• Filip Svlečený
Stylklasika
Datum publikace4. 3. 2016
Počet zobrazení5584×
Hodnocení4.32
Počet komentářů7

První dámská návštěva

Za pár dní nám Aleš oznámil, že nazítří mu přijde holka na šukání. „Bude to v režimu otevřenejch dveří, pánové. A to dokonce tak, že se budete moct i zapojit. Ta děvka dá snad každýmu.“

„Já se teda přijdu podívat, ale připojovat se nebudu,“ řekl na to Jakub, „budu si jenom honit péro, ale nevěrnej Lucince nebudu.“ – „To my se s Jardou připojíme rádi, viď, kanče?“ šťouchl do Jardy David. „Jasně. A co to hovado Oliver?“ řekl na to Jarda.

„To se nebojte, chlapi. Já si poradím. Tu příležitost si ujít nenechám,“ řekl jsem jim.

Druhej den, když jsem přišel na kolej, kluci odvedle tam ještě nebyli, ale z našeho pokoje se ozývalo hihňání. Svlíknul jsem se rychle do naha a šel je tam pozdravit. Ale to bylo překvápko! No, vlastně jsem si hned uvědomil, že to až takový překvápko neni. Byla to Monika… Seděla na posteli vedle rozvalenýho Aleše a jedním prstem mu kroužila po žaludu jeho tvrdýho ocasu.

„Ahoj, kanče!“ – „Nazdar, Moniko…“ Aleš se trochu podivil: „Odkud se znáte? Snad jste spolu nešukali?“ – „To ne,“ řekla Monika, aniž by přestala kroužit prstem po Alešově žaludu, „jen jsem jednou tady tomu kanci poměřovala péro s tim druhym kancem odvedle, kterej mi to tak pěkně dvakrát udělal. Akorát už nevim, kterej ho měl většího. Asi tady Jaroušek.“ – „No, vidim, že už nevíš, ani jak se jmenujeme. Já jsem Oliver. Jaroušek je ten, co jsi s ním vedle šukala, ale jindy. Péro jsi mi poměřovala s Davidem.“

„Tak přece jenom seš ta legendární Monika, o který mi tady všichni vyprávěli. Tak to už všechno chápu,“ řekl Aleš. Asi si to s Monikou předem nevyjasnili. Monika se pousmála a řekla: „Tak já jsem tady legendární, jo? No to je hustý, to bude dneska maso!“

Šel jsem se do koupelny důkladně vysprchovat. Mezitím přišel Jakub, tak jsem vystrčil hlavu ze dveří a šeptem jsem mu řekl: „Svlíkni se a počkej chvíli, chci tam jít s tebou. Chci vidět, jak budeš čumět.“

Rychle jsem se osušil, Jakub se mezitím svlíknul a šli jsme tam. Nechal jsem ho vejít prvního. „Hustý!“ vypadlo z Jakuba. „Čau, Moniko! Já jsem se ti minule ani nepředstavil, jsem Jakub.“ A šel jí podat ruku. Monika přestala Alešovi dráždit žalud, ale místo aby Jakubovi podala ruku, chytila ho jemně za koule a péro, potřásla mu tím, jako by mu třásla rukou, a řekla: „Těší mě. Budeš mi to taky dneska dělat, Kubíčku?“ – „Já mám holku,“ řekl Jakub a trochu poodstoupil, aby ho Monika musela pustit. „Budu se jenom dívat, jestli můžu.“ – „Ale ty seš takhle věrnej, jo? A budeš si to u toho koukání aspoň dělat sám?“ – „No, to asi jo.“

Ke slovu se dostal Aleš, kterej některý věci, co slyšel, moc nechápal. „Tys Moniku taky šukal, nebo co? A ani ses jí nepředstavil?“ – „Ale houby,“ odpověděl Kuba, „to bylo, jak jsme je s Jardou nachytali, když Davidovi a Oliverovi poměřovala péra. Tenkrát jsem se mnohem víc styděl a ani jsem se jí nepředstavil. Jdu do sprchy.“

Sedl jsem si na židli a pozoroval Moniku, jak začala Alešův žalud olizovat špičkou jazyka. Koukala při tom svůdně a mrkala na mě. Ale já jí jen ukázal vztyčenej palec a pozoroval jsem Alešovo krásný, nahoru trčící péro.

No a za chvíli přišli David s Jardou. Seděl jsem naproti dveřím, tak jsem jim pokynul, ať se svlečou a rychle se jdou podívat.

První napochodoval David. „Ty vole, i ne!“ zvolal. „Co?“ zavolal z předsíně Jarda a rychle přišel dovnitř. „Ty vole, i ne!“ zvolal jako ozvěnou. „Ahoj, kanci! Ráda vás zase vidim! Doufám, že mi to dneska budete dělat tak jako minule.“ Obrátila se na Aleše: „Oni se se mnou oba udělali dvakrát a bylo to super.“ – „Já vim. Nezapomeň, že jsi tu legendární. Bohužel jsem tu tenkrát ještě nebydlel.“ – „Vlastně jo, já jsem tu legendární… A Dáda se dneska nebude stydět trochu si u toho zařvat, co?“ podívala se Monika na Jardu. „Já jsem Jarda,“ odpověděl Jarda, „David je tady.“

„No, tak my jdem do sprchy,“ zavelel David a šli. „Oni se budou sprchovat všichni tři najednou v jednom sprchovým koutě? To vy tady tak děláte?“ zeptala se Monika. „No, tak většinou, když tu nemáme grupáč, tak se sprchujeme jednotlivě, je to pohodlnější. Ale ve třech najednou je to rychlejší,“ vysvětlil jí David. „A můžu se na to jít podívat?“ zeptala se. „Určitě, jdi,“ řekl jsem jí.

Monika ve svých krajkovaných tangách a podprsence šla do předsíňky. Měl jsem ze židle pěkný výhled, jak stojí ve dveřích do koupelny a jak Jakub chce už jít ven. „Kubíčku, vrať se ještě dovnitř, chtěla bych vás vidět všechny tři najednou v jednom sprchovým koutě. Jsi hodnej, díky. Ne, nezatahujte ten závěs. Jestli nacákáte, tak já vám to potom vytřu. No to je nádhera, tři sexy chlapi v jedný sprše,“ pokračovala a vešla dovnitř, takže další už jsme měli jen zvukově.

„No ale kluci, vy kanci, vy jste mě celou zmáchali…“ Celá mokrá se vrátila do předsíňky, přede dveřma do koupelny se co nejsvůdněji svlíkla do naha a pověsila si mokrý prádlo na věšák. Pak ale hned zašla do tý koupelny a pokračoval pro nás jen zvuk: „A jak se vám to krásně staví, no to je nádhera… Vy jste děsný kanci. Mohla bych si vás osušit?“ Odpovědi nebyly slyšet, nebo jim nebylo rozumět, ale ukecaná Monika nám to pořád zvukově přenášela.

