• Kashttan
Stylklasika
Datum publikace9. 12. 2017
Počet zobrazení1519×
Hodnocení4.50
Počet komentářů6

SEBASTIÁN

„Jsem vůl.“

„Už to říkáš postý, Bastíku.“

„Já vím, vždyť…,“ zakňourám.

„Ach bože, nikdy bych neřekl, že tě jeden sex takhle složí.“

Zapípá mi mobil. Přečtu si zprávu.

„No to je teda výraz. Co se děje?“ zeptá se Marek.

„Ale,“ nějak se mi nechce mu to celý vypravovat.

„No povídej.“

„Jeden panic je celej žhavej a já mu to před časem slíbil.“

„No a?“

„No a on teď nějak vymáhá sliby.“

„Počkej, tak to chce využít ne. Vždyť můžem dát trojku, ty si ho hezky opícháš, mě vykouří. Užijem si, ne?“

„Nějak nemám náladu, ne na tohle.“

„No kámo, tak ty jsi hodně v prdeli.“

„Jo, díky.“

 

Marek má pravdu, jsem v háji. Už je to druhý týden a pořád se cítím dost divně. Neustále přemýšlím o svém životě a svých vztazích. Jindy bych si prostě zašukal a dál to neřešil. Byl jsem díky svému přístupu šťastný. Párkrát jsem se kvůli sexu spálil, rozpadlo se mi několik vztahů, protože jsem spal s jinýma, ale vždycky to byl stejně vztah na pokraji rozchodu. Já dokázal být věrný, aspoň ze začátku. Nikdy jsem samotný sex nebral moc vážně, byla to přece hlavně zábava. A věřil jsem, že to při jednorázovkách bere druhá strana stejně. Ale teď už jsem nějak moc dlouho neměl normální vztah, ani nic, co by se mu podobalo. S Danielem to bylo zvláštní. Nechtěl jsem Tereze ublížit, ale zároveň jsem po Danielovi neskutečně toužil. V jeho přítomnosti jako bych se nedokázal ovládnout. Stačilo, aby přistoupil o krok blíž a já ucítil jeho vůni. Naprosto mě paralyzoval, snažil jsem se to zvládnout, ale po tom, co se stalo, jsem ho chtěl znovu, jen jsem nevěděl jak. Nechtěl jsem ho uhánět, nechtěl jsem působit trapně a zoufale. On dal jasně najevo, jak to cítí.

Snažil jsem se to všechno vyhnat z hlavy. Maximálně jsem se zaměstnával, začal jsem zase pravidelně hrát volejbal, naplno se věnovat běhu. Prostě nějak překlenout období, než to pro mě zase všechno bude ok. Ze začátku jsem si to nechtěl přiznat, ale postupem času mi docházelo, že jsem do toho zamotal mnohem víc citů, než jsem chtěl. Věděl jsem, že to takhle dlouho nepůjde. Dva týdny bez sexu už jsem nezažil hodně dlouho. Zajdu na chat.

„Někdo na trojku,“ naťukám a připíšu nejbližší města.

Nejdřív se ozve nějaký aktivní padesátník, chvíli mi trvá, než ho odpálkuju. Potom konečně napíše pár ucházejících kluků. Začnu se domlouvat s Markem koho by si představoval, protože mně je to tak nějak jedno.

Za půl hodiny už sedíme v autě a vyrážíme do asi dvacet kilometrů vzdáleného města.

„Nechtěl by sis koupit auto,“ protne ticho Marek.

„Ani ne. Proč?“

„No, že bys mohl jezdit sám, nemusel by sis ho půjčovat ode mě nebo mě dokonce žádat, abych ti dělal řidiče.“

„Mně se líbí, že mi děláš řidiče, a nevadí mi, že tě musím žádat.“

„Aha, tak to máš docela štěstí, že jsem tak ochotnej, co.“

„To jo,“ kývnu, „však od toho jsou kámoši, ne,“ zasměju se.

