Středoškolská léta v Plzni – Dan (1. část)

Určitě znáte všechny ty historky o tom, jak mladí kluci honěj ve sprchách nebo na škole v přírodě a tak podobně. Nevím, co je na tom pravdy, protože, upřímně, moc reálný mi to často nepřipadá. Naše třída tady v Plzni na gymplu pravdivost tutěch historek taky moc nepodpoří. Až na nějaký ty výjimky, kdy jsi gay jako já anebo nějakej bi spolužák tajně mlaskne…

Ve třídě nás bylo asi dvaatřicet, fifty fifty holky a kluci. Naše třída nebyla příkladem ideálního kolektivu, ale nebyla to ani žádná pohroma. Musím říct, že časem jsme se celkem stmelili. Hlavní rozdíly byly, asi jako obvykle, mezi klukama a holkama. To se odráželo třeba na hodinách těláku, kdy jsme byli rozdělený podle pohlaví. Nebo i mimo školu, kdy klučičí parta chlastala v nejbližší putice, zatímco holky se šly nudně šprtat na kompozice z franštiny. Jako lecjakej dospívající kluk začínal každej z naší třídy postupně řešit témata, jako je sex, sexuální orientace, holky a tak. A okolo toho taky vzniklo pár pěknejch zážitků. Trvalo to ale dlouho. Když vezmu v potaz, že jsme navštěvovali osmiletej gympl, trvalo to šest let, než se začaly odehrávat všechny ty příběhy, na který s odstupem let tak rád vzpomínám. A když už jsem u toho vzpomínání, vybavuju si hlavně epizody z tělocviku klučičí půlky naší třídy, a pak nejrůznější zážitky spojený se školní kapelou a orchestrem, se kterým jsme často jezdili na nejrůznější výjezdy a několikadenní soustředění, kde se toho odehrálo fakt hodně. Vcelku je toho hodně, co bych vám, milí a nadržení čtenáři, mohl vyprávět. Začal bych ale tím, jak vypadala naše klučičí gymplácká parta a jak jsem jako mladej gay v tejhle naší „zoo“ začínal.

Naše klučičí hemisféra septimy bé byla celkem zábavná skupinka. Dělila se na hlavní klučičí partu, jejímžto „bosem“ byl Henrik. Jeho rodiče byli Slováci, ale on s nimi přišel do Plzně už jako špunt. Byl to takovej rádoby drsoň. Dělal kraviny a byl občas vyvrhel, ale v jádru hodná duše. Kolem něj pak bylo tvrdý jádro: Matěj, náš basák, do kterýho jsem byl po většinu let na gymplu zakoukanej, a když jsem si honil, bylo to nejčastějc s myšlenkama na něj. Pak Dan – největší symbol „mužství“, Damián – kterýho přezdívám „pták ohnivák“ nebo taky „velkopérák“, Péťa, Honza, David – medik. Pak byl takový „prstýnek“ kluků, který byli v partě, ale zároveň si nehráli na drsoně a vedli i zodpovědnej život. Tam jsem patřil já, David – horolezec, Vašek, Pepa a další. Třetí skupinkou byli kluci, co s partou neměli moc společnýho. Tudleta skupinka byla ale fakt malá. Patřil do ní nakonec jen Filip – gay. Jo, on byl vyoutovanej snad od primy, takže to byl onen jeden pověstnej třídní „buzoš“, kterýho všichni tak nějak tolerovali, i když nebyl v partě a bavil se jen s holkama. Zato já byl gay tajnej. Ono to i podle toho vypadalo. Filip byl v jistým smyslu ten typ gaye, ze kterýho to čiší. Já byl zase od přírody kluk, co se moc nelišil od ostatních. Společensky jsem si dal cígo, chodil s klukama do hospody a vlastně obecně jsem se tak nějak nejvíc kámošil právě s klukama. Měl jsem strniště a od metrosexuála jsem byl hodně daleko. Chlupy pod paží a o tom, co bylo pod trenkama, ani nemluvím. Tuten rozdíl mezi mnou a Filipem se odrážel i v účasti na těláku a všem, co k tomu patřilo. Jinejma slovama… Filip na tělák vlastně nechodil a spolu s Honzou nebo Pepou se rozhodně nevyskytovali v zařízení jménem sprchy. Já byl odvážnější a jako gay jsem normálně nejen cvičil, ale i chodil do sprch. A právě tam se odehrávaly první pikantní anekdoty naší vrcholný puberty.