„Ty ho máš ale krásnýho, je mnohem větší, když se ti postaví.“ – „No, ale mám ho tady nejmenšího,“ zaslechl jsem Jakuba. „Chlape, neblázni, co na tom? Důležitý je, co s nim dokážeš, a ne jak je velkej. Takhle úplně stačí. Škoda, že máš holku, já bych tě naučila věci!“ – „Díky,“ zněla odpověď a Jakub v tranzu vyšel ven a přišel do pokoje. V tranzu teda bylo i jeho péro. Postavil se k oknu zády k nám, koukal nepřítomně ven a žmoulal si stojícího čuráka.

Mezitím pokračoval rozhlasovej přenos z koupelny: „Tak tebe už znám, ukaž, taky ti to pěkně vysušim. No, je krásně tvrdej, a tady to máš pěkně nalitý, to se mi líbí. Ty to dneska určitě vydržíš víckrát!“

Z koupelny vyšel David, péro mu taky stálo jako kámen, a když dorazil na pokoj, jenom zašeptal: „Ty vole, to je děvka!“ Všichni tři si v tu chvíli mnuli svoje tvrdý péra. Vlastně všichni čtyři jsme si je mnuli, protože mně při pohledu na ně už dávno stál.

Ale dál jsem poslouchal třetí díl rozhlasový hry. „No jo, můj oblíbenej dlouhej. Tohle se mi tam celý vešlo? Musíš na mě opatrně, Jaroušku… Říkám to správně?“ Nic, Jarda asi pokejval hlavou. „A můžu ti ho tady ochutnat?“ Nic, kratší ticho. Pak se ozvalo Jardovo: „Stačí, díky, nebo se udělám.“

A na pokoj přišel i Jarda a i on ho měl úplně tvrdýho. A hned za ním Monika. Rozhlídla se po nás a řekla: „Hele, než mi to začnete dělat, co kdybych vám je poměřila? A nemáte papír a fixku?“ – „Já mám,“ řekl nepřítomně Jakub a odešel na chvíli do svýho pokoje. „Na co?“ zeptal se Jarda. „Nakreslím si vaše obrysy. Na památku, jak mi to dělalo pět super kanců. A taky abych si vás podle těch obrysů pamatovala.“

Jakub přinesl bílý papír a fix. Monika položila ten papír přesně na kraj stolu, přitáhla si Jardu, ten si musel položit péro od kraje stolu tak, aby ho měl uprostřed papíru, a Monika fixkou udělala jeho celkem věrnej obrys. No, sotva se mu na šířku toho papíru vešel, ale vešel. Kolik má A4? 21 cm? V tom případě ho musí mít skoro 20…

To samý pak udělala se mnou a s Davidem, jen každýmu z nás položila péro na kraj toho papíru. Ve srovnání s Jardou pak vypadal náš obrys o trochu kratší, můj byl malinko silnější a Davidův malinko tenčí. Ale jen nepatrně.

Pak ten papír otočila o 180 stupňů, Alešovo péro položila tak, aby mířilo mezi protější dva, a zase udělala obrys. A nakonec udělala to samý s Jakubem.

Vzniklo tak schéma pěti čuráků, přičemž z jedný strany papíru byli tři a z druhý mezi ně čouhali další dva. Alešův byl nejsilnější a Jakubův nejmenší, ale druhý nejsilnější. Monika pak pěkně označila každej obrys jménem. „Tak, a takhle si vás už nebudu plést.“

Stála ohnutá nad tou kresbou, opřená o stůl, a nebyl by to David, kdyby do ní v tu chvíli nezasunul. Monika vykřikla, ale pak řekla: „Paráda, hele, můžu hádat? Teď je ve mně tenhle.“ Ukázala na Davidův obrys čuráka. „Správně,“ řekl jsem. „To je dobrá hra. Pojďte do ní všichni zasunout, jestli pozná, kterej čurák ji šuká.“

„Ou kej, dobrej nápad, ale nech mi si to trochu užít,“ řekl David a začal Moniku trochu ojíždět. „Dobře, každej zasune a trochu si zašuká, ale neudělejte se,“ řekl jsem. A tak David začal přirážet, ale poslušně toho po chvilce nechal.

„Tak další!“ zavelel jsem a ukázal na Aleše. Aleš přistoupil, pomalu zasunul, a potom začal Monču pomalýma pohybama šukat. Monča po chvíli ojíždění ukázala celkem neomylně na Alešův obrys péra. „Super, dva body!“ řekl jsem. „Tak další,“ ukázal jsem na Jardu.

Jarda zasunul až po koule a Monika hned řekla: „No to je jasný, to je Jaroušek!“ – „Správně,“ řekl jsem, „ale podle pravidel ti to může i Jaroušek chvíli dělat.“ – „Tak jo, Jaroušku, chvíli mi to taky dělej.“

Jarda teda šukal Moniku opřenou o stůl a mezitím mezi mnou a Jakubem probíhala trochu pantomimická komunikace. Snažil jsem se mu vysvětlit, že teď bude muset on, ale on nechtěl, protože chtěl bejt věrnej Lucince. Já jsem se snažil vysvětlit, že s holkama nešukám, ale nebylo mi to nic platný. Jenže při představě, že šukám holku, mi péro zas až tolik nestálo…

A pak udělal Jarda něco, co mě na něm překvapilo. Asi stál o to, že tu hru dohrajeme aspoň do čtyř pětin. Přišel ke mně a chytil mě za péro. V tu chvíli se mi pochopitelně krásně postavilo. Pak vzal moji ruku a položil si ji na svoje péro. Podíval jsem se na něj v totálním vzrušení, a on mi neslyšně, ale tak, abych to dokázal odezírat, řekl: „A dělej.“

A kámoš Aleš se postavil na druhou stranu, zády ke mně, abych viděl na jeho krásnou prdelku.

S pohledem na Alešovu prdelku a s Jardovým dlouhým pérem v ruce jsem to dokázal. Navíc mě za něj Jarda držel, takže jsem se ani nemusel dívat, kam to péro strkám, sám mi ho do Moniky zastrčil.

Takže jsem zasunul, a dokonce jsem i trochu přirážel. Při pohledu na Alešovu prdelku, kterej jsem střídal s pohledem na Jardovo péro, který mi Jarda dovolil honit, jsem dokázal Moniku i šukat, a to asi docela dost dlouho…

Monika slastně sténala a pak u toho začala nahlas přemejšlet: „No, už zbejvá jenom Olíček a Kubík. Tipovala bych to spíš na Kubíka. Ale Kubík má holku a chce jí bejt věrnej. Tak to bude asi Olíček. Ostatní jsem poznala hned, ale Kubík ani Olíček mi to nikdy nedělali. Tak dobře, seš to ty, Olíčku?“

„Jsem,“ řekl jsem, „ale nejsem Olíček, jsem Oliver a řikají mi tady Hustej Frajer. Monika se otočila, koukla se na mě a řekla: „Promiň, Olivere. Ale seš kanec a hustej frajer. Od tebe to bylo asi nejlepší. Ještě mi to dneska budeš dělat?“

Podíval jsem se prosebně na všechny kluky, aby mi nějak pomohli se z toho vykroutit.

