Gay povídky

Třásl jsem se jak ratlík a on si myslel, že snad zimou, ale chlad mě netrápil. Byl jsem vytřepaný z jeho blízkosti, z jeho pevného těla, které neustále přede mnou schovává. Seděl jsem ve vaně a stále jsem se nechtěl ještě smířit s pocity a myšlenkami, které jeho přítomnost ve mně vyvolává. Stále jsem v mysli cítil jeho pevné tělo, které mě objímalo a utěšovalo, ten pohled šedých očí – celým tělem mi začalo probíhat mravenčení, které se usadilo v podbřišku, a veškerá krev, která snad měla zásobovat mozek, se tlačila dolů k mému klacku, který už čněl jako ukazatel pod vodní hladinou. Vyděšeně jsem sledoval mou reakci těla a vyděšeně bilancoval situaci, ve které se nacházím. Vážně mě teď vzrušila myšlenka na kněze? KNĚZE??!

Uchopil mé nohy pod koleny, zvedl si je na ramena, a kleče přede mnou zvedl a odklonil můj teď již jen ležící penis zakrývající vstup do mého análu tak, aby měl k němu volný přístup. Začal mi svůj štíhlý penis pomalu, ale vytrvale zasunovat do análu, dokud ho tam neměl celý a nedorazil až na prostatu. Intenzivně jsem vnímal jeho pronikání, jak se střevy posunuje stále dál a hloub, až jsem měl pocit, že mě úplně vyplňuje a nikdy neskončí.

Potom se mazlil s celým mým tělem, masíroval mi záda, sál bradavky, chodidly mi svíral a třel ptáka, pak se věnoval nejen mému, ale i svému nástroji, kdy na nich přehrnoval předkožky, třel o sebe odhalené žaludy, a když mi ho ještě chvíli ovlažoval v ústech a jazykem dráždil na uzdičce, asi poznal, že hrozí mé brzké vyvrcholení, rychle si opět lehl na záda, pokrčil nohy, nadzvedl zadek a sám se zavedl penis do análu, kam díky navlhčení jeho slinami po mém zaražení bez problému vklouzl. Není asi nutné opakovat, že opět sevření jeho análu nemělo chyby. Bylo tak těsné, že každé zaražení a vytažení strkalo a posunovalo jeho tělo po dekou přikryté podlaze.

Na první sérii fotek jsem byl zezadu jen před bílým nebo černým plátnem s roztaženým zadkem, kterej mi držely buď řemeny, nebo jsem přidal na Jasonovu žádost ruce v poutech. Fotil většinou z podřepu a z kleku, aby viděl mý rozevřený půlky a celý zmrskaný záda. Občas si mi lehl mezi nohy, ale už se nesnažil fotit koule a ptáka v protisvětle jako siluetu, ale klidně si na zem dal reflektor.

Šel rychle, neměl tuhle sterilně bílou, světly ozářenou chodbu rád. Navíc mu Vašek psal, že si dají spolu kafe. Chtěl tam být co nejdřív, měl pauzu na oběd jen 45 minut. Překvapil ho prudký pohyb, rychlé otevření dveří, ruka, která ho chytla a vtáhla dovnitř. Byl jak slepý. Světla na chodbě ho oslňovala a tady byla absolutní tma. Někdo ho přirazil břichem na zeď, tlačil se na něho, takže cítil, že mu jde jen o jedno a je připravený k akci. „Sundej si ty zatracený kalhoty,“ ozvalo se mu u ucha.

Byl to pro mě nezapomenutelně krásný zážitek. Jestli i pro Zbyška, to si nejsem úplně jistý. Snažil jsem se do něj zasunout svůj tvrdý nástroj pomalu a opatrně, protože jsem cítil, že je strachem dost stažený, ale jakmile jsem poznal, že se trochu uvolnil, už jsem to nevydržel a zarazil jsem ho tak prudce, že jsem ucítil, jak se mi koule zmáčkly mezi jeho zadkem a mými stehny. Zbyšek jen vyhekl, chvíli se nehýbal, ale potom začal sám zadkem tak aktivně přirážet, že jsem měl obavy, aby mi nerozmačkal má varlata. Netrvalo to ale dlouho a naplnil jsem ho z nich proudem horkého semene.

