Gay povídky

S povzdychnutím se prohrábnu účesem, znovu popadnu mobil a začnu na netu hledat nejbližší obchod s potřebama pro kutily. Achjo, jenže copak já jsem nějakej kutil? Jo, dejte mi noťas rozloženej na jednotlivý šroubky a komponenty – a já vám ho sestavím. A dost možná bude fungovat líp, než fungoval předtím. Ale vrtat díry do zdi nebo řešit, že je někde vadný nějaký těsnění? Tomu teda říkám výzva!

Blbý svátky. Blbý trhy. Blbej zvon, blbá výzdoba, blbej sníh, blbá zima, blbý všecko! Vztekle popadl provaz a cinkl do toho melodického kusu kovu. Nechce žádný štěstí, nechce žádný zdraví, nechce prachy a nechce se zabývat vůbec žádným chlapem. Tak. A celý ty slavný Vánoce bude trávit o samotě, navzdory a natruc všemu tomu pitomýmu kýči okolo. Sežere rybu, sežere salát, zapne telku a hotovo.

A ten signál? Vzpomněl si. Tohle se zakládalo na pravdě. On a Timothy byli na výletě v horách a jedné horké letní noci, zpocení a ulepení, na to prostě vlítli. Pane bože, Timothyho mužský pach a vůně jeho zpocené kůže… A jeho pták, který Esenovi postupně vyšukával rozum z hlavy, až skoro ztrácel vědomí. A tehdy se to stalo. Signál.

Hankovi jeho exotickou lásku přáli. A ten? Nechal si od Ludvíka napsat pár krátkých vět, v latině i arabštině, o kterých si myslel, že bude potřebovat. Když se snažil něco z toho přečíst, jeho Jáchym mu dal prst na ústa, svlékl se a pomalu svlékal i Hanka. Pak si klekl nad něj a celé jeho tělo masíroval. Používal jednotlivé prsty i dlaně a lokty. Pokynul mu, aby se otočil. Totéž proběhlo, když ležel na břiše. Začal přejíždět po hrázi, mnout a nechat mezi prsty proklouzávat jeho varlata. Neomylně poznal, kdy přestat a kdy s ještě větší intenzitou pokračovat. To už se nedalo vydržet. Hanek strhl chlapce k sobě, přetočili se a pronikal do jeho těla. Stejně tak svým jazykem do na první pohled malých úst.

“Mám si ho vytáhnout a začít honit? Udělat se u tohohle porna v živém provedení? Mám se k nim přidat? Nebo se mám prostě sebrat, jít domů a sbalit Davidovi kufry?” přemýšlel jsem potichu. Myslel jsem, že mi srdce vyskočí z hrudi, ruce i kolena se mi třásly. Alkohol jako by ze mě rázem vyprchal a čas se zastavil. Nakonec jsem vymyslel něco mnohem lepšího.

„Hledá! Sám mi to říkal. Právě teď…, Luku, musíš mi věřit. Nevím, jestli na vztah, nebo jen na sex, ale myslím, že tentokrát by to mohlo být vážné. Proto se mi s tím taky svěřil,” šeptal rozrušeně a Lucas se zamračil, vcházeje do obývacího pokoje. „Danieli? Ty teď někoho hledáš? Jako na sex nebo na vztah?” „Cože? Co to všichni pořád dneska melete? A to tady ještě není Leonard… To už si mám zamlouvat kamrlík v blázinci? Proč bych někoho měl hledat? Proč se mě na takové hloupé otázky ptáš, Luku? On ti hodil něco do pití? Určitě!“ promnul si čelo a dopil zbytek kávy.

Na pumpe si nemohli dopriať bozky, ale kým von fajčili a popíjali kapučíno, celý čas sa držali za ruky. Aj tento malý kontakt pohoršil jedného šoféra a okomentoval to. “Buzeranti zasratí, choďte sa obchytkávať inam.” Paľo ho prebodol pohľadom, Peter sa mu už chystal niečo štipľavé povedať. “Tí dvaja sú moji synovia, tak sa kroťte vo výrazoch a môže vám byť štyri, či sa držia za ruky, bozkávajú alebo oblievajú kávou,” mala pohľad odhodlanej levice. Muž si len niečo zahundral a nasadol do terénneho mercedesu.