„Víš, Moni…, Oliver je teplej,“ ujal se slova kámoš Aleš. Aby tě mohl píchat, museli jsme mu tady s Jardou dost pomoct.“ – „Jak jako, teplej? Vždyť mi to dělal tak krásně!“ – „Jo, ale já mu musel nahonit péro, musel jsem mu dovolit honit moje péro, a tady Aleš mu musel ukazovat prdel, aby si mohl představovat, že ji mrdá,“ vysvětlil jí ochotně Jarda. A bylo vidět, že se rád takhle ospravedlnil, že udělal něco, co by normálně nedělal.

„Tak ty jsi buzíček, Olíčku? To je roztomilý…,“ otočila se na mě Monika. „A přitom to tak krásně umíš… Ale stejně jsi to už s nějakou holkou dělal, že jo?“ – „Moni, prosím tě,“ začal jsem hrdě. „Nejsem buzíček a nejsem Olíček. Jsem prostě teplej a jsem Oliver, hustej frajer. A ty jsi první holka, kterou jsem šukal, ale to jenom díky klukům, který mi dávali dopomoc.“

Monika se na mě obdivně podívala. „Tak ty jsi teplej, Olivere. A já jsem tvoje první holka. No já tě miluju! A vy ostatní jste normálně na ženský?“ rozhlídla se po ostatních.

Chtěl jsem se zase začít cejtit jako kápo celý situace, tak jsem prohlásil: „Jo, kluci jsou všichni na ženský a rádi ti to budou dělat. Kromě Jakuba, kterej je zamilovanej a chce bejt věrnej, tak ten si jenom bude honit péro. Jo a tady Aleš je taky na ženský, akorát si to nechá rád dělat do análu, takže ho každej večer píchám.“

„Olí…, teda promiň, Olivere…, a když jsi takovej hustej frajer a tohle všechno jsi dokázal zařídit, udělali pro tebe ty kluci něco?“ zeptala se Monika. „Jo, to jo. Už mě všichni nechali, abych jim vykouřil čuráky. Měl jsem za jeden večer všech pět mrdek v hubě.“

„Pět? Vždyť jsou jenom čtyři…,“ podivila se. „No, on nám pak Oliver ukázal, jak si ho vyhoní, a vystříkal se sám sobě do huby,“ vysvětlil kámoš Aleš. Monika na to chtěla něco říct, ale já jsem ji zastavil: „Hele, Moni, jsou tady tři nadržený chlapi, který tě chtěj šukat, jeden nadrženej zamilovanej, kterej se u toho chce aspoň vyhonit, a jeden teplej, kterej chce vidět čtyři tvrdý čuráky v akci. Tak už to nerozebírej a nastav,“ ukázal jsem na naše letiště, Monika se tam poslušně odebrala a kluci ji začali střídavě ojíždět.

Měla s tím asi dost práce, ale zjevně ji to bavilo. Většinou jí jeden šukal, druhej jí mrdal hubu a třetí si ho od ní nechal honit. Prohlížel jsem si to na tom letišti, hlavně teda ty čuráky. Jakub stál opřenej o parapet okna a spokojeně si mnul péro, který mu celou dobu stálo.

Když už se ti tři vystřídali asi třikrát, tak do Moniky opět zasunul Aleš. Tentokrát ale zvedl nohu a prdelku měl trochu přístupnější. Tak jsem do něj takhle zasunul svoje péro. Aleš tak mrdal Moniku, ale zároveň si těma pohybama mrdal svou díru mým pérem. To ho zjevně přivedlo k totální extázi a jeho extáze mě nesmírně rajcovala.

Udělali jsme se s Alešem v podstatě najednou. Aleš se vystříkal do tý kundy a já do jeho análu. Monika u toho řvala jako blázen.

Načež do ní začal divoce bušit Jarda, přičemž David jí strkal péro do pusy. Monika pořád sténala a já jsem si všimnul, jak naproti stojí Jakub a zuřivě si honí péro. Kleknul jsem si před něj, a aniž bych se ptal, prostě jsem mu ho začal kouřit. Kuba mi začal jebat hubu a držel mě u toho za hlavu. Pak začal hrozně hlasitě hekat a Monika s Jardou a Davidem taky.

Jakub se mi vystříkal do huby, a sotva jsem to polknul, ohlídnul jsem se na to letiště. Monika měla obličej celej od Davidovy mrdky, Jarda vytahoval ptáka z její kundy, a Aleš seděl vedle nich a tvářil se totálně spokojeně.

Monika oddychovala a pak řekla: „To by mě nikdy nenapadlo, že díky teplýmu chlapovi zažiju takovou jízdu. Olivere, pojď sem, chtěla bych ti dát aspoň přátelskou pusu.“ Tak jsem ji poslechl a nechal jsem se od ní políbit.

Kluci odvedle šli spát vedle a my tři jsme za chvilku usnuli na našem letišti. Než usnul, řekl ještě Aleš: „Nejvíc super bylo, jak jsem šukal Moniku a Oliver u toho šukal mě. To bych chtěl ještě zažít.“

Ráno jsem se probudil a zjistil jsem, že Monika, která ležela mezi námi, nám oběma pomaloučku honí naše tvrdé čuráky. Aleš se taky probudil a Monika se omluvila: „Promiňte, kluci, vám to tak krásně stálo, že jsem si musela šáhnout.“

Aleš neváhal, chopil se Moniky a zasunul do ní. Zaujal takovou pozici, že mi bylo jasný, že chce, abych ho u toho zase píchal. Tak jsme si to na rozloučenou ještě jednou takhle ve třech rozdali.

Cedule

Když Monika odešla, zjistili jsme, že u nás nechala tu svou kresbu obrysů našich čuráků. Chvíli jsme si to prohlíželi, Aleš se na mě podíval a povídá: „Myslíš na to, na co já?“ – „Že bysme si to tu někde měli vyvěsit?“ – „Přesně. Ale víš, jak by to vypadalo líp? Zalaminovaný.“ – „To sice jo, ale kde to zalaminujeme?“ – „Prostě si to necháme zalaminovat někde, kde to dělají.“

Aleš nad tím přemejšlel a ta myšlenka se mu začínala líbit. „To bude dobrá situace…,“ řekl s úsměvem. A tak jsme si domluvili, kdy a kde se sejdeme po škole, abysme si nechali zalaminovat čuráky.

Odpoledne jsem pak postával venku u kopírovací služby, v ruce už jsem třímal tu kresbu a čekal na Aleše. Bavilo mě, jak kolemjdoucí pokukujou po tom, co držím v ruce. Když přišel Aleš a viděl mě, jak nestydatě vystavuju ten papír, povídal: „To to takhle neseš už ze školy?“ – „Jasně.“ – „Ty jsi fakt hovado. Tak jdem.“

Šli jsme dovnitř a počkali, až budou obsloužený dva lidi před náma. Za pultem se pohyboval nějaký mladý kluk a nějaká mladá slečna, asi brigádníci. Pak jsme přišli na řadu my. Položil jsem to na pult a říkám: „Chtěli bysme tohle zalaminovat.“

Ten kluk na to kouknul a začal na to vejrat. Asi se nějak zapomněl, tak jsem mu vysvětlil: „To je naše vizitka na dveře. Tohle jsem já a tohle je tady kamarád.“ – „Aha,“ řekl chlapec nepřítomně. Když se ještě pár vteřin k ničemu neměl, Aleš ho popohnal: „Tak nám ty naše penisy zalaminujte, mladý muži, a přestaňte závidět.“ Chlapec zrudnul a šel pro něco do skříně, asi pro fólii. Slečna, jak zaslechla Aleše, se na to šla kouknout, a taky celá zrudla a raději odešla.

