Povídky
- Eddie24





Blížil sa deň, keď mal prísť Erik znovu na tri dni. Tesil som sa na neho ako dieťa na novu hračku. Ani som si neuvedomoval ako veľmi. Tentoraz som sa sám Kike ponúkol, že pôjdem po neho na stanicu. Ani som nepočkal a hneď som vyrazil. Do jeho príchodu to boli ešte dve hodiny, no ja som už čakal na príchod vlaku. Ako som tam sedel na lavičke, napadlo ma niečo šialené. Prečo sa tak teším na Erika? Prečo sa cítim v jeho blízkosti taký šťastný? Prečo? Prečo? Nie, to nemôže byt pravda! Je to priateľ mojej sestry. Ja nemôžem byt buchnutý do môjho budúceho švagra! NIE! NIE! NIE!
- Petroland





Jeden pohan, jeden žid
A bůh pravil "Račte žít...
vzorně a spolu"
- Petroland





Rád bych vám sdělil, že jsem si to řekl jen v duchu, obávám se však, že bych svévolně zakrýval relativně důležitou informaci v mém příběhu. Ztratil jsem pojem o tom, co je v duchu a co je nahlas. Mohl to být následek potlačované osobnosti, která ironicky komentovala dění v naší rodině zhruba už od doby, kdy Sametová revoluce slavila dvacáté výročí, či to mohlo být triumfální vědomí, že jsem dnes ztratil své mentální panictví a požádal někoho mimo rodinu o intimní vztah. Důvodů bylo nejspíše početněji a mnohé jsem jistojistě nenašel, i když jsem po nich později ještě pátral. Následky byly však jasné jako facka, kterou jsem napůl očekával.
- Petroland





„Počkej, sundám si košili.“ Sedl jsem si a pracně porozepínal knoflíky. On mě napodobil tím, že si přes hlavu přetáhl tričko. Už si sundával i kraťasy, chtěl jsem jít pomaleji, ale zároveň mě táhla nesmírná touha jít dál a dál. Už jsem měl výhled na jeho chloubu, která se přes obnošené trenky tyčila tak viditelně a nesvázaně, až mi z toho vyschlo v krku. Sám jsem si rozepnul pásek a stáhl si kraťasy. Oči jsem měl jen pro něj, on zas jen pro mě. Než jsme však začali s hlavním chodem, následoval ještě předkrm v podobě další řady polibků a objímání, tentokrát však bez překážející látky. Tělesná teplota se přenášela mnohem lépe a zážitek to byl vskutku intenzivní. Jeho vypracované opálené tělo proti mému hubenému, taky ale opálenému se třelo a já umíral rostoucí, neskonalou rozkoší. Jakoby dohodou jsme přestali s polibky a hlazeními.
- Amater





Připraví krabice, ale žaludek ho opět donutí sejít dolů do kuchyně. Ohřeje si vývar. Sedí v kuchyni, oknem se dívá ven. Najednou si uvědomí, že vyhlíží modré auto. Sevře lžící. Proč? Proč zrovna on? Nepoddá se tomu. Ta noc nic neznamenala, ty dlouhé prsty vzbuzující v něm zapomenuté pocity neznamenaly nic. Byl to jen sex, i když si ho moc neužil kvůli práškům, které vše tlumily. Možná je to jen dobře.
- Petroland





Zápasy v kopané se odehrávaly na hřišti nedaleko školy. Asi půl kilometru od nejzápadnější budovy ústavu se shromažďovaly týmy gymnázia a elektrotechnické průmyslovky. Pohledy každého bojovníka probodávaly pohledy členů jiného týmu, nastoupeni za sebou, hrdě a triumfálně hledíce na tribuny rozjásaných davů učitelů a nedůležitých městských představitelů mysleli na taktiky, finty, způsoby hry, šance vlastní a nevlastní a jiné soutěživé pošetilosti. Já ty pohledy znám… Ale jen z fotografií. Toho dne jsem seděl se dvěma dalšími vyvrhely v opuštěné šatně a díval se do blba. Čas se vlekl a s trpělivostí zlatokopa, který dennodenně sedává u řeky a hledá zrnka v pánvi plné jílu a písku, mě doháněl k šílenství. Přibližně po čtyřiceti minutách přiběhl do šatny spolužák Tomáš.
- Saavik
- HRÁŠEK





To všechno bylo krásné. Ale přece jenom, každý pohled okolo mi připomínal, že jsem jiný. Byl jsem jediný člověk na ostrově. Jediný člověk na ostrově plném Kentaurů…
- Amater





