SLOVO REDAKCE
10. ledna 2016 | Niaj karaj legantoj, milí čtenáři, feliĉan novan jaron 2016, a nebo staré dobré české PF 2016 vám všem! Doufáme, že jste si užili příjemné globálně oteplené Vánoce a vykročili do nového roku s co možná nejmenším počtem traumatizujících předsevzetí. A pokud se ptáte na nás? Jsme zase zpátky z Ostrova v Čechách a užíváme si místní podnebí. A stejně jako tento planetární systém, i náš povídkový server se přehoupnul do úsvitu dalšího roku své existence, z čehož máme samozřejmě radost. Tu totiž ještě navýšila slušná záplava povídek, které se na nás přes svátky vyrojily a rojí se i nadále. A nebýt těch útrapných hodin strávených korekturami, snad bychom vás povzbuzovali do ještě větší autorské aktivity (cítíte tu nadsázku, že? :-) ).
Některé z těchto nových přírůstků se dokonce probojovaly do každoroční ankety o nejlepší povídky – tentokráte roku 2015. Podívejte se vlevo a račte hlasovat, jaká z nich vás oslovila nejvíce. Vzhledem k velkému počtu povídek můžete znovu hlasovat po jednotlivých kategoriích včetně kategorií Ostrovní a Romány, které ani tento rok nezůstaly nenaplněné.
Poslední dobou také ožil náš původní Ostrovní svět několika povídkami (a další jsou na cestě!), což nás těší s ohledem na to, že na tento zajímavý kout světa se před nedávnem téměř zapomnělo :-).
Pravidlo minimálně pěti komentářů k povídce nutných pro publikování jejího pokračování jsme se rozhodli ponechat i pro následující rok, jelikož takto se autorům častejí dostane zpětné vazby, která pro ně tolik znamená. Zároveň chceme poděkovat těm čtenářům/autorům, kteří tak činí často a pravidelně; díky jedné vaší investované minutě můžete popohnat publikování pokračování až o měsíce... a to už stojí za to, nemyslíte?
Přibyly také malé změny technického rázu. Především jsme na žádost jednoho ze čtenářů prodloužili výpis posledních komentářů ze tří na sedm. Věříme, že to umožní lepší orientaci v tom, co se v komunitě na serveru děje. Zároveň jsme se rozhodli ukončit naší prezentaci na Facebooku a odstranit sociální buttonky v zápatí, protože je nikdo nepoužíval.
A na poslední řádky jsem si nechal trochu tajemna: připravujeme pro vás něco opravdu nevšedního, co by mohlo spatřit světlo světa, řekněme, v létě. Což není tak zlé: uvědomíte-li si, jak často se dostaneme k napsání nového Slova Redakce, je léto jen přibližně jeden další úvodník vzdálené. A od teď až do té doby čtěte/pište často a blaze! Legu kaj skribu ofte kaj plezure!
Vaše Redakce
P.S. Nyní můžete okomentovat i tento příspěvěk kliknutím na odkaz zde:
Komentáře
jen krátká reakce k diskuzi o komentářích.
Cituji Good Guy:
Naprostý souhlas! Budeme velmi rádi, pokud autoři budou více komentovat texty ostatních autorů.
Cituji Saavik:
V tomhle případě jsme udělali výjimku, protože povídka přišla do redakce v jednom textu a byla rozdělena až redakcí kvůli délce.
Na závěr ještě dobrá zpráva pro autory i čtenáře: ozval se nám jeden z autorů na editorskou činnost, takže se zrychlí oprava nově zaslaných povídek.
Aktuálně na nedostatek komentářů visí v redakci pokračování povídky o Spolužáku Davidovi, takže vyzýváme všechny k jejímu okomentování.
Redakce
Milý Saaviku, vůbec mě neznáš a nemůžeš tvrdit, že jsem namyšlený a arogantní. Já se k Tvé osobě také nijak nevyjadřuji. Můžou se Ti nějak jevit moje komentáře, ale to je všechno. S komentářem u Vzpomínek to byla chyba, za kterou se omlouvám. Pokud povídku celou nepřečtu, nemohu k ní zaujmout stanovisko a nebudu se proto k takovým napříště vyjadřovat. Opět opakuji, že na povídkách povětšinou hodnotím formu, jak je to napsané a příběh jako celek. Je jenom věcí autora, jaké vlastnosti hrdiny nebo průběh děje zvolí. Je mi tedy jedno, jestli byl hrdina šťastný nebo ne. Vůbec nechápu, co mi to podsouváš. Prosím, nebuďte vztahovační a neberte si to osobně, můj názor je jeden z mnoha a můžete ho prostě ignorovat.
Milý Ratore, děkuji za zajímavý postřeh. Za Tvé zkušenosti se strýcem skutečně nemohu a taky nemohu za to, že Ti ho v něčem připomínám. Svoje nezpracované emoce nás někdy nutí reagovat na lidi, kteří nám je připomínají. Psychologové tomu říkají projekce. Pokud si toto v sobě vyřešíš, bude Ti jedno, co nebo jak píšu. Ostatně nikdy jsem si v recenzích nevšiml, že by vypadaly nějak jako: "Milý Stevene Spielbergu, neuraž se prosím, ale poslední tvůj film neměl příliš povedený scenář a to herecké obsazení ...jaj, to taky asi nebylo úplně ono, no ale tak dokoukali jsme to do konce, abychom ti udělali radost, ale natáčej dál."
