• zip
Stylromantika
Datum publikace24. 5. 2019
Počet zobrazení1088×
Hodnocení4.65
Počet komentářů2

Druhý den ráno Láďa začal trochu pokašlávat, tak strávili celý den společně doma. Protože byla neděle, musel ale Láďa večer sednout na vlak a odjet do školy. A pak se tři týdny nic nedělo…

Petr měl zrovna na návštěvě svou sestru. Seděli u krbu a povídali si o všem možném i nemožném, protože se neviděli snad půl roku. Sestra byla taky jediná, kdo byl ochotný s Petrem mluvit, což byl taky důvod, proč se Petr odstěhoval tak daleko od rodiny. Probírali zrovna něco veselého, a když se ozvalo klepání na dvěře, otvíral Petr s rozesmátým obličejem. Úsměv mu na rtech ztuhnul, když zjistil, že za dveřmi stojí Láďa.

„Ahoj, proč jsi se tak dlouho neozval?“ ptal se Petr tiše a opatrně, jako by se bál, že se Láďa té otázky lekne a uteče.

„Ležel jsem v nemocnici, měl jsem zápal plic a taky jsem nevěděl, jestli můžu přijet,“ opáčil mu Láďa se sklopenou hlavou a očima schovanýma za závojem řas. Petr vzal Láďu za ruku a vtáhl ho dovnitř rovnou do svého medvědího objetí, sklonil se k němu, zvedl mu bradu a něžně ho políbil. Když Láďa nevznesl ani náznak protestu, políbil ho vášnivěji a bývalo by se to pěkně zvrhlo, kdyby se od krbu neozvalo cinknutí skleničky o stůl. Láďa se tak lekl, že uskočil dozadu. Teda spíš chtěl uskočit, ale Petr ho pevně držel, takže sebou jen ukázkově škubnul. Petr se už zase usmíval od ucha k uchu:

„To je moje ségra Blanka. Klidně si můžete tykat, jste stejně staří. Máš hlad, dáš si něco k jídlu?“ Petr začal sypat otázky z rukávu a Láďa na ně nestačil odpovídat, tak jen souhlasně přikyvoval. Podal Blance ruku a pak se s omlouvou vytratil do koupelny, aby si umyl ruce po cestě vlakem.

Když se vrátil, seděli oba sourozenci zase v klidu na zemi u krbu a klábosili a na stole ležel talíř s masem na způsob číny a pečivo. Láďa se usadil na gauč jako král a pomalu se snažil spořádat celou porci. Prokládal to ale spoustou odpovědí, protože se ukázalo, že Blanka má stejnou schopnost zahltit člověka otázkami jako její bratr. Navíc byla ještě rozverná, takže všechno řádně komentovala, případně aspoň jasně dávala najevo svůj názor mimikou.

„Teda kluci, jak jste se mohli rozloučit a nevzít si na sebe žádný kontakt, to teda nepochopím,“ kroutila přitom hlavou tak, že to vypadalo, že ji každou chvíli odhodí na stranu.

Po večeři se Láďa natáhl na gauč, jednak aby neseděl tak vysoko nad nimi a jednak ho bolel z cesty vlakem zadek a už nechtěl sedět ani minutu. A jak se valil vodopád Blančiných slov, chvílema se ztrácel v kontextu, až nakonec dočista usnul. Když si toho Petr všiml, přinesl deku a zakryl jej nežně a s láskyplným pohledem.

„Teda brácha, ty v tom vážně lítáš až po uši!“

„No, už to tak vypadá, že? Tak mi drž palce, budu to potřebovat. Mám totiž pocit, že tentokrát by to mělo vyjít.“ Kolem půlnoci si Blanka zavolala taxík a odjela dolů do vesnice, kde měla domluvené přespání u jedné kamarádky, protože naznala, že na gauči se jí spát nechce a na tulení s bratrem si připadala už moc velká.

Petr nachystal postel, potom vzal Láďu do náručí a nesl ho do ložnice. Láďa se k němu rozkošně přitulil, ale před koupelnou otevřel oči a polospící pronesl:

„Musím čůrat.“ Petr jej jen velmi neochotně postavil na zem. Líbilo se mu, jak se k němu Láďa tiskl. Nechal Láďu v koupelně a šel do ložnice. Stihl si akorát vysvléct triko a kalhoty, když se přišoural Láďa z koupelny.

„Kde je Blanka?“ zeptal se ospale.

„Odjela dolů ke kámošce, že prý se mnou v jednom pokoji spát nebude,“ odpověděl Petr a všiml si, jak se Láďovi zrychlil dech a zrůžověly mu tváře. Mimo jiné asi proto, že si Petra důkladně prohlédl ve spodním prádle. Přišel těsně k němu, stoupl si na špičky, Petr k němu sklonil obličej a vzájemně se propletli jazyky. Láďa si položil ruce na Petrova prsa a s obdivem přejížděl po jeho pevných svalech. Petr jednou rukou zajel Láďovi do vlasů a přidržoval si ho u sebe a druhou ho objal kolem pasu. Chvilku se tak mazlili ve stoje, potom ale Petr vzal Láďu do náručí a položil ho na postel. Rozepnul mu kalhoty, stáhl je i s boxerkama a potom mu sundal i triko, přitom se celou dobu díval Láďovi do očí.

