Romány

“Mali by sme sa pozrieť na matematiku, alebo…,” čakal Petrovu odpoveď. “Radšej ešte jedno alebo a potom matika,” navrhol Peter. Paľo sa k nemu pritisol a dlaňou ho chytil za zadok, ktorý obopínal elastický úplet hladkých červených pančucháčov, pod nimi cítil jeho krásny pevný zadok. “Teraz by si to mohol skúsiť urobiť ty mne,” navrhol mu Paľo, rád by zistil, aký je to pocit, keď mu do tela vnikne pevný Petrov penis.

Přitiskl jsem se k jeho zádům a objal ho kolem pasu. „Marku… Ty jsi tak krásnej,“ řekl jsem potichu a hladil ho po chlupatém bříšku a po hrudi. Marek zjistil, že se na něj dívám ze zrcadla. Trochu se narovnal a vypnul hruď. Upřel zrak na můj odraz.

“My sme predsa len teploškovia?” cítil Paľo, ako alkohol v ňom účinkuje. “A v tom je aký rozdiel?” “Buzerant je taký, ktorý svoju orientáciu vystavuje na obdiv každému a vyfajčil by aj kvetináč, keby mal vtáka,” vysvetľoval svoju teóriu Paľo. “No a teploškovia?” “Tak tí sú celkom iní. Teploškovia nosia vždy v piatok červené ponožky alebo podkolienky.” “Ale my máme pančušky,” argumentoval Peter.

Michalis položil ručník na zem a vytáhnul z něj opalovací krém. Stříknul si trochu do dlaně. Krátce si dlaně promnul a krém si pečlivě si rozetřel po svých svalnatých pažích. „How are you?“ zeptal se.

“Ach, teda kamarátove, ty huncút jeden, som zvedavý, aké šibalstvá a beťárstva vy spolu vystrájate,” trochu Paľovi pohrozil prstom a veľavýznamne sa pousmial, urobil k nemu krok. “Ostaň, kde si!” zastavil ho Paľo a cítil, ako mu do tváre vstupovala červeň. “Predo mnou sa naozaj nemusíš červenať,” ubezpečoval ho Šani. “Otoč sa ešte, prosím,” dožadoval sa Šaňo odmeny za svoju zľavu. “Ale nepohni sa ani o milimeter,” dával si podmienku Paľo. “Som prikovaný ako Prométheus ku skale,” roztiahol svoje ruky Šaňo. Paľo sa otočil o 360 stupňov.

Pozorovali jsme černající se moře pod tmavě fialovou oblohou, podkůvku světýlek civilizace i osamocené svítící tečky loděk na moři, ke kterým se jako odraz na nebi přidávaly probouzející se hvězdy.

Ráno jsem si myslel, že nejlepší dárek už jsem dostal. Teď mi došlo, že něco se zkrátka změřit nedá.

V triede sa Paľo predstavil a profesorka ho oslovila, či nechce niečo o sebe povedať. Paľo sa zamyslel a napadlo ho, ako by asi zareagovali, keby povedal: “Som takmer normálny chalan, akurát nosím rád pančucháče a milujem, ak sa môžem pozerať na chlapca, ktorý ich má oblečené tiež.” V duchu sa pousmial, lebo takéto niečo by asi všetkým vyrazilo dych. Povedal, odkiaľ prišiel a že verí, že sa skoro spoznajú a aj skamarátia, a že má rád divadlo. Posadil sa sám do prázdnej lavice, lebo on bol v triede tridsiaty tretí.

Marek se rozchechtal, popadl mě a přitáhl na svůj trup. Chvilku se na mě díval. Pak se se mnou převalil, takže jsem ležel pod ním. Naše vztyčené penisy byly sevřené mezi námi a tlačily se na sebe. Marek na mě shora upíral svoje šibalské oči, plné jiskřiček.

Posadil jsem se k Markovi a ten mi začal ukazovat, kde jsme teď a kde všude jsme byli včera. Tak jsem si hned lehnul a přitulil se k němu. A Marek najednou začal vypravovat všechno strašně moc podrobně a povídat spoustu nepodstatných maličkostí, abychom si tu hezkou chvilku spolu v posteli ještě trochu užili.

Měl jsem nos přilepený na okýnku a začínal rozeznávat vlnky na mořské hladině. Klesáme. Za chvíli se pod letadlem začaly tu a tam objevovat i lodičky a my se stále víc blížili k pevnině ostrova před námi. Pobřeží lemovaly místy písečné pláže, místy skály, suchá země byla posetá malými keříky, mezi nimiž svítily nízké bílé domky s taškovými střechami.

Na okamžik jsem zatoužil vrátit se do té doby, kdy jsem ho učil já, kdy bylo všechno tak krásně jednoduché. Nakonec se ti po tom lockdownu ještě bude stýskat, ty pitomče, ne? Oslovil jsem v duchu sám sebe, ale skoro to tak bylo.