Zapomeň na to, všímej si panenek a své sny o milování nech na pokoji. Nejhorší je, že si dovede představit je dva v posteli. Prohlíží si panenky, diskutují o nich, dívají se na ně a plánují, která půjde na výstavu a která ne. Richard si uvědomí, že začíná být uvolněnější, ale taky i napjatější. Připomíná mu minulost, ale taky se s ním cítí hezky. Možná kdyby ho potkal před páry léty, dal by si říct. Opět myslím na sex, pomyslí si znechuceně. Měl by to už vzdát.
- FentyXX





"Tahle postel je dostatečně velká pro nás oba!" Zvednul se a podíval se na mě. "Nebude to divný? Co když nás tu ráno někdo najde?" zeptal se vyděšeně. "Mám nařízený budík na sedmou a všichni mají nakázáno, že během volna mě dřív než v osm budit nesmí. Navíc jsem všem zabavil kartu od pokoje, takže buď v klidu!" Ujistil jsem ho dostatečně, protože zalezl pod peřinu vedle mě. Leželi jsme naproti sobě a koukali si do očí. Beze slov jsme jeden druhého obdivovali. Najednou natáhl ruku a pohladil mě po tváři. Rukou sjel přes mé rameno až k mé ruce a naše prsty se opět propletly. Když zavřel oči, já je zavřel taky. V tu ránu jsem usnul a ani jsem nevěděl jak.
- Amater





Erik po něm pokukuje. „Nemusíte tak spěchat,“ podotkne tiše. Rád by ho nechal na pokoji, ale to prostě nejde. Ty panenky musí svět vidět. Prudce dýchající Richard se zastaví. „Běžte pryč. Zmizte z mého života.“ „Nemohu.“ „Proč sakra ne? Najděte si někoho jiného pro ty svoje kejkle.“ „Já chci vás.“ Richarda bodne u srdce. Chci vás. Sakra, myslel, že už má chuť po sexu za sebou. Zřejmě není úplně mrtvý.
- Amater





„Halo!“ zařve nespokojeně, když ho nikde nevidí. Má tu čekat? „Dobrý den! Jmenuji se Erik Reček.“ Muž mu podává se širokým úsměvem ruku. „A co má být?“ řekne nevrle. Cizí lidi nemá rád. Když se mu rozsvítí. „Oh bože, omlouvám se, ale nepoznal jsem vás hned. To jste vy! Děkuji za pomoc. Co potřebujete?“ „Jsem rád, že jsem vás našel. Jak jsem řekl, jmenuji se Erik Reček a mám v Praze malou galerii Noční stíny. Rád bych vystavoval vaše panenky.“ V duchu zaúpí, když vycítí nesouhlasnou vlnu. Tohle bude těžký oříšek.
- Saavik





Od malička jsem měl rád koně. Zdáli se mi jako nejkrásnější zvířata na zemi. Hodiny jsem se vydržel dívat, jak běhají v ohradách. A tak, když jsem dostal příležitost vypomáhat na jednom malém statku, neváhal jsem ani chvilku. Byla tam dost fluktuace zaměstnanců, protože kůň, to je dřina a starost. To krásné je až na konci. Snad to bude znít jako klišé, ale opravdu je pohled z koňského hřbetu nejkrásnější.
- Amater





„Jmenuji se Erik Reček. Mám v Praze malou galerii Noční stíny. Vystavuji všechno možný. Letos jsem náhodou u známých zahlédl jednu fotografii a zaujaly mě panenky. Dalo mi slušnou práci zjistit, že by to místo mohlo být tady. Tady to vystavoval!“ Na stole přistanou tři fotografie. Milan si jednu přitáhne a zkoumá. Nejsou nic moc, usoudí a potom mu to dojde. „To je Richard!“
- Dream & Love





Večer vášnivý milování. Nic takovýho jsem nikdy před tím nezažil. Jsem z toho totálně vedle, hormony naprosto splašený, nepřetržitá euforie. Pak si povídáme. Válíme se nazí po posteli a pořád si povídáme. Vydržíme takhle celou noc, spát vůbec nepotřebujeme. Za den padnou dvě krabky cigaret, ale mně je to jedno. Je mi totiž všechno jedno. Jsem zabouchnutej jako ještě nikdy.
- Amater





„Něco dělejte, nebo se fakt zblázníte.“ Tehdy se poprvé rozesmál. Připadal si jako blázen a za dobu rekonvalescence měl tisíc chutí to vzdát. Zapomenout že nějaký Richard Vágner existuje. Něco mu v tom vždy zabránilo. Možná právě ironický suchý hlas toho psychouše, který ho nevybíravě popichoval.
- Filip Svlečený





