• Bamira
Stylklasika
Datum publikace22. 1. 2024
Počet zobrazení1821×
Hodnocení4.62
Počet komentářů1

„Ta jak bulo?“ zeptala se sestra.

„Jak na zabave, hral som calý čas, až do rána. Zaś budzem mac prerucené spaňe.“

„Dala som ci do chyži to obľečeňe, co zostalo v kúpeľni. Vyrajbala som ho.“

„Aha, to Piťa. Zapomnul na to. Dal som mu daco od sebe, bo vypatral jak džad.“

„No šak znaš jak to s nima. Co mu umrela máma, ta śestra tam dakedy prídze, porajbe, poprata, umyje oblaky. Tyž má dosc svojeho, má dva malé dzeci a chodzi do roboty, ta śe utarhňe ľem dakedy v sobotu.“

„Já mu to odňeśem, kedz tak by som ho vźal i na večeru.“

„A dze máš Petra, odviź śi ho už domu?“

„Ňe, máme jarné praźniny ten tydzeň, ta eśči zostal u Bélly. Tyž to doma ňemá ľechke. Maju caly byt ľem kus vekši než moja chyža a je jich pejc.“

„To muśí byc radosc.“

Vzal jsem Piťovo oblečení a šel k němu. V chodbě jsem zaslechl nějaké hlasy vedle z kuchyně. Já ale šel do pokoje Piťa. Zaklepal jsem. Piťo mi přišel otevřít. Měl zarudlé oči, brečel.

„Co śe stalo?“

„Kukaj tu!“ Otevřel dveře, na posteli mu spali dva nazí kluci. „Už ňemám ani tu u sebe kľud, vidziš, vľeźli mi i do posceli. A vedľa posceli nabľuto.“

Dostal jsem vztek. Chtěl jsem na ty dva skočit a zmlátit je. Pak mi ale v hlavě svitla myšlenka pomsty.

„Máš široku ľepiacu pásku?“ Přikývl. „Najdzi ju, já skočim ku nám a tyž daco priňeśem. Poviažeme jich a porádňe ztrestáme. Keľo jich tu hňeśka?“

„Možno dześec, nepočítal som jich, aľe bula pulna kuchňa. Šicko zožreli, nit tu ani falatek chľeba.“

Odběhl jsem k nám.

„Marinko, daj mi šické suché zipsy, co máš, aľe ľem také dluhše, co by stačili sputac ruky. Suśid tam zaś robil rošambo a pulno opitých tam, ta jich ztrestáme.“

„To tam už od tej doby, co sce odešli. Bulo jich čuc skoro calú noc.“

Pobral jsem věci, co se mi mohly hodit. Dvě lepicí pásky, asi dvacet dlouhých suchých zipů, dva kotouče textilní pásky. Jedno staré prostěradlo, co bylo už vyřazeno na hadry k mytí.

„Máme Indulonu?“ Nechápavě se podívala. „Nič śe radši nepýtaj.“

„Hej tam su v šufliku jak furt.“

Vzal jsem čtyři, snad budou stačit. Také jsem si probral věci v baťůžku, něco jsem přidal, pro jistotu.

Piťo mne netrpělivě čekal. Odložil jsem si věci.

„Zviažeme jich, z plachty natarhaj také pruhy a v stredku zrob užeľ.“

Předvedl jsem mu to. Svázali jsme prvního i druhého v pohodě a klidu. Byli dost ožralí, tak skoro nic nevnímali, jen něco pobrukovali. Vzal jsem ty uzly z prostěradel, přiložil jim k ústům a pevně uvázal za hlavou. Byl to účinný roubík.

„Poc mi otvoric vrata, zajdzem s motorom do dvora. Naložíme jich a odveźeme na statek. Tam śe o nich postaráme, jak sebe zaslúža.“

Piťo tušil zadostiučinění a pomstu.

Na můj vjezd do dvora zareagovali další dva kluci. Byli ale tak ovínění, že bez problému jsme je zpacifikovali a hodili vzadu do vozu. Přidali jsme k nim i ty dva z Piťova pokoje.

Někde jsem četl, že v nějaké anketě byla lepicí páska prohlášená za nejlepší vynález tisíciletí. Pro tentokrát jsem s tím souhlasil. Jako pouta sloužila výborně.

„Chodz dnuka a kukni śe, keľo jich tam a či su tyš opite. Zavolaj dvoch, žeby ci pomohli odnesc z posceli tych svojich kamarátoch.“

Do pokoje vešli dva mátožní kluci. Zase jsme je zvládli v pohodě. Než si uvědomili, co se děje, už byli znehybnění a s roubíky v hubách.

„Keľo jich tam?“

„Eśči dvojo, ale u oca v chyži budze isto tyž dachto. Nikda nit je sam.“

Šli jsme si pro ty dva do kuchyně. Podřimovali u televize, a až byli spoutaní, teprve si uvědomili, co se děje. Všechny jsme naházeli do auta jako pytle brambor. Již byli ve dvou řadách.

„Počkaj v kuchni, já śe kukňem ku ocovi.“ Přikývl. Nechtěl jsem, aby otce zahlédl v nějaké choulostivé situaci. I když ho možná už někdy i viděl, ale nechtěl jsem to takto, před svědkem.

Otevřel jsem dveře, jeho otec byl nahý na posteli. Rukou si honil pěkný, určitě nadprůměrný ocas. Sakra, hodně mne vzrušil, i když mu táhlo na padesátku, vypadal dobře a měl pěknou postavu fyzicky pracujícího chlapa. O co víc, byl pěkně na prsou chlupatý a proužek chlupů spojoval další pěkně ochlupené místečko na jeho plochém břiše, na kterém se mu rýsovaly svaly. Byl moc sexy. Nedivil jsem se klukům, že je to k němu táhlo. To měl z toho, jak celý život těžce fyzicky pracoval na statku. Většina chlapů v jeho věku měla nalité pupky a byli vyžraní. Co jsem si pamatoval, tak do hospody nechodil. Párkrát jsem ho viděl opilého na nějaké svatbě a to byl přítulný ke každému a každého líbal, na každého se věšel a objímal. Piťo byl v tom stejný. Když byl v náladě, tak byl jako liána.

Soused kouřil klukovi ocas, kluk ležel bez hnutí na peřinách, vedle něj byl další, ten ale spal. Soused, když mne zahlédl, tak se uculil. Oči se mu trochu rozjasnily, myslel si snad, že jsem přišel k němu na sex.

„Bači, haňbijce śe, taku ostudu robice calej rodzině a Piťo śe něma ani co najesc. Vleźce pod perinu a nechcem čuc jedno slovo!“

Soused na sebe natáhl peřinu až nad hlavu. Otevřel jsem dveře a zavolal Piťa.

„Posledňe dvojo.“

Také jsme je v poklidu znehybnili a naložili do vozu. Odjel jsem na statek. Doufal jsem, že tam už nikdo krom hlídače nebude. Stejně bych jel k umývárnám, tam se nikdo moc nezdržoval. Vrata byla zamčená. Hlídač nevylezl z vrátnice. Možná je na obchůzce. Vyndal jsem kartu a otevřel si branku. Když jsem otevřel dveře do vrátnice, málem to se mnou seklo. Dva krásní urostlí mladí chlapi si to tam rozdávali v plné parádě.

„Netreba vám pomosc?“

Teprve teď zaregistrovali mou přítomnost. Nevěděli zděšením co dělat. Jako na vojně se postavili do pozoru, jednomu snad i cukla ruka, že bude salutovat. Krásné ocasy jim trčely do prostoru.

„Vidzim, že už sce prirychtovany na porádnu chlopsku robotu.“

Honem se rukama snažili své ocasy zakrýt.

„Mace jich šumne, aľe už som jich vidzel dosc. Tak se obľečce, pomožece mi a potom budzeme śe bavic spolu o pracovných povinoscoch. Ty śi chto?“ oslovil jsem chlapa, který sem nepatřil.

„To Poľák, co śe mu tu za valalom rozbil motor, ta ho chlopy pricahli na dvur. Jutre mu pridze servis,“ zahlásil mi hlídač.

„Aha, no tak veźmi kluče od brány a od umyvárky. V byce su dajaké valendy, abo daco dze može prespac?“

„V jednym su už nové i dajaké deky a zahlavky.“

„Ta veź i kluče od teho bytu.“

Přijel jsem k umývárně a otevřel vůz. Hlídač s Polákem nevěřícně koukali na hromadu skoro nahých sténajících těl.

