A víte, co? Já nad tím vážně nechci přemýšlet. Už ne. Znova už prostě ne. Žádný co by kdyby, žádný že jsme volové oba. Žádný, že to je celé jak z nějaké ujeté telenovely. Lidi se chovají jako blbci docela často. Proto teď hodlám udržet si chladnou hlavu a soustředit se na přítomnost a budoucnost po boku Sáry.
Mám chalupu v jižních Čechách, jezdím tam celý život, tedy 40 let, a mám to tam moc rád. Jakékoli roční období je pro mě něčím kouzelné. To, co se však odehrálo minulé léto, je to, co jsem si vždycky vysnil, ale nikdy bych nevěřil, že to nebude jen součást mých nadržených představ a mokrých snů.
Teď se on se zatajeným dechem díval na modré oči, které poprvé spočinuly na jeho výtvoru. Svou práci měl rád, považoval se za umělce a velmi si zakládal na tom, že vždy splní klientovo přání. Nevěděl proč, ale měl pocit, že tohle je pro mladíka velmi důležité. A tak pocítil neskonalou úlevu a radost, když se Honza usmál. Dokonce mu sklouzla slzička po tváři. „Nádherný,“ vydechl.
Princ tedy šel a hledal někoho k sobě. Zařídil se podle otcovy rady a po světě putoval v utajení jako potulný bard. Začal ve vedlejším království, kde žila pěkná princezna, ale jemu srdci blízká nebyla. Zkusil to v dalším a dalším, čím dál tím víc se tak vzdaloval od domova. Někde se zdržel déle, ale stále neměl úspěch. Až po velmi dlouhém putování dorazil do vzdálené země. Neměl v plánu se tam dlouho zdržovat. Nežila zde žádná princezna, a tak si chtěl jenom odpočinout. Seděl před hospodou, kde dnes přespal, když šla okolo partička rozjařených mladíků.
„Nejsem zmrzlej, mám jenom studený ruce,“ hádá se a znovu je vytáhne z kapes a promne si je. Nasucho polknu. Pohled na ty jeho zkřehlý prsty ve mně probouzí… no… prostě šílenou chuť vzít jeho ruce do svejch… a zahřívat mu je…
Ještě chvilku. Hlavně nepřestávat. Soustředit se jen na pohyby ve stále stejném tempu. Sledovat jeho rytmicky se vlnící dokonalý zadek a hlavně vydržet. Neodpadnout, protože vrchol je blízko. Zhluboka dýchat, aby srdce nevyskočilo z hrudníku. Svaly nechat pracovat na maximum. Už jenom chviličku. Nevzdat to, abych se před ním neshodil.
“Jocksy,” vyhrknu ze sebe, “jmenuje se to jocksy.” “A jak se to píše? Mohl byste mi to napsat?” ptá se soused, jako by si nedokázal zapamatovat šest písmen. Bude mu zhruba čtyřicet, alzheimra očividně nemá, ale abych už měl tuto trapnou situaci za sebou, jdu pro tužku a papír, mobil si prý nevzal. Zrovna se skláním pro propisku, když slyším klapnout dveře a soused už stojí za mnou.
Kdykoliv jsem vzal do ruky telefon a začal smolit zprávu. Kdykoliv jsem vzal do ruky papír a zkusil si napsat, co všechno bych mu chtěl sdělit. Vždycky to ztroskotalo na tom jediném: miluji tě.
Naprázdno polkl. Dobře, Michalovi se do ničeho nechce, to je jasný. A čeká, že to prostě všechno asi mávnutím kouzelného proutku zmizí, on si sbalí svůj nadřazený výraz, půjde domů a nechá se obdivovat studentkami nižších ročníků. Tak to teda ne! Nebude tu sedět zbůhdarma s tupcem, co si o sobě myslí, že vypadá jak antická socha, a stejně blbě se i chová.
