Povídky

  • Petřík
Styltvrďárna
Datum publikace2. 4. 2018
Počet zobrazení4636×
Hodnocení4.02
Počet komentářů7

Ani jeden z nich ale netušil, že první pracovní den, ihned po přihlášení se na personálním oddělení hotelu, se budou muset vysvléct úplně do naha v rámci povinné preventivní prohlídky nových pracovníků. „Přece jen u nás budete pracovat celé léto, takže se to bez předepsané kontroly neobejde.“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace28. 3. 2018
Počet zobrazení2456×
Hodnocení4.18
Počet komentářů9

Byli jsme na vejšce ve stejném ročníku. Chodit jsme spolu začali ve druhém ročníku, natajnačku, aby Arnyho rodiče nevěděli. Dost mu plánovali budoucnost, měli prostě svoje představy, zvlášť otec. Tohle do nich rozhodně nezapadalo. Podle jejich představ nejdřív promoce, pak svatba, aby se už ženil jako inženýr, dokonce už mu dohazovali nějakou holku. Taková uťápnutá chudinka, ale z velmi dobře situovaný rodiny. Když se po promoci vzepřel, tak se otec začal vztekat. Arny taky dokáže být docela pruďas, tak mu bouchly saze a řekl mu, jak to vlastně všechno je. Letěl ze dveří tak, že málem vyvrátil futra.

  • Kashttan
Stylromantika
Datum publikace23. 3. 2018
Počet zobrazení1487×
Hodnocení3.80
Počet komentářů7

Pohled do ticha. Velké vločky strachu valící se na maličkou postavu pod stromem. Klepe se strachy, vždyť ten strach je všudypřítomný. Padá jí za krk, rozpouští se a stéká na záda. „Mazlíku,“ ozývá se z dálky. Není mazlík, sakra chce se probudit. Tohle není sen!

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace20. 3. 2018
Počet zobrazení1936×
Hodnocení4.18
Počet komentářů8

Když běhávám, tak občas pozoruju koně v ohradách, jak se pasou, pobíhají. Občas tam je i hříbě. Běžel jsem jednou zase okolo výběhů, koně byli nahloučení u jedné z ohrad, jako by tam něco čekali. Zastavil jsem u nich. Hned se začali natahovat, jako by něco chtěli. Utrhl jsem alespoň trs pampelišek a podával ho tomu nejdotěrnějšímu.

  • Kev1000
Stylklasika
Datum publikace19. 3. 2018
Počet zobrazení2072×
Hodnocení4.47
Počet komentářů12

Před vočima mi snově prolítávaj útržky našich společnejch nocí. Vzájemný něžný objevování se – každýho chloupku, každý pihy, každý kérky, každýho, aspoň nepatrně citlivýho, místa na Kevinově vochrnutym bottomu. Dvě nahý napružený těla smekající se po sobě v živočišný touze se spářit, ať si příroda myslí, co chce. Agresivní hltavý polibky a dvojhlasý řvaní z plnejch plic do nočního ticha. Divoký dobejvání se dovnitř. Cákající tesťák a chlapská šťáva. Její dráždivej smrad mísící se s potem. Ještě teď mi z toho tvrdne. Tohle nebyl žádnej pečovatelskej pud…

  • zmetek
Stylklasika
Datum publikace18. 3. 2018
Počet zobrazení2432×
Hodnocení4.10
Počet komentářů9

Ten den jsem si všiml kluka, který se pomalu coural ulicí. Rozčepýřené neupravené tmavé vlasy, velké oči – tehdy mi přišly hnědé, teprve později jsem zjistil, že jsou vlastně hnědozelené. Měl žvýkačku a mne fascinovalo, jak se při žvýknutí pohybují svaly pod tenkou kůží na jeho čelisti. V dlouhých kostnatých prstech držel foťák. Evidentně dost dobrej foťák. A nenápadně se činil. Cvakal jak divej – turisty, okolojdoucí starou paní se psem, popeláře, kteří se otráveně snažili, aby město bylo čisté…