Třeba Matěj. Matěj byl můj dobrej kámoš a zároveň jsem byl do něj mega zakoukanej. Neřekl bych, že zamilovanej, ale spíš mě hodně eroticky přitahoval a jako dobrej kámoš mi byl i blízko lidsky. Právě u něj bylo nejvtipnější sledovat, jak se v těch osmnácti letech pere se vztahem k ostatním klukům, ač byl sám heterák. Tak například se rád producíroval nahej, a to nejen ve sprchách, ale i při jinejch příležitostech. Trpěl sklony k lehkýmu exhibicionismu, a přitom jindy zase úzkostlivě řešil, jestli něco není „too gay“. Byl to hezounek s hnědýma vlasama i očima, neměl vousy a kromě trochy chlupů na lýtkách neměl chlupy na těle. Co mě ale rajcovalo nejvíc, byl jeho bobr. Ten byl velkej a byl na něj náležitě pyšnej. I když nutný je říct, že chloubu zase tak velkou neměl. Nicméně byl děsně sexy a strašně mě přitahoval, takže pro mě byl pobyt ve sprchách docela zpestření dne a těšil jsem se tam. A nejen kvůli němu.

S Matějem jsem zažil vůbec vtipný anekdoty… Třeba když chodil na brigádu do školní jídelny, kam chodili intráci na večeře. On sám na intru nebyl, protože bydlel v Plzni. Ono těch intráků moc nebylo, měl tam obvykle dost odpočinkovej režim. Stál za barem, kde si mohli lidi přikoupit něco „lepšího“ vedle jídla na tác. Jednou jsem tam za ním přišel jen tak na kus řeči. Všichni už odešli a my sami jsme tam jen tak stáli a kecali o všem možném, když najednou Matěj:

„Tyjo, mně se chce nějak chcát,“ říká.

„Tak jdi na hajlzik a já ti to tu pohlídám,“ odpovídám.

„Počkej, já to vyřešim takhle…“

A sotva to dořekl, rozepínal si poklopec. Rozhlídl se kolem sebe, protože za dvěma skleněnejma přepážkama byla vrátnice, kde seděla vrátná. Musel jsem mu udělat „krytí“. Z kalhot se vyvalil jeho chlupatej bobr a jeho pinďa a bez skrupulí se vyčůral rovnou do dřezu, kde bylo nádobí. Pak se oklepal, spláchl to trochou vody a kecal se mnou dál, jako by se nic nestalo. A přesně podobnejch bizárů jsem s ním zažil nespočet. Ostatně mně stačilo třeba jen to, když jsme s klučičí partou byli přes léto u Matěje na chalupě a šli jsme se koupat do rybníka „na Adama“. Ne každej se sice odvážil koupat se blízko vesnice tak, jak ho ‚pánbu‘ stvořil, ale aspoň těch pár vyvolenejch mi stačilo a já sám jsem neotálel se k nim přidat. Na Matějovi se mi nejvíc líbila ta jeho atypická, a přitom vlastně krásná a sexy postava. Nebyl ani o píď větší než já, měl výrazný prsa a bradavky a takový lehce, ale opravdu lehce vyklenutý břicho. Ne ale od tloušťky, on byl hubeňour… Prostě takovej byl. A měl výraznej pupík uprostřed, od kterýho šla mini pěšinka až dolů. Byl prostě ‚hot‘ a byl úžasně nedobytnej skrze svoje svatý heteráctví. Občas, když jsem se zajímal, mi vyprávěl hodně stydlivě svoje první sexuální zážitky se svojí Františkou, ale to pro mě nebylo moc zajímavý hlavně proto, že jsem se utvrdil v tom, jak moc nemám šanci.

Ve sprchách se toho ale dělo víc. Matěj třeba občas rád proběhnul nahej přes sprchy a plácnul nějakýho spolužáka pérem přes zadek. Takový vtípky mu šly celkem dobře, ale jindy se před některýma lidma bál jen převlíknout trenky ve stejný místnosti…, jen aby to nebylo moc teplý. Přišlo mi to strašně legrační, jak kolem toho ti heteráci nadělaj takovej cirkus.

