Gay povídky

MŮJ INZERÁT:
Osobní trenér pro začínající ve fitness zdarma!
Podmínky: Věk do 45 let, potřeba vybudování svalstva nebo získání kondice (nikoli snížení tělesné hmotnosti), čistotnost, spolehlivost, poslušnost, odměna za trénink protislužbou. Volba posilovny dle vlastního výběru.

Strhli z nich bederní roušky a zavěsili je do nějakých houpaček. Od pohledu bylo jasné, k čemu to slouží. Leželi vedle sebe na zádech, nohy ke stropu, přivázané provazy. Jejich hnědá pozadí tak byla cele k dispozici komukoliv, kdo přistoupil. Ruce jim zkroutili pod záda a svázali. Hlavy nechali přepadnout přes okraj houpačky tak, aby se do jejich úst pohodlně dostal každý s rozepnutým poklopcem.

Takže jsem v kuchyni využil toho, že se mi tam u plotny nastavoval a bylo jasné, že chce mrdat. Kdyby ne, tak bych v sobě popřel přirozenost aktivního lovce, který zaútočí, když ucítí kořist, a to já neumím. Proto jsem po něm párkrát hrábnul, prsty zasunul tam, kde by prsty pořádného chlapa měly být a trochu se i otřel. Byl jsem nadržený, ale všechnu mrdku jsem šetřil pro Adama. Dostávalo mě to přesně do té nálady, ve které jsem chtěl být, až se vzbudí a přijde za námi.

Byl jsem víc zdrcený z toho, jak jsem zahlédl Matta, když se nahoře v úkrytu nad vším tím naším neštěstím bezohledně ukájel, namísto aby nám pomohl co nejdřív zahnat ty odporné černé údy s načervenalými špičkami a zbavil nás perverzního utrpení na kamenných blocích. Byl jsem tak zklamaný, až mě z toho bolelo na hrudi, a když odvezli profesora, zalitoval jsem, že jsem nejel domů s ním.

Vzdychal, kňučel a nabízel mi veškerou svoji krásu. Ohon mu za krátko stál jako kolík a on mě nechal, abych si s ním hrál podle svých představ a já je také do nejmenších detailů proměňoval v realitu. Moje trenky praskaly ve švech, koule už zase posílaly na špičku žaludu dávky mazadla a testosteronem poháněné myšlenky mě pobízely, abych ho využil.

Rychle jsem se proto otočil a zase začal mlátit do neproniknutelného křoví, které bylo všude kolem nás. Tentokrát ale s větší vervou povzbuzovaný testosteronem, který se ve mně začal vařit při pohledu na toho blonďáčka, kterému přes to jeho rozkošné tělíčko zůstal jen batoh, a také hnaný strachem z toho, že se do základního tábora nedostaneme před setměním.

Přišel zezadu k židli, dal mi ruce za opěradlo a svázal je. Nohy mi přivázal k nohám od židle. Nebránil jsem se, věděl jsem, že to bude stát za to. "Dneska ti to udělám tak, abys na to vzpomínal celej život!" "Tak proč jen mluvíš?" Tahle otázka ho vyhecovala a on ze mě začal strhávat věci. Snažil se to strhnout tak, aby to nepoškodil a povedlo se. Sako s košilí sundal rychle a bez poškození a položil je vedle na stůl. Začal mě líbat na krku a směřoval dolů. Chtěl jsem ho chytit za hlavu a prohmatávat vlasy, ale provazy byly příliš těsné.

„Mí Žerčičáci, Ledečáci, Telibáci, Kobylničáci a Kladěrubáci,“ zvolával a při každém jménu se strhl nadšený povyk – včetně Rosťovy kohorty, „a ano i vy, Řehničáci, i vy jste dneska součástí dějin Holí a našich vesnic. Můžeme prohrát? Ptám se: můžeme prohrát? – Ne! Nemůžeme! Protože právo je na naší straně! Co nám sebrali? Co nám ukradli? Jo – dráhu! Kde máme trénovat? Co si vezmeme zpátky? Jo! Dráha je nás všech! Tak se mnou poďte a ukončete všechny ty kraviny posledních tejdnů! Poďte se mnou a poďte vyhrát! Dneska jim dáme co? Na prdel!“

Ten týpek na mě dost vostře vyjel a olizoval ze mě, co na mě před chvílí nacákal – a kupodivu to nebyla mrdka. Ne že by mě to nebralo – péro se mi pěkně zvedalo – ale stejně jsem se nemohl dočkat, co má Luigi za lubem. Paul mezi tím sjížděl níž a níž, až jeho hlava zase úplně zmizela pod stolem, přičemž jsem ale jeho jazyk stále ještě cítil na svém těle, tentokrát přes látku svých trenek.

Držel jsem se za okraje postele a jeho jazyk jezdil po mých břišácích. Jazykem sjížděl níž a níž, až dojel k mým boxerkám. Tolik vzrušení a adrenalinu jsem necítil ani s holkou. Pomalu mi stahoval boxerky dolů. Stáhl je ke kolenům a před ním stála moje chlouba. Nejdříve si ji jen prohlížel a posahal. Pak stáhl kůžičku dolů a žalud mi pomazal voňavým olejíčkem. Rozmazával ho po něm pečlivě a nakonec ho i obkroužil jazykem.

Brzy přišli naši čtyři němečtí přátelé. Karsten kroutil hlavou nad přítomností těch kluků, svlíknul plavky a vypravil se k nim. Postavil se k nim tak, aby se mu ocas bimbal přímo před očima, a zdálo se mi, že u toho schválně podupuje nohou, aby se mu ten ocas co nejvíc kýval. Chvíli se o něčem dohadovali, Karsten pak pokrčil rameny a vrátil se ke své krasavici.

Všichni ochotně začali svlíkat ten zbytek, co měli na sobě, a podávali mi svoje šortky. „Díky za sedm nových šortek, snad mi některý budou. Ale vy teď nemáte nic. No, nedá se nic dělat. Jedem!“ Hodil jsem všechny ty šortky do svého batůžku v autě a všichni jsme, teď už úplně nazí, nastoupili do auta a vyrazili jsme.

Mačkal mi hrudník, a i přesto, že to šíleně bolelo, jsem se mu smál. Napřáhl pěst a myslel, že ten úsměv zmizí, ale naopak. Smál jsem se ještě víc. "No tak… Udělej to!" pobízel jsem ho. Dostal jsem nehoráznou ránu přímo úsměvu. Rozsekl mi nejspíš ret, jelikož mi začala téct krev. Naštěstí zuby zůstaly nedotčené.