Povídky

Byla neděle, místo na zaparkování našel téměř hned a jen pár kroků od svého cíle. Zastavil se u výlohy zavřené prodejny kožené galanterie a několik chvil předstíral, že pohledem vybírá novou aktovku, pak rychle otevřel přilehlé neoznačené, černou neprůhlednou fólií zaslepené dveře, prošel jimi a spěšně za sebou opět zavřel. V malém prostoru zádveří, který skrýval vlastně jen další, tentokrát již firmou i otevírací dobou označený vstup, vyhledal očima zvonek, a především oko kamery nad ním. Zhluboka se nadechl a zazvonil.

Filip odložil hrníček, vyšel ven pod stříšku, ulitu šnečka přendal za stružku do mechu, stáhl tepláky na půl žerdi. Miloši nezbylo než se dívat na krásné půlky zadečku a to, co držel v ruce, ho docela rozhodilo. Znervózněl, ale zároveň cítil vzrůstající vzrušení, kterému se nedalo ubránit. Filip byl docela atraktivní typ s těmi jeho kudrlinami. Jen se pomalu vkrádal strach, jestli všechno třeba není jen hra.

Vstali, Roman chytl svého chlapce jako tehdy, přejížděl rukama po jeho bocích a ramenech. Rozepínal knoflíčky košile, zajel pod tričko a sundal ho. Rozepjal pásek, zip kovově zachrčel. Otíral se celou hlavou o klín svého partnera. Cítil pomalé vzrůstání na látce slipů. Zajel prsty pod ně a pomalu je stáhl. Couvli k posteli, jemně Standu posadil. Nechal jeho ruce ve svých vlasech, zatímco se sklonil.

To proste inak nejde, nadržanosť neoje…babreš. Mesiace sexuálnej abstinencie robia svoje. Je to úžasné, skvostné, pre mňa niečo nové. Skúšame aj dvojitý zásun na Lukášovi. Chce to a dostáva to. Búšime do neho poriadne. Naše tvrdé vtáky sa trú v jeho úzkej diere. On si pri tom mastí svoju tvrdú kládu. Všetci traja vzdycháme neskutočnou rozkošou. Po chvíli striekame svoje teplé semeno. Vyťahujeme svoje údy a oddychujeme. Myslím, že Lukáš bude mať dlho problém normálne sedieť.

Vzhledem k tomu, že tuhle podmínku jsem jako jedinou znal dopředu, tak bez dalšího zdržování nebo dokonce smlouvání si přes hlavu přetáhnu tričko, z nohou si stáhnu kraťasy rovnou i s boxerkama a na hromádku odhodím i ponožky. Pak pomalu zvednu oči k Nikovi, zatímco ruce se mi úplně automaticky ochranitelsky spojí před mým rozkrokem.

Posunuli první řady stolů pro větší prostor k tanci. Místní jeviště bylo přece jen malé. Chlapci přiběhli. Oba v bílých trikotech. Zbyněk se posadil na židli a rozhlížel se. Na druhém břehu tančil David. Nejdřív jen drobné krůčky, úklony, vábení rukama. Pak se přidával Zbyněk. Pomalu opakoval tančení svého svůdce. Ten naopak zrychloval, přidával skoky, piruety. Neustále kynul rukou, až se hoch pustil přeplavat říčku. Na břehu ho David vyzvedl nad sebe a končili v divokém tanci. Všichni nadšeně tleskali.

Roman objímal svého milence a jako vždy si ho pevně tiskl k tělu. V čem je to jiné než se Zbyňkem? David má krásné tělo. Jako všichni tanečníci. Není to zadarmo. Neskutečná dřina už od dětství. Ne, na to by neměl. Pak viděl světélka ve Standových očích od malé baterky. Neplápolala, jen zlatě svítila. Jak svatojánští broučci, malá zvířátka. Najednou se v něm všechno vzedmulo obrovským štěstím.

„Ajajaj, další kázání…? No tak jen do mě,“ pohodlně se zapřu v židli a upřu na něj pobavenej pohled. „Viac by si potreboval pár na zadok,“ založí si ruce na hrudníku. „No, co naděláš. Jak jsi sám řekl, už mi není dvanáct, takže na podobný výchovný lekce už je pozdě,“ posmívám se mu. „Nemuselo by,“ pronese záhadně a přimhouří na mě oči. „Aj vo svojom veku očividne výchovnú lekciu potrebuješ ako soľ.“

Když šel spát, byl jsem už ve svojí posteli, úplně nahej a deku jsem si dal tak, aby nic neskrývala. Trochu jsem si hrál se svým mužstvím a čekal jsem, jak se na to bude tvářit. Ve svých představách jsem si vysnil, že se ke mně přitulí. Připadalo mi to jako jasná věc. A opravdu mě uviděl. Teda, musel mě vidět, jak si pohrávám se svým ptákem. Anebo nemusel?

Natáhl jsem si lékařské rukavice a jal se mu udělat tělesnou prohlídku. „Otevři hubu.“ Zajel jsem mu jedním, dvěma i třemi prsty až do krku, pokaždé se začal dávit. „Dávicí reflex nutno trénovat, ale v pořádku.“ Prohmatal jsem mu uzliny, žebra i břicho. Stehna, lýtka, chodidla, koule i péro, do obojího dostal ihned ránu. „Čubko nadržená… Koule hezky velké, poměrně plné, péro malé, pro zmrda ideální kombinace, nebude třeba příliš velká klícka.“

Druhý den ti dva odjeli a my jsme s Viktorem opět osiřeli. Trochu jsme poklidili po včerejší akci, a jelikož bylo pořád horko, jeli jsme se zase koupat. Když jsme se k večeru vrátili, tak se šel Viktor osprchovat a já po něm. Už jsme zůstali jen ve slipech. Viktor měl tentokrát svítivě modré, měl je pěkně obepnutné kolem sebe. Byly mu ale trochu malé, protože mu z nich u gumičky koukalo ven pár chlupů nad jeho penisem, a gumičky u nohou nezapadly k tříslům, a tak mezi třísly a gumičkou vznikla asi centimetrová mezera. Díky tomu byla, ve správném úhlu, vidět namáčklá varlata.

Roman ucítil pevné rty, ale i zuby a jazyk deroucí se k uzdičce a štěrbince na žaludu. Než se zmohl na vlastní odpověď, ucítil vzrušivé, chtivé kouření. To jistě není poprvé. To už se plně soustředil na svého miláčka. Mládí. I když určitě není nevinné. Všechno kolem zmizelo. Jen dvě vzájemně odevzdaná těla obklopená milostivým šerem.

Šel si napustit vanu. Za ní byl kus stěny ze zrcadel. Tady se měli shlížet umělci. Pára z horké vody zamlžila chladné sklo. Viděl se rozmazaně. Vedle sebe prstem nakreslil siluetu postavy. Bude krásné mít zde svého nadcházejícího milence. Jen počkat pár dnů. Sedl si. Jeho péro už nabralo na svém objemu. Kolik takových večerů zažil. Nepočítaně. Ne, už neviděl svého bývalého, ale Zbyňka. Zcela vidině jeho mladého, krásného těla podlehl.