• nebi
Stylromantika
Datum publikace23. 1. 2019
Počet zobrazení667×
Hodnocení4.83
Počet komentářů2

Stáli skrytí v lese, ale nebyli sami. Jejich odchod neunikl vlkodlakům, kteří informovali své velitele. Jeden z nich si všiml tetování na Levanově těle, než si oblékl plášť. Velitelé tak ihned informovali Raviho. A ten určil jediného muže, který měl za úkol se k lykanovi dostat, zjistit o něm vše a zároveň mu také všechno vysvětlit. Doufali, že je to muž, kterého hledali. Pokud ano, bylo jejich prioritou ho ochránit. Přímý potomek nejstaršího rodu vládnoucího klanu, právoplatný vůdce všech.

Teď stál v úkrytu za stromem, překvapen tím, co vidí. Musel by být hlupák, kdyby neviděl, jak se ten upír na lykana tiskne. Jak se k sobě chovají, dotýkají se jeden druhého. Oni patří k sobě. Druhý lykan se chová jako jejich ochránce.

Kail byl jeden z prvních, kdo se hrnul do pátrání po dvojčatech. Už jen ta představa, potomci nejsilnější rodové linie svého druhu. Předurčeni pro vládu. Spolu narození, to znamenalo silné pouto. Stará linie vůdců se vytrácela, několik posledních potomků bylo v čele rodu. Všichni ale cítili nutnost změny, když se náhodou objevily záznamy, ve kterých se mluvilo o Luisovi a jeho družce. Luisova manželka, neuvěřitelná zpráva se rodem šířila jako povodeň. Skutečnost, že může existovat přímá pokrevní linie, probudila naději.

Luis, válečník, vůdce a také velmi nevyzpytatelný muž. Nikdy se v jeho blízkosti neobjevila žádná žena. Byl plně oddán rodu a svým povinnostem, to on vyjednával smlouvu s královnou a vůdcem upírů. Luis dokázal spojit nespojitelné, síly rodu lykanů, upírů a nesmrtelných. Smlouvy uzavřené s jeho pomocí platí do dnešních dnů. V den, kdy zemřel, zemřela i linie mocných. A najednou žena, těhotná žena, kterou nechal Luis odcestovat na ostrov. Proč? Nepřál si, aby porodila v království? Chtěl, aby jejich dítě vyrostlo mimo dosah rodů? Ať už byl důvod jakýkoliv, podle všeho byla právoplatnou manželkou a porodila dvojčata, syna a dceru, kteří v klanu lykanů na ostrově vyrůstali. Přes veškerou jejich snahu se jim nepodařilo zjistit její jméno, ani co se s ní po narození dětí stalo. Jen spojení s Luisem ukázalo směr, kterým se mají při hledání vydat.

Než se k dětem dostali, syn a dcera nastoupili na loď a vstoupili do království. Minuli je o pár dnů a nedokázali je ochránit, dcera zemřela. Přišli pozdě.

Muž, na kterého se Kail dívá, muž objímající upíra, je posledním potomkem linie vládců. Je-li ten, v koho doufali, a tetování na jeho těle to naznačuje, je nadějí pro všechny.

Kail se díval na tři postavy a zvažoval, jak se zachovat. Skrývat se a stopovat je? Možná, ale brzo na něj přijdou. Navíc pokud má s potomkem Luise mluvit a sdělit mu, proč ho hledali, kdo je a co pro lykany v této zemi znamená, nemá smysl se skrývat. Zavřel oči, zhluboka se nadechl a vyšel z úkrytu za stromem. Stoupl si tak, aby na něho viděli, při pohybu nadělal více hluku, než bylo třeba.

Upír se za zvukem za jejich zády otočil jako první, zasyčel a obnažil zuby. Vrčel jako šelma. Vlkodlak stojící po jeho boku Kaila sledoval, hnědé oči se propalovaly do jeho a Kail instinktivně sklopil zrak.

Jejich společník tasil meč a předstoupil před své dva druhy.

„Co chceš?“ zeptal syn vůdců.

Kail pomalu zvedl pohled, poklekl a rozpažil ruce.