„Stoupni si.“ Stoupnul si a já si kleknul k němu. Totiž přímo před něj. „Víš, potřeboval bych tě změřit přesně tam, kde teď máš pas těch tepláků. Mohl by sis je malilinko stáhnout?“ Vašek z toho byl asi nervózní, jak jsem měl hlavu v tak těsné blízkosti jeho rozkroku, ani mu moc nestál… Ale trochu se to tam vzdouvalo.
- FentyXX





Držel jsem se za okraje postele a jeho jazyk jezdil po mých břišácích. Jazykem sjížděl níž a níž, až dojel k mým boxerkám. Tolik vzrušení a adrenalinu jsem necítil ani s holkou. Pomalu mi stahoval boxerky dolů. Stáhl je ke kolenům a před ním stála moje chlouba. Nejdříve si ji jen prohlížel a posahal. Pak stáhl kůžičku dolů a žalud mi pomazal voňavým olejíčkem. Rozmazával ho po něm pečlivě a nakonec ho i obkroužil jazykem.
- FentyXX





Od rodičů jsem dostal svolení, a tak jsem zdrhal balit. Byla to jen jedna noc, ale radši jsem si vzal dvoje oblečení. Schválně jsem si nevzal pyžamo. Běžel jsem do koupelny se převléknout. Vzal jsem si to samé oblečení, co jsem měl na radnici, na té svatbě. Čili bílé tričko, červené šortky a bílé boty. Vlasy jsem si udělal tak, jak jsem nejlépe uměl.
- FentyXX





"Tak co, ty kurvo, líbí se ti to?" Jen přikývl a já už cítil, že ta obrovská slast za okamžik vyvrcholí. Vyndal jsem mu ho z análu a začal honit. Jeho jsem za rameno donutil, aby si klekl přímo pod můj úd.
- Saavik





Do vesnice se vřítili Turci. Přišel čas "devširme", neboli daně z krve. Jednou za čas odváděli z příhraničních oblastí mladé chlapce. Přinutili je přijmout jejich náboženství a doplnili jimi řady svých vojáků. Ryn rázem pochopil… Teta ho chce nastrčit místo svého vlastního syna.
- FentyXX





Mačkal mi hrudník, a i přesto, že to šíleně bolelo, jsem se mu smál. Napřáhl pěst a myslel, že ten úsměv zmizí, ale naopak. Smál jsem se ještě víc. "No tak… Udělej to!" pobízel jsem ho. Dostal jsem nehoráznou ránu přímo úsměvu. Rozsekl mi nejspíš ret, jelikož mi začala téct krev. Naštěstí zuby zůstaly nedotčené.
- FentyXX





Uměl líbat vážně nádherně, až se mi z toho motala hlava. Najednou jednu ruku nechal ne mé tváři a druhou začal klesat pomalu dolů, přejel přes prsní svaly k břišákům. Zastavil se a přestal mě líbat. "Ty posiluješ?" zeptal se udiveně. "Trošku, no," odvětil jsem mu s úsměvem. Na nic dalšího se neptal a pokračoval ve vášnivých polibcích.
- FentyXX





Polkl jsem a se strachem v hlase jsem odepřel svou ruku od jeho dlaní se slovy: "Budu to respektovat, ale nečekej ode mě, že mezi námi někdy k něčemu dojde." Potom jsem se otočil a odešel jsem domů. Lehl jsem si na postel a pořád si přehrával tu jedinou scénu.
- Filip Svlečený





Byl jednou jeden otec a ten měl dva syny, dvojčata. Chlapci se jmenovali Jan a Marian. Už jako malí byli oba tak roztomilí, že jim nikdo neřekl jinak než Jéňa a Mařena. Matka s nimi již nežila. Bydlela v domově pro choromyslné, kam se dostala poté, co nachytala svého muže v lese, když mu dřevorubec ze sousedství dělal to, co on jí v ložnici dělal tak málokdy. Mysl nebohé ženy to nedokázala unést a nadosmrti ochořela.
- Filip Svlečený





I uchopil svůj úd do své ruky a počal jej mnout, stále se rozhlížeje, zdali některý cizinec se neblíží, a takto vstoje, nahý na břehu mořském, přivedl se k ejakulaci. Jeho jinošské mlíčí v několika dlouhých gejzírech skončilo až v oné laguně, kde ho pohltila voda a rozpustila mořská sůl.