„No vidziš, zbíram takých chujoch jak ty po valaľe. Skoro śe mi nevešli do motora,“ rozchechtal jsem se. „Odnośce jich na umyváreň a porádňe priviažce ruky ku tej konštrukciji, ňe na trubku, tu by mohli urvac.“

Vyndal jsem kudlu a kotouč lepicí pásky. Vzal jsem prvního z ožralů a přikurtoval jsem ho. Byl prohnutý přes betonový žlab s vystrčenou prdelí a ruce pod žlabem uchycené k nosné ocelové konstrukci. Nechal jsem hlídače s Polákem postarat se o ostatní kluky. Žlab nám vystačil tak tak. Pěkně vystrčené prdelky, deset v jedné řadě. Většina byla oblečená v trenkách a triku.

„Zobleč jich!“

Podal jsem mu znovu kudlu, kterou mi už vrátil. Nechápavě koukal, snad si myslel, že je bude muset uvolnit a pak opět připoutat.

Nasraně jsem mu vzal tu kudlu a rozřízl prvnímu klukovi tričko i trencle.

„Tak śe zoblika!“

Než bych řekl tři sta tři a třicet…, byli všichni kluci nazí.

„Já veźmem Poľaka na večeru a ty zateľ jim porádňe, aspoň tri raz s hadicu vypláchňeš tote jich posrané dziry.“

Vyndal jsem z baťůžku kameru a postavil ji na poličku, odkud byli všichni v záběru. Zapnul jsem ji.

Odjel jsem s Piťom a Polákem k nám na večeři. Najedli jsme se, Polák s Piťom poděkovali. Našim i Polákovi jsem řekl, že zatím zůstane u nás. Podívám se, zda se už dá spát na statku, kdyžtak přespí u mne. S Piťom jsme naházeli do auta zbylé oblečení od kluků a odjeli na statek.

Když jsme vešli do umývárny, tak nás udeřila do nosů příjemná vůně. Prdelky kluků nádherně zářily jasnou červení.

„Muśel som to tu postrikac deodorantom, bo tu bul smrud jak v žumpe.“

„A co by śi od takých sračoch čekal?“ uculili jsme se.

„Chcel by śi sebe zajebac do dachtorej?“ ukázal jsem na řadu vystrčených prdelek.

Rozzářily se mu očka, uculil se. „Su šumne, vybral by som sebe.“

„A co keby śi śe ku nim pridal?“ Vyděšeně se na mne podíval. „Neboj śe, nechcem ce priviazac, aľe chcem znac, či ci robí dobre, kedz ci porádný chuj precahuje dziru.“

Uculil se a přikývl.

„Dobre, dakedy sebe na tebe najdzem čas a porádňe ci ju precahňem. No a teraz choc strážic, žeby śe tu nedostali ňevítané osoby.“

Potěšen hezkou vyhlídkou odešel hlídat.

Šel jsem do auta pro baťůžek a našel jsem tam tašku s pomůckami, která měla zůstat pro Béllu. Někdo z kluků mi ji naložil do auta. Teď jsem ten omyl uvítal. V tašce byly vibrátory, vajíčka, dilda, erekční kroužky, krokodýlky, roubíky, rozpěrky, anální kolíky…, prostě hračky pro Béllu. Vzal jsem tašku i baťůžek na umývárnu. Culil jsem se a Piťo sledoval mé nadšení. Rozevřel jsem tašku, když se podíval, co v ní je, také se potutelně culil.

Vzal jsem Indulonu a všem jsem promazal dírky, většina kluků asi protestovala, protože vydávali bručivé zvuky. Pak jsem vzal koulový vibrátor a postupně jsem jim všem masíroval rozetky. Některým se to líbilo, jiným méně, neměli ale na výběr.

Promluvil jsem k nim.

„Panstvo, užívali sce sebe, vyjedli a vychľastali, na co sce natrafili, robili sce bordeľ. Nastal dzeň zučtováňa. Teraz dostaňece praktické škoľeňe o sexu. Točí to kamera, keby dachto chcel inštruktážné video, abo keby dachto po hňešku śe eśči nevešol do skury, ta nebudze češko dac vašim rodzinom, kamarátom, abo do roboty to video, abo z ňeho zrobic fotky. Nichto me nemože žalovac za vydziraňe, bo ja z teho ňemám žádný úžitek. Co robím, je ľem ku vašemu užitku. Ňerad śe opakujem, preto kedz vám daco prikážem, tak to bez odporu zrobice. Ani farár na kazateľni śe neopakuje. Teraz śe mi predstavice, co robice a dze u jakej firmy. Furt v sobotu pridzece ku ujkovi, žeby sce mu oplacili jeho pohoscinosc. Pomožece mu dac do porádku dum, každý podľa svojej profesii, preto chcem znac, co robice. Dufam, že sce mi rozumeľi a nebudzece robic problémy. Na súhlas pokývajce z hlavu.“

Jedna hlava uprostřed se nehnula.

Vzal jsem konec té hadice, kterou jim vyplachovali díry, a řízně jsem to vysvětlil jeho zadnici. Ta odpověděla krásným jelitem. Kluk řičel bolestí do roubíku.

Vyndal jsem pět análních kolíků, byli sice každý jiný, ale velikostí se moc nelišily. Trochu jsem je potřel a vrazil prvním pěti klukům do děr. Všech deset dostalo erekční kroužky. Těch jsem měl hodně, byla to výhodná koupě za pár šupů, tak jsem vzal celé balení dvou tuctů.

Tomu odpůrci jsem vrazil do díry vajíčko zapnuté asi na třetinový výkon. Vytřeštil oči.

Na protější zdi v zrcadlech jsem mohl pozorovat jeho reakce. Lomcovalo to s ním hezky.

Piťovi jsem podal dvě malá dilda, já si je vzal také a každý jsme jimi obdělávali díry ostatním čtyřem klukům. Zanedlouho sténali. Můj ocas už reagoval dost neodbytně. Vyndal jsem prvním pěti kolíky a vrazil je těm dalším pěti i tomu s vajíčkem. Kolíky lehce otevřené dírky jsme zase obdělávali malými vibrátory. Za chvilku už kluci na nás špulili chtivě dírky a jemně se chvěli. Piťovi jsem podal kondom, nechápavě se podíval. Hrábl jsem mu do rozkroku. Ocas měl jak z kamene. Rozepnul jsem mu kalhoty a vyndal nádherně napnutý krásný ocas, ne nepodobný tomu, jaký jsem viděl u jeho otce, jen v mladším vydání. Ocucal jsem mu ho. Otřásl se slastí. Nasadil jsem mu kroužek a navlékl kondom.

„Teraz sebe vyber dzíru, chtorá śe ci ľúbí.“

Nevybíral, strčil ho do prvního kluka hned z kraje a už ho hobloval, jako by to mělo být naposled v životě.

„Šetrij śe a užívaj sebe to, máš tu dześec dzírek.“ Uculil se a zvolnil. Přistoupil jsem k jeho prdelce a tvrdým ocasem jsem se mu o ni otíral a rukama hladil pevné, jemně chlupaté bříško. Rozvzdychal se.

Ukázal jsem mu další dírku, přešel na dalšího kluka. Takto prošťouchal všech pět kluků. Obdělaní kluci nafasovali do dírek vajíčka. Umývárnou se rozléhaly vzdechy a steny.

Sundal jsem mu kondom a přešli jsme před kluky k jejich hlavám. Prvnímu jsem uvolnil roubík z prostěradla. Uzel na něm byl nasáklý slinami. Kluk si chvilku srovnával sanici, když se zklidnil, přisunul jsem Piťa s klackem k jeho ústům. Kluk bez protestu otevřel ústa a pojal jeho tuhý klacek, spokojeně si je nechal vymrdávat. Piťo se také tvářil spokojeně a poživačně. Zase jsem neodolal a přes kalhoty jsem mu projížděl prsty roklinkou. Slastně přivíral víčka a culil se. Promačkal jsem mu půlky. Jen slastně hlesl. Takto opracoval všech pět kluků. Byli poslušní a nikdo neprotestoval, ani nehlesli, asi jim stačilo to ukázkové domlouvání hadicí. Prvních pět kluků bylo v prvním kole obděláno zezadu i zepředu. Odpočívali a užívali si vajíčka ve svých dírkách.

Na řadu se dostala druhá pětice. První byl ten rebel, který v sobě měl vajíčko. Vyndal jsem mu ho. Trochu sebou ucukl v očekávání, co bude následovat. Piťo už byl připraven s nasazenou gumou. Bez otálení do něho zasunul svůj ocas. Kluk sebou zaškubal.