Na pódiu, kde se až doteď nic moc nedělo, se rozzářily reflektory a hudba spustila tak nahlas, že jsme s Jasonem skoro neslyšeli vlastního slova. Do záře reflektorů naklusal mladej kluk s dlouhejma vlasama v culíku. Byl namalovanej, aby měl zvýrazněný velký tmavý oči, a na sobě měl koženou policejní uniformu. Tančil na mou oblíbenou skladbu New Moon on Monday od Duran Duran a dokonale. Mohl jsem na něm oči nechat. A když se začal svlíkat, ruka mi bezděčně zamířila do rozkroku.

„Mám rád tvůj úsměv,“ zapředl. Chlapec k němu pozvedl pohled, sousto napůl cesty k pootevřeným ústům. Než mohl cokoliv odpovědět, Damien byl u něho, nenasytně ho políbil a povalil na postel. Tác se rozsypal, voda vylila. Bylo jim to jedno. Upírovy ruce se zabořily do jemných vlasů, rty se přesunuly na krk.

„Co je za těmi dveřmi?" zeptal se opatrně. „Tam je hrobka," řekl temným hlasem smíšeným s trochou smutku. Sorin se otřásl zděšením – tak je to tedy pravda. Roztřásla se mu kolena a zastavil se, aby se mu nepodlomila. Hrabě se zadíval do jeho bledé tváře. „Vidím, že jsi unaven, nebudu tě tedy zatěžovat bloumáním po hradu, můžeš si jej projít ráno, až bude osvětlen slunečním svitem."

„Loď je větší než ta minulá, máme svou kajutu, chceš se jít podívat?“ lákal ho Erik. Mladík se nechal zvednout ze židle a vést do jejich budoáru. Hydraulické dveře potichu oddělily jejich útočiště od okolního světa. „Je to na heslo, bez něho se neotevřou.“ „Jaké je to heslo?“ zeptal se Gil. „To ti řeknu později, nechci, abys mi utekl,“ culil se Erik. Mladík pomalu couval k posteli, které si všiml při příchodu. Cestou se svlékal. Nahý se na ni uvelebil. „Nemám v plánu utíkat.“

S večeří se chtěl Bert blejsknout, udělal kančí na víně a otevřel láhev Merlota. Diskuze trochu vázla, Milan se díval do talíře a občas úkosem po nás, Dáša se snažila udržovat nějakou neutrální konverzaci. Po večeři zkoukli nějaký seriál v televizi (já je nesleduju, a bylo mi i jedno, co to je, než se dokoukali, tak jsem se aspoň vysprchoval). Popřáli dobrou noc a šli do ložnice. My jsme v obýváku natáhli spacáky a zalezli. Nezvyk, spát v trenkách… Zhasli jsme, natáhl jsem se, abych dal Bertovi pusu: „Dobrou…“ Přisunul jsem se se svým spacákem co nejblíž. Podrbal mě ve vlasech. Začal jsem zvolna podřimovat.

Mladík se postavil, chtěl asi vypadat výhružně, dodat svým slovům váhu. Při pohledu do mužových očí mu došla slova a vyschlo v krku. Ten si naopak pohled na jeho odhalené tělo nepokrytě užíval. Issa mu podal ruku a on se jí opatrně chytil. Stáhl si ho zpět k sobě. Okamžitě Tadeáše políbil, přitiskl. „Jsi blázen, není čas na nic a ty myslíš jen na jedinou věc.“ Muž ho položil na zem, zalehl ho plnou vahou, rukama sevřel mladíkovu tvář. Upřeně se mu díval do očí. „Čekal jsem příliš dlouho, než abych promarnil byť jen vteřinu.“

Netušil jsem, jak dlouho mě tam nechá trpět, ale ze zkušenosti jsem věděl, že ta poloha bude za chvíli příšerná. Ulevím koulím a připomene se mi hák v zadku. Ulevím zadku a natáhnu si koule. Doufal jsem, že mi Master Frederic ještě neseřeže koule rákoskou jako tenkrát velitel SAS v kasárnách. To už bych nevydržel.