Tenhle web je skvělý, má dobrou úroveň a mohl by být ještě lepší, kdyby se autoři tomu psaní pečlivěji věnovali a kdyby si někteří nemysleli, že vrcholem spisovatelské ctnosti je psát stylem, jak za císaře pána.
Opravdu to nemyslím nijak zle, je to přece zábava, oddech, relax, tak to prosím neberte tak fatálně.
Co se týká komentů, je přece psáno, že další publikování bude až po dosažení 5 komentů. Je ovšem taky pravda, že zrovna naše povídka byla publikována i přes to, že jsme ty komenty neměli.
Jinak tzv. svatý otec je asi kapitola sama pro sebe. Trochu arogantní, dost namyšlený. Nemyslím, že někoho povzbudí hláška - po pár odstavcích jsem vzdal a nedočetl.Už ale neřekne proč. Vadilo mu, že hlavní hrdina je Žid? Vadilo mu, že je šťastný?
Já mám rád romantiku i "historické" povídky, takže má dotyčný jedinou možnost, rovnou moje výplody přeskakovat.
Docela by se mi ale líbilo vědět, jak čtenáři hlasovali. Kolik lidí dalo třeba 5 hvězdiček a kolik jenom jednu. Jenomže to asi technicky není možné.
Často bývám osočován, že nemám rád romantiku. To není pravda. Vkusně napsanou romantiku s nějakým podtextem nebo hlubším sdělením vítám, ostatně můj obdiv ke skvělým Zlomeným křídlům je lehce prokazatelný v diskuzi pod posledním dílem.
Jinak jsem připraven jak čelit vašemu nesouhlasu, tak poradit komukoliv, kdo o to bude stát. Všem autorům přeji hodně inspirace a všem čtenářům samé hezké čtení. Svatý otec
AAOP vyzývá autory, aby nepodléhali ostrovnímu Diktátu a vzájemně se podporovali. Pospolitostí a soudržností demonstrujte, že náš svobodný svět uhájíme! Dávejme si komentáře navzájem, podporujme jeden druhého, každý nechť přispěje komentářem svému konkurentu. Spojme se! Tvrďák ať uroní slzu pod tíhou romantických emocí, romantikovi ať ztuhnou rysy na drsnými lekcemi života a svatý otec ať dál a více poskytuje zdarma lekce tvůrčího psaní!
Vážení, v tento historický okamžik voláme jednotným hlasem: Když komentáře, tak komentáře!
Konec hlášení ostrovního rozhlasu. Jménem AAOP navždy Váš GG.
vaši výzvu jsme obdrželi, projednali a níže uvádíme naši pozici.
Ostrovní povídky se dlouho potýkaly se zajímavým fenoménem: ačkoli publikovaly texty vyšší a vysoké kvality a poměrně dost čtené, komunita čtenářů téměř vůbec povídky nekomentovala. Vytvářel se podivný stav, kdy autor mnohdy nedostal jedinou zpětnou vazbu, přestože si jeho text přečelo mnoho set uživatelů.
Pravidlo minimálně pěti komentářů pro další díl stav poměrně změnilo. Podívejme se na statistiku: před zavedením měla povídka průměrně 2,5 komentáře, po zavedení více než 5,2. Tuto svoji úlohu tedy pravidlo plní.
Zároveň bychom rádi vyvrátili představu, že pravidlo nějak výrazněji blokuje publikaci nových textů nebo ji zdržuje. Opět z aktuální statistiky na serveru plyne:
* počet povídek, které čekají na publikaci jen kvůli komentářům: 0
* počet povídek, které čekají na reakci autora: 3
* počet povídek, které čekají na korekturu redakce: 4
* maximální doba čekání povídky pouze z důvodu nedostatku komentářů: 2 dny
Z toho plyne, že hlavní "brzda" publikací textů je omezená kapacita redakce editovat povídky. V tomto směru nás napadlo jisté řešení.
Pokud by měl někdo ze čtenářů/autorů čas a chuť a cítil by se gramaticky a stylisticky dostatečně zdatný, ať prosím kontaktuje redakci (v diskuzi, v kontaktním formuláři apod.) - rádi uvítáme nové členy redakce na editorské pozici (korektura textů, posuzování vhodnosti apod.).
Zároveň bych podotknul, že i negativní komentář je cenný. Ne jen kvůli zpětné vazbě jako takové, ale také na text upozorňuje. V redakci dáváme prioritu v přípravě povídek těm textům, které vyvolávají významnější reakce (byť by šlo o polemiku nebo kontroverzi - vše je lepší než ticho a nezájem).
Na závěr si neodpustíme poznamenat, že do týdne si povídku většinou přečte více než 250 osob a pěti z nich by nemělo být za obtíž autorovi alespoň poděkovat. A týden je doba, během které se pokračování obvykle objeví.
Zajímá nás, co si o tom myslíte, a budeme rádi, pokud (nejen vy, samozřejmě) zvážíte nějakou formu pomoci naší redakci. Děláme to přece pro nás všechny
Vaše Redakce
Jako dostatečně relevantní kritérium se mi jeví hvězdičkové hodnocení.