„Ochab ho, un má radši gumu.“

Vzal jsem hadici a dostal další ránu. Řičel do roubíku jako tur. Za chvilku měl na prdeli dvě překřížená jelita. Strčil jsem mu do díry robertka o velikosti asi jako Piťův ocas, takže přišel o slast užívat si živočišný kontakt. Ostatní kluci si to snad i se slastí anebo ze strachu užívali. Následovalo obdělávání úst. Rebela jsme přešli, ani jsme to s ním nezkoušeli. Nechtěl jsem riskovat, že Piťu kousne do toho krásného klacku. Užíval si chvilku domnělého vítězství. Pevně jsem mu prsty sevřel bradavky a zakrucoval. Škubal se, ale neunikl mi. Za chvilku se mu zduřely a hezky trčely. Vzal jsem krokodýlky a nacvakl mu je. Zaškubal sebou a třepal nohama. Opět řičel do roubíku. Z ocasu mu vyteklo trochu moče. Měl nasazený škrtící kroužek, ten mu více nedovolil. Snad mu nepraskne močák. V tu chvíli jsem si vzpomněl, že bych měl mít v tubě cévky. Vyndal jsem tubu a před zraky všech jsem vybral jednu S cévku.

„To śe štura do chuja, chto to nezna. Festovňe to bolí, śčipe a nič v sebe neutrimece. Kedz cez tu trubičku šturim śčeteček, tak budzece sebe myśľec, že vám vyskočí mozek z hlavy.“

Obešel jsem je a přistoupil k jeho prdelce. Dřepl jsem si a uchopil do ruky jeho celkem pěkný i dost velký ocas. No jo, soused si vybíral, přece nebude kouřit nějaké vajgly. Držel jsem v ruce tvrdý ocas a snažil jsem se sundat mu kroužek, aby mu ocas ochabl. Nemohl jsem cévku rvát do tvrdého ocasu, a také jsem s ní při zasouvání potřeboval trochu kroutit, byla totiž prohnutá na konci ve tvaru písmene S, proto se jí říkalo S cévka. Tu ze sebe nemohl samovolně vypudit. Neustále sebou škubal, musel jsem mu domluvit, dvakrát, než se zklidnil a držel. Na prdeli mu již zářily dva křížky. Trochu jsem ho i obdivoval, jak je vzpurný, ale také odvážný a vypadá, že bude mít i výdrž. Jeho jméno mi nebylo povědomé. Asi někdo, kdo se přistěhoval. Naše vesnice se za poslední léta dost rozrostla, protože bylo k mání hodně stavebních parcel.

Zasunul jsem mu cévku do ochablého ocasu. Okamžitě z něho tryskala moč. Měl jsem kliku, že mne nezacákal. Na jeho tváři byla znát úleva. Teď mi byl trochu povědomý, ale stále jsem nevěděl, kdo to je. Odešel jsem do auta a probíral se jejich oblečením. Hledal jsem doklady. Našel jsem osm občanek, žádný Ďuri, tedy Juraj. Prohlížel jsem zkraje každého kluka, přizvedl jsem jim hlavu a hledal občanku. Když přišla řada na něj, škubal hlavou, nechtěl, abych se na něho pozorně podíval. Je to skutečně on? Díval jsem se na průkaz a byl to on. Byl to takový mazánek, rodiče celkem zazobaní, přistěhovali se k nám do vesnice již asi před deseti lety. Tatínek byl tehdy ředitelem školy a on studoval také stavební průmku jako já nyní, ale on v Prešově. Já šel do Košic, protože tam bylo více míst, větší škola.

Byl to Jozef, žádný Ďuri, brácha mého spolužáka. Dost jsme se jednu dobu spolu s jeho bráchou kamarádili, do té doby, než se začal montovat mezi mne a mou nejlepší kamarádku. Ona nedbala mého varování a poté, co mu vyhověla, už o ni neměl zájem. Pak se mi začala stranit a mým odjezdem skončilo i naše kamarádství.

„Ďoďu, ňemožem na tebe brac inakši meter, než na tvojich kamaratoch. Muśiš podstupic to, co oni, a jak ce znám, tak sám by śi to ani inakši nechcel.“ Tekly mu slzy.

Sakra co se tomu klukovi stalo, nemyslel jsem si, že by byl na kluky. Sice jsem si nikdy nevšiml, že by randil s nějakou holkou, ale on se stranil i kluků. Byl to takový samotář, pokecal s kde kým, smál se, žertoval, ale tím to také končilo. Chodil jsem i k nim domů a pamatuji, že byl skoro neustále zapadlý v pokoji, který měl se starším bráchou, a byl skoro neustále zahrabaný v knihách a učení.

Sundal jsem mu roubík. Poslední, nikdo jiný ho už neměl. Piťo už obdělal i ústa posledního kluka.

Vzal jsem několik papírových utěrek a otřel mu tváře od slz a ústa i bradu od vytékajících slin. Hezky se usmál. Dal jsem mu jemný, ale hluboký polibek, naše jazyky chvilku šermovaly. Jeho polibek byl chtivý, ne náruživý, spíše toužebný. On je na kluky, proletělo mi hlavou.

Zvedl jsem se a on otevřel ústa, nabízel je na obdělání ocasem.

„Chceš mňe?“

Přikývl a přivřel oči.

Rozepnul jsem si poklopec a vyndal tvrdého ptáka. Zvedl víčka, jeho oči se při pohledu na můj ocas rozzářily. Zasunul jsem mu ho do úst a nehýbal jsem se, nechal jsem ho, ať si to užívá podle sebe. Hlavou mohl pohybovat do všech stran a také pohodlně kouřit. Uznal jsem, že to umí, šlo mu to skvěle, určitě to nedělá poprvé. Takto bych se za chvilku vystříkal.

„Starčí!“

Zvedl hlavu a jeho oči pohledem naznačovaly, že jeho dírka ještě nebyla obdělána.

„Ňebuj, ňemiňe ce to.“ Uculil se.

Nandal jsem si ochranu a pozvolna vstupoval do jeho nitra. Měl jsem z něho velmi příjemný pocit. Cítil jsem, že jsem v něm vítán, i když také se jemně svíral. Také chtěl cítit mne. Obdělával jsem mu dírku s potěšením, vždy mi byl sympatický. Jeho mladší bratr, můj spolužák, se o něm často vyjadřoval trochu s opovržením, že je to taková bábovka, měkkota. Já si myslím, že opak je pravdou. Maťo, můj spolužák, jeho mladší brácha, by takto neodolával, ten by se od strachu nechal obdělávat i celý den.

Už mu tu dírku obdělávám nějak dlouho, zamyslel jsem se. Vystoupil jsem z něho a chtěl jsem ho poplácat uznale po prdelce, ruka mi ale při pohledu na jelita zůstala viset ve vzduchu. Jemně jsem mu ji pohladil a políbil. Vydal slastný vzdech.

Schoval jsem ocas a zašel pro hlídače.

„Poc, budzeš precahovac té dzírky.“

Natěšeně mne následoval.

„Zobľeč śe, naj śe nezaśviniš.“ V mžiku byl nahý a klacek se mu hezky vzpínal. Podal jsem mu kroužek, podíval se trochu nechápavě.

„Žeby śi śe ňevystríkal pri pervim.“

Uculil se. Já mu ale hrábl mezi půlky a prstem zajel lehce do dírky. Hrál si, byl volný. Vzal jsem gel a promazal mu dírku. Vložil jsem mu do ní vajíčko s minimálním nastavením. Culil se a ocas se mu krásně napínal. Zašpuntoval jsem ho análním kolíkem.

„Tak, možeš začac hňed z kraja a až do konca. Každému dześec zasunu. Ked vytrimeš, tak to zopakuješ.“

Jen co hlídač obdělal kluka, pobídl jsem Piťa, aby nastoupil a pokračoval za ním. Takto jim oba dvakrát obdělali prdelky. Kluci už hezky hekali a sténali. Byli všichni zaškrcení kroužky, takže nikdo nestříkal.

