Filtr povídek

Ani nevím, jak jsme se dostali do jeho malého bytečku. Netuším, jak jsme se polonazí ocitli na jeho posteli. Vnímal jsem jen jeho polibky a horký jazyk ve své puse. Oplácel jsem mu stejnou měrou a hladil jsem ho po úzkých ramenou a zádech. On se přesunul na můj krk a z něj na tvrdou bradavku. Tohle mi nikdy manželka nedělala, ale bylo to tak vzrušivě neznámé a já žadonil o přídavek.

„Říkal jsem ti, že v sobě má jen hypnotika,” uklidňoval Master Frederic Górdana rozvážně. „Seřezali ho a ošukali jak bachaři na vánoční besídce, ale nic hroznýho mu není,” cynismus vězeňskýho doktora v plný palbě. Měl jsem trochu jinej názor a Górdan taky.

Najednou přestal. Nohy omotané kolem jeho pasu povolily sevření. Svlečený do pasu, z rozepnutých kalhot mu trčel důkaz jeho vzrušení, se svezl ze stolu. Pozvedl hlavu, podíval se Zakovi do očí. Rukama se zaklesl za opasek jeho kalhot, začal klesat na kolena. Než se Zak rozhodl, zda ho zastavit nebo ne, byly kalhoty na zemi a to včetně jeho boxerek.

„Páni, taková krásně rudá prdel mě nesmírně vzrušuje,” nechal se slyšet ten nejnedočkavější z nich, kterej se už na pódiu těšil na mý omrdání. Neviděl jsem jeho ocas, ale po roztažení kolíkem do mě vnikl bez nejmenších problémů. Vystrčil jsem pořádně zadek, aby to moc nebolelo, ale tvrdý přírazy jsem na svým zbitým zadku stejně bolestivě pocejtil.

Roman mi již hlavu nedržel, tak jsem si je mohl konečně pořádně prohlédnout. Romana jsem měl již možnost částečně poznat, ale doktor byl úplně z jiného těsta. Byl mohutné postavy, obtloustlý a evidentně nervózní. Pod vlivem injekce mi připadal jako velký orangutan se vztyčeným rudým penisem, zakončeným úzkým a špičatým žaludem, který vypadal jako válečnické kopí. Výrazně se lišil od Romanova penisu, který byl silný a na rozdíl od štíhlého žaludu doktorova penisu byl jeho zakončen mohutnou bambulí.

Upír ze sebe sundával oblečení, volným krokem se vydal do horké koupele. Ponořený po krk, zavřené oči, voda lehce nadnášela jeho tělo. Pak pocítil lehké mrazení, věděl, že Levan je kousek a dívá se na něho. Nechal oči zavřené, jiná část jeho těla ho prozradila. Nejdřív slyšel zvuk vody, jak lykan rozrážel hladinu. Pak ucítil horké ruce stoupající od kotníků, přes lýtka, stehna až k jeho pasu.

Jinak ale většinu času leželi v kožešinách. Mluvili o sobě, o všem, co je napadlo. Nejdřív vzpomínali na různé zážitky, pak dětství. Čím víc se poznávali, tím blíž si byli. Moe se vlastně styděl, když se přiznával ke všem svým dobrodružstvím. Najednou mu bylo hloupě a trochu se bál, že Nisl ho bude soudit. Ten se k němu ale přivinul, hladil ho ve vlasech.

Hádali se kvůli maličkostem, už ani sám neví, co to bylo za pitomost, kvůli které se naposled chytli. Zato moc dobře věděl, co na něho křičel, byl naštvanej, už když přišel z práce, a na Filipovi si vybil svou zlost. A pak ho vyhodil z bytu.

Libor na Radima hleděl, byl jím stejně zaskočen jako muž jím. Při své výšce 167 centimetrů, Liborovi každý připadal vysoký. Radim seděl na židli a bylo jasné, že je to vysoký chlap. A hlavně teda opravdu chlap. Lehce opálená kůže, pod kterou se napínaly svaly, mohutná šíje, nasucho polkl. Očima klouzal po těle sedícího hosta. Hodně vysokej, blesklo mu hlavou. Nedokázal odolat a přes pevné břicho, vyrýsované pod látkou trika, se mu podíval do rozkroku. Rychle zvedl pohled a setkal se s modrýma očima a lehce pozvednutým obočím. Paráda, všimnul si toho. Kruci.

Doma na hradě jsem zmizel nejdřív ve svým šatníku, abych se převlíkl. Nejradši bych tam chodil nahej, po čtyřech, Górdanovi u nohy, ale to jaksi nešlo, protože by to personál nepochopil. Tak jsem si aspoň vzal světlý letní džíny naostro, aby se můj pán měl na co koukat. Třeba se mi konečně podaří ho vyprovokovat k akci. Vždyť už víc než dva tejdny abstinuje, což bylo při jeho apetitu skoro proti přírodě.

Muž se neozval, a tak se na něho otočil. Hnědé oči ho zkoumaly, byl v nich dráždivý nádech. Otupělost byla okamžitě pryč, mladík vnímal oheň, šířící se mu tělem. Byl lapen. Nepohnul se, kořist omámená lovcem, čekal. Issa se pomalu zvedl, klidným krokem k němu došel. Pohledy byli stále spojeni. „Tadeáši? Měli bychom odpočívat,“ přitom mu ale hladil krk, palcem přejížděl po lícní kosti. Najednou si klekl, objal hocha kolem pasu a položil si hlavu na jeho klín. Mladík nebyl mocen slova, něžně muže pohladil po vlasech. Ten zvedl hlavu a opět se jejich oči setkaly.

„Ahoj Jirko.“ Hlas poznal okamžitě a milé mu to nebylo. „Co chceš?“ „Ale no tak, sejít se, trochu si užít. Pamatuju, jaký jsi dokázal být divoch.“ „Dvakrát do stejný řeky nevstoupíš. Tos neslyšel? Nehodlám opakovat největší chybu svého života.“ „Jak si přeješ,“ studený hlas. Pachuť po rozhovoru zůstala, ale víc na to nemyslel. To byla chyba. Rychle zapomněl, jaký je David sebestředný, mstivý hajzl.

Vlhkými bozkami si ma dokonale uvoľní a pripraví. Zakloním sa a nechám ho pomaličky vnikať hlbšie a hlbšie. Slastne sa pomrvím, až vkĺzne dnu celý. Obom nám prejde telom elektrizujúci pocit a takmer súčasne nahlas zavzdycháme. Naše túžobné pohľady sa stretnú a doplnia nádherný pocit splynutia. Zvoĺna sa dvíham, aby mohol opakovane vnikať do mňa. Zavše iba trochu, inokedy na doraz. Vychutnávame si spolu každé vsunutie a vášnivo sa pri tom bozkávame.