telefonu slyšel nejasný křik. Otočil jsem se, Robin jak byl opálený, byl najednou bledý tak, jako bychom sem právě přijeli. Viděl jsem, jak se mu začaly koulet slzy a začal se třást. Najednou zavrávoral a začal padat.

„Robine?!“

Robin upadl na gauč, jako když omdlí, telefon spadl na zem. Seděl, nepřítomně koukal a jen mu padaly slzy.

„Robine? Co je, co se stalo?“

Bez reakce, z telefonu na zemi se stále ozýval křik. Zvedl jsem ho:

„Tady Filip, co se děje?“

Slyšel jsem jen vzlykot, nářek, nesrozumitelný křik paní Bláhové, jen ke konci:

„MRTVÍ, MRTVÍ, ONI JSOU MRTVÍ.“

Tútútútútútút………………………