  • Dušan Bartoň
Stylromantika
Datum publikace17. 3. 2018
Počet zobrazení1676×
Hodnocení4.56
Počet komentářů10

"Víš, že ve středu je Valentýna?" "Hm…" Zvedl jsem k němu oči. Proč mi to říká? "Pokud očekáváš kolosální dar, jsem ochoten jeden den neprudit a ráno můžeš jít první do koupelny," nabídl jsem velkoryse.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace16. 3. 2018
Počet zobrazení2325×
Hodnocení4.22
Počet komentářů12

Ráno jsem se vzbudil pod jedním spacákem v objetí s klukem. Divný… docela pěkný… Samozřejmě, měl jsem už nějakou zkušenost s holkama, takovej lúzr jsem zase nebyl, ale tohle bylo… jiný. A to, že se mi to líbilo, mě docela vyvádělo z míry. A večer jsem mu dal pusu. A on na to nic, nebránil se. Co se to tu děje?

  • houseboy
Stylklasika
Datum publikace15. 3. 2018
Počet zobrazení2245×
Hodnocení3.64
Počet komentářů5

Psal se rok 2118. Země byla po ničivé jaderné válce, ze které se stále vzpamatovávala, ačkoliv lidstvo přišlo na to, jak radioaktivitu likvidovat pomocí zbraní na bázi temné energie. Řekl jsem, že se psal rok 2118. To ale jen na jižní polokouli. Ona totiž válka sice skončila, ale rozhádáním jižní a severní polokoule, které se vydaly každá jiným směrem.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace14. 3. 2018
Počet zobrazení2332×
Hodnocení4.23
Počet komentářů9

Těsně před odjezdem se přiřítil kluk, tak o něco starší než já. Díkybohu, alespoň někdo. „To je dost, Patriku, už jsme se báli, že to nestihneš! Máš místo vzadu, abys to tam ohlídal.“ Sakra, on je vedoucí? Takový ucho? Nacpal si věci na zbylé místo a zadýchaný se sunul uličkou dozadu. Delší husté vlnité vlasy po ramena. Temně zrzavé jako měď. Modré oči. Rozesmátý výraz, kterým obhlédl všechny v autobuse včetně mě. V krátkých kalhotách dlouhé nohy, porostlé jemnými rezavými chloupky. Kruci, čeho si to všímám?

  • Pavel
Stylklasika
Datum publikace13. 3. 2018
Počet zobrazení3195×
Hodnocení4.44
Počet komentářů3

Pak jsem již jeho paty položil na svá ramena a celý se na něj položil. Tím jsem dostal jeho nohy do ideálního úhlu, aby mu samy zvedly hýždě a celou dolní polovinu těla až po pas. Jeho penis se přiklopil na břicho a šourek se rozvolnil natolik, že sahal až několik centimetrů nad anál. Byl to neskutečný pohled. Celý otvor se mírně pootevřel a poskytl mi malý vstup do Honzových útrob.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace8. 3. 2018
Počet zobrazení2160×
Hodnocení3.99
Počet komentářů15

„Milane, tady máma. Prosím, nezavěšuj! Jsem s tátou tady u vás na tom Emergency, můžeš sem přijít?“ „Potřebuju skočit na Emergency! Pohlídáte mi box?“ Před dveřmi Emergency stála uplakaná matka. „Víš, jak jsi odešel…, tedy, jak tě…, on pak dělal, jako když neexistuješ. Ale neodhlásil tě z bytu. Nevím, možná zapomněl. Dneska nám přišlo vyúčtování, bylo to všechno na tři osoby v bytě. Strašně se rozčílil, strašně…, a pak najednou padnul.“

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace7. 3. 2018
Počet zobrazení1643×
Hodnocení4.27
Počet komentářů15

Když si to tak spočítám, za ten týden jsem viděl pouze jedinou přívětivou lidskou duši. Teda… bylo jich 5, ale naráz. Jinak už tu snad nikdo není. Jako by se všechny dobré duše ze světa vytratily. Doufám, že mi můj Anděl strážný někoho sešle.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace5. 3. 2018
Počet zobrazení1970×
Hodnocení4.06
Počet komentářů4