Chlapec to teda dal do fólie a strčil to do toho přístroje, kterej byl kousek vedle na pultu. Do toho přišla trojice nějakejch výrostků, asi tak osmnáctiletejch, a když zahlídli, co to leze z toho přístroje, začali se tomu pochechtávat. Teda spíš jenom dva, ten prostřední na to koukal docela se zájmem. Ten první se drze zeptal: „To si to jako chcete dát na intru na dveře, jo?“ – „My už bydlíme na koleji, my si to můžeme dovolit,“ odpověděl jsem mu trochu povýšeně. Ten poslední pak řekl polohlasně: „To aby každej viděl, že tam bydlí pět čuráků,“ a oba se začali smát. Dokonce i obsluhující chlapec se pousmál. Prostřední kluk na to pořád zaujatě koukal.

Aleš si to ale nenechal líbit a řekl nahlas: „To aby holky věděly, co u nás můžou mít. Ty obrysy nám udělala kámoška, která to zažila.“ – „Ty vole, tak to je přísný,“ zasmál se jeden z nich. Ten uprostřed měl na sobě volný tepláky, přes který bylo vidět, jak se mu najednou postavilo péro. Jak byl ten kluk vepředu neposednej, tak se asi stalo, že narazil zadkem na tu erekci v teplákách. „Co je, stojí ti, nebo co?“ zeptal se ten v džínách. Ten poslední se podíval na ty tepláky a zvolal: „No jo, von mu fakt stojí!“ Kluci se začali smát, ten s erekcí trochu zrudnul, řekl jenom suše: „Jo," a poodešel dál. Dělal, že si prohlíží obrázky na stěnách. Chlapec za pultem se na něj podíval a pousmál se.

Pak vytáhl ten obrázek a řekl: „Tak tady máte ty svoje penisy, pánové.“ Zatímco jsme platili, jeden z těch drzejch kluků se zeptal: „A na který koleji bude viset tahle vizitka? Že bysme se na ni šli kouknout!“ A oba ti drzí se mohli strhat smíchy. Aleš jim ale natvrdo řekl kolej, adresu, patro a číslo pokoje a dodal: „Jenom upozorňuju, že za dveřma chodíme všichni zásadně nahatý a v pokojích se nezavíráme!“ A šli jsme.

Na koleji naštěstí kluci od vedle ještě nebyli. Původně jsme ji sice chtěli vyvěsit někde v předsíňce, ale vzájemně jsme se vyhecovali, takže jsme tu ceduli umístili na dveře od buňky.

První přišel Jarda. Otevřel dveře a prohlásil: „Ty vole, vy jste čuráci. Ještě že ho mám nejdelšího…“

Pak se za dveřma ozvalo chechtání a vešel David a Jakub. „Ty vole, vy jste fakt hustý. To tam musíme nechat,“ řekl David. „To je jasný, že to tam necháme. Přece to nebudeme sundavat.“ Na to se Jakub zamyslel: „No jo, ale to si sem nebudu moct vzít Lucinku…“ – „Prosim tě, vždyť ho nemáš malýho, máš ho docela fajn.“ – „O to nejde, ale jak bych jí vysvětlil, jak ta kresba vznikla?“

Souhlasili jsme teda, že ceduli budeme za jistejch okolností sundavat.

To jsme ale nevěděli, co nás ještě čeká.

Luky

Asi za půl hodiny někdo zaklepal na dveře. „Ty vole, kdo to může bejt?“ ptal se Jarda. „Uvidíme,“ řekl jsem a šel jsem otevřít dveře. Za dveřma stál ten kluk v teplákách! „Čau, kde ses tady vzal?“ – „Proklouznul vrátnicí,“ řekl zmateně a upřeně si prohlížel moji nahotu. „Chtěl ses přesvědčit, jestli je pravda, co jsme tam říkali, co?“ – „Jo,“ řekl a stál tam jako zařezanej. „No tak se pojď přesvědčit,“ pozval jsem ho dál.

Kluk zavřel dveře a v koupelně spatřil Aleše, jak si tam nad umyvadlem holí koule. „Nazdar! Tys tomu nevěřil, co? Tak můžeš vyřídit klukům, že jsme nekecali.“ – „Jo.“ – „Tak se pojď podívat dál,“ pozval jsem ho a zavedl ke klukům od vedle. Vysvětlil jsem jim, kde se tady ten kluk bere. Chlapec na ně zíral v těch teplákách a Jarda ho okomentoval: „No, je vidět, že ti zase stojí. Jestli ti stojí z nás, tak to by sis rozuměl tady s Oliverem. On ti ho rád vykouří. Jinak já jsem Jarda,“ vstal, podal klukovi ruku, a ještě než se otočil, poznamenal: „Jsem ten, co ho tu má nejdelšího,“ a provokativně s ním mávnul tak, aby mu brnknul o ten stan v teplákách.

David se tomu pousmál, přišel ke klukovi a řekl: „Já jsem David a mám ho tu druhýho nejdelšího.“ Načež si ho protáhnul tak, aby se dotknul špičky jeho stanu.

Pak se zvedl Jakub a řekl: „A já jsem Jakub. Mám ho úplně normálního, takže se tady žádnej kluk nemusí stydět svlíknout.“

Do toho vešel Aleš, kterýmu stál, protože si ho holil. Přišel ke klukovi a řekl mu: „A já jsem Aleš, mám ho tu nejtlustšího a stojí mi, protože jsem si ho holil,“ a přistoupil k němu tak, aby se jejich stojící ocasy dotýkaly. Poplácal ho po rameni a zeptal se: „A co ty, už se taky holíš?“ – „Jo.“ – „A ukážeš nám to?“ zeptal jsem se.

„Se stydim,“ špitnul. „Aspoň na chvíli. My jsme taky nahatý,“ hecoval jsem ho. Kluk mlčky stáhnul tepláky ke kolenům. „A hele, chlapec chodí naostro!“ všiml si David. „Jenom dneska,“ špitl chlapec.

Mně se při pohledu na to mladý nářadí začal stavět. Promnul jsem si ho a kleknul jsem si před chlapce, abych si to zblízka prohlídnul. „Pěkný,“ řekl jsem. „A pěkně rovně stojí. A koule,“ dovolil jsem si mu je prohrábnout, „opravdu dohladka vyholený. Šikovnej kluk. Nemáš se za co stydět. Jakub se taky nestydí.“ Jakub přišel blíž, prohlídnul si ten ocas a řekl: „Dokonce myslim, že ho má i trochu většího než já, když se mi postaví.“ Myslím, že kecal, ale chtěl mu asi dodat sebevědomí, což od něj bylo milé.