„Jak tě to vůbec tak najednou napadlo.“

„Nevím, jsem neměl co dělat. Tak jsem si říkal, že bychom mohli něco podniknout.“

„Tak to bychom snad mohli i bez toho třetího, ne?“

„Co?“ nechápavě se na něj podívám.

Marek zastaví u krajnice.

„No jakože za tím třetím vůbec nemusíme jet.“

Přiblíží se ke mně a najednou mě políbí. V autě nějak nemám kam uhnout. Nechápu, co dělá, zrovna on, který tohle nikdy nechtěl. Začne mi přes kraťasy mačkat ptáka. Starosti o tom, co by jak mělo a nemělo být, se odsouvají do pozadí. Rozepne mi knoflík a dobývá se dovnitř.

„Počkej,“ zastavím ho.

„Co?“

„Nechceš někde jinde než v autě? Můžeme jet ke mně,“ navrhnu.

„To by šlo,“ nastartuje a začne se otáčet.

 

Sotva se za námi zavřou dveře, Marek už klečí přede mnou a dobývá se mi do kalhot. Stáhne mi je ke kotníkům a začne hezky hluboce kouřit.

„Jo,“ vydechnu a rukou ho přiměju k rychlejšímu tempu.

„Pojď,“ zvedne se po chvíli a nedočkavě mě táhne za ruku k posteli.

V okamžiku přede mnou stojí nahý.

„Jseš si tím jistej?” zeptám se ho.

„Chci tě,” odpoví mi, „chci tě hned,” přitiskne se ke mně tělo na tělo.

Na nic nečekám, jsem už moc nadržený. Svalím ho na postel, rukama mu tlačím nohy k tělu a pomalu do něj vstupuju.

Šukám ho se zavřenýma očima. Už to dlouho nevydržím. Honím jeho penis. Cítím, jak se napíná a jak to v něm začíná škubat.

„Aach, aach,” vzdychá, „miluju tě.”

„Já taky,” udělám se do něj.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (17 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (15 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (15 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (15 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (18 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoJustin
Věk21

Já už jsem někde jinde, své nálady dusím v sobě.

A i když cítím bolest, někde ve mě hoří oheň,

který spálí všechny šrámy, vášeň a odhodlání...

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+2 #6 Odp.: Zažehnutí - VIII. SebastiánMedvídek 2017-12-21 20:16
Tak žádný zdržovačky v redakci... Už se těším
Citovat
+1 #5 Odp.: Zažehnutí - VIII. Sebastiánzmetek 2017-12-16 22:24
Zase si připadám jako ....něco... když komentuji sám...Když už mi dáváte palce dolů, tak se alespoň vyjádřete proč. Díky.
Citovat
0 #4 Odp.: Zažehnutí - VIII. Sebastiánzmetek 2017-12-16 22:19
Zažehnutí se mi líbí od začátku. Fakt jsem zvědav, kam dojdeš. Jo. mimochodem, těším se..
Citovat
+2 #3 Odp.: Zažehnutí - VIII. SebastiánKashttan 2017-12-16 00:35
Cituji zmetek:
Někde v tobě hoří oheň, který spálí všechny šrámy...To Ti přeju. Vášeň a odhodlání - přeju Ti, ať Ti zůstanou, neztrať je. A bolest? Ať klidně odejde...Někdy je třeba, ale nezasloužíš si jí ( myslím si já).


Ten verš jsem nepsal já, jen mi přišel trefný. Člověk se má jednou líp a jednou hůř, takto je. Není to tak zlé, jak to vypadá.

Jo a...další díl už je v redakci :roll:
Citovat
+1 #2 Odp.: Zažehnutí - VIII. Sebastiánzmetek 2017-12-11 22:04
Někde v tobě hoří oheň, který spálí všechny šrámy...To Ti přeju. Vášeň a odhodlání - přeju Ti, ať Ti zůstanou, neztrať je. A bolest? Ať klidně odejde...Někdy je třeba, ale nezasloužíš si jí ( myslím si já).
Citovat
0 #1 Odp.: Zažehnutí - VIII. Sebastiánzmetek 2017-12-09 17:43
Dal sis načas, ale dočkali jsme se. Díky!
Citovat