Vzal jsem hlídače a prohnul ho, aby kouřil Piťovi ocas. Sundal jsem mu kroužek. Navlékl jsem si gumu a vyndal mu kolík i vajíčko z dírky. Zasunul jsem do něj. Hlasitě a slastně vzdychl. Nečekal jsem a obdělával jsem ho jako mašina. Za chvilku hekal a lapal po dechu. Hrábl si na ocas a stříkal na podlahu své mlíčí. Piťovi jsem také sundal kroužek a prstem mu šimral dírku, on byl stále kouřen hlídačem, a tak netrvalo dlouho a vystříkával mu mandle. Oba slastně a vyčerpaně vydechovali.

Teď jsem nastoupil já a obdělával kluky, jednoho za druhým. Hekali a sténali jako o závod. Také jsem je všechny ojel dvakrát. Byli dost vyčerpáni a neukojení.

„Paňstvo, preśvedčili sce me, že je s vámi možná dohoda, že to s vámi nit až tak plano. Dostali sce śe do finále. Uvoľním vás, pervi, deśec raz zasuňe do každého, postupně až na koňec šóru a až teho pośľedňeho vystríka a zaradzi śe na svojo mesco. Chto nesuhlaśi, naj zakriči. Nichto, tak spuśčam finále.“

Odřízl jsem prvního kluka, ten se nedočkavě vrhl na první dírku a bušil jak smyslů zbavený.

„Počítaj do deśec! Tak by zme tu buli dva dni.“

Počítal zpočátku hlasitě, ale u třetího už byl tak zadýchaný, že sotva sípal. Pospíchal, aby už byl u konce a mohl se vystříkat. U posledního si honem sundával kroužek a bušil do něj s plnou vervou. Po třech zasunutích řval a vystříkával jeho útroby. Byl tak zmožen, že se sotva dopotácel na své místo. Uvolnil jsem druhého. Ten nebyl jiný. Všichni byli stejní, všichni nadržení, nedočkaví a nakonec zmožení. Sledoval jsem zejména Ďoďa, ten byl jiný. I když byl zmožen více než ostatní, viděl jsem, jak si to užívá, nepospíchá, vyžívá se v každém zásunu. I toho posledního ojížděl dost dlouho, určitě do něho zasunul asi patnáctkrát, než slastí zařval.

Když i ten poslední ze sebe vyřval to napětí, poslal jsem je do sprchy a upozornil, že jen opláchnout, je tam jen jeden bojler. Ručníky neměli, tak ze sebe chvilku stírali kapky, než se oblékli. Pozoroval jsem je a zjistil jsem, že to jsou všechno moc pěkní kluci, hezká těla i vybavení. Tvářičky sice nebyly jako z módních časopisů, ale všichni měli sexappeal. Musel jsem uznat, že soused má vkus, jen se mu to nekontrolovatelně zvrhlo.

„Je tu dachto, co nebul uspokojený? Tak śe vám to šickým páčilo?“

„Héj! Perfekto! Výborné!“

„Tak kedy to zopakujeme?“ culil jsem se. Kluci po sobě pokukovali. Nevěděli, jak reagovat.

„Dobre, tak je tu dachto, co śe mu to ňepačilo?“ Zase po sobě pokukovali. Nakonec se všichni rozchechtali.

„Bulo to dobré vzrúšo!“ prohlásil někdo z toho chumlu.

„Ňehodlám vám robic dajaké schvalnosci, aľe sami muśice uznac, že ujko i Piťo sebe zaslúža vašu pomoc. Kružky sebe ochabce na pamiatku, naj nezapomňece na hňeśek a na to, co sce śľúbili. Nepoužívajce jich často, ani dluho bo to potom škodzi.“ Kluci souhlasně přikyvovali.

Byli již oblečení a omlouvali se Piťovi. Slíbili, že mu přijdou pomoct. Tak jsem zvědav. Doufám, že aspoň polovina z nich dodrží slovo.

Odchytil jsem si Ďoďa.

„Rád by som śe s tebu vážno podohváral. Kedy možeš?“

„Co jutre po obedze?“

Přikývl jsem. „Pric do nás, budzem ce čekac.“

Když jsem se vrátil domů, zrovna se Polák chystal, že půjde spát.

„Piťu, ukáž mu kupeľku a požič mu župan a pyžamo.“

Doprovodil jsem ho do koupelny, vyndal ručník, osušku a župan. Pohladil jsem mu prdelku. Uculil se. Sevřel jsem mu půlku. Hlesl.

„Masz ładny tyłek.“ Pochválil jsem mu hezký zadek.

„Chcesz go?“

Uculil jsem se a přikývl.

„Cały czas się na niego cieszym. Przygotuj się! Chcę twojej dupe.“ – Celý čas se na něj těším. Připrav se! Chci tvou prdelku.

„Mój pokój jest przeciwny kuchni.“ – Pokoj mám oproti kuchyni.

Já se zašel osprchovat do prádelny, kde jsme měli sprchu.

Nalil jsem do skleniček koňak.

Za chvilku vešel Andrzej. Podal jsem mu skleničku.

„Znakomity koniak.“

Uculil se.

„Jak to, że mówisz tak perfekcyjnie po polsku?“

Usmál jsem se, ukázal jsem mu překladač. Rozchechtal se.

Vysvětlil jsem mu, že naše nářečí není moc odlišné od polštiny. Také po tři roky jsem v Polsku trávil vždy měsíc prázdnin. Naše škola měla totiž družbu s Hutou Stalowa Wola, a tak nám pro nejlepší žáky poskytovali své rekreační středisko v Ulanówe na soutoku řek San a Tanew. Bylo tam perfektní koupání a všude plno truskawek – jahod.

Mám v okolí plno přátel, se kterými si léta píšu.

Zvedl jsem skleničku a pobídl ho. Políbil jsem ho, jen tak letmo. Pak jsem postupoval níž, měl pěkné tělo, takové na chlapech miluji. Šlachovité, přiměřeně osvalené, tak jako každý fyzicky pracující chlap, a když k tomu je i hezky chlupatý, tak se neudržím. A to on byl. Byl jsem silně vzrušen, nadržen ještě od kluků ze statku. Ožužlával jsem mu bradavky a sestupoval jsem níže. Byl jsem nedočkavý a honem jsem mu sundal boxerky a pohrál si s jeho pořádně napnutým klackem. Silně mne vzrušoval. Pociťoval jsem už bolest v koulích. Hezky ronil a já mu olizoval bambuli. Slastí přivíral víčka a jemně sténal. Vzal jsem mu do úst koule a jemně je jazykem masíroval. Už jsem se dostával k vytoužené dírce. Byla krásná, přírodní. Měl jsem obavu, zda ji nebude mít až moc chlupatou, ale on ji měl tak hezkou, že jsem to málem nevydržel. Projel jsem mu ji jazykem. Zachvěl se a pevně zatínal prsty v pěst. Vychutnával jsem si ji a on se třásl a slastně vzdychal. Užíval jsem si ho, i jeho vzrušení. Lehce ji otvíral a já ji prsty prozkoumával. Začal hekat, když jsem dva prsty do něj zasunul, jak nejvíce to šlo, a okružoval jeho nitro.

„Kurva, jebaj mnie!“

Položil jsem jeho prdelku a sundal si také boxerky. Pozoroval mne s nadzvednutou hlavou.

„Ó kurva, to nie jest chuj!“ Praštil sebou do polštáře.

Zvedl jsem mu prdelku, měl ji zataženou. Opět jsem mu ji dráždil jazykem a on se za chvilku uvolnil. Jemně jsem hladil chloupky na vyzvednutých stehnech a jazyk se tlačil do dírky. Trochu jsem mu pomohl prsty a dírka se opět hezky otevírala. Já slintal jako buldok. Andrzej sténal bez ustání, dírka se mu jemně zavírala a opět rozevírala. Přiložil jsem mu na růžičku žalud, který neustále ronil, a krouživým pohybem po ní roztíral svou ronící touhu. Uchopil jsem svůj ocas a bambulí bušil na jeho rozetku. Andrzej nedočkavostí kňučel jako ztracené štěně. Narval jsem do něj žalud. Okamžitě mi ho sevřel za ráfkem a já pocítil vztlak, který mne vtahoval do Andrzeje. Pomalu jsem postupoval do jeho nitra. Jen jsem doufal, že se nezavrtí. Byl jsem tak natlakovaný, že bych okamžitě vybouchl jako atomovka. Orosilo se mu čelo. Ocas se mu vzpínal a také hrozil explozí. Žalud se mu krásně leskl, promazáván toužebným mazem. Měl jsem touhu olízat ho. Neodvážil jsem se. Cítil jsem jeho napětí, chvilkami zapomínal dýchat, pak zalapal po dechu. Dýchal velmi mělce, jako by si chtěl ukousnout vzduchu.