Kluk tam pořád stál s teplákama po kolena, ani se nehnul a čuměl nepřítomně k zemi. I když si spíš myslim, že si prostě nenápadně prohlížel naše čuráky.

„Tak nám o sobě něco pověz,“ vyzval ho Jakub. „Jak se jmenuješ?“ – „Luky.“ – „A kolik ti je?“ – „Osmnáct. Čerstvě.“ – „A bydlíš na intru, nebo doma?“ – „Doma.“ – „A chodíš doma někdy nahej, když tam nikdo neni?“ – „Jo.“

„Hustý!“ zvolal David. „Tak to budeš brzy náš! A jsi na holky, nebo na kluky?“ – „Nevim.“ – „Aha, a už jsi měl někdy sex?“ – „Ne.“ – „A chtěl by ses někdy přijít podívat na naši párty? Minule jsme tady tři píchali jednu holku, Oliver píchal Aleše, Kuba si honil péro a Oliver mu ho pak vykouřil.

„Jo,“ odpovídal kluk pořád tak úsečně a nesměle, ale tentokrát se mu evidentně zachvělo péro. „Tak nám na sebe pak nech kontakt a my ti dáme vědět, až něco bude,“ řekl mu Jakub.

„Musim jít. Máma čeká,“ špitl pak Luky. „No jo, chlapče, to máš blbý, protože ti stojí a seš naostro, takže to každej pozná. Na to seš dost stydlivej.“

Luky koukal na svoje stojící péro a řekl jenom: „Hm.“ A pořád tam tak stál. „Tak to si ho budeš muset vyhonit, nebo ti ho tady Oliver vykouří,“ poradil mu David. Luky nic neříkal. Postavil jsem se teda před něj se svým tvrdým pérem a zeptal se ho: „Tak co, mám ti to udělat?“ – „Hm.“ Kluci to kvitovali. „A mám ti ho vyhonit, nebo vykouřit?“ Luky chvíli mlčel a pak špitnul: „To druhý.“

Tak jsem před něj kleknul a začal mu ho kouřit. V mý puse mu ztvrdnul snad ještě víc a pořád mu v něm škubalo. Netrvalo to snad ani dvě minuty a stříkal. Hezky jsem mu ještě dočista a dosucha olízal žalud, postavil jsem se a řekl mu: „Tak, a máš to za sebou.“ – „Děkuju,“ špitnul. Chvíli ještě koukal na svoje péro, jak mu pomalu klesá, a když už mu normálně viselo, vytáhl si ty tepláky. „Tak jdu.“ – „Tak díky za návštěvu, Luky. Přijdeš zas?“ – „Jo.“ – „Tak nám tu nech číslo.“

Luky nám nechal číslo a šel.

„Ty vole, budu muset sehnat nějakou babu. Jsem moc zvědavej, jestli ten kluk přijde,“ řekl David.

Zase Luky

K mýmu překvapení hned druhej den zase někdo klepal na dveře a v nich stál zase Luky. „Ahoj, Luky,“ pozdravil jsem ho a promnul si péro. „Ahoj.“ – „Pojď dál,“ pozval jsem ho, „jsem tu zatim sám.“

Luky vešel, zavřel za sebou dveře a začal se svlíkat. Dokonce sundal i tepláky, pod kterýma byl zase naostro a během chvilky se mu postavilo péro. Postavil se tak nahej v předsíni a nic neříkal.

„Ty sis chtěl natrénovat bejt před ostatníma nahej, než přijdeš na party, co?“ – „Jo.“ – „Tak to je fajn, kluci přijdou brzo.“ – „A to…,“ chtěl Luky něco říct, ale nějak mu to nešlo. „A co? Chceš ho zase vykouřit?“ – „Jo.“ – „No, tak jo. Chceš u toho zase stát, nebo ležet?“ – „Ležet.“ - „Tak na který posteli ti to udělám? Vyber si.“ Předpokládal jsem, že si vybere naše letiště, protože na něj není z předsíně vidět, ale on si vybral právě tu postel vedlejšího pokoje, na kterou je z předsíně dokonale vidět. „Mám zavřít dveře?“ – „Ne.“

Lehl si na postel opřenej o lokty a koukal se, jak si mu hraju s pérem. Nijak jsem na to nespěchal, chtěl jsem, aby to kluci stihli vidět. Tak jsem mu ho jen tak mnul a žužlal a olizoval a on se na to upřeně koukal.

Kluci kromě Davida přišli najednou. „Jéje, kdopak mi tady kouří mladýho zajíčka v postýlce?“ vtipkoval Jarda a všichni se bavili nad tím, jak rychle Luky znovu přišel. To už jsem se ale Lukymu do péra pustil náruživěji. Potichoučku, ale zjevně vzdychal, pak už začal i jemně sténat, pak trochu vykřiknul a pěkně se mi vycákal do huby.

„Dobrý?“ zeptal jsem se. „Jo,“ zněla jeho obvyklá odpověď. „No vidíš, tak můžeš jít domů pěkně bez stanu, jako včera.“ -  „Hm,“ řekl Luky, ale zůstal ležet. Zadíval jsem se na něj. „Ty dneska nespěcháš?“ – „Můžu do osmi.“

„A hele, koloušek si to tentokrát doma zařídil, no super!“ řekl Jakub. „Tak to tady s náma ještě dobrý dvě hodiny můžeš nahotit. Koukám, že už se nestydíš svlíct.“ – „Ne,“ zněla typická co nejkratší odpověď.

„Klidně se tady vysprchuj, jestli chceš, navhrnul jsem mu.“ – „Hm.“ Jakub na to ale řekl: „On je tam teď teda Jarda a holí si to svoje dlouhatánský péro, tak jestli chceš, můžeš počkat.“ Nechtěl jsem, aby to vypadalo, že do koupelny nemůže, tak jsem dovysvětlil: „Ale klidně tam můžeš jít, my to tak taky děláme.“ A podal jsem mu ručník. Luky vstal, řekl: „Dík,“ vzal ručník a šel do koupelny.

Asi za pět minut se vrátil Jarda s vyholeným pérem a povídá: „Ten je fakt hustej. Schválně jsem se ho zeptal, jestli se přišel podívat, jak se holí dlouhý péro, a on řek, že jo! A normálně tam stál vedle mě a pozoroval mě až do konce a až teprve potom šel do sprchy!“

„Tak to je fakt hustý. Jdu něco vyzkoušet, když tak pojďte poslouchat,“ řekl jsem a šel do koupelny, kde se sprchoval Luky. „Budu si ho tady chvíli honit, nevadí?“ řekl jsem. „Ne.“ – Jestli chceš, klidně se dívej.“ Luky odhrnul závěs, sprchu si začal pouštět jenom na nohy a pozoroval mě, jak si ho honím. Dělal jsem si to opatrně, abych nestříkal, a sledoval, jak si mydlí to svoje nářadí a jak už mu zase stoupá.

