• Tark
Stylklasika
Datum publikace1. 11. 2020
Počet zobrazení2615×
Hodnocení4.53
Počet komentářů6

Dako ztěžka otevírá oči. Zprvu kolem sebe nevidí nic, až po chvíli se rozkoukává a ve všudypřítomném šeru mu dochází, že je zavřený v bedně.

Několika malými kruhovými otvory se dovnitř prodírají paprsky, které rozbíjejí přítmí a trochu i stísněnost neobvyklé cely.

Zvláštnost Dakova vězení však nespočívá jenom v provedení, ale i způsobu uvěznění.

Mladý sameček je zcela nahý a zavěšený v prostoru. Systém kožených popruhů, řetězů a upínacích kovových spon ho drží v poloze břichem dolů, s koleny přitlačenými na něj. Jeden z mnoha širokých pásků mu přidržuje hlavu za čelo tak, že se jeho otevřená pusa téměř dotýká jedné ze stěn, a to v místě dýchacího otvoru. Další širší kožený popruh s několika velkými oky mu prochází ústy, aby je nemohl zavřít.

Ruce spoutané za zády nedovolují jakýkoliv znatelnější pohyb. A stejně tak tomu je u vyšpuleného zadku. Ten je dalším systémem popruhů těsně natlačený na zadní bednění.

Dako cítí, jak se celá ta krabice pravidelně lehce naklání. Je na lodi.

Netuší, jak dlouho byl mimo. Nemá ani zdání, co a proč se to děje. Zbývá mu jenom doufat.

Najednou se v otvoru objevuje stín a jemu na jazyk přistávají kapky.

Osvěžující, chladná voda stéká do krku a on se snaží polykat. S otevřenou pusou to ale moc nejde. Spousta tekutiny uniká, vytéká přes rty na bradu a po krku odkapává na dno bedny.

Napájení je u konce a zvenku se ozývá drsný mužský hlas:

„Neboj! My si tě za chvíli i nakrmíme.“

Představivost věčně nadrženého mladíka se i v takové situaci rozjíždí naplno. Aniž by cokoliv naznačovalo, co všechno ta věta obnáší, začíná se mu stavět ohon.

Najednou se ale celá bedna začíná někam posouvat a z nejrůznějších stran se ozývá spousta cizích mužských hlasů, které na sebe cosi povykují. Dako si uvnitř připadá jako vzácný exponát transportovaný do nové expozice.

Několik minut trvající houpání, bouchání, občasné nárazy a pohyb bedny sunuté po podlaze je pro spoutaného kolouška utrpením. Stále netuší, kde je, co všechno to znamená, ani jaký je pro něho připravený konec v tomhle prapodivném cirkusu.

Jeho miniaturní bizarní cela se už hodně dlouho nepohnula. Všude kolem je ticho a klid. Dako je v napětí.

To je rázem ukončeno leknutím. Všechny čtyři stěny nečekaně odpadávají a sklápějí se ven. Z bedny zůstávají pouze rohové stojny a strop, na kterém je zavěšený.

Nic nevidí. Je oslepen ostrým světlem několika reflektorů, jejichž pronikavou bodavou záři cítí až v tříslech.

Jakoby odnikud se před něho najednou staví chlap. Urostlý, vysoký, svalnatý, ale především úplně nahý a maximálně vzrušený.

Přirozeně ochlupený macek se Dakovi cpe k obličeji a on nasává kořeněnou vůni samce.

Díky fixaci hlavy se i pohledem může pokochat nádherou vypracovaného mužského těla, jemného pěstěného porostu na prsou, mohutného krku s naběhnutými tepnami i černou koženou maskou, kterou má jeho nový uzurpátor na obličeji.

Svázaného mladíka už netrápí, co s ním bude, ale pouze, aby to už začalo. Čůrák se mu totálně ztopořil ještě před tím, než se jejich oči potkaly.

Dako je lehce přivírá a čím dál tím intenzivněji do nosu natahuje aroma lesknoucího se žaludu, který mu trčí u pusy. Jen ho olíznout.

V klacku mu z toho škube a díra se instinktivně zatíná v pravidelných kopulačních intervalech.

Jako by vycítila druhého borce, který se blíží zezadu. Tohohle nadržence bere vězeň na vědomí až ve chvíli, kdy od něho dostává na pozdrav mocné plácnutí po zadku.

Odpovídá slastným heknutním.

Ta další už polyká spolu s ptákem, který se mu rve do krku. Vychutnává slastnost prvních výtoků vlhké touhy borce, který stojí před ním. Jeho koule plácají o kožený pásek, který měl Dako původně v puse a teď ho má na bradě. Díky sílícím přírazům se celá popruhová konstrukce začíná lehce pohupovat.

Zezadu do něho strká prsty ten druhý, aby se lubrikant dostal tam, kde ho bude za chvíli třeba. Netrvá dlouho a s každým zhoupnutím dozadu proniká do Daka tvrdá kláda. Vždy o kousek víc, hlouběji a hlouběji.

Má pocit, jako by to nemělo nikdy skončit, že ten mrdák vzadu má ocas jako slon a že už ho musí mít až v žaludku. Ale užívá si to. Vždycky měl slabost pro dobře stavěné dobyvatele, kterým se příliš snadno a velice ochotně odevzdává.

Role pasivní oběti je pro něho jednou velkou rozkoší, extází i dobrodružstvím, ze kterého má zároveň strach.

