Podali jsme si ruku a první slovo, který mi kdy skutečně řekl, bylo jeho jméno: „Adam.“ Čtyři písmena, a přece mnou dokázaly pořádně zatřást, a já je za to nenáviděl.
„Tome, musím ti něco říct,“ řekl mu tedy pod vlivem tohoto poznání – možná za to mohlo malinko i to víno – a přitáhl si ho k sobě.
A to jeho hlasitý vzdychání… ty jeho náruživý polibky… jeho zamženej, přitom ale obdivnej pohled… a ten nekonečně dlouhej smích… To všechno mi dává vědět, že v tom kouzlení nejsem tak úplně marnej!
„Ty jo, to je super,“ zavrtěl se Marek v sedačce tak, aby se mě co nejvíc dotýkal. Cítil jsem na své noze jeho chlupaté lýtko, jeho stehno, jak se opírá o moji nohu, a jeho paži, jak se přitiskla k mojí. Přemýšlel jsem o tom, jak jsem rád, že spolu jedeme ven. Že spolu vůbec někam jedeme. Že můžeme sedět vedle sebe a tulit se k sobě. Že máme společnou cestu i společný cíl.
Několikrát jsem se před výronem (tak tomu říkáte vy, otcové? Já už tušil, že nepůjde o výron, ale o výstřik, ne-li gejzír) semene zastavil, počkal jsem a znovu jsem se rozonanoval, čímž se mé libé až omamující pocity stále znásobovaly! Krátce před tím, než na mne přišlo Vřídlo, mne částečně zkropilo cizí Vřídlo. To mne ještě víc vyrajcovalo, pánev jsem vzepjal, ptáka jsem namířil mírně za sebe a svůj horký pramen jsem na oplátku poslal směrem tam, na kolonádu, dříve Gagarinovu, dnes Vřídelní.
Hned po tom se mě zmocní panika. Mám klečet s kuklou v otevřených dveřích? O tom, že budu jinak celej nahej, vůbec nemusím pochybovat. Jednou jsem tu navštívil týpka, kterej to měl rád podobně. Dveře nechal pootevřené, já vešel dovnitř. On už klečel na posteli s vystrčenou dírou. Jen zasunout, vycákat a jít. Bylo to rajcovní, ale tehdy jsem byl v jiný pozici. Udělám to stejně.
Šlapal urputně do pedálů, nechal si Dana opřeného o svoje tělo a měl co dělat, aby nezvonil jako blázen a na celé kolo nekřičel: „Hej, čumte! Vezu si kavku, vezu si hejla – JÁÁÁÁÁ jsem si ho ulovil, tak mi uhněte z cesty!“ Hormony s ním mávaly na všechny strany, a kdyby nebylo kolem tolik lidí, zcela beze studu by zastavil a dal průchod svým představám.
Cítím, jak se mnou šijou všichni čerti, protože na tohle nejsem zvyklej. Nevím, co mám v takovýhle situaci dělat. Takhle blízko jsem zatím vždycky ležel jenom vedle jednoho jedinýho polonahýho kluka – a sice vedle Zbyňka, a nutno dodat, že u toho ležení to nikdy dlouho nezůstalo. Vždycky jsme se nakonec začali jeden druhýho dotýkat. A já teď cítím, jak přesně po tomhle mý tělo prahne… a je celý zmatený, protože mu zároveň vysílám signály, že nesmí.
Marek vypustil svůj proud před sebe. Stáhl si pokožku ztopořeného penisu ke kořeni a ze svého napnutého žaludu stříkal mohutnou silou jako fontána. Hltal jsem ho očima a nezmohl se ani na slovo. Hrál jsem si s jeho horkým pramenem rukou, nechal si smáčet chloupky na celém svém předloktí a občas přejel přes stříkající žalud dlaní – opatrně, abych nepocákal jeho kraťasy. Markův proud byl ale silný, takže kapky ulpívaly na našich chlupatých lýtkách.
Jistou dobu jsme se pak pokoušeli o prevenci erekce tím, že jsme se snažili mluvit o všem možném. Ovšem přiopilý Asiat se neustále vracel k nepřístojným otázkám ohledně onanie. Jak často si to děláme, kde si to děláme, jak často se nám postaví a takové ty věci. Výsledkem bylo, že nám všem stál, ale dělali jsme, že „nedíváme“.
Jen vteřinku váhám, než se naplno rozesměju. Nestihne se ke mně ani přidat, dám mu ruce kolem krku a začnu ho líbat. Ta zaplavující úleva z toho všeho je prostě skvělá. Vůbec se neostýchá, přirazí mě na stěnu chodbičky a ten polibek mi pěkně zprudka vrátí.
Přesunuli jsme se dovnitř, v kuchyni stáli proti ani ne dva metry od sebe a klábosili o nesmyslech. Najednou nám jaksi došla řeč a jen jsme tak stáli proti sobě a hleděli si přímo do očí. Ač jsem si řekl, že bych se měl dívat někam jinam, nedokázal jsem odvrátit zrak. Dostal jsem strach, že se aktivuje ta moje věčně nadržená část těla a párkrát skoro hlasitě polkl to množství slin, které se mi začalo hromadit v puse. Dan mě stále upřeně sledoval a velmi pozvolně si otočil svou kšiltovku kšiltem dozadu a pečlivě ji urovnal.
Tak jsme tady. V jedný zapadlý vesnici na severu Čech, na místě, kde, jak se taťka několikrát vyjádřil, dávají lišky dobrou noc. Radši jsem nepátral, co to přesně znamená. Bohatě mi stačí, že vím, co náš novej barák v týhle vesnici znamená pro mě. Znamená, že jsem právě přišel o všechny svý kámoše a známý. Že těsně před maturitou musím měnit školu. A že je to všechno prostě děsně naprd, ale co nadělám, když rodičům z ničeho nic přeskočí, že?
Pomalu si zasunul penis mezi moje stehna a dospával. Netrvalo ale dlouho a ucítil jsem jeho jemné pohyby, kterými mě začal masírovat. Cítil jsem tvrdý ocas, jak mě zespodu krásně tlačí. Marek mě začal líbat za uchem a olizovat mi lalůček. Jazykem si hrál s mým uchem a trochu u toho funěl. Pak zvedl hlavu a přesunul se na můj krk. Cítil jsem jeho vousy, jak mě škrábavě šimrají na krku, a byl jsem už vzrušením bez sebe.
Černochovi bys měl rozhodně vysvětlit, že ani před ním, ani před tebou nebude vystavovat svůj ocas čouhající z trenek! Jak si vůbec dovoluješ mu říct, že ti to nevadí, když ti to vadí!? A ten Japonec, tomu to vadí rovněž, jen mu jeho slušnost nedovoluje to říct nahlas! To jsou zcela irelevantní argumenty! Ihned mu nařiď, že v mezinárodním společenství musí nosit vhodné domácí prádlo! Jaképak copak? Fujtajbl!
Docela si zahrával, protože se mu klidně mohlo stát, že ještě dneska v lepším případě skončí na ulici, v horším bez hlavy. Na druhé straně, on věděl, že mladý kníže si už dávno neví rady sám se sebou. Bylo mu už dvaadvacet a pořád nebyl ženatý. Vždycky se uměl na něco vymluvit, jen aby se tomu vyhnul.
Ten jeho vzrušením zastřenej hlas mi teda dává! A ty jeho dotyky, ach… Děsně se to ve mně mele, jasně, že bych mu chtěl vyhovět, protože nejsem žádnej tyran, i když mi do něj tak často nadává. Ale na druhou stranu, úplně stejně často ze mě má srandu, že jsem měkkej. A pokud si mám vybrat z těchto dvou možností, tak beru toho tyrana, haha.
Marek mi sjel rukou na trenky a jemně mi začal mnout penis přes látku. Usmíval jsem se a pozoroval ho. Penis se mi velmi rychle postavil do pozoru a trenky nadzvedával. Marek začal hladit můj penis po celé jeho délce a občas ho přes látku jemně pomačkal.
Dycky se mi líbilo, jak Jamie z ničeho nedělá žádný drama, jede si podle svýho. A na rozdíl ode mě ho zjevně nedělal ani teď. Jak mě jednou ošukal, bral to jako normu pro každej další den. A kdyby jednou! Na kolej jsem se vracel až třetího a ty dva poslední večery se Jamie fakt ultra snažil, abych na něj jen tak nezapomněl.
Držel jsem jej pevně a nemínil si ho nechat utéct a on po chvíli zvládal jen něco mumlat do polibku, nakonec se poddal úplně. Samozřejmě předtím vykulenýma očima zkontroloval, jestli nikdo v okolí není. Nebyl, pro mé štěstí. Jen jedna z hus, ochočená a zvyklá na lidskou blízkost, si nás zvědavě prohlížela. Viděl jsem na Persym, že na chvíli pod jejím pohledem znejistěl, ale pak nejspíš pochopil, že husa z toho nemá rozum a odsuzovat nás nebude.
S obrovským nervovým vypětím jsem zhltal tvé zážitky a zachvátila mne nesmírná lítost! Bože, jakými trapnými peripetiemi sis musel projít! Nutnost sledovat zbytečně lepé děvy při tělocviku, nezadržitelná erekce v onom posilovacím zařízení, nemožnost se po sportovním výkonu v klidu umýt a uvolnit kvůli obsazenosti sprch nahými mužskými postavami! A co hůř, potupně muset onanovat vstoje na pokoji, načež být přistižen svým spolubydlícím! S rukama plnýma semene!
Po dvou takových večerech se z toho pomalu stávala rutina, akorát už jsme nesedávali na opačných koncích gauče, ale těsně vedle sebe. Z ničeho nic natáhl ruku a chytil mě okolo mých ramen a klidným hlasem poznamenal: „Krk je jedno z hlavních míst, odkud z tvého těla utíká teplo.“ Ve skutečnosti je to pravda, proto jsem to nijak neřešil.
Stejně ten večer bude úplně jiný, než si vůbec kdy dokázal představit. Třeba tam někoho potká…
Marek mi nahmatal pod dekou moje stojící péro. Přejel dlaní po mých hladce vyholých varlatech, aby zkontroloval, zda je to pravda. Pak odhodil deku a chytil mi penis u kořene. Díval se dolů na něj a párkrát s ním zamával.
Neznal jsem takovéto myšlení. Vždycky jsem si byl svými činy a dráždivým sváděním jistý, a pokud mě někdo poslal do háje, jen jsem nad tím s úsměvem mávl rukou. Tohle však v případě toho hnědovlasého kuchtíka nehrozilo a věděl jsem to už teď. Jeho odmítnutí by mě zchladilo jako ledová sprcha. Netušil jsem, jestli si dokážu lízat rány po psychické facce, kterou bych si mimochodem zasloužil.
Strana 36 z 100