„Ještě tě bolí ta žebra?“ zašeptal s obavou a Láďa přikývl. „Tak to budu muset být obzvlášť opatrný, protože čekat už mě nemůžeš nechat ani minutu.“ Potom se nad Láďu sklonil a zasypal ho polibky po celém těle. Začal opět na rtech, potom jemně skousl bradu a na krku se zdržel malinko dýl, protože vnímal, jak moc se to Láďovi líbí. Na hrudníku polaskal obě bradavky, a když sjížděl jazykem na bříško, ruce se vrátily tam, kde byl před chvílí jazyk. Břicho měl Láďa vpadlé, bylo vidět, že je po těžké nemoci a ubral od minule pár kilo, malinko mu dokonce vystupovaly kyčle. Když přejel Petr po hraně jedné z nich, našel další velmi citlivé místo na Láďově těle. Nasál s rozkoší vůni Láďova klína a zadíval se zvědavě na jeho napůl vztyčený úd. Trvalo mu to ale jen pár vteřin, než se lačně přisál ke špičce penisu. Jazykem potom sjel ke kořenu a zase zpět nahoru, to už se tyčil Láďův penis v plné síle a Láďa už nahlas sténal. Slízl ze špičky kapičku rozkoše a zatlačil jazyk do dírky na vrcholu. Láďa se prohnul jako luk. Chvíli jej ještě zlobil a dráždil uzdičku, potom už ale obejmul celý žalud ústy a snažil se zasunout si penis, co nejdál to šlo. Začal pomalu, ale rytmicky přirážet a přitom laskal varlata. Potom z varlat přešel níž, naslinil si prst a pronikl do Láďovy panické dírky. Ten se opět jen slastně prohnul v zádech a hned ochotně pokrčil nohy, aby měl Petr větší možnost pohybu. Ten dráždil Láďu vytrvale jedním prstem a u toho jej kouřil. Když už si Láďa myslel, že se zblázní, přidal Petr druhý prst. To byl ještě mnohem intenzivnější pocit a Láďa měl dojem, že mu dochází dech. Po krátké chvíli Petr prsty vysunul ven a Láďa si připadal okradeně. Petr se nad něj sklonil a pošeptal mu do ucha:

„Mám pokračovat, určitě víš, že to chcceš?“ Láďovo „mhm“ zaznělo odrazem z Petrových úst, protože se mu Láďa lačně přisál na rty. Petr natáhl ruku na noční stolek, vzal si lahvičku s olejem a nabral si na prsty. Nepřestával Láďu líbat a u toho jej opět začal dráždit okolo dírky a tentokrát si ji u toho pěkně promazával. Když byl dostatečně spokojený, ještě si nabral trochu do dlaně a několikrát projel svůj naprosto tvrdý penis. Ještě naposledy se tázavě podíval na Láďu a opatrně zatlačil. Když byl uvnitř, přestal se pohybovat a zasypal Láďu polibky a rukou ho hladil po celém těle, kam jen dosáhl. Láďa se nejdřív tvářil trochu bolestivě, ale po chvilce začal opět hlasitě vzdychat jako odpověď na Petrovo laskání a potom naznačil pohyb pánví, aby Petr věděl, že může pokračovat. Petr pomalu zajížděl až nadoraz a vyjížděl zase skoro ven a zvolna přitom zvyšoval tempo. Láďa mu zarýval prsty do ramen a možná ho i trochu škrábl na prsou. Tempo se zvyšovalo a Láďa vycházel Petrovi vstříc a nedočkavě prohýbal pánev. Oběma se na těle leskly kapičky potu. Petr vyvrcholil jen o malinkou chvilku dřív než Láďa a ten si bez nejměnšího přičinění postříkal celé břicho. Petr zůstal zaklesnutý v Láďovi, kapesníkem mu lehce otřel břicho a potom si lehl na záda a přetočil ho na sebe. Když Láďa udiveně zvedl obočí, Petr mu vysvětlil, že lehnout si na jeho hojící se žebra by nemusel být až tak dobrý nápad. Láďa se stulil Petrovi na hrudi a za chvilku už oba spokojeně oddychovali.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (28 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (27 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (28 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (30 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)

Autoři povídky

Celé jméno-
Věk33

fantazie často předčí realitu

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+8 #2 Odp.: Chata v jezerní kotlině 2zmetek 2019-05-24 18:31
já romantiku můžu taky :lol:
Citovat
+6 #1 Odp.: Chata v jezerní kotlině 2nebi 2019-05-24 18:28
Já prostě romantiku můžu :-) držím klukům palce.
Citovat