Do sprch chodili i jiný spolužáci. Třeba David horolezec. Měl hodně fit postavu z toho lezení a takový sexy péro, co sice nebylo moc tlustý, ale zato hodně dlouhý, a tak rajcovně se mu houpalo mezi nohama. Pobyt ve sprchách bral David ale hodně profesionálně a jako horolezec se s kamennou tváří a beze studu vysprchoval a odpochodoval zase pryč. Vtipnější byl Dan, náš symbol mužství. Trošku vyšší než já, lehce. Měl vysportovanou postavu a všude mraky chlupů. Nohy, zadek, břicho, prsa, všude chlupy. Ale byly to takový ty pevný, trošku kudrnatý, ale ne moc dlouhý chlupy. Byly to sexy chlupy. Dan se taky občas rád exhiboval, hlavně když v převlíkárně dělal nahej pózy jako kulturista nebo kroutil bokama tak, aby se mu točilo péro jak vrtule u éroplánu. Dan měl vskutku mužnou chloubu, ani moc obří, ani malou. Vzhledově jako z antický sochy Davida, jen s rozdílem velikosti. Velikost byla u Dana v pořádku.

Za zmínku stojí ještě Damián. To byl zase náš fotbalista. Je napůl Bavorák a napůl Čech a německý geny se u něj nezapřou. Má správně árijskej vzhled a robustní postavu. Co je ale u Damiána taky robustní, je jeho nádobíčko. Řeknu vám, milí zvrhlí čtenáři, že takovej chobot jsem už nikdy jindy neviděl. Na dýlku i na tloušťku byl tenhle ochablej macek s rezervou o dost větší než péro kohokoliv jinýho v erekci. To se rozumí, že si z toho taky všichni dělali bžundu. Tehdy mě ani nenapadlo, co o několik let později s Damiánem zažiju v Praze na fakultě. 

Když nám bylo osmnáct a byli jsme v septimě, mělo už hodně spolužáků a spolužaček nějaký vztahy. Ale ne každej z nás to štěstí měl. Jednou v květnu po škole, když jsme šli s klukama do Alberta pro rohlík, pařížák a lahváče, zeptal se mě znenadání Dan, jestli bych s ním pak nepokračoval solo. Mezi řádkama mi docvaklo, že si chce asi pokecat ve dvou, ale překvapilo mě, že zrovna se mnou, protože my dva jsme nebyli nějaký „béefka“. Na druhou stranu Dan byl sympaťák, byl chytrej a byla s ním sranda a vlastně jsem ho měl rád, i když se asi naše koníčky nepotkávaly, na rozdíl od Matěje, se kterým jsem hrál v kapele i orchestru a kecal o muzice a tak podobně.

„Nepůjdem si sednout támhle na lavičku do stínu?“ ptá se Dan a gestikuluje směrem k lavičce pod lípou ve Smetanovejch sadech, kde jsme „zakempili“, jak se u nás v partě říkalo. „Jak to jinak jde… tak obecně?“ ptá se mě dál Dan.

„Ale jo, tak vedle školy orchestr, hodiny cella, zase tolik toho nestihnu hele,“ usmívám se na něj a společensky odpovídám na jeho obecný dotazy.

„A co holky?“ ptá se zvědavě.

„No, hele… nic moc, Dane,“ rozpačitě odpovídám a moc netuším, jak z toho diplomaticky vybruslit, takže se snažím tvářit, že prostě nemám holku, ale že to třeba možná někdy přijde.

„No mně se docela líbí Anča od nás ze třídy, jenže moc netušim, jak zjistit, jestli je to oboustranný,“ trochu sklíčeně se mi svěřuje.

„A zkoušels ji pozvat na rande nebo něco?“

„Ale jo, ale vona třeba řekla, že jo, a pak to zase tak divně odřekla. Jindy přišla, ale chovala se zvláštně, takže z toho moc nevim, co si myslet,“ dodává ještě zkroušeněji.

„No já ti nevím… možná bych ji pozval do kina a pak na večeři, a když se bude cukat, možná bych se jí trošku příměji zeptal, abys věděl, na čem jsi,“ snažím se radit, ale moc mi to nejde.

„Když já se v sobě moc nevyznám… řekl jsem si, že do osmnáctin chci ztratit panictví.“

„A nepřijde ti to trochu moc strojený? Já chci taky šukat jak králík, to asi všichni kluci v našem věku, ale asi to nejde úplně naplánovat,“ mudrlantuju moudra jak nějakej nesnesitelnej šprt.