„Chtěl by sis na něj šáhnout?“ zeptal jsem se ho pak. – „Jo.“ – Tak počkej, já jdu k tobě.“ Vstoupil jsem k němu do sprchovýho koutu, kluci se nahrnuli do koupelny a sledovali to. Luky nesměle uchopil moje péro do ruky a držel ho. „Můžeš mi ho i pohonit,“ vyzval jsem ho a Luky mi ho začal honit. „Chtěl bys ho i ochutnat?“ – „Jo.“ – „Tak ho vem do pusy,“ řekl jsem a Luky si kleknul a vzal mi ho nesměle do pusy. Chvíli mi jezdil pusou přes žalud, pak se postavil a řekl: „Dík.“

Pak jsem se teda osušil a šli jsme zpátky na pokoj. Komentovali jsme, jak se Luky odvazuje, ale jak je furt takovej tichej a pasivní. Za chvíli se objevil ve dveřích Luky, ale jak! Nejen že mu už zase stálo péro, ale přes to péro měl pověšenej ten mokrej ručník. Přišel ke mně a povídá: „Díky za ručník.“ Čímž mi dal jasně najevo, že mi ho timhle způsobem podává… No, všichni kluci ho moc pochválili.

Přišel David a s radostí vítal Lukyho. „Mám pro tebe babu na šukání. Teda pro nás pro všechny. Ve čtvrtek v půl šestý. Přijdeš, Luky?“ – „Jo,“ odvětil tím svým suchým tónem. „A budeš jí mrdat?“ – „Jo.“ To jeho „jo“ mě jednou zabije…

Z našeho pokoje přišel Aleš. „Slyšel jsem, všechno vim, ve čtvrtek v půl šestý. Olivere, prosim tě, mohl bys mi vykouřit péro? Jsem nějak nadrbanej.“ Bylo mi jasný, že to až tak zrovna teď nepotřebuje, ale že to dělá kvůli Lukymu. „Jasný, pojď sem,“ řekl jsem mu a on se postavil bokem k židli, na který jsem seděl. Najednou řekl David: „Hele, mně když tak taky,“ a postavil se z druhý strany.

Luky na to měl krásnej výhled. Střídavě jsem jednoho kouřil a druhýho honil. Oba kluci to evidentně prožívali trochu přehnaně, asi aby Lukyho vyprovokovali. Luky ležel opřenej o zeď a pomalu si honil péro. „Líbí se ti to?“ zeptal se ho Jakub. „Jo.“ – Tak jdi klidně k nim, Oliver zvládne i tři, Oliver je frajer.

A Luky se zvedl a přišel ke mně zepředu, tak jsem je střídavě všechny tři kouřil a oběma rukama někomu honil.

Aleš pak vzdychnul: „Už budu,“ vytáhnul mi péro z huby a místo, aby mi zcákal držku, tak to namířil na Lukyho a pocákal mu břicho, prsa i trochu krk. Když to Luky viděl, začal mi okamžitě stříkat na ksicht, a David si zjevně pospíšil, aby Lukyho zcákal taky.

„Nevadí, že jsme tě zcákali, Luky?“ zeptal se David a bylo poznat, že ho zcákal schválně. – „Ne.“ – „A chceš tam přidat moji mrdku?" ptám se. „Jo.“ – „Tak si sedni místo mě a vyhoň mi ho.“ Luky si sednul místo mě na židli, já si stoupnul před něj, on mi vzal do ruky péro a docela dobře mi ho vyhonil, až jsem začal stříkat. Luky mým pérem mířil nejdřív na svoje prsa a něco si nechal nacákat na krk i bradu.

Pak řekl: „Dík,“ a prohlížel si ty dávky semene na svý mladý hrudi. „Na, utři si to timhle,“ podával jsem mu ubrousek, ale on řekl: „Ne, dík.“ – „Tak si to jdi aspoň opláchnout, ne?“ – „Ne.“ – „To si to tam chceš nechat zaschnout?“ – „Jo. Pak pudu.“

Tak to bylo hustý, to jsme čuměli. Prostě si to chtěl odnést domů, zaschlý na prsou. A fakt, když mu to uschlo, řekl: „Tak jdu,“ oblíkl se a šel. „Nezapomeň ve čtvrtek v půl šestý!“ volal na něj ještě David. „Jo,“ zněla opět suchá odpověď.

Jana

Ve čtvrtek krátce po pátý hodině někdo zaklepal na dveře. Všichni jsme teda už byli připravený, čili vysprchovaný, nahatý a nadržený, ale trochu nás to překvapilo. Šel jsem teda otevřít dveře, a tam stál Luky! „Ahoj,“ řekl suše. „Nazdar Luky, tak tys přišel!“ – „Jo.“ Vešel a automaticky se kompletně svlíknul. Trochu si promnul péro a to se mu zpola postavilo. Přišel do našeho pokoje a všichni ho s jásotem přivítali.

Aleš mu řekl: „Tak se někam posaď, ne?“ – „Ne,“ odpověděl Luky suše a zůstal v klidu stát u dveří.

Jarda si ho trochu dobíral. „Tak co, Luky, budeš dneska šukat holku?“ – „Jo.“ – A fakt jsi ještě žádnou holku nešukal?“ – „Ne.“ – „A budeš to umět?“ – „Nevim.“ David se do toho vložil: „My mu prostě ukážeme, jak se šuká holka, on se bude pozorně dívat a pak to bude dělat jako my, viď, Luky?“ – „Dobře,“ řekl Luky suše.

Jakub poznamenal: „Luky je náhodou celkem dobrej pozorovatel. Všimněte si, že už to dělá jako Oliver. Stojí tu se stojícím ptákem, a jakmile mu nestojí pořádně, hned mu zase pomůže. Žes to odkoukal od Olivera, Luky?“ – „Jo.“

V půl šestý někdo zaklepal na dveře. David se zvedl, ale Luky řekl: „Jdu tam.“ Všem nám spadly brady, protože Luky se fakt sebral a šel otevřít, nahej a se stojícím čurákem, úplně cizí holce, kterou neznal… Otevřel dveře a řekl tím svým suchým tónem: „Ahoj. Pojď dál.“ A šel se zase postavit na svoje místo u dveří do pokoje.

Holka se jen zula a vplula k nám. „Ahoj… Teda Davide, tys nekecal, všichni komplet nahatý, no to je nádhera! Vy mi to všichni budete dělat?“ David šel holku políbit na přivítanou, představil nám ji jako Janu, pak nás všechny postupně představil a vysvětlil jí, kdo všechno jí bude píchat, kdo ne a proč.