„Naši mě vyrazili…, tedy otec. Já bych dneska v noci přespal na skládku…“ Malý sklad léků a infuzních roztoků občas sestry využívaly tajně k přespání, když se třeba protáhla nějaká večerní „akce“ a už by obtížně stíhaly domů. Na zem se hodila deka s polštářem a jako provizorium to stačilo. „Co se stalo?“ Řekl jim to. Všechno. Stejně to vlastně věděly, ty holky na to měly radar. „Co budeš dělat dál?“ „Zkusím požádat o ubytovnu…“

  • AdmiralG
Styltvrďárna
Datum publikace4. 3. 2018
Počet zobrazení2282×
Hodnocení3.49
Počet komentářů12

Nero na mě hledí s vytřeštěnýma očima a sípavě dýchá. Ten dlouhý monolog ho určitě stál spoustu sil. I já mám vytřeštěné oči a dýchám rychle. Vzpomínám si, jak mě Pán ošetřoval, když mě Nero zřídil, vzpomínám, jak mi dával piškoty, vzpomínám, jak mi Nero daroval pískací hračku. Jsem pes a otrok, nebo jsem svobodný člověk? Pomalými kroky se k němu přibližuju. Poněkud se mi klepou ruce. Možná mě zachránil před smrtí, ale prosil se ho někdo? Kdyby mě zachránil před zotročením, udělal by přece líp, ne? Jsem rozhodnutý. Nerův dech se zrychluje, ale moje ruce naopak zpevňují. Tady je začátek mojí cesty a já to musím udělat.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace3. 3. 2018
Počet zobrazení2094×
Hodnocení4.09
Počet komentářů5

Milan souhlasil. Ale celou noc přemýšlel o tom, že bude krásné být s Karlem v jedné posteli, ale bude to stejná postel, ve které bývá Karel se svou ženou. Bude se s ním milovat, ale na stejném místě, kde to on dělá se svou ženou. Začala ho svírat žárlivost. Ale souhlasil s tím, vlastně se smířil s rolí bokovky, se kterou si jeho láska zašuká a pak se vrátí ke své ženě. Má takový vztah cenu? Budoucnost?

  • Petřík
Styltvrďárna
Datum publikace2. 3. 2018
Počet zobrazení5710×
Hodnocení4.18
Počet komentářů13
Oceněnípovídka roku 2018

Marek přesně věděl, jak na tyto pohyby reagovat a ihned se jím přizpůsobil. Uvědomil si tak, že už mu kouření ptáku docela jde. Přece jen zrovna kouří už čtvrté péro. Tedy, ne že by na to byl zrovna pyšný. Heterosexuální kluci se obvykle chlubí počtem opíchaných kundiček a ne množství vykouřených ocasů.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace28. 2. 2018
Počet zobrazení2207×
Hodnocení4.14
Počet komentářů10

Zahnul jsem zrovna do jednoho z parků, klušu a koukám – kruci. Tak k tomuhle jsem se nachomýtnout nemusel. Čtyři týpci tam zrovna mlátí nějakého kluka, povalili ho na zem a první už si kopnul. Zařval jsem, ani nevím co, a pak jsem ječel, že volám policajty. Týpci se zdekovali, kluk zůstal ležet. Přiběhl jsem k němu. Už se zvolna sbíral se země. Vcelku vysokej kluk, tmavší pleť (to ale proti mně každý), zaregistroval jsem lehce zešikmený oči. „Dobrý?“ „Jo, moc toho nestihli…“

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace27. 2. 2018
Počet zobrazení1690×
Hodnocení4.03
Počet komentářů8