Doufal jsem, že se dostanu do něj celou délkou, než nám bouchnou saze. Najednou se Andrzej otřásl. Myslel jsem, že vyvrcholí, ale ustál to. Pokračoval jsem k cíli, už mi moc nezbývalo a Andrzej silně zakňoural a stříkal. Krásně a hodně. Chlupy na prsou se mu utápěly v semenu. Já neodolal a ani jsem do něj nevstoupil na doraz. Vyndal jsem z něj ocas, strhl gumu a také ho mohutně postříkal. Takové množství semene na prsou nikdy neměl, pochlubil se. Uspokojeně se culil. Po rozdýchání jsme se zašli osprchovat. Když jsme opět ulehali, políbil mne na tvář a poděkoval. Takové vzrušení prý nikdy v životě nezažil a bál se, že už asi nezažije.

„Není všem dnům konec. Jsi mladý, krásný, tak toho ještě prožiješ hodně. Na cestách potkáš vždy nové a nové lidi.“

Usmál se. „Chłopaky!“

„No, to jsou také lidé.“

Rozesmáli jsme se. Objal jsem ho a políbili jsme se na ústa.

Ráno jsem se vzbudil s napnutým ocasem v Andrzejově puse. Culil se a vychutnával si hrátky s mým klackem.

Musel jsem využít ještě těch pár chvilek, co nám zbývalo. Sáhl jsem mu na prdelku, otřásl se a můj prst mu zajel volně do dírky. Přidal jsem k němu další a Andrzej se začal kroutit jako žížala. Asi měl dírku trochu bolavou, ale jindy jsem bušil i několik hodin a kluci byli v pohodě. Do něj jsem vlastně včera jen vjel a byl konec.

„Bolí tě to?“

„Ne, jen jsem silně vzrušen, v noci jsem se pak v koupelně vystříkal ještě třikrát.“

„Vyspal ses vůbec? Abys někde neboural.“

„To není problém, přijede i náhradní řidič.“

„Tak to si ještě můžeme trochu zadovádět,“ uculil jsem se.

Bylo kolem páté a já ho dvakrát vystříkal, než jsme v sedm vstali. Andrzej se udělal už jen jednou a i tak si stěžoval, že už ho pálí bambule.

Andrzejova nehoda s kamionem mne přivedla k myšlence vybudovat na statku uzavřené parkoviště pro kamióny, takže nemusí mít obavu o náklad. Také budeme poskytovat plný servis. Čerpací stanici, občerstvení, jídlo, hygienické služby a pohodlný nocleh. Protože podél statku probíhala hlavní silnice z Maďarska do Polska a dál na sever, dáme ji rozšířit o další odbočovací a výjezdový pruh. Realizace této myšlenky přinášela své ovoce. Kamioňáci zjistili, že jejich náklad je v bezpečí a oni si mohou dopřát teplou koupel, pohodlně a klidně se vyspat. Později jsme tam zřídili i pneuservis.

Před obědem mi volal hlídač ze statku, že dostal faxem nějaké doklady od kapitána Pavelky. Poslal mi další seznamy k odprodeji. Byl jsem zvědav, tak jsem si pro ně zašel. Maminka se zlobila, že u oběda jsem chtěl koukat do papírů. Měla pravdu, to se nedělá. Kdyby to viděl táta, tak mi ty papíry vyhodí a možná mi i nafackuje. Po obědě jsem se tedy uvelebil u sebe s dobrou kávou a studoval nabídky. Nejvíce tam bylo skladů pohonných hmot, výstrojní, proviantní a světe div se, také několik skladů s municí. U těch byla ale poznámka „Nutná licence!“. Koukám, první je kousek od nás asi patnáct kilometrů na sever v lesích, kde kdysi byly staré německé vesnice někdy z třináctého století, kdy se kolonizoval zejména Spiš a začínalo se rozvíjet báňské řemeslo.

Někdo mi zaťukal na dveře, sestra neťukala, ta zařvala. Otevřel jsem a byl tam Ďoďo.

„Serus, podz daľej. Chceš kávu?“

Přikývl. Zašel jsem do kuchyně a přinesl mu kávu a patrony s mlékem. Z baru jsem vyndal dózu s cukrem, asi stoletým, protože já kávu nesladím a většinou v pokoji nic jiného nepiji.

„Kukám, že máš dajeké vojenské dokumenty, ty máš daco z armádu?“

Uculil jsem se. „Ani ňe, ľem ju kupujem, tedy, vykupujem. Predávaju, co śe dá, za paru korun, ta kupujem a hňed predávam, čtyři, pejc raz dragši.“

„Robiš sebe srandu?“

„Šak máme dvoch kohútoch a ľem jedno hnojisko, ta sebo ho rozdzeľa. No a tote, co su u koryta, ta honem chcu sebe daco nahrabac. No a lepši śe dzeľa peňeźi než dajake domy.“

Pokroutil hlavou. Uvědomil jsem si, že v baru byly nějaké sušenky, tak jsem je vyndal a nabídl mu je ke kávě. Hladově je do sebe cpal.

„Obedoval śi?“

Zaraženě se na mne podíval. Zakroutil hlavou.

„Doma peklo, tak som radši prišol ku tebe i bez obeda.“

Odešel jsem do kuchyně, zda něco zbylo z oběda.

„Budze ku večeri a i tak zbudze,“ sdělila mi sestra. Měli jsme segedínský guláš, ten všichni milujeme, tak ho vaříme hodně. Poprosil jsem ji, aby připravila pro Ďoďa porci.

„Poc śe najesc, máš rád segedín?“

„Já jím šicko,“ uculil se.

„Budze dakus masňejši, bo my ho robíme ľem z bočiku, máme radši mastňejše.“

„To mám tyž rád.“

„Ta to sama śmetanka.“

Jásal nadšením. „U nás śe šetrí na šickým, ta ho máma robí ľem tak zamucený s mlíkom.“

„Ta naj ci šmakuje!“ popřál jsem mu. Ládoval se a uculoval.

„Ľepši segediň som v živoce nejid. Dzekujem, Marinko!“

Sestra se uculila.

„To varila ona, už varí tak dobre jak máma.“ Sestra na mne házela ksichty.

Vrátili jsme se ke mně do pokoje.

„Tak, dobre śi śe najit, śi spokojný, ta vypravuj. Co śe stalo? Preco śi śe tak opuśčil?“

Smutně se na mne podíval a rozpačitě spustil.

„Ňemám robotu, ta chodzím tak všelijak po brigadoch. Dakedy śe zadarí, dakedy ňe. Znáš oca, ten furt šicko diriguje a furt do mňe jebe, že som neschopný sebe zehnac porádnu robotu. Co zrobim, ked me nikdze nechcu. Absolvent bez praxi, ta ľem na čarno ku lopace a keľo raz śe mi stalo, že mi i nezaplacili, abo dali oveľo meňej. No a dohaduj śe potom. Je to jak v pekľe.“

Rosily se mu oči. Objal jsem ho kolem ramen.

„A preco chodziš do ponižej?“

„Tam aspoň do mňe nichto furt nejebe,“ rozesmál se. „No dakedy tyž, aľe inakši,“ rozchechtal se.

„Ked chceš poctivo robic, tak ci robotu dám.“

Překvapením valil oči.

„No, už znaš, že nám vracili statek i kuriu a sypaňec. Znaš i v jakým stavu, bo to na očoch, ta každý vidzi. Chcem z teho daco zrobic. Ta roboty tam budze dosc a treba mi tam dajakého stavebného majstra, co śe budze vyznac v plánoch.“

Rozzářily se mu oči. Objal mne a zlíbal tváře.

„Ľem me nezaduś!“ usmál jsem se na něj.

Dal jsem mu polibek na ústa, jen tak jemný. Tvář mu trochu zvážněla, stále ale s trochou radosti a snad nadějí v očích.

„Ľižuješ?“ Přikývl. „Ta idzeme.“

Podíval se nechápavě, u nás sníh už nebyl přes měsíc.

„Zajdzeme do Tater a po draźe se stavíme v Schönvízu a Hamburgu. Co robiš jutre?“

„Nič ňemám.“

„Výborňe!“

„Co chceš v Schönvízu, šak nás tam zastreľa.“

„Vidzel śi te papire, idzeme śe kuknuc, čí by stalo za to to tam kúpic.“

„To predavaju i muničné sklady?“

Pokrčil jsem rameny.

„Co s tým chceš robic, planuješ dajaku svoju vojnu?“ smál se.