„Asi máš pravdu, Tomáši, ale samo to nějak nejde, tak jsem si řekl, že do toho už nějak praštim. No a Anča mi přijde relativně sympatická, tak bych to chtěl zkusit s ní,“ rozvážně odpovídá, ale připadá mi to spíš, jako by přemýšlel nahlas. „Když já nevím moc co se sebou, nevyznám se v sobě. Mám super rodiče, ale že bych s nima měl kdovíjak blízkej vztah, to ne. Mám super bráchy, ale moc si toho neřekneme. Starám se jen o babičku, co brzy umře, ta jediná je fajn…,“ pokračuje ve svým dlouhým monologu. „No a vlastně ty seš strašně fajn, Tomáši, a měl jsem pocit, že o tom chci mluvit s tebou, protože mi přijdeš nejrozumnější ze třídy,“ lichotí mi.

„No, to mě těší, že říkáš, ale nevim, jak moc ti pomůžu… Chápu, co prožíváš, ale já to s tebou můžu maximálně sdílet, protože neřešim o moc jiný věci než ty,“ upřesňuju situaci na mojí straně, aby mu bylo jasný, že sám vztah a sex nemám a můžu si s ním akorát tak zoufat.

„No, abych se přiznal, tak mám trochu víc zmatek, než se zdá, popravdě,“ dodává na záhadnosti Dan. „Vlastně poslední dobou zjišťuju, že si moc nejsem jistej kolem kluků…, jak chodíme do těch sprch, mám někdy pocit, že se mi líbí klučičí těla a už se mi stalo, že jsem si pustil porno s klukama… No a vůbec, je mi to trapný, ale přišel jsi mi právě dost rozumnej, abych se nebál říct ti to, protože od ostatních nevim, co čekat.“

Takhle sklíčenýho jsem Dana neviděl, a tak říkám:

„Hele, Dane, klid. Teď ti něco řeknu já. Můžeš bejt v klidu, protože já jsem na kluky…“ Vypadlo to ze mě a je mi úplně jedno, co se stane dál, protože jsem k Danovi získal důvěru.

„Moment… to jako fakt?“ diví se Dan. „A to nikdo neví?“

„Skoro nikdo, ale v zásadě se tim nikde nechlubim a ani nejsem ten typ, ze kterýho to čiší jako z našeho Fífy,“ směju se. „No ale zpátky k tobě… Tak buď jsi bi, anebo jsi zmatenej a nějak se to v tobě mele…,“ nahlas uvažuju.

„No mně přijde, že bych chtěl vztah s holkou, děti, rodinu, všechno tohle, ale zároveň mě rajcujou ty kluci a nevim, jestli je to něco, co mě přejde, nebo jsem fakt bi,“ dodává Dan.

„Není nad to to vyzkoušet,“ lišácky se směju a hlavou mi vrtá, jestli Dana nepřitlačit k nějaký zkoušce sexuality, kterou by samozřejmě provedl pod mým vedením. Jsem přece sám nevybouřený osmnáctiletý prase, co chce sexovat jak o závod, a zatím můžu jen slastně mlaskat nad svejma hetero spolužákama.

Každej jsme si tehdy šli po svejch. Asi o dva týdny později jsme zase s Danem kecali. Hlavně o tom, jestli udělal pokroky u Anči. Dozvěděl jsem se, že mírný jo, ale sláva to není. Jak jsme tak kecali cestou ze školy, byli jsme už téměř u mě doma. On mě totiž doprovodil domů na Vejprnickou, kde bydlím a hned tam sedne na bus.

„Nechceš na chvíli ke mně? Naši nejsou doma, můžem ještě pokecat,“ navnazuju Dana.

„No tak jo, proč ne,“ nenechá se Dan přemlouvat a jdeme nahoru k nám do bytu.

„Tu máš rádlera, voe,“ nabízím Danovi studenýho rádlera, když je venku takovej hic. „Hele já budu muset na orchestr, nebude ti vadit, když si předtím dám rychlou sprchu, hned budu venku,“ ptám se Dana.

„V pohodě, počkám a pak můžem spolu na bus…“

Vracím se ze sprchy a producíruju se jen v trenkách.

„Nechceš si sáhnout?“ ptám se Dana napůl s vážností. „Třeba to s tebou hne,“ směju se a nastavuju mu bouli ve svým rozkroku. Dan se šklebí a nakonec souhlasí. Beru jeho ruku a přikládám si ji jeho dlaní tam dolů. „Tak co?“ ptám se netrpělivě.

