Gay povídky

Zeptal jsem se Berta, jestli on drží v hlavě výročí. „Ta důležitá ano.“ Vyzvídal jsem, která považuje za důležitá, ale dostalo se mi jen laskavého úsměvu. „Hele, třeba kdy jsi dostal první pusu, nebo něco takovýho si pamatuješ?“ „To si pamatuju, ale ne datum. Data si pamatuju jen u narozenin, to si myslím, že stačí.“ „Hele, ty jsi zčervenal! Já už ani netušil, že to ještě umíš! To ale musej bejt hodně dobrý vzpomínky!“

„Dane, prosím, já jsem taky zmatený, asi jsem zatím nikoho rád neměl. Tak jak to cítím k tobě. Ale nejsem žádný anděl. Vašek byl můj první kluk a do teď jsme byli spolu. A měl jsem i jiný kluky, ale byl to krásnej sex a k tomu dávný kamarádství už od školky. Každej hledáme někoho. Myslím, že všechno ostatní, co nám chybělo, jsem našel v tobě. Přišlo to samo, pomalu, a viděl jsem, že to je podobný i u tebe. A říkal si, zkusím tady, co mezi náma je a co by mohlo být. Jistě pokud něco takovýho necítíš i ty, nejsem žádnej idiot. Nechci tě do ničeho nutit.“

Nikdy nevím, co Mart udělá. Někdy stačí, když mu sedím na klíně s jeho ptákem uvnitř a přirážím svým tempem, někdy mi protahuje anál pomalými dlouhými pohyby co nejdéle, až skoro skučím netrpělivostí, a někdy do mě vráží tak prudce, že mi málem vyšuká duši z těla.

Tak tenhle kluk není ořezávátko. Přesunuli se do klasické devětašedesátky. Krásně tvarované péro, znatelné, ale ne moc naběhlé žíly. Nevyholené, ale sestříhané chloupky pomalu se zvedající k pupíku do tenkého pramínku. Šourek zřasený jako krajka, dosti velké koule. Na hrázi pokračující chloupky až k hladkému análu. Pěkně se rýsující svaly stehen. A ochutnávka? Obkroužil jazykem přečnívající okraj žaludu. Tak tohle by mohl denně. Šukatelnost všech deset bodů.

„Bože! Tady nic slyšet nepotřebuju," řekl, oči upřené na malinkého Davida sedícího na jakési plastové židličce. Byl nacpaný do příšerného pleteného svetru, v ruce chrastítko, v puse dudlíka a do toho se tvářil jako bůh pomsty. Spolu s tím červeným plastovým trůnem to působilo naprosto dokonale. „Tohle je přesně výraz Jmenuji se David Richter a budu vás tento rok učit český jazyk. Akorát to chrastítko a dudana jsi do školy zapomněl…," říkal, nemohl se ale přestat uculovat. Snažil se to měnit na svůj běžný úšklebek, v tuhle chvíli to ale bylo nemožné. Byl šťastný, úplně obyčejně.

Když jsme vešli do umývárny, tak nás udeřila do nosů příjemná vůně. Prdelky kluků nádherně zářily jasnou červení. „Muśel som to tu postrikac deodorantom, bo tu bul smrud jak v žumpe.“ „A co by śi od takých sračoch čekal?“ uculili jsme se. „Chcel by śi sebe zajebac do dachtorej?“ ukázal jsem na řadu vystrčených prdelek. Rozzářily se mu očka, uculil se. „Su šumne, vybral by som sebe.“

Tomáš k němu došel a objal ho. Rusty do té doby jejich konverzaci jen bedlivě sledoval z pelechu. Teď se okamžitě zvedl a šel obejmout je oba. „Je skvělá, protože ho naopak do jedný postele dneska večer vlézt nenechá.“ Mnohoslibně se na Petra usmál a políbil ho současně s jedním podrbáním za psím uchem.

Michel začal líbat Fredericovu ruku. Viděl, jak se znovu začal zvedat pánův penis. Jeho rty se pomalu přesouvaly k němu. Objal ho a zasouval dál do úst. Cítil zrychlený dech. Hned nato ho uchopily svalnaté paže. Frederic se otočil, aby se jeho ústa zmocnila už stejně tvrdého penisu svého protějšku. Zcela propadl iluzi Pascala. Kolik takových nocí probděli v hrátkách s nikdy nekončící chutí po životadárné tekutině.

„Neboj, princezno,“ pohladil ho páskem po tváři, pak si ho na sebe posadil a pevně mu chytil ruce. „Co děláš, to bolí!“ „Ne-ne, to teprve bolet bude,“ řekl se vší vážností a stáhl mu ruce páskem. Konec pásku zavázal k posteli. Jeho rty se přiblížily k Benově hrudi. Začal ho kousat do bradavek. „Prosím,“ vydechl. „O co pak prosíš?“ zašeptal mu Matt do ucha. „Buď jemný,“ v tom Mattovi došlo, že když se se svým bratrem chtěl bavit o sexu, vždy z tématu vycouval. Byl ještě panic.

Teď, teď byl pro něj jako flákota masa. Ale bože, ten hladový pohled, po němž se mu ježily skoro neviditelné chloupky po celém těle, ta bezmoc, to, jak byl Davidovi odevzdaný ve všech možných směrech, to jej donutilo nepatrně naklonit hlavu na stranu, aby mu lépe vystavil svůj krk, začít dýchat o něco víc ztěžka a zhluboka, a roztáhnout nohy ještě dál od sebe, jako by jej tím zval a přemlouval opět proniknout do jeho těla. Vzrušení mu tančilo po kůži jako elektřina, cítil ho úplně všude a neměl jedinou šanci ho ze sebe setřást.

Natáhl jsem se na postel a vzal do ruky angličtinu. Ten provokatér si nahý lehl vedle mne, otočený hlavou k nohám a špulil na mne prdelku, copak za takové situace se dá učit? To bych musel být z kamene, a já byl jak máslo až na jedinou část mého těla, ta byla asi ze žuly. Zahodil jsem učebnici a vrhl se na tu vyšpulenou prdelku.

Místnost byla ještě útulnější, než se zdála být, a Luca? Ten patřil mezi ty nejkrásnější muže, jaké kdy spatřil. Chlapec měl zvláštní pocit, snad že vedle něj někdo leží, ale Luca seděl, spíše klečel. Podíval se na jeho nohy – zarostené chlupy. Proboha jako koza! Ne! Jako kůň! A… a kopyta! Dvě kopyta! Antoniovi se hlavou mísily myšlenky, ale nevydal ze sebe ani hlásku. Úlekem se odsunul a spatřil druhou polovinu jeho těla, chtělo se mu brečet. Ne dvě kopyta, čtyři! Slzy měl na krajíčku. Jestli se předtím cítil zranitelný, teď se cítil doslova v nebezpečí. Byl to kentaur, takový, jakého znal ze svého dětství z bájí a pověstí, z eposů a legend.