Je to tady. Další rok v tomto chaosu. Nedokážu říct, co se tu bude dít. Už loni a předloni jsem Ti sliboval, že jakmile se zde objeví náznaky nenávisti, zmizím pryč, protože v zemi plné všudypřítomného strachu nechci žít. Už tak je to tady k nesnesení, jako bychom se vrátili do minulosti.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace24. 2. 2018
Počet zobrazení3151×
Hodnocení4.06
Počet komentářů3

„Nezlob se.“ Natáhl ruku, pohladil ho po vlasech a ruka pomalu sklouzla na Milanovu tvář. Milan zavřel oči a tváří se přitiskl k jeho dlani. Ani nevěděl, proč a jak se to stalo. Muž se usmál: „Jak se jmenuješ?“ „Milan.“ „Já jsem Karel. Přijdeš zase zítra?“ Jen souhlasné zakývání hlavou. Karel se naklonil a jemně, ale skutečně jemně ho políbil na ústa. „Budu se těšit.“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace22. 2. 2018
Počet zobrazení3117×
Hodnocení4.37
Počet komentářů26

V deset večer byla večerka. Zalezli jsme na pokoj, vysprchoval jsem se a čekal na Martyho. Na jeho posteli, samozřejmě. Trvalo mu to trochu dýl. Vyšel z koupelny, ani si nevzal pyžamo (ostatně já taky ne) a hupnul ke mně. „Slíbil jsi mi vzít nohy na ramena,“ připomínal. „Vím o tom a počítám s tím,“ odpověděl jsem a vytáhl zpod polštáře připravenou tubu gelu. „Já vím, že s tím počítáš.“ A mně došlo, co mu tak dlouho trvalo ve sprše.

  • Paul
Stylklasika
Datum publikace21. 2. 2018
Počet zobrazení3307×
Hodnocení4.51
Počet komentářů9

„Neskutečný! To už to jsou opravdu dva roky?!“ šeptám, nechápavě hledím před sebe a stejně tak neuvěřitelně se mi zastavuje mozek při pohledu na obří Richardovo mužství. Klacek jako z čokolády, přesně takový, jaký si chcete nechat rozpouštět v puse. Já vím! Já vím! Už by mě tenhle nádherný samec a veškeré jeho doplňky neměly konsternovat, ale prostě se tomu nedá ubránit.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace20. 2. 2018
Počet zobrazení2829×
Hodnocení4.36
Počet komentářů11

To nebyla přátelská pusa při setkání kamarádů. Tohle byla pěkně dravá záležitost. Než jsem si vůbec uvědomil jeho rty na svých, dral se mi do úst jazyk a můj zcela reflexivně vyrazil proti do souboje a vyrazil ze mne překvapené vyheknutí. V hlavě vymeteno, jen jsem věděl, že tohle vzdát nesmím a nechci.

  • Petřík
Styltvrďárna
Datum publikace19. 2. 2018
Počet zobrazení6643×
Hodnocení4.39
Počet komentářů4
Oceněnípovídka roku 2018

Kdyby ho alespoň ti kluci jenom jedenkrát zneužili a potom už nechali navždy být. To by se s tím Marek snad i smířil. Ale myšlenka, že se ho budou ti dva chlapi znovu a znovu dotýkat, byla pro Marka nesnesitelná. Co muže byt pro chlapa horšího než být sexuálním otrokem jiného muže. Dělat kurvičku nějakým dvěma teploušům, existovat pouze pro jejich pobavení a na povel uspokojit jakékoliv jejich zvrhlé choutky.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace18. 2. 2018
Počet zobrazení2938×
Hodnocení4.32
Počet komentářů14

„Hele, dostal jsem nápad. Lyžák je koncem února. Koncem ledna je už stejně uzavřená klasifikace, takže se nemusíme šrotat. Půjčíš si výbavu v půjčovně a pojedeme k nám na chalupu. Sníh už tam je teď, tam nebude nikdo cizí, u chalupy je malá loučka, kde kdysi učili jezdit mě, tam to zkusíš v klidu a nikdo nebude očumovat. Co ty na to?“ Koukal na mne, jako by mě viděl poprvé: „To… to by asi šlo… Děkuju strašně moc!“