„No, možná…“ Naprosto zmateně neví, co říct…

„Dej si taky sprchu a můžem něco rychlýho zkusit, jestli chceš…“ Jdu do toho dost napřímo, protože už jsem se naučil některý věci moc neokecávat, jinak ničeho nedosáhnu. „Dělej, neboj…“

Dan šel do koupelny a dal si rychlou sprchu jako já. Musím říct, že jsem byl dost nadrženej. No víte, mít v osmnácti svýho „hot“ spolužáka a naději, že konečně něco, snad, bude, tomu se nedá moc ubránit. V péru mi cukalo, celý jsem se chvěl.

Po chvíli Dan konečně vyšel ze sprchy. Šel tak nesměle a pomalu směrem ke mně, jen v trenkách. V odpoledním světle se suprově vyjímala jeho sportovní postava, hlavně ty silný nohy běžce a trup. Jeho chloupky po celym těle byly ještě mokrý. Když přišel ke mně, sáhl jsem mu na bouli já.

„Tak co, co cejtíš?“ ptám se Dana a ochmatávám mu péro přes trenky.

„No jako nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, ale pořád nevím.“

Začínám mu sahat na břicho, hladím ho po bocích, dlaní mu hladím břicho a pupík a sjíždím až do rozkroku. Druhou rukou beru jeho ruku a dávám ji na svůj rozkrok. Už ani jeden z nás dvou nic neříká. Obě boule kupodivu rostou, ač je pravda, že ta moje o dost rychleji. Pravou rukou mu trochu stahuju gumu u trenek a vyndavám napůl nalitý péro. Jeho péro je krásný, tak akorát velký, nadprůměr, krásně neobřezaný a pěkný koule. Hustej bobr plynule přechází ve zbytek ochlupení na těle. Začínám mu pravou rukou honit a překvapivě se nebrání.

Najednou i on mi stáhnul trenky a začíná mi honit moje péro. Máme je docela podobný. I já mám lehkej nadprůměr a celkem fešáka. Chvíli tak stojíme těsně u sebe v našem obýváku a navzájem si honíme péra, když jsem se rozhodl… Klekl jsem si na zem, chytl ho za boky, opřel ho o kuchyňskej ostrůvek a začal ho kouřit. Dan se sice na vteřinu divil, ale bylo pozdě na to se bránit. Byla to moje i jeho první kuřba v životě, ale celkem nám to šlo. Dostatečně dlouho jsem se na tuhle chvíli těšil, takže jsem byl celkem připravenej. On byl zase spíš překvapenej, protože si asi neplánoval první intimní zkušenost se spolužákem. Po chvíli ale začal vzdychat a prohýbalo se mu jeho namakaný břicho dovnitř a ven. Vzdychání gradovalo až do okamžiku, kdy zatajil dech, zaklonil hlavu dozadu, hlasitě vydechl a všechno semeno mi vyteklo do pusy. Vyplivl jsem ho tak, že mi teklo po bradě, a zároveň jsem mu olizoval pomalu měknoucí péro.

Zápěstím jsem si otřel jeho mrdku z pusy a říkám:

„Tak čistej heterák asi nebudeš, myslím.“ A směju se mu.

„No…“ Delší ticho: „Vlastně musim říct, s politováním, že to bylo hodně hustý…“

„To bych řekl. Tak bychom to mohli někdy zopáknout, ne?“ ptám se zase šibalsky.

„No, to nevim, teda… Možná jo. Ale já už teď musim jít…,“ sklíčeně odvětí, hodí na sebe oblečení a odchází s předstihem.

Mám z toho smíšený pocity. Líbilo se mu to, ale je zmatenej. Snad se mi teď nebude vyhejbat, honí se mi hlavou.

Ve škole se Dan choval, jako by se nic nestalo. Jako bychom spolu nikdy nevedli žádnej rozhovor. Jako by všechno to, co jsme zažili poslední dva tejdny, nebylo. Mám z toho neskutečně sklíčený pocity. Vyčítám si, že jsem ho do toho tak vtlačil, možná jsem mu měl nechat čas.

Nejen Dan, ale i já jsem z toho vedle. Byla to moje první sexuální zkušenost v životě s klukem, na kterym mi záleží. Pořád jsem si to přemílal v hlavě a nemohl jsem to z ní vymýtit.