„Počkej, to chceš říct, že mi to bude dělat i tady ten zajíček?“ David a Luky řekli najednou: „Jo.“ My jsme se trochu zasmáli, ale sledovali jsme, co bude. Jana se začala pomalu svlíkat, jak stála před Lukym, skoro bych řekl, že to byl záměrnej striptýz pro Lukyho, a začala se ho vyptávat: „A kolik ti je, kocourku?“ – „Osmnáct.“ – „Teprve osmnáct, jo?“ – „Čerstvě.“ – „Jo čerstvě? Tak to je bomba! A už jsi to někdy holce dělal?“ – „Ne.“ – „A budeš to umět?“ – „Jo,“ řekl Luky suše, ale pevně a řekl bych sebejistě. – „Ty jsi uplně úžasnej,“ řekla Jana a sáhla mu do rozkroku. „Ty už se holíš, jo?“ – „Jo.“ – „To je dobře, kocourku…“

V tu chvíli už před ním stála úplně nahá. Musím uznat, že měla pěkný, vysportovaný tělo. A kozy měla sice trochu menší než Monika, ale měla je takový pevný a kulatý. Kluci s tím museli být hodně spokojení. Taky jim všem stálo péro jako kámen.

Jana se k nám otočila a řekla: „Tak kdo první ukáže Lukymu, jak se to dělá s holkou?“ a šla se svůdně položit na postele. Luky opustil svoje místo a postavil se hned vedle ní, aby dobře viděl. David se chopil iniciativy, lehl si k Janě, chvilku se s ní líbal, otočil ji na záda a zasunul v takový tý klasický poloze. Pak se trochu nadzvedl a opíral se o ruce, začal ji pomalu šukat a na letiště si vlezl Jarda a strčil jí to svoje dlouhý péro do pusy. „Kuř,“ řekl jí napůl přísně, napůl prosebně, a Jana se nechala šukat od Davida a kouřila u toho dlouhý péro malýho Jardy.

Vedle nich si pak klekl Aleš a začal si honit to svoje tlustý péro. Jana ho za něj ale chytila rukou a začala mu ho pořádně mnout. David nějakou dobu přirážel, pak trochu pozměnil polohu, zvedl jí nohy do vejšky a mrdal ji takhle. Aleš s Jardou si vyměnili místa, Aleš řekl Janě: „A teď mě.“ Jarda klečel vedle a Jana mu honila péro.

David začal docela zuřivě přirážet a vydával u toho až chroptivý zvuky. Jana tak nějak pojekávala, ale jak měla pusu plnou Alešova tlouštíka, nešlo to ven moc nahlas. Pak David jen zařval: „Jo, jo, jo! Á!“ A bylo jasný, že se udělal.

„Díky, jsi dobrá,“ řekl Janě a Jarda zaujal jeho místo. Zasunul do ní ve stejný pozici, Aleš zase vystřídal Jardu a pokynul Lukymu, kterej to celý bedlivě sledoval: „Luky, pojď jí ho strčit do pusy.“

„Dobře,“ řekl Luky, strčil jí péro do pusy a k mýmu překvapení řekl: „A teď mě.“ Řekl to sice trochu suše, ale poměrně pevně. V tu chvíli jsem ani tak nevěnoval pozornost tomu, jak Jarda šuká, ale spíš tomu, co dělá Luky. Strkal jí péro do pusy a mírně pohyboval pánví, jako to dělali kluci před ním, a mírně hlasitě u toho vzdychal. Ne že by se teda nějak rozparádil, ale proti jeho předchozímu suchýmu výrazu v obličeji to byl pokrok o sto procent.

A Jarda pak řekl: „A teď se dívej, Luky.“ – „Dobře,“ zněla odpověď. Jarda otočil Janu na kolena, umístil ji na kraj postele, postavil se za ní, zasunul do ní čuráka a pokynul Lukymu: „Zase jí ho strč do pusy.“ Luky řekl s lehounkým náznakem nadšení: „Dobře,“ chytil se za ptáka, nadzvedl Janě hlavu za bradu a řekl jí: „Kuř.“ Na svoje poměry to řekl překvapivě přísně.

A začal zase jemně hejbat pánví a šoupat jí péro do pusy, zatímco Jarda ji vstoje zezadu klátil. Luky střídavě pozoroval svoje péro a Jardu stojícího proti němu. Jarda začal rychle přirážet a řval u toho ještě víc než před tím David. Pak ještě hodil jednu nohu na postel a tvrdě Janu mrdal, dokud se s dlouhatánským hlasitým „úúú“ neudělal.

Aleš pak rozhodl: „Tak teď ty, Luky. Vošukej ji, už víš, jak na to.“ – „Dobře,“ odpověděl Luky napůl suše, ale napůl i nadšeně. Jana se převalila na záda, Luky si nad ni klekl, promnul si péro, lehl si na ni a začal ji líbat. Jana si líbání s kolouškem zjevně užívala, ale za chvíli mu řekla: „Tak už ho do mě zasuň, kocourku.“ – „Dobře,“ souhlasil Luky, chytil se za péro, vyhledal, kde se ta díra nachází, a celkem rázně ho do ní zasunul.

My ostatní jsme si chtěli užívat pohledu na našeho nováčka a panice, kterej prvně šuká s holkou, tak jsme si přitáhli židle a zblízka na ně koukali. Luky Janu šoustal úplně stejně, jako před tím David, pak se vzepjal na rukou a pokračoval. Ohlídnul se na nás, jak na něj všichni civíme, a zeptal se: „Dobrý?“ Všichni jsme mu ukázali palec nahoru. „Tak jí ho pojďte někdo strčit do pusy!“ řekl suše, ale zároveň hodně, hodně přísně.

Rozhlídli jsme se po sobě. Čestvě vystříkanej Jarda a David, věrnej Jakub a teplej já. „No, je to jasný,“ řekl Aleš a šel Janě strčit péro do huby.

Luky pozoroval, jak Alešovi Jana kouří péro, a začal trochu divočeji přirážet. Pak se na nás otočil a řekl: „A teď se dívejte!“ A otočil si Janu na kolena, postavil se za ni k posteli, zasunul do ní čuráka jako před tím Jarda a pokynul Alešovi: „Zase jí ho strč do pusy.“

Aleš se neodvážil neposlechnout, Jana sténala a Luky ji mrdal tak, jako kdyby to dělal každej den. Dívali jsme se všichni kluci po sobě a kroutili jsme hlavama. Luky pak dokonce taky hodil jednu nohu na postel a začal do Jany tvrdě, ale hodně tvrdě přirážet.

A pak už se z Lukyho ozvalo jen: „Jo, jo, jo, jo, jo… Áááá! Úúúú,“ a to tak nahlas, že bysme to od něj nečekali. Vytáhnul čuráka, otřel si rukou zbytek mrdky, řekl Janě: „Díky, jsi dobrá,“ a hned Alešovi: „Tak teď ty.“

Aleš byl dost rozhicovanej, takže ihned vystřídal Lukyho a ve stejný poloze začal do Jany zajíždět, což byla i vhodná poloha pro mě, tak jsem ještě i já zasunul do Aleše a šukali jsme takhle suprově v sendviči.