„Uvidíme na mesce, co me napadňe. Jak to zpeňeźic a zarobic.“

Kroutil nechápavě hlavou.

Dojeli jsme k muničnímu skladu, dal jsem si zavolat velitele. Dostavil se asi třicetiletý nadporučík. Zasalutoval na pozdrav.

„Chcel by som sebe to tu obhľadnuc.“

Nechápavě se na mne díval.

„Promiňte, moc jsem vám nerozuměl.“

A Čech, přepnout do češtiny.

„Chtěl bych se tady porozhlédnout, co tady všechno máte.“

Stále se nechápavě koukal.

„Chci vás koupit.“

Rozesmál se, myslel si, že si z něho dělám srandu. Já to pochopil, on o tom asi nic neví. Zatím se k nim nedostal žádný befel. Bylo zřejmé, že jsem jednal rychleji než vojenské velení.

Vyndal jsem faxovaný papír, kde byla na každé stránce hlavička Ministerstva obrany a jméno kapitána Pavelky s číslem telefonu. Podal jsem mu to. Pozorně se díval.

„Promiňte! Musím si to ověřit.“

„Jestli budete mluvit s kapitánem Pavelkou, tak mu řekněte, že se o to zajímá Simon.“

Za chvilku se vrátil s trochu posmutnělou tváří.

„Promiňte, pane Simone, zatím jsme o tom nevěděli. Nedostali jsme žádný rozkaz. Jste oprávněn dozvědět se vše, co budete chtít.“

„Prvně chci mluvit s nějakým zbrojířem, odborníkem.“

„Následujte mne!“

Došli jsme k menší budově, v malé kanceláři seděl trochu podsaditý, asi čtyřicetiletý praporčík.

„To je náš hlavní zbrojíř.“

Vzájemně jsme se představili a podali si ruce.

„Zajímá mne, zda munice, kterou tady skladujete, se dá využít i v civilním sektoru a jak, případně co pro to bude potřeba učinit.“

Zamyšleně se na mne podíval.

„Vy to chcete všechno? Jsou tady tuny různé munice, od nábojů do samopalů až po raketové střely. Nálože, miny, granáty. Kilometry bleskovic a zápalných šňůr. Zápalnice, dýmovnice, signální rakety a patrony. Prostě veškerý sortiment pro celou armádu, jsme největší sklad v celé republice. Zabírá plochu deset na dvanáct kilometrů.“

Podíval se na nadporučíka, jako by chtěl, aby mu to potvrdil.

„Ano, je to tak,“ potvrdil to.

„Dobře, ale chci vědět, jak to co nejlépe využít pro civilní sektor.“

„Všechno se to dá využít, ale musí se to rozebrat. Musí se na to vyškolit personál, zajistit několik strojů, zejména lisů, ochranné prostředky, oděvy, přepážky, rámy s neprůstřelným sklem. Bude to nimravá práce, zejména s malými náboji. Vyndat z každého kulku, vysypat prach a zneškodnit zápalku…“

„Děkuji!“

Prošel jsem pár podzemních skladů, zajímala mne zejména jejich odolnost.

Domluvil jsem se se zbrojířem, že si vyřídí civilní licenci na likvidaci munice.

„Nevadí vám, že budete jako Čech dál na Slovensku?“

„Už jsem tady přes dvacet let, zvykl jsem si, mám tady rodinu, děti chodí do slovenských škol.“

„A co vy, nadporučíku?“

„Sice já rodinu nemám, ale také jsem si tady už zvykl a líbí se mi tady. Jsou zde krásné hory, Tatry na skok.“

„Lyžujete?“ Přikývl. „Znáte ten bývalý vojenský hotel v Tatrách?“

„Jak bývalý?“

„No protože je můj a můžete ho využívat jako zaměstnanec za režijní cenu.“

„Tak to určitě využiji. Prý tam máte i školu snowboardu, říkal mi kamarád.“

Přikývl jsem.

„Můžeme někdy spolu projet prkna.“ Spiklenecky jsem na něj mrkl. Trochu se zarděl.

„Chtěli byste tedy zůstat tady a pracovat pro mne? Potřebuji i někoho, kdo to tady ohlídá a zajistí ostrahu. Mám i jiné objekty, které potřebují ozbrojenou ostrahu, tak si na to také vyřídíte licenci, ať nemusím stále někoho najímat. Vyškolíte a vycvičíte ostrahu, můžete i vhodné kandidáty připravovat jako osobní strážce, jestli si troufáte a máte na to. Nebo si najmete nějakého trenéra.“

Oba byli rádi, budou dostávat výsluhu a ještě k tomu budou mít stálé zaměstnání. Souhlasili. Z kanceláře jsem volal kapitánu Pavelkovi, že to beru a příští týden mu pošlu nabídku, teď si užívám prázdnin.

Oba se na mne udiveně podívali.

„Copak?“

„Promiňte, říkal jste, že máte prázdniny.“

„No, studenti mívají prázdniny,“ uculil jsem se. „Nemějte obavy, vyznám se, a když ne, tak si umím poradit a zajistit si na to odborníky. Tak jako teď vás. Nemusím vědět všechno.“

Usmáli se a pokývali hlavami.

Odjeli jsme do Tater.

„Vítajte, pán Simon!“ vítala mne recepční. „Pán Maťašák tu nie je."

„Nevadí, potrebujem jednu dvojlôžkovú izbu a kľúče od Petra. Je na Hrebienku dosť snehu?“

„Áno, oni to v noci zasnežujú. Prosím, tú sú kľúče.“

Nejdříve jsme zašli k Petrovi, já tam měl své vybavení a pro Ďoďa jsem vzal oblečení od Petra, byli podobných postav. Boty si vybral z půjčovny.

„Tu sebe vyber z tých,“ ukázal jsem na boty pro snowboard.

„Té do ľížoch nedostaňem.“

Usmál jsem se a pohledem jsem mu ukázal na prkno.

„Myślíš, že śe chcem zabic?“

„Ňebuj, zvládněš to.“ Ukázal jsem mu na plakáty na zdi.

„To ty?“ zeptal se překvapeně. Uculeně jsem přikývl.

„Ty tu jak doma.“

„Já tu som doma.“

Nechápal.

„Chodz von a kukňi śe, jak śe hotel vola.“

Za chvilku se vrátil.

„Hotel Simon,“ culil se, nevěřícně.

Vrátili jsme se na pokoj. Obsluha nám přinesla láhev koňaku a skleničky.

„Ty sebe žiješ, taký drahý koňak.“

„Šak ty tyž, budzeme ho pic spolu.“ Uculili jsme se.

Nalil jsem skleničky, do večeře nám moc času už nezbývalo. Seděli jsme vedle sebe. Pobídl jsem ho k ochutnání koňaku. Vypadal spokojeně. Objal jsem ho kolem ramen. Pootočil hlavu a zakoukal se na mne. Jeho pohled se ptal. Je to skutečné, nezdá se mi to?

Políbil jsem ho jemně na ústa, opětoval můj polibek.

„Idzeme śe navečerac!“

Probral se ze zadumání.

Cestou jsem si vzpomněl na maséra. Vzali jsme to kolem bazénu. Masér se chystal domů, převlékal se.

„Ty na mne ani nepočkáš?“ zeptal jsem se.

Uculil se. „Vítaj! Neznal som, že śi tu. Rád na tebe počkám.“

„Ta poc s námi na večeru a potom sebe dáme masáž.“

Pochopil, culil se a přikývl. Šel s námi na večeři.

„Ďoďu, zobleč śe a ľehni na masážný stul.“

Ulehl, nahý. Masér se se zalíbením na něj díval.

„Ta ho šumňe uvolnij.“

Masíroval mu záda, ruce a nohy. Pak mu končetiny různě kroutil, až jsem se bál, zda mu je nevykloubí. Když už se mi zdálo, že je uvolněný dostatečně, zatlačil jsem masérovi hlavu k jeho prdelce.

„Teraz potrebuje uvoľnic to tu.“ Pochopil a jal se mu olizovat dírku. Ďoďo slastně hlesl a nevěřícně se na mne podíval.

„Co, nepáči śe ci masáž?“

„Páči śe mi, až bars,“ culil se.