Až jednoho dne:

„Tomáši, nechceš dneska zajít ke mně, máš v pátek volno, ne? Můžem pokecat nebo zapařit nějakou hru, naši nejsou doma,“ ozval se z Dana přímočarej plán, kterej mi přišel celkem nadějnej na nějakej posun. A podle Danova hlasu posun pozitivní.

Po škole jsme šli s klukama na dvě pivka do naší obvyklý hospody. Takovej pajzl za rohem mimo hlavní ulici, kde nám paní majitelka vždycky nalila a občanky neřešila. Jenom jsme se museli schovat na takový to dřevěný patro, kde byly asi tři stolky. Když se kluci rozešli, šel jsem s Danem na autobusák a popojel k němu domů. On totiž bydlel ve Vejprnicích, což zase nebylo tak daleko. Danovi rodiče byli nějaký bohatý podnikatelé, měli pořádnej barák s bazénem a vším tím kolem… Danovi starší bráchové studovali vejšku. Prostřední v Praze, kde byl na kolejích, a nejstarší už žil sám s přítelkyní.

„Dáš si něco?“ ptá se Dan po příchodu do jejich haly, kde mají velkou kuchyň a jídelnu v navzájem popropojovanejch místnostech.

„Dal bych si možná nějakou colu, jestli máš.“

„Naši odjeli na nějakej veletrh do Brna, takže se vrátí až zejtra večer,“ upřesňuje Dan, jako by snad mezi řádky naznačoval, že je to sdělení přece jen významnější. „Byl jsem předevčírem s Ančou venku,“ povídá mi, zatímco sedíme na barových stoličkách u nich v kuchyni a přes obří vokno koukáme do zahrady.

„A jaký to bylo? Posunulo se to už někam?“ zajímám se.

„No… šli jsme spolu do kina, a nakonec se uvolila jít se mnou do baru. Víš… ten na rohu v Americký. Ale bylo to takový divný, ti řeknu…,“ stěžoval si. „Takový námahy a vlastně pořád nevím, na čem jsem. Něco v ní je, že mě přitahuje, ale zároveň to není jednoduchý… nějak se s ní sblížit.“

„To chápu, ale stojí ti vážně za to? S ní to není jednoduchý a akorát se takhle budeš pořád trápit. Možná by stálo za to to netlačit a třeba časem najdeš nějakou lepší holku…,“ nemotorně radím, jak na vztahy s holkama.

„Docela jsem nad tímhle přemejšlel. Že mě vlastně strašně štve se tak furt namáhat a ona je nedobytná a já si připadám jako blbec. A nakonec jsem si vzpomněl na to u tebe doma a došlo mi, jak to vlastně bylo super… Že jsem se nemusel snažit vůbec. Nejsem si úplně jistej tim, že dokážu mít vztah s klukem, ale fakt se mi to líbilo…“ Vypadal dost nervózní a lezlo to z něj jak z chlupatý deky. „Napadlo mě, jestli bychom to nemohli zopáknout, nebo možná nejen zopáknout, ale třeba…“

Skočil jsem mu do řeči.

„Ty nechceš vztah, viď? Chceš si prostě občas zašukat a užít si to?“ doptávám se napřímo, jak je už v mým zvyku.

„No… jako… Takový spolužáctví s výhodama,“ zasmál se. „Asi jsem fakt bisexuál, protože se mi to líbilo a chtěl bych mít sex s klukem.“

„Takže chceš říct, že dneska tu můžu přespat?“ směju se a šmátrám po mobilu, abych napsal našim, že dneska spím u Dana.

„No mohli bychom to nějak posunout, ne?“ navrhuje Dan.

„Jak to myslíš?“ ptám se nechápavě, kam tím míří.

„No na nějakou další metu třeba?“ upřesnil.

„To by chtělo se tu nějak zabydlet. Hej… můžem dát nějakej film, ne? A koupit něco na zub.“

Vyrazili jsme spolu do Lídla, kterej není úplně daleko, a nakoupili si nějaký brambůrky a Kofolu. Během nakupování jsem se zastavil v uličce s hygienou a odvážně hodil do košíku kondomy a pekelně drahej lubrikant. Dan šel zaplatit brambůrky a pití, zatímco já jsem u jiný pokladny platil svůj nákup zahrnující zmíněný propriety, abychom nevzbudili dojem, že patříme k sobě.

„Dáme sprchu?“ volám na Dana, sotva jsme zabouchli vchodové dveře a pro jistotu je i zamkli.