Sebastian se na něho díval a v mysli se mu objevila klečící Liem, čekající, až ji odvede k Levanovi. Je to pár dnů, co se s ní setkal, teď mu to přijde neskutečně dávno. Liem, Nela, kdo ještě zemře kvůli tomu, že se zamilovali. Sledoval vlkodlaka před sebou.

„Jmenuju se Kail. Jsem tu, protože mi to přikázal Ravi a protože jsem se sám přihlásil.“

„Přihlásil?“ zavrčel Mark. „K jakému úkolu jsi se přihlásil?“

Klečící muž upřeně hleděl do Markových očí.

„Nabízím svou pomoc, ochranu a vše, co vím.“

Otočil se k Levanovi „Ravi si přál, abych vysvětlil, proč se o tebe zajímáme, proč tě hledáme, z jakého důvodu jsi pro svůj lid důležitý,“ když mluvil, díval se na Levana.

„Myslíš, že tvoje slova stačí, abychom tě přijali a věřili ti?“ zeptal se Mark s mečem v ruce.

„Jsem synem Barsavi a Deana. Vyrostl jsem v klanu válečníků a po složení všech zkoušek mi bylo umožněno stát se členem gardy. Naším úkolem je pomoci královně při udržování pořádku.“

Pohlédl na Levana: „Jakmile jsme tě spatřili a viděli tvá tetování, bylo jasné, kdo jsi. Ravi mi dal za úkol poskytnout ti pomoc a odpovědi na všechny tvé otázky.“ Zůstal nehybný, v kleče čekal na jejich reakci.

 

Stála ve své komnatě a dívala se oknem ven. Slunce ji celou halilo do svých hřejivých paprsků. Před očima jí běžely všechny události uplynulé noci.

Ta čarodějka, Nela, jim dala opravdu zprávu, když našla se svými druhy ležení povstalců. Zemřela, než zaútočili, a díky ní a smrti čaroděje se jim podařilo nad povstalci zvítězit. A v neposlední řadě díky lykanům. Nesmírně se jí ulevilo ve chvíli, kdy Ravi a jeho druhové vstoupili do boje.

Po boji cestou k paláci jí Ravi vyprávěl vše o potomcích Luise, dvojčatech, jeho dětech. Pamatovala si Luise dobře. Vyjednávání s ním byla dlouhá a náročná, ale jeho přítomnost přinášela potřebný klid. Usmála se, ona s Irsim se dokázali pohádat do krve o maličkosti a Luis jejich vášně krotil. Když byly všechny smlouvy a dohody podepsány, tři rody uzavřely příměří, Luis se stáhl do ústraní. Stále byl vůdcem vlkodlaků, ale veřejně už nevystupoval. Veškerá vláda přešla do rukou Sitris jako královny. Upíři, lykani, nesmrtelní i lidé, přijali Sitris jako svou královnu. Ona sama vládkyní být nechtěla, ale okolnosti a některá její rozhodnutí ji na trůn nakonec dosadily. Když Luis zemřel, i ona to považovala za velikou ztrátu.

Z temného výklenku komnaty se ozval hlas. „Zavři to okno, má paní, prosím.“ Pohlédla na Zirse, svého muže. Než se stala královnou, porušila mnohá pravidla nesmrtelných. V boji zabila svého bratra a nakonec i svého otce, krále s následníkem, kteří si chtěli ostatní rasy podmanit, zotročit. Bojovala ve jménu všech a díky tomu si získala důvěru vlkodlaků, upírů i rodu nesmrtelných. V době, kdy si Zirse brala za manžela, to, že si dcera nesmrtelného krále bere upíra, nikoho neudivovalo a nepohoršovalo. Těch pár hlasů, které poukazovaly na tradice, nakonec utichlo.

Zirs stál skrytý ve tmě, jen jeho jasné oči ji pozorovaly. Zavřela dvojité okenice a místnost pohltila tma. V mžiku ji ovinuly jeho ruce. „Zirsi,“ vydechla jeho jméno.