Já byl také již svlečen a můj tvrdý klacek jsem opřel mezi masérovy svalnaté půlky. Fascinovaly mne, velké, pevné, samý sval. Při každém přešlápnutí z nohy na nohu jsem se vyžíval pohledem, jak ty svaly krásně spolupracují, ta souhra pohybů. Teď ještě to pomyšlení, že je mi to k dispozici, že je to pro mne, mne bralo o to více a já tvrdl více a více. Byl jsem majetnický a pevně jsem mu sevřel do dlaní ty pletence hříšných svalů. Opíjel jsem se pocitem, že je to moje, pro mne, že jsem nad tou horou svalů zvítězil a dobyl ji. Pocit dobyvatele, vítěze byl velmi opojný. Málem jsem se vystříkal už jenom z toho opojení. Napřímil jsem ocas proti jeho dírce, byl v předklonu nad kamarádovou dírkou a já hezky pomalu mu šoupl do dírky svou bambuli. Zvedl hlavu až do záklonu a hlasitě vzdychal. Pomalu jsem se sunul dál a vychutnával si hru jeho svalů. Ty svaly jsem vnímal i v jeho nitru, jemně masírovaly můj klacek.

Objal jsem ho v pase, ruka mi sjela dolů a chtěl jsem mu masírovat koule. Ouha, byly v zajetí Ďoďovy dlaně, tak jsem se trochu posunul výše a chopil do dlaně jeho tlustý tlouk. Napínal se mi v dlani a promazal mi ji svou slastí. Kdybych byl trochu aktivní, tak by se určitě hned udělal, ale to jsem nechtěl. Chtěl jsem mu dopřát toho trochu více. A nejen jemu. Ďoďa jsem si chtěl vychutnávat sám na pokoji, teď jsem dopřával slasti Ďoďovi a jemu. Otočil Ďoďa příčně přes stůl a proti němu byla vyšpulená rozevírající se žádostivá Ďoďova dírka. Pomohl jsem mu a naroloval na ocas gumu. Držel jsem mu v ruce ocas a zaváděl žalud do dírky.

„Pomaly, co najpomalejši a vnímaj!“

Ďoďo za chvilku hekal a užíval si jeho tlustý klacek. Já jsem zase pronikal do jeho hlubiny. Několikrát jsme se snažili o souhru pohybů, ale nějak nám to nevycházelo, tak jsem se oddálil a on se narážel jen na špičku mého ocasu. Bylo to hodně vzrušivé. Musel jsem toho nechat, tímto způsobem bych byl hotov natotata. To jsem nechtěl. Vystoupil jsem na stůl a nabídl mu ocas do úst. Neodmítl a s chutí mi ho očišťoval od mé slasti, kterou ze mne vyvolával. Jednou rukou hnětl mé koule a druhou Ďoďovy. Stál jsem rozkročen nad kamarádem a on ležel na zádech pode mnou se zvednutýma nohama. Zapletl je kolem mých a koukal mi zespoda na koule a dírku. Nejspíše ho to hodně rozrajcovalo. Zařval jako lev a stříkal, až jsem na své prdelce ucítil dopadat jeho semeno. Můj ocas se z toho vzepjal masérovi v ústech a explodoval. Ten v naší společné euforii nechtěl vyčkávat a také vyvrcholil. Bručel u toho jako medvěd. Podřepl jsem a dal mu polibek, dal mi ochutnat moje nadělení, nebylo špatné, nemusel si stěžovat. Poklekl jsem nad Ďoďovu hlavu a nechal si od něj očistit ocas. Pohrával si a nevynechal na něm jediné místečko.

Seskočil jsem ze stolu, ocas se mi zhoupl a nechtěl odpočívat, naopak, cítil jsem, že se vzpíná, když jsem zahlédl masérovu prdel. Honem jsem hledal gumu a už jsem ho opět do něho sunul. Už jsem nebral ohledy na nikoho. Byl jsem zvíře a drsně jsem ho hobloval, kdyby ji měl dřevěnou, určitě by mu od ní létaly třísky. Hekal a kňoural, žadonil, abych přidal, a já to do něho bušil a bušil. Honil si ocas a najednou zakňučel a opět stříkal. Ďoďo byl potřísněn až na tváři. Zhroutil se na Ďoďa, ten jen vyhekl a vyprostil se zpod něj.

„Nespi!“ Pevně jsem mu sevřel do dlaní ty masité polokoule.

Znaveně se zvedl, pootočil hlavu.

„Ty śi nezmar, ale najšikovnější.“ Políbil mne.

Došli jsme na pokoj. Ďoďa jsem poslal do sprchy, já zatím objednal občerstvení na později. Ďoďo snad v té sprše usnul. Nakoukl jsem dovnitř a on si hrál, hadici od sprchy měl zasunutou v dírce, jemný proud mu ji vyplachoval. Kolena se mu lehce chvěla a on si masíroval bradavky. Oči zavřené a zakousnutý do spodního rtu.

„Já śe asi vracím domu, kedz sebe stačíš sám,“ chechtal jsem se.

„Já śe ľem chcel dobre vyčiscic.“

Za chvilku jsem se šel osprchovat já. Mezitím Ďoďo usnul. Ležel na posteli na zádech v županu a ocas mu trčel do výše. Přilehl jsem si k němu a zkoumal tu jeho chloubu, skutečná chlouba, málo kluků se může pochlubit takovým pěkným klackem. Byl pěkně vytvarován a prohnutý jako luk. Bambulka hezky zakulacená s kapičkou na vrcholu. Celý ten obraz ve mně vyvolával nějaké pochybnosti, něco nesedělo. Pozorně jsem si ho prohlížel zblízka. Měl nasazený škrtící kroužek a mezi nohama mu trčela anténka vajíčka. Culil jsem se. Je to nenasyta.

Zaslechl jsem zaťukání. To přišel kluk s objednaným občerstvením. Otevřel jsem mu dveře, aby vjel s vozíkem do pokoje. Kluk se culil a klopil zrak. Přistavil vozík ke stolku a… ztuhl. Koukal na Ďoďův ztopořený pyj.

„Čo sa deje? Tebe sa takto nepostaví v sprche, alebo po horúcej kúpeli?“

Podíval se na mne, pak se podíval mezi nohy mně, kde stál už i můj klacek schválně obnažený. Polkl slinu. Pohladil jsem mu hezkou kulaťoučkou prdelku. Lehce mu povolila kolena a zhoupl se.

„Vidím, že i tebe sa dejú podobné veci.“

Koukal jsem se na jeho bouli mezi nohama. Pohladil jsem mu ji a cítil pod prsty vzpínající se klacek. Teď jsem polkl já. Rajcovalo mne to. Druhá má ruka mu projížděla roklinku. Kluk přivřel oči a zatínal zuby. Něžně sténal. Ocasem jsem se mu otřel o stehno a nasměřoval mu ho do dlaně. Okamžitě mi ho uchopil a klekl k němu, chvatně ho do sebe nacpal a kouřil a kouřil.

„Mierni sa, vyžívaj sa v pocitoch!“ Zklidnil se.

Rozepnul si kalhoty a vyprošťoval vzpříčený klacek. Honem si ho honil.

„To nesmieš, môžeš sa hrať len s mojím, s tvojím zase já.“ Uculil se, zůstal ale klečet a nevzdal se mého klacku.

Ďoďo se probudil a nechápavě koukal na divadlo před sebou. Odložil si župan a svlékal klukovi košili, kalhoty a… až byl jako Adam. Krásný Adam s trčícím ocáskem. Ďoďo si před něho klekl a lačně mu ten klacek ochutnával. Já se posunul trochu na stranu a moje prsty už zkoumaly jeho prdelku, nebyla velká, ale pevná a kulaťoučká. Prsty jsem mu projel roklinku, byla vyholená. Rošťák, vyholuje si ji. Moc mne tyto způsoby neberou, naopak. Když je kluk úplně vyholený, připadám si, že przním dítě, i když s větším klackem. On měl vyholeno jen okolí dírky, kolem ocasu měl chlupy také trochu upravené, ale pěkně, decentně.

Prsty jsem mu dráždil dírku, pomalu povolovala. Prst mi vklouzl do dírky, kluk se lehce prohnul a zasténal. Následné prozkoumávání ho krásně dráždilo a lehce se svíjel, když jsem mu vsunul druhý prst, opět se mu podlomila kolena, jenže tím se narazil ještě více na mé prsty, ty mu zajely do dírky na doraz. Rozechvělým hlasem něco chtěl říci, ale nerozuměl jsem co. Celý se chvěl. Políbil jsem ho na půlku. Zareagoval, jako bych mu tam vypálil znamení. Prudce sebou škubl, čímž vrazil Ďoďovi svůj klacek do hrdla na doraz. Pohladil jsem mu tvář, olízl ucho a zašeptal do něj, aby se zklidnil. Žužlal jsem mu lalůčky a prsty mu opracovával bradavky. Prohnul se v záklonu a položil mi hlavu na rameno. Zapomněl na můj klacek, tak jsem mu s ním dráždil roklinku, pak se prsty opět věnovaly dírce. Pozvolna se otevírala, ale byla stále úzká, také ta jeho prdelka byla maličká.