Neví, jak hodně se ti dva býci rozdivočí. Jak vysoká bude laťka jejich vášně. Jak moc, a hlavně kam, si budou chtít vylít koule.

Všechny otázky ale zatím zůstávají v pozadí. Čím dál víc se ho zmocňuje žár chtíče.

Čůráka v puse saje a olizuje jako o život. Rozpálenou prdelku zatíná a uvolňuje přesně podle rytmu, který udává mrdající týpek. Jeho vlastní totálně vypružený ohon se mu klíní mezi stehna, o která se tře, až to stahuje předkožku. Ze žaludu mu vytékají masivní dávky předmrdky, kterou si roztírá po kůži.

Tomu za chvilku činí přítrž borec vzadu. Pravačkou mu vytahuje ptáka ze sevření nohou a dlaní ho masíruje po celé délce, od kořene až po uzdičku.

Dako se totálně uvolňuje a dává volný průchod všem niterným pochodům i potřebám. Hlasitě heká. Lehce se zakusuje do čůráka, který mu dávkuje do krku první cákance rozpálené šťávy, a ta jeho mu šplíchá v prudkých stříkancích na svázaná chodidla, ze kterých pak odkapává na dřevěnou podlážku.

Samec vzadu si ho agresivně naráží do klína a Dako si užívá erupci tepla, které do něho proniká hodně hluboko.

Oba svalouši bez zábran vykřikují svoje emoce a s každým vzedmutí slabin se víc tisknou na mladé tělo, aby ani kapka mrdky nepřišla na zmar. Přesto se přes oteklé Dakovy rty občas vytlačí ven příval našlehaného semene, které zrovna není schopný polknout.

V dozvucích této blaženosti si ale začíná uvědomovat, že nastal čas k obavám.

Co bude následovat? Jak skončí celá tahle jízda? Proč to všechno?!

Otazníky v jeho mysli ale náhle přehlušuje hlas vycházející ze shora, z nějakého repráku:

„Vážení, jak jste sami mohli poznat, jedná se o výjimečný exemplář. Vyvolávací cena proto začíná na jednom milionu. Kdo…“

„Milion a půl!“ ozývá se okamžitě z jiného koutu temnoty, která se všude kolem Daka rozprostírá.

„Dva miliony!“

„Pět mili…“

„Sedm milionů,“ nepřestávají se přidávat další a další, které se nečekaně vynořují odkudsi zpoza ostrého oslepující světla žhnoucích reflektorů, a nepřestávají se navzájem překřikovat.

Suma stoupá a řevnivost zájemců roste…

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (27 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (27 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (25 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (26 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (30 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoTark Hölvei
Věk29
Ostrovan

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+1 #6 Odp.: Pomsta - 2.dílTark 2020-11-06 09:39
Cituji Marko:
Opäť vzrušujúce čítanie, ktoré potešilo nielen oko, ale aj kamaráta dole :lol: :lol: :lol: Len tak ďalej, som zvedavý, ako zasiahne princ na bielom koni ;-)
Inak ja tam tiež moc nevidím tvrďárnu, či keď sa objaví zväzovanie a tvrdší živočíšny sex, je to tak? :-)


děkuju, Marko!
Citovat
+3 #5 Odp.: Pomsta - 2.dílMarko 2020-11-03 21:38
Opäť vzrušujúce čítanie, ktoré potešilo nielen oko, ale aj kamaráta dole :lol: :lol: :lol: Len tak ďalej, som zvedavý, ako zasiahne princ na bielom koni ;-)
Inak ja tam tiež moc nevidím tvrďárnu, či keď sa objaví zväzovanie a tvrdší živočíšny sex, je to tak? :-)
Citovat
+2 #4 tak jo! Vzdávám se.Tark 2020-11-03 14:32
I za komentář Isiris děkuju, zejména za pochvalu v něm. BUDIŽ - nechť si to každý čte, jak je libo, třeba jako tvrďárnu. Vždyť vlastně to je ta svoboda, kterou bysme si měli hýčkat. Ale stejně trvám na tom, že tvrďárny pro OP píšou jiní machři, kterým nesahám ani po... :-? No řekněme... :-? Po klávesnici? :-*
Citovat
+3 #3 Odp.: Pomsta - 2.dílIsiris 2020-11-02 17:21
Tvrďárny nepíšeš? ;-) Já bych tedy tuhle kapitolu za tvrďárnu úplně klidně označila ;-) A navíc za velice čtivou a takovou jakože živou, svižnou... Jinak se ale taky těším na "příjezd prince". I na to, co bude, než dorazí :D
A nedokážu nevypíchnout slovní spojení "spoutaný koloušek". Je to něčím šíleně... nevím, asi dráždivé ;-)
Citovat
+1 #2 tvrďárny nepíšuTark 2020-11-02 16:15
Díky za přečtení i za komentář, ale tvrďárny nepíšu. Od toho jsou tu jiní, ti s větší fantazií... A samozřejmě, že princ na bílém koni dorazí, protože tak to prostě klasikách chodí, aniž by každá musela být roztažená na 20 dílů ;-)
Citovat
+1 #1 Odp.: Pomsta - 2.dílGD 2020-11-02 12:00
Pěkné, trochu jsem čekal po první části, obzvláště dle dakova upevnění v bedně, větší tvrďárnu a rozhodně ne tak brzkou dražbu. Hold mám v některých případech trochu větší fantazii a při takové narážce si představím mnohem víc, noo . :D
Tak kdy dorazí princ na bílém koni? :D Již příště?
Citovat