Když Tonda, tedy můj muž, dostane chuť užít si trochu té sexuální gymnastiky s nějakým sympaťákem, kterého někde potká…, tak bych byl sobec, kdybych mu to nechtěl dopřát. Právě proto, že ho miluju, mu dopřeju svobodu, aby měl radost ze života. A on mně taky. Manželství může být na doživotí, ale nemělo by být doživotním vězením.
Tak nejdříve zavést tu velkou, chlupatou krásu do mého zadku. Proniká řádně hluboko a navíc má přesně ten tvar i velikost, že bez cizí pomoci se ze mne v žádném případě nedostane. K ocasu je potřeba připevnit moje koule, aby se mi vše zatáhlo pořádně dozadu. Ještě nasadit masku – a před Pánem sedí nadržená fena vlčáka vrtící ocasem, který jí dosahuje skoro až k hlavě.
„Alane,“ kolem pasu se mu ovinuly Timovy ruce. „Na co myslíš?“ přitiskl se k jeho zádům. „Na nic,“ zalhal a propletl své prsty s jeho. „Jsi napnutý, proč mi neřekneš pravdu?“ „Time,“ povzdechl si, „myslím na den, kdy jsem otci řekl, že jsem se zamiloval. A mé srdce patří úžasnému mladému muži.“ Mladík se uchechtl. „Přesně takhle jsi to určitě neřekl.“ Muž se otočil, stáli si tváří v tvář. „Miluju tě.“
„Aha, já už si myslel, že bůhvíco…“ „To mi budeš muset vysvětlit, co bůhvíco máš na mysli,“ škádlil jsem ho a on se rozpačitě usmál. Rozhlédl jsem se a opatrně ho pohladil po hřbetu dlaně. Blázínka mého, žárlivého…
Arika: Zoskočím z brehu. Voda obklopí aj mňa. Pomaly sa k nemu približujem. Začne cúvať, hlbšie a hlbšie do vody. Má oči farby oblohy. Vlasy má ako slnko, tvár a pokožku bledú. Nikdy som nevidel nikoho takého ako je on.Matthew: Otočím sa a zbadám ho, ako ma z brehu pozoruje. Vysoký, možno o hlavu vyšší odo mňa, tmavá pokožka, tmavé dlhé vlasy. Je mladý, určite nemá viac ako 30 rokov. Mohutná postava, na chrbte luk a šípy, v ruke nôž. Pozoruje ma, náhle zoskočí.
„V pohodě. Gratuluji!“ usměji se. Skrývat emoce není tak těžké, jak se na první pohled může zdát. Mám strach z toho, co všechno se mi vždycky odehrává uvnitř. Tolik různých pocitů. Jsou těžké jako kámen. Nechci se jimi zabývat, ale daří se jim mě v nestřežených chvílích táhnout ke dnu. „Díky,“ hupsne ke mně na postel, a než se stačím nadechnout, už mi vrazí jazyk do pusy.
Kamil to vnímal podobně. Zatímco z Bena stahoval kalhoty a trenýrky, pohled mu pořád utíkal výš, na Benovy spoutané ruce. Je jenom můj. Bez mýho svolení se odsud nikdy nedostane. Což by mu asi ve skutečnosti vůbec nevadilo, ale pro teď budeme předstírat, že je tu nedobrovolně… Když před ním Ben konečně ležel úplně nahý, Kamil jenom nasucho polkl.
Zvedl hlavu. Klusem se k němu blížil obrovský černý kůň s očima jak řežavé uhlíky, z nozder mu při odfrknutí vycházel kouř. Na koni seděla žena s plavými copy, s hrudním plátem, který, kdyby se rozpůlil, tak mohl sloužit jako kotle na vaření pro dvě slušné rodiny. Ale v ruce měla oštěp, kterým právě mířila na Björna. Chtěl se překulit, ale nestíhal. Žena vrazila oštěp mezi jeho tělo a opasek a obloukem ho zvedla do výše, jako by nic nevážil, a pak ho hodila před sebe na koňský hřbet.