“Vydrž, nech to na starším bráškovi,” usmál se na něj, začal ho líbat na krku. Tolik nových pocitů, že Simui cítil mokro v trenkách. Kenji do nich zajel, ale penisu se vyhnul, lehce mačkal a hladil koule, pak po nich přejel až k dírce a zase zpět. “Kenji, já jsem se asi udělal,” řekl smutně mladší z bratrů. “Ale ne, neboj, to bys poznal, jestli myslíš toto mokro,” přejel dvěma prsty po celé délce penisu, vyndal ruku a dva tyto dva prsty ulepené od jeho mlíčí mu strčil do pootevřené sotva dýchající pusy, “to je jenom taková šťávička, co ti z něho teče, když jsi hodně nadržený.”

Když saju žalud, cítím silnou hořkoslanou chuť a jak se mi pusa plní. Zároveň vší silou zatlačí ptáka hluboko do krku. Tohle je pro mě úplně něco nového. Mysl se vzpouzí myšlence, že mi týpek chčije do huby a sune se až do krku. Že mě nutí to rovnou polykat. Zapřu přední o sedačku a podvědomě se vysmeknu ze sevření. Měl jsem strach, že by mě to třeba nakoplo. Nečekal to. Uvolnil jsem se až moc snadno. Než proud moči zastavil, pokropil mě celého. Vzhlédnul jsem k němu. Kdybych mu mohl vidět do očí, poznal bych, co vzápětí udělá. Jen zachrčel. Přestal močit a prudce vstal. Ztratil jsem rovnováhu a svalil jsem se na bok.

A tak jsem vymyslel krásnou nabídku, že budu online vyučovat češtinu pro cizince žijící v naší republice a mající mužské pohlaví. Upozorňuji, že jsem výběr neomezoval dle sexuální orientace. Co ale zafungovalo, to byla nabízená sleva. Nebo spíš sazba. Za 1 lekci 300 Kč nebo ukázat online ptáka (formuloval jsem to jako “zamávat online přirozením”).

Na schodišti potkal jednoho z chlapců z hradiště, co budou topit místo Hanka a Čeňka. Vrátil se nahoru. U vědra s vodou uviděl konečně Davida. Odmotával poslední lokty černého sukna. Byl asi stejně vysoký, velmi štíhlý, ale nikoliv vyzáblý. Celé jeho tělo bylo seskupením svalů. Při každém sebenepatrnějším pohybu se vše na něm rozehrálo, jak struny na loutně. Připomněl mu olympijské běžce na staré řecké amfoře. Nádherné tělo. A rozhodně netrpěl žádným studem. Odložil smotanou látku. Aniž by si zakryl své přirození rukou, uklonil se a usmál.

Ale má pravdu. Jakkoliv samozřejmě doufám, že se nevidíme naposledy, tak pokud by náhodou už znovu přijít nechtěl, má nárok na to odejít odsud s tím, že zjistil a vyzkoušel všechno, co zjistit a vyzkoušet chtěl. Ve svý podstatě jsme si přesně kvůli tomu začali psát. A přesně s tím jsem ho sem pozval. Dvakrát. Takže mu to nebudu odpírat.

„Ne, Ještěrko, takhle, jak to vidíš ty, to nefunguje! Materialistickou stránku teď probírat nechci, k té ti řeknu svoje později. A ta druhá? Ty mi tvrdíš, že jen bereš, zatímco já dávám? Vážně? Uvědomuješ si, kolik jsi toho dal ty mně? Kolik jsi mi věnoval lásky, jakou cestou jsi mě vedl, aniž bys o tom ještě věděl. Kolik jsi mi zakázal odboček, po nichž jsem původně chtěl jít a až později zjistil, že vlastně vedou do záhuby. Ty máš pocit, že mi nic nedáváš? Jsi celý můj svět, který jsem objevil nedávno a který je prosycený barvami, a konečně mi všechno dává smysl. V tomto jsem to já, kdo ti dluží. Ty si vůbec neuvědomuješ, kolik jsi toho stihl darovat ty mně.“