Povídky

Držel jsem jej pevně a nemínil si ho nechat utéct a on po chvíli zvládal jen něco mumlat do polibku, nakonec se poddal úplně. Samozřejmě předtím vykulenýma očima zkontroloval, jestli nikdo v okolí není. Nebyl, pro mé štěstí. Jen jedna z hus, ochočená a zvyklá na lidskou blízkost, si nás zvědavě prohlížela. Viděl jsem na Persym, že na chvíli pod jejím pohledem znejistěl, ale pak nejspíš pochopil, že husa z toho nemá rozum a odsuzovat nás nebude.

Po dvou takových večerech se z toho pomalu stávala rutina, akorát už jsme nesedávali na opačných koncích gauče, ale těsně vedle sebe. Z ničeho nic natáhl ruku a chytil mě okolo mých ramen a klidným hlasem poznamenal: „Krk je jedno z hlavních míst, odkud z tvého těla utíká teplo.“ Ve skutečnosti je to pravda, proto jsem to nijak neřešil.

Neznal jsem takovéto myšlení. Vždycky jsem si byl svými činy a dráždivým sváděním jistý, a pokud mě někdo poslal do háje, jen jsem nad tím s úsměvem mávl rukou. Tohle však v případě toho hnědovlasého kuchtíka nehrozilo a věděl jsem to už teď. Jeho odmítnutí by mě zchladilo jako ledová sprcha. Netušil jsem, jestli si dokážu lízat rány po psychické facce, kterou bych si mimochodem zasloužil.

Neuměl jsem vést zbytečné řeči. Chvíli jsme se jeden druhému dívali do očí a pak jsem se naklonil a políbil ho. Přímo na ústa. Vlastně jsem se pouze o ně otřel, zlehka a rychle, ale stačilo to. Askar se ke mně přitiskl, objal mě jednou rukou kolem krku a druhou si přitáhl mou hlavu. Svými rty drtil ty moje, přinutil mě otevřít ústa a vstrčil do nich svůj vlhký jazyk.

„Chtěl bys vědět, co mi řekla?“ podíval se mi do očí a já jen němě přikývl. „Řekla mi, že mi čumíš na zadek a že na mě v jednom kuse zíráš… Takže já bych potřeboval vědět, o co ti jde? Už jsem si zvyk‘, že civíš v kuchyni, ale ty to děláš i venku, takže se tě zeptám a chtěl bych upřímnou odpověď – jsi na chlapy?“

Představa, že v koupelně právě masturbuje jeden a chystá se ho vystřídat druhý, mne donutila lehnout si do postele na bok a přikrýt se. Když se Haruko vrátil z koupelny a onanovat šel Umar, bojoval jsem s myšlenkou, že budu si muset jít zamasturbovat hned po něm. Ale tatínku, zvítězil jsem nad touto mrzkou touhou! Představil jsem si, jak ležím v posteli s Elisabeth (to je ta kyprá spolužačka bez estetických kvalit) a jak se snažím jí vpravit svůj právě ztopořený pyj do vagíny… A vskutku, jistě by mi to nešlo, poněvadž mi během několika sekund penis úspěšně ovadl!

Než se Mates vrátí, vyhrabu z jedný skříně v předsíni deku a rozložím ji na zahradě pod stromem. Jo, tady se nám bude hezky učit – a nejenom učit, ujistím se, když s potměšilým výrazem přejedu očima nejbližší okolí a všechny možnosti, který se nabízejí. No, Matýsku, jestli dneska budeš mít zlobivou, tak prosím!

„A s tím chefem jdi do prdele, když nejsme v kuchyni!“ „A jak vám mám tedy říkat?“ Bože, tak natvrdlého kluka jsem ještě nepotkal! Člověk mu tady naservíruje tykání až pod nos a on se nechytá. „No, já nevím, třeba mým jménem, představ si, že i já se nějak jmenuju, myslím, že jsem se představil, když jsi poprvé přišel do kuchyně, ale jestli máš krátkou paměť – jmenuju se Persy,“ pobaveně jsem se pousmál a na chvíli mu položil familiárně ruku na rameno. Cítil jsem, jak se otřásl. Chvíli mi ho až bylo líto, ale koneckonců svrab snad nemám, tak mi nemusí tak okatě ukazovat, že se mého dotyku štítí.

Pamatuj, že onanie je škodlivá. Způsobuje odumírání mozkových buněk, které budeš tolik potřebovat ku studiu. Dále jde o plýtvání semenem, které budeš v budoucnu potřebovat ku zplození kvalitních potomků (viz já a tvoje maminka). V neposlední řadě častá onanie vede ke snížení erektilních vlastností penisu, tedy jinými slovy, v okamžiku, kdy budeš chtít (případně muset chtít) zplodit dítě, tvůj penis tě může zklamat! A to jistě nechceš…

„Sakra, ty kupéčka dělají malý, se sem ani nevejde normální chlap.“ S vyděšeným pohledem jsem vykoktal: „Jen jsem si zavazoval tka— tkaničku.“ „A já asi usnul,“ promnul si ptáka a pokračoval: „Jsi celej?“ „Neměl bych?“ „Mám sílu v nohou, ani nevíš, jaký klády jsem měl už mezi nohama.“ „Jak to mys­lí—“ „Jsem truhlář. Dělám se dřevem.“

„Posloucháš mě vůbec?“ zadíval se na mě zkoumavě a položil mi ruku na rameno, aby si konečně získal pozornost. Jen jsem zamrkal a po zádech mi přejel mráz. Jeho horká ruka spočinula na mé paži jen pár sekund, ale příjemné následky mnou lomcovaly ještě dlouhou chvíli. Nicméně musel jsem mu odpovědět. A protože vzhledem k úletu do svých myšlenek jsem netušil, na co se mě zeptal, musel jsem se přiznat. „Jo, jo poslouchám, jen… můžete mi zopakovat, co jste říkal?“

Klečím tam jako socha s rukama za zády a trčícím pérem. „Uvidíš, fakt poslušnej subík, nebudeš litovat…“ „Pičo, fakt tu na tebe takhle čeká…, no ty krávo, to je děvka…“ No tak alespoň, že je to Viki, můj pán. Trochu mě zamrzí, jak se před kamarádem vytahuje, co vše mu o mně asi napovídal? Počkat, je tu s kamarádem? Tak to jsem už fakt děvka pro všechny.

Každopádně táta tenkrát prostě navrhl na to doučování Adama a já nechtěl. Nechtěl jsem, aby mě doučoval. Stálo mě to hrozně moc, abych ho z hlavy vygumoval a netoužil po někom, u koho nemám šanci, a nechtěl jsem do toho zas spadnout.