„Máš krásně zahřátou kůži,“ hladil její šíji. Schoulila se mu do náruče. „Náročný den, lásko?“ zeptal se a pohladil jí po zádech.

Přitiskla se k němu: „Nemohu dostat z hlavy to, co mi řekl Ravi.“

„Slyšel jsem o Luisových dětech. Nebo teď už jen jeho synovi. Máš důvod k obavám?“

Vdechovala jeho vůni, užívala si jeho doteky. „Nemám obavu. Pokud je to Luisův syn a právoplatný vůdce, bude jen dobře, když stane v čele rodu. Oni sami by to uvítali. Ale mám vnitřně pocit, že se blíží změna, která ovlivní všechny. Víš, co se stalo s tou čarodějkou?“

„Ne.“

„Poslala zprávu, kde je sídlo povstalců, a pak se sama postavila jejich čaroději.“

„Tomu vrahovi?“ upír se od ní odtáhl. Vyšel do předsíňky, kde plápolal v kotlíku oheň. S pomocí dlouhé třísky rozžal svíce v jejich komnatě. Zavřel dveře a posadil se na postel. Sitris si sedla vedle něho. Pohladil jí po tváři. „Povídej. Co se stalo?“

„Bojovala s ním, byl to prý vyrovnaný souboj a pak ji zasáhl. Když padla k zemi, vystoupil z ní démon a pokusil se ovládnout tělo čaroděje. Ten byl ale zabit a démon se propadl do temnoty. Mezitím Nela zemřela. Ale když jsme pak našli její tělo, Zirsi, já myslím, že věděla, že zemře. Dokonce bych řekla, že zemřela přesně tak, jak chtěla. Jen nevím, co to může znamenat.“

„Musíme počkat, je-li to Luisův syn, jistě se dozvíme víc. Dej lykanům čas, oni s ním promluví. Musí nejdříve zjistit, kdo je, co pro zdejší lykany znamená. Pak uvidíme.“

Cítil její napětí, únavu. Nejen bitva, ale cesta zpět, schůzka s generálem, dlouhé jednání s Ravim. To všechno ji stálo sílu. Chtěl ji, toužil po ní, ale také věděl, že teď si musí hlavně odpočinout. Uložili se ke spánku. Sitris usnula téměř okamžitě. Držel ji v náruči, poslouchal pravidelný dech a tlukot srdce.

 

Levan sledoval klečícího Kaila. Tomuhle se přesně chtěl vyhnout, aby se prozradilo jeho spojení se Sebastianem. Věděl, jak by jejich lásku přijali vlkodlaci na ostrově. Obával se, že i tady v království to bude problém. Kail vystoupil ze stínu, takže je viděl a ví to.

Přistoupil k Sebastianovi, objal ho kolem boků a přitiskl k sobě. Cítil napjaté svaly, usmál se. Jeho milovaný byl připraven k útoku a velmi sexy.

„Nevím, kdo byli tvoji rodiče Kaile, a neznám ani tebe. Nemám důvod ti věřit. Tvrdíš, že jsi byl poslán Ravim, dobře. Teď je čas k odpočinku a já nebudu riskovat, proto tě musíme spoutat. Dej nám všem čas k přemýšlení a nabrání nových sil. Promluvíme si později.“

Kail na něho hleděl, nelíbila se mu představa, že se nechá dobrovolně spoutat. Má-li ale zůstat s nimi, musí přijmout jejich podmínky. „Dobře,“ kývl.

Mark k němu přistoupil, vlkodlak vstal a zády se opřel o strom. „Zůstaň u stromu a znovu si klekni,“ přikázal mu Mark.

Neochotně šel, poklekl. Ucítil na rukou pouta a pomyslel si, že jsou dobře připraveni. Byly mu spoutány jen ruce, lykan, co mu je nasadil, si sedl proti němu s mečem připraveným po ruce.

Druzí dva odešli. Kail pohlédl na svého hlídače, setkal se s jeho očima.