„To bychom mohli, jsem zlitej jak prase,“ směje se, protože venku už je celkem hic a oba jsme zpocený.

Stáhli jsme ze sebe všecko oblečení a úplně nazí spolu vlezli do sprchy. Stáli jsme v ní naproti sobě a pustili vodu. Začali jsme se nejprve mydlit každý sám, pozdějc jsem začal mydlit i já Dana. Rukou jsem se hrabal v jeho chlupatejch prsou a postupně mydlil břicho a sjel až dolů. Chytl jsem mu nalitýho ptáka a začal mu pomalu honit. Dan mě držel za boky a koukal mi do vočí. Pak jsme se k sobě naklonili a začali se líbat. Voda nám tekla přes hlavy i obličej. Těla jsme měli přitisklý na sebe a stojící čůráci byly zabodnutý někde mezi naše stehna. Jak jsme se přitiskli na sebe, hladili jsme se po zádech a po zadcích. Pak jsem si klekl na kolena a začal Dana kouřit. Krásně u toho vzdychal. Držel jsem se jeho namakanejch stehen.

„Nechceš se vypláchnout? Chtěl bych tě vojet,“ říkám Danovi celej nadrženej.

Dan odšrouboval hadici od manuální sprchy a přepnul baterii. Společně jsme spekulovali, jak to nejlíp udělat. Dan měl krásnou prdel. Vysportovanej kulaťoučkej zadek, ale chlupatej. Byl to prostě chlapák. Nakonec se nám podařilo udělat společnejma silama výplach podle návodu na internetu. Byla to teda docela fuška napoprvý a já byl strašně nadrženej. Líbali jsme se a objímali dál. Horká voda dál proudila a stékala po našich tělech. Mým tvrdým pérem jsem přejížděl mezi Danovýma kulatýma půlkama a hladil mu zezadu břicho. Sjel jsem až dolů a honil mu nalitou kládu. Už jsem to nemohl vydržet. Nejraději bych ho vomrdal už v tý sprše, ale nechali jsme si to nakonec do ložnice.

Vyběhli jsme ze sprchy a vběhli do Danovy ložnice v patře, kde má manželskou postel. To víte. Děti bohatejch podnikatelů. Dan ležel uprostřed postele úplně nahej s mírně rotaženejma nohama. Jeho atletická chlupatá postava mě neskutečně rajcovala. Hlavně jeho jemně nalitá povislá chlouba a krásný koule. Přemýšlel jsem, kolik cenťáků asi má. Klečel jsme před ním a hladil ho po stehnech a lýtkách. Pak jsem přešel výš na koule, péro a břicho. Trochu jsem ho pokouřil. Sotva jsem vzal do pusy jeho žalud, Dan zhluboka vzdechnul. A vzdychal dál. Jeho péro pořád rostlo, až stálo úplně. Podle mě muselo mít dobrejch dvacet centimetrů. Když jsem ho minule kouřil, vnímal jsem, že má velký péro, ale že je ještě o ždibíček větší než moje, jsem si neuvědomil.

Kouřil jsem ho dál, ale hlavně jsem ho už potřeboval ojet. Po chvíli jsem si nasadil kondom na svýho ptáka. Zvedl jsem obě Danovy nohy, takže na mě vykulil svou chupatou atletickou díru. Péro i jeho zadek jsem namatlal lubrikantem a pomalu jsem mu do díry strkal svůj prst. Dan sténal ještě víc, hlavně když jsem pak přidal další prst a snažil se nahmatat prostatu. Oběma prstama jsem mu zajížděl do dírky a ven.

„Uvolni se, kámo,“ říkám Danovi. „Musíš tu díru úplně uvolnit, nebo to nepůjde,“ zdůrazňuju, protože cejtim, že stahuje svěrač. Klekl jsem si na kolena a přitiskl jeho stehna na jeho trup. Přiložil jsem svýho krasavce na ústí jeho díry a jemně s ním kroužil, až jsem nakonec začal lehce pronikat dovnitř. Dan zamáčkl hlavu do polštáře a střídavě vzdychal a syčel. Pomalejma pohybama jsem postupně zasunul celýho malýho Tomáše dovnitř až po kořen. Držel jsem Danovy stehna a šukal jeho vysportovanou kulaťoučkou prdel. Jo, byl to super pohled i pocit. Občas jsem si pohrál s jeho nalitým a povislým pérem a s koulema.