Vzal jsem z pohovky sedák a položil ho na stolek. Kluka jsem na něho posadil a zvedl mu nohy. Díval se na mne a na můj klacek se zděšením. Usmál jsem se.

Vzal jsem gel a promazal mu dírku, pomalu mu do ní vsunul vajíčko. Když se přehouplo za svěrač, jako by ho polkl. Zmizela v něm i anténka, takový plastový ocásek. Přidal jsem trochu na intenzitě. Oči se mu rozzářily a culil se. Přistoupil k němu Ďoďo a on mu uchopil klacek a cpal si ho do úst. Do dlaně mu nabral koule a hnětl je, ten se šponoval a přirážel mu do úst. Moje nenechavé prsty se mu vloupaly do dírky a pomalu mu ji vykružovaly. Kroutil se jak žížala, vajíčko ho dost dráždilo. Klacek se pěkně vzpínal a bambulka krásně leskla a mokvala. Žaludem jsem mu otíral rozetku a jeho dírka se chtivě otevírala. Zatlačil jsem a žaludem vklouzl do jeho nitra. Hlasitě vyhekl s klackem v ústech, bublal a mlaskal. Pomaličku jsem se do něho cpal. Byl dost sevřen, ale už jsem z něho nechtěl vystoupit. Byl nažhaven a čekal jsem, že brzy exploduje. Když jsem byl v něm asi z poloviny, tak jsem v něm ocasem zacukal. Přidal jsem mu na intenzitě vajíčka a kluk v ten moment vystříkl, jako když šlehneš bičem. Schytal to všechno Ďoďo. Vystoupil jsem z něho a vyndal vajíčko. Kluk chvilku oddechoval.

„Smiem sa u vás osprchovať?“ Přikývl jsem.

Když vyšel ze sprchy, trochu znaveně se uculoval.

„Páčilo sa ti to?“

Honem pokyvoval hlavou jako ten pejsek, co je řidiči kdysi mívali za zadním sklem.

Dal jsem mu stovku.

„To nie je za sex, ale za toto.“ Ukázal jsem na vozík. „Toto máš na pamiatku, na nás,“ uculil jsem se a podal mu vajíčko s ovládačem. Zaculil se a chvatně soukal vajíčko do kapsy.

„Ďakujem, na vás len tak nezabudnem.“

„I my ti ďakujeme, bolo to s tebou veľmi pekné.“

Pohladil jsem mu tvář a dal mu hebký polibek na ústa. Ďoďo ho objal a políbil na tvář.

Také jsme se zašli osprchovat. Společně. Naše ruce vzájemně prozkoumávaly tělo toho druhého. Ocas se mi topořil do výšin. Vložil jsem mu ho mezi půlky a jemně jsem se otíral. Ruce si hrály s bradavkami. Občas jedna ruka udělala průzkum, jak je na tom ten jeho klacek. Napínal se, ale dával si načas. Prsty byly neposlušné a zase zkoumaly jeho dírku. Ta je vítala a otevírala se. Pomalu, ale jistě. Dva prsty mu dráždily dírku a občas se mu podlomila kolena. Dal jsem si na prsty sprchový gel, má smůlu. Nepoběžím ze sprchy pro lubrikant. Pomazal jsem si klacek a už jsem ho soukal do jeho dírky. Moc se nebránila a už jsem byl v jeho nitru. Tlačil jsem se nezadržitelně vpřed, byl jsem už nadržený jako kozel. Kousl jsem ho do ramene, jemně, pak mu žužlal lalůčky a najednou jsem do něj přirazil a bušil. Už jsem se přestal ovládat. Ďoďo hekal a kňučel, svíjel se. Moje mašina se nechtěla zastavit a zvyšoval jsem intenzitu přírazů. Ocas mi šel prasknout, ještě, ještě a najednou exploze. Vystříkal jsem mu dírku naostro, neuvědomil jsem si, že jsem bez gumy. Bylo mi to jedno, v tu chvíli jsem myslel jen na to, jak uvolnit tlak. Držel jsem ho kolem pasu a měl jsem dlaně na jeho břiše. Jedna ruka sjela na pytlík a po jeho promnutí zařval a také stříkal. Podlamovala se mu kolena, přidržel jsem ho a položil mu tvář na rameno, políbil jsem mu ho, pak krk a pak jsem mu olizoval lalůček a zajel špičkou jazyka do ucha. Vzdychal slastí. Líbí se mu to. Pootočil hlavu ke mně a dal mi polibek. Usmál se.

„Som na šrot,“ rozchechtal se.

Přisunul jsem stolek k posteli. Nalil jsem koňak. Položil mísu se šunkou, sýry a ovocem na stolek. Nazí jsme si lehli na postel opačným směrem, abychom měli na dosah stolek. Vychutnávali jsme si koňak, pak pochoutky od kluka. Pak jsem dostal chuť na Ďoďa a ochutnával jeho lákavá místečka. Bradavky mu pěkně tvrdly a já jim pomáhal prsty, přivíral víčka a hladil mi stehna. Ruka mu sjela ze stehna na koule. Jemně mi je masíroval. I já se jeho tělu věnoval s velmi jemnou péčí. Líbal jsem mu včerejší jelita, po kterých mu na prdelce zůstaly vícebarevné pruhy. Roztahoval mu půlky a kochal se dírkou. Kruci! Už jsem zase vzrušený a tvrdý. Sám jsem se divil. Pozoroval jsem na sobě už dříve, že čím více šoustám, tím více to chci a ocas je pak ještě tvrdší a napjatější. Také jsem po celonočním dovádění občas pociťoval i bolest koulí a penisu. Často se mi stalo, že mi penis prostě nechtěl odpočívat, nechtěl ochabnout. Jenže to nebyl jen fyzický problém, já měl i touhu, chtěl jsem zasunout, šoustat, mrdat, jebat, dobývat, šťourat. Když nebylo s kým, pak mne bolely i ruce a o ocasu ani nemluvím. Nebylo nic mimořádného na tom, když jsem partnera opíchal v krátké době třikrát i pětkrát za sebou. Výstřiky sice nebyly mohutné, ale s každým dalším jsem pociťoval zvyšující se bolest u kořene ocasu. Až přijedu do Prahy, zajdu se poradit k nějakému sexuologovi. Měl jsem obavu, zda netrpím nějakou poruchou.

Snažil jsem se uklidnit, nalil jsem nám opět skleničky. Trochu jsme si uzobávali z lahůdek a pozvolna se nechávali unášet do říše snů.

 

***

Slovník:

Ďoďo - Pepa * bulo - bylo * prerucené - přehozené * vyrajbala - vyprala * vypatral - vypadal * džad - žebrák * dakedy - někdy * oblaky - okna * chyža - pokoj * pejc - pět * daco - něco * keľo - kolik * hňeśka - dnes * dześec - deset * falatek - kousek * šické - všichni * rošambo - brajgl * čuc - slyšet * motor - auto * chodz dnuka - jdi dovnitř * tyš - také * dachto - někdo * haňbijce śe - styďte se * bači - strejdo, oslovení * sce prirychtovany - jste připravení * šumne - pěkné * valal - vesnice * jutre - zítra * dajake - nějaké * abo - nebo * dze - kde * veź - vezmi, vem * chujoch - ocasy, penisy * zateľ - zatím * zajebac do dachtorej - zašoustat do některé * nevešol do skury - nevešel do kůže, měl roupy * češko dac - těžko dát * abo - nebo * nichto - nikdo * zrobice - uděláte * ochab ho - nech ho * štura - strká * neutrimece - neudržíte * brac - brát * do šóru - do řady * šickým - všem * dakus - trochu * zamucený - kalný * na šickým - na všem * do ponižej - k nižním sousedům * tyž - také * sypaňec - špejchar, sýpka * po draźe - po cestě * bars - moc, hodně *

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (28 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (30 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (28 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (28 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)

Komentáře  

0 #1 Odp.: Znovu nalezená láska 27 – Gang bangBamira 2024-02-09 03:07
Díky všem za komentáře.
Citovat