Mark se na něho díval, vzpomněl si na svoje druhy z ostrova. Kail mu je připomínal, válečník, zocelený bitvami. Jizvy na těle byly pozůstatky z bojů a šarvátek. Černé vlasy a tmavohnědé oči. Kvůli Levanovi si nechá líbit takové pokoření, Nela pro ně zemřela. I Liem by pro bratra položila život, což se i stalo. V očích se mu zaleskly slzy, nedokázal je zadržet. Sklonil hlavu a snažil se ovládnout svou bolest. Po chvíli se uklidnil a znovu se změřil na Kaila: „Proč jsi nezůstal v úkrytu?“

„Přišlo mi správné se ukázat, nejsem tu, abych vám škodil nebo působil problémy. Mám vám pomoci, jakkoliv to bude potřeba. A je nutné si promluvit, nevíte toho mnoho o světě, do kterého jste vstoupili. A tady nevíme moc o vás a vašem způsobu života.“

„Co o nás víš?“

A Kail Markovi řekl všechno, co věděl. O nalezení informací o Luisovi, kdo byl Luis. Historii království, dohodách, smlouvách, zákonech. Také o sobě. Mark mu kladl otázky, postupně tak získal představu o životě lykanů v království. O spolupráci rodů a lidí, o královně. Kail poctivě zodpověděl vše, na co byl tázán, i když mu některé dotazy byly nepříjemné a Mark si to uvědomoval. Vlkodlak klečící před ním si získal jeho pozornost, nebyl ochoten ho osvobodit, ale začínal mu rozumět a důvěřovat. Nakonec mu řekl i on něco o sobě a životě na ostrově.

Kail ho udiveně poslouchal. Zjištění, že Mark byl partnerem Liem, její jméno a další podrobnosti ho zaujaly. Oba muži vedli přátelský rozhovor, dávno potřebovali s někým takto si promluvit. A docela náhodně se stalo, že si padli do oka. Mark potřeboval druha k boji i přátelskému rozhovoru. A totéž zjevně postrádal i Kail.

 

Levan ležel přitisknutý k Sebastianovým zádům, upír se k němu otočil. „Myslíš, že je to dobrý nápad nechat je tam spolu samotné?“

„Ano, myslím, že ano. Mark si potřebuje promluvit s někým jiným než s námi. Pokud je Kail tím, kým říká, mohli by si spolu rozumět.“

„Nebo tam budou celou noc koukat jeden na druhého a mlčet.“

Lykan se rozesmál. „Mark a mlčet, to určitě. A ani Kail nevypadá, že by měl s mluvením problém. Uvidíme.“

Sebastian se přetočil v Levanově náruči, ovinul ruce kolem mohutné šíje a políbil ho.

„Dnešek změnil všechno i nás.“

Opřel se čelem o Levanovu hruď.

„Zemřela kvůli nám, pro to v co věřila. Nechci, aby se to dělo, Liem, Nela.“

Hřejivá ruka pozvedla Sebastianovu tvář.

„Odpočineme si.“

Ať už chtěl říct cokoliv, nedomluvil, zaslechl tichý šramot. Nejsou sami. Hleděli si se Sebastianem do očí, ten přikývl. Rukou naznačil, tři. Spolu by je měli zvládnout, ať už je to kdokoliv. Slyšeli kroky, které se rychle přibližovaly. Příchozí si nelámali hlavu s tím, zda je slyší nebo ne. Zvuk šel z jednoho směru. Postavili se vedle sebe, čekali. Houští se rozhrnulo a před Levanem se Sebastianem stanuli tři muži, tři upíři, štíhlé postavy v kožených zbrojích. Hleděli na lykana s upírem. Prostřední se zadíval na Levanovu hruď a promluvil.

„Tak je to pravda, syn Luise.“ Udělal krok vpřed, Sebastian se postavil před vlkodlaka, připraven na útok vyčkával.

Upír pozvedl obočí a usmál se.

„Jmenuji se Leon, chci si jen promluvit, nic víc.“

„Na mluvení jsi byl vždycky ten nejpovolanější, bratře.“

Leon se otočil. Hleděl na Kaila s Markem. Kailova tvář byla roztažena do velkého úsměvu.