„Otoč se,“ nařizuju Danovi, kterej si lehnul na břicho. On má fakt krásnou figuru, takže i pohled na záda úzký v pase a rozšiřující se směrem k ramenům je vážně božskej. Prstama jsem mu roztáhl půlky a zase zasunul mý péro dovnitř. Dlouho jsem ho zahrnoval vzrušivejma komplimentama na jeho krásu a na to, jak mě rajcuje, až jsem i já začal vzdychat mnohem víc. Těsně před orgasmem jsem strhnul šprcku a otíráním se o jeho dírku jsem se vystříkal, a přitom jsem strašně sténal. Jo, byl to asi nejlepší orgasmus, jakej jsem do tudletý chvíle zažil. Chvíli jsem si prohlížel svoji mrdku na Danově zadečku, zatímco jsem to rozdejchával. Pak jsem ji otřel do trička, co leželo vedle na posteli.

„Otoč se zase, Dane, vykouřim tě.“

Dan se otočil zase na záda do polosedu a opřel se o horu polštářů. V polosedu se krásně vyjímaly jeho lehký sixpacky, co šly vidět i přes spoustu chlupů, co má Dan na hrudi i břichu. Jeho masivní sportovní stehna byly zase do véčka a polozvadlá, ale přece jen trochu nalitá kláda visela přes pytel dolů. Ze špičky žaludu mu kapal preejakulát, takže se jeho péro krásně lesklo. Vzal jsem si ho do pusy a střídavě jsem ho kouřil a honil. Miluju totiž, když mám v ruce pěkný velký péro, a to Danovo je excelentní.

Seděl jsem před Danem mezi jeho roztaženýma nohama a vášnivě jsem mu honil kládu, zatímco jsem se mu díval do očí a levou rukou jsem brázdil jeho chlupatým hrudníkem. I Danovo vzdychání se začalo zintenzivňovat, až přešlo do sténání. Dan má totiž tenor (hlas), takže jeho sténání mě vzrušovalo o dost víc, než bych si představoval u kluků s hlubším hlasem. Nakonec se z jeho žaludu začala valit mrdka, která dopadala na jeho chlupatý bříško.

Honil jsem mu péro ještě chvíli, dokud mi, celý mokrý a olepený od mrdky, nezměklo v ruce. Pustil jsem ho a ono leželo na jeho břiše potřísněným bílym semenem. Pak jsem Dana políbil a řekl plnej emocí a nadšení, že se máme:

„Mám tě tak rád.“

Nepřipouštěl jsem si, že bych se snažil o vztah. Byl to prostě můj spolužák, kterýho jsem měl rád a líbil se mi. Ale asi jsem to bral spíš jako kamarádství s výhodama než vztah. Myslím, že ani jeden z nás o tom tehdy tak nepřemýšlel. Prostě jsme byli kámoši a ve věku, kdy je hlava dospívajícího mládence v postpubertě přeplněná touhama po sexu a sexuálníma představama. Lehli jsme si vedle sebe pod peřinu a usnuli.

Nevím proč, ale tu noc jsem měl, jak se říká, mokrej sen. Sex s Danem byl splněným přáním, ale hříšný touhy jsem měl na řadu spolužáků, který se mi líbili. Akorát nejsou gayové, což komplikovalo moji situaci. Jenže v tomhle věku je kdekdo snílkem. Častokrát jsem si doma honil péro při představách Matěje nebo Damiána s jeho monstr kládou. A tu noc, asi v nějakým neopodstatněným strachu, se mi zdálo vo tom, jak Dan šuká Damiána. A žárlil jsem. Jó sny. Ty moje jsou dost legrační. Nejčastěji se mi zdají nesmysly, který zapomenu do pár vteřin po probuzení. Ale na sen, jak dokonalá sportovní figura Dana mrdá někde mezi potrubím v dost bizarním prostoru Damiána, ta mi utkvěla v paměti. Chtěl jsem ho pro sebe. A naštěstí byl můj sen jen snem a žárlivost nebyla na místě. Dan byl jen můj.

Když jsme se ráno probudili, vstal jsem jako první a šel udělat něco k snídani.

„Poslyš, Dane, co kdybychom si vyjeli na prodlouženej víkend někam na vandr? Co ty na to?“ ptám se Dana.

„No, proč ne, to zní dobře, blíží se léto a