Když jsme se oba vystříkali, což nám teda netrvalo ani moc dlouho, spatřil jsem, jak uprostřed pokoje klečí Luky a kouří stojícímu Jakubovi péro. Asi byli zrovna v nejlepším, protože Jakub už jen párkrát zahekal a udělal se. Luky mu to všechno spolykal a ještě mu péro do sucha vylízal. Jana na to koukala jako blázen a řekla: „Teda Luky, ty jsi kanec!“

Ostatní kluci seděli už vedle a popíjeli pivka. Jana s Lukym šli do sprchy, my jsme šli vedle, vzali si taky pivka a začali jsme si vyprávět o tom, jakej je Luky zajímavej týpek a že je Jana dobrá děvka.

Když se Jana s Lukym vrátili ze sprchy, lehli si na volnou postel a začali se líbat. Všimli jsme si toho, ale moc jsme jim nevěnovali pozornost. Dokud se neozvalo Jany slastné jeknutí. Podívali jsme se na ně, a Luky už zase Janu normálně klátil. Předvedli nám všechny polohy, který ten večer Luky viděl, a dokonce i nějaký nový. Luky si Janu otáčel, jak se mu zachtělo, tu a tam jen řekl „Drž,“ nebo „Kuř,“ nebo dokonce „Dělej.“

Trvalo to minimálně dvacet minut, a pak začal Luky hodně tvrdě přirážet, Jana ječela jak pominutá, Luky se po nás jen ohlídnul a řekl: „No co, mám rád sex!“ Ještě párkrát přirazil, Jana vykřikla v neuvěřitelný extázi a Luky se evidentně udělal.

„Kluci, kde jste sebrali tak neuvěřitelnýho kance?“ zeptala se Jana a my jsme s Alešem jen hlesli: „Ani se neptej…“

Luky se podíval na Janu a řekl jí: „Jsi dobrá.“ Jana se ho zeptala: „Uděláš mi to ještě někdy?“ – „Dobře.“ Začal se oblíkat a řekl suše jako vždycky před tím: „Musim jít.“ Jana se snažila získat čas, tak se ho ještě zeptala: „Luky, a ty jsi fakt panic?“ – „Už ne,“ řekl suše. „Ode dneška.“ – „Ale vždyť jsi mi to dělal tak suprově!“ – „Dík. To díky klukům.“ – „Seš ale fakt kanec, stejně dobrej, jako kluci!“ – „Dobře,“ řekl Luky a spokojeně se usmíval. Podíval se na nás na všechny a řekl jen suše: „Díky. Ahoj.“

A odešel. Ten večer už žádnej sex nebyl. Náš objev, ze kterýho jsme si dělali tak trochu srandu, panic a trouba, se ukázal jako největší kanec. Uznali jsme porážku a nechali mu jeho vítězství.

Už se za nic nestydíme

A tak to na našem dvojáku chodilo. Aleše jsem mohl píchat každou noc, někdy jsem mu vykouřil péro, tu a tam i kluci přišli požádat o „pomoc“.

Aleš si zval zásadně holky, který dají všem, a stejně tak i David. Takže jsme většinou každej tejden měli na návštěvě nějakou pěknou holku pro všechny.

Jarda si zval spíš holky do zavřenejch dveří, ale tu a tam je nechal otevřený s tím, že to je jenom na koukání. Každou holku nám ale chodil představit, aby se pochlubil tím, že má nahatý spolubydlící.

Jakub se scházel s Lucinkou raději jinde. Sice jsme mu slíbili, že kdyby si ji přivedl, že se trošičku oblíkneme, ale on tomu moc nevěřil. Na společných akcích si honil péro a nechával se vykouřit ode mě nebo od Lukyho.

A o Lukym bych se měl taky zmínit. Skoro nikdy nechyběl na žádný akci. Malinko se uvolnil, ale pořád byl takový trochu suchý a tichý. Ale když šukal, tak se uměl rozjet mnohem víc. A šukání s holkama mu šlo perfektně, brzy se toho hodně naučil. Do léta se z něj stal mistr mrdu. Dokonce se s těma holkama, co u nás šukal, scházel i soukromě, takže ve svejch letech měl sex třeba i třikrát za tejden, pokaždý s jinou…

A já jsem se tak bál života na koleji!

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (38 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (41 hlasů)

Komentáře  

-1 #7 Odp.: Jak jsme se přestali stydět na koleji před návštěvouandy22 2016-03-15 22:05
Tak tento díl mě hodně pobavil :D nápad se zalaminováním obrázku... :D bezkonkurenční. Jsem zvědav, co další díl přinese
Citovat
-1 #6 Odp.: Jak jsme se přestali stydět na koleji před návštěvoucmeli60 2016-03-13 22:34
Cituji theo:
Skvělé, i ty holky do toho.

Stále to čtu dokola a je to takové nenucené a volné , prostě šukací krása :P
Citovat
0 #5 Bude pokračování?theo 2016-03-12 17:55
Skvělé, i ty holky do toho.
Citovat
-1 #4 Odp.: Jak jsme se přestali stydět na koleji před návštěvoucmeli60 2016-03-11 20:11
Jako když autora vidím, jeho zaujetí pěknými penisy, zkušenost v hetero světě i studentské subkomuniity. Povídka má odpich, sexuální tenzi a defacto vytváří most s hetero-světem. Ta úvaha o Oliverovi a jeho štengrování prdelkou a honěním péra pomocníka vedoucí k výslednému mrdání té krásné holky. To mi připomíná příhody jednoho kluka z jižní Moravy, který si narazil holku a ta mu klidně pouštěla gaypornovidea a on ji při tom takříkajích pigloval. Nebo spolu lovili mladíky u přehrady a lovy byly úspěšně. Mladíci si zamrdali holku a ani jim nepřišlo, že najednou šukají kluka. Ona je na to umně navedla. Prostě klapalo jim to. :)) Prostě holka pro gaye jako víno... Tak se těšíme na další ! Und volle Stern- Ladung - jawohl ! :)) :P
Citovat
-1 #3 WauBorisL 2016-03-11 15:34
Super, pačilo sa mi veľmi ale priveľa hetero chlapcov, možno by niektorý mohol byť Bi alebo by to mohol vyskúšať .
Citovat
0 #2 NekonvenčníLukáš 2016-03-06 11:54
Myslím, že gay povídku, kde by se odehrával hetero sex, jsem ještě nečetl. Dává to úplně jiný rozměr ohranému námětu straight2gay. Přijde mi to takové realističtější, v dnešní době a v budoucnosti bude tato „liberalizace“ sexuality mnohem běžnějším jevem.

Líbí se mi také stylistická dynamika, všechno to jde přečíst na jeden nádech :) Vytknout musím ale dynamiku příběhu, všechno to jde jak po másle, žádný zádrhel, žádné klopýtnutí... To stahuje onu realističnost zase o několik řádů níž.

Co mi vadí ale nejvíc, je vyspělost postav. Předpokládám, vzhledem k ostatním povídkám autora, že autor umí psát a umí psát dobře. Jenom tady netrefil psychický věk postav. Všichni to jsou dospělí chlapi (a ženy), přijde mi však, že se vyjadřují jako 13letí.

Celkově mě to ale moc bavilo a těším se na další povídky od autora :)
Citovat
0 #1 krásná fantazietom 2016-03-06 09:50
jen pokračuj...:-)
Citovat