Při tom pohledu a zároveň dotyku se Davidovi tajil dech. Bušení srdce už ani nevnímal, soustředil se jen na úžasný pocit, který vznikal v citlivé pokožce bradavek a šířil se do celého těla. Cítil, jak se lehce roztřásl, a z úst mu nekontrolovaně unikl vzdech. Nedokázal od zrcadla odtrhnout zrak.
Rovnako gule má už plné a stvrdnuté. So sťahovaním predkožky sa nijako neponáhľam. Radšej vymením ukazovák za palec, trochu zvýšim tlak a pokračujem ešte minútu-dve v pomalých, malých, krúživých pohyboch. Na špičke Matejovho penisu, ktorá je asi do 3 mm odkrytá, sa zaleskne prvá kvapka číreho predejakulačného sekrétu. "To je úžasné," ozve sa Matej. "Ako to robíš?"
Že mě přitahoval fyzicky, o tom snad ani psát nemusím. Stačilo, aby okolo mě prošel, já ucítil jeho vůni a už mi začalo být po celém těle horko a na jednom specifickém místě těsno. Někdy jsem měl pocit, že si ani neuvědomuje, jak některá jeho gesta a výrazy působí eroticky.
„Tak tobě to nestačilo?“ pověděl s úsměvem po chvíli, aniž vzhlédl. „Baví tě mě takhle pomalu dráždit?“ otočil se na mě a dal mi pusu. S šibalským úsměvem jsem pokýval hlavou. Dal mi pusu a zatlačil mi na ramena. Klekl jsem si, vzal jeho péro do pusy a začal ho kouřit. Bylo už pěkně naběhlé a po chvíli byl blízko výstřiku. Zrychleně dýchal a rukama mi přirážel hlavu. Se zasténáním se mi udělal do pusy, až jsem ji měl plnou jeho semene.
Víte, jsou chvíle, kdy je vám jasné, že z toho, co se děje právě teď a tady, jednou bude vzpomínka…, taková, kterou si vždycky vybavíte, když ji budete potřebovat. A těch není nikdy dost.
Po deseti minutách slyším kliku a dva mužské hlasy. Povídají si, zřejmě o hokeji, pokud správně chápu kontext. Odešli do kuchyně, asi si dát něco k jídlu. Tam bohužel moje ucho nedoslechne, a tak dále čekám. Po zhruba půl hodině je opět slyším. Vycházejí z kuchyně a jdou do koupelny. Zdá se že oba. Pouští sprchu, já si rychle zaběhnu do kuchyně pro kus čokolády. V předsíni jasně cítím neznámý chlapský silný parfém. Zabíhám ale rychle zpátky k sobě a modlím se, že se pak konečně přesunou tátovi do pokoje. Jenže sprcha stále běží, už dobrých dvacet minut. Začínám propadat panice, že za chvíli vylezou z koupelny, on řekne měj se a táta půjde spát.
„Chceš ho vidět?“ zeptal se mě David, který už jen v trenkách seděl na posteli. Já jsem byl v tričku a trenkách. David si strčil ruce pod gumu trenek a postupně je stahoval dolů. Na světle se tak objevilo jeho péro. Seděl úplně nahý na své posteli a já jsem si prohlížel jeho nahé klučičí tělo, se světlými zastřiženými chlupy v podpaží a mezi nohama.
Zatímco mě Petr poučoval, Míra postupoval podle jeho pokynů. Roztažené nohy krásně zpřístupnily jeho anál, který si již po dokončení instalace houpačky důkladně promázl kosmetickou vaselinou. Rukama se pevně držel popruhů a Petr k němu přistoupil se ztopořeným penisem v levé ruce. Trochu pokrčil kolena, nasadil žalud na okraj análu, pravou rukou si přidržel pravý popruh a prudce penis zarazil.
Strana 52 z 100