„Mohl jsem tušit, že tu budeš ty, jak je možnost se k něčemu připlést, jsi u toho,“ řekl Leon.

Vykročil ke Kailovi, objali se.

„Rád vidím, že jsi v pořádku, ale tady si neměl být. Nebo se pletu?“ zeptal se lykan.

Upír se pokusil o provinilý výraz a Kail se rozesmál.

„O co tu jde?“ zeptal se Levan.

Oba se na něho otočili. Levana zaujalo přátelství Kaila a Leona. Upír a vlkodlak, vypadali jako dobří přátelé, chovali se tak k sobě.

Mark za Levanovými zády se ozval: „Co si na to sednout a promluvit si? To, že budeme kolem sebe přešlapovat, je k ničemu, když už jsme se takto sešli. Dílem je to náhoda a někteří jsou tu s jasným záměrem.“ Levan se na Marka otočil a kývl.

Celý den seděli v kruhu a mluvili. O sobě, o svých rodinách a rodech. O minulosti a přítomnosti. Kdo jsou, co je přivedlo právě sem. Nikdo neprozradil svá tajemství, ale řekli si dost na to, aby bylo možné domluvit se na tom, co dál.

Když noc přikryla les, skupinka se zvedla a vyrazili. Levan se Sebastianem v čele, s nimi tři upíři a dva vlkodlaci. Vyšli z lesa, hleděli na pozůstatky včerejšího boje, zbytky povstaleckého ležení. Na důkaz včerejšího boje.

„Jsi si jistý?“ zeptal se Sebastian Levana.

„Nemůžeme se pořád skrývat, ani to nejde, když o nás už stejně všichni vědí. Nechci čekat, než se všichni postupně přesunou do lesa. Předstoupíme před královnu, musíme.“

Upír přikývl. Ještě teď se v nich usazovala síla a moc Nelina daru. Pokud mají jakoukoliv budoucnost, není skryta v lese. Musí nalézt své místo v novém světě, kde se rozhodli žít.

Vydali se na cestu.

 

Sitris se probudila. Pomalu otevřela oči, protáhla se a pohledem hledala Zirse. Stál u otevřeného okna a díval se do noci. Posadila se, spustila nohy na okraj postele. Už ji musel slyšet, přesto se neotočil. Seskočila, došla k upírovi a přitiskla se k jeho zádům.

Propletl své prsty s jejími. „Odpočatá?“

„Rozhodně se cítím líp. Děje se něco?“

„Myslím na to, co jsi řekla. Lykan a upír, spolu. Viděli je spolu?“

„Ano. Někteří tvrdí, že se chovali jako pár.“

Otočil se, uchopil její tvář do dlaní. „Víš, co by to mohlo znamenat?“

„Věštba, ano vím to, nikdo ale neví, co přesně to znamená. Ravi poslal spolehlivého muže, snad je přivede.“

Vyrušilo je zaklepání na dveře. „Hrdličky, můžu dál? Nerad bych vás vyrušil.“

„Jen vstup, neuvidíš nic, co by si neznal,“ vyzval muže Zirs.

Těžké dřevěné dveře se otevřely. Vstoupil bojovník v plně zbroji, tyrkysově modré oči prozradily, že patří k nesmrtelným.

Poklonil se a řekl: „Má paní.“

Sitris se otráveně zašklebila: „Pirmone, prosím, nech toho.“

Muž se šibalsky usmál a pak ji objal. Se Zirsem na sebe kývli.

„Sitris, jsou tu. Přišli sami, čekají na tebe v královském sále.“

„Pirmone, nežertuj.“

„Královno, lykan a upír spolu se svým doprovodem čekají na rozhovor s tebou.“

Pohlédla na Zirse. „Obléknu se, počkáte na mě?“ Oba přikývli.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (31 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)

Komentáře  

+11 #2 Noc a den XI.nebi 2019-01-27 22:21
Děkuju Ti zmetku. Já Tebe taky a moc ;-)
Citovat
+13 #1 Odp.: Noc a den XI.zmetek 2019-01-23 22:29
Nebi? Fakt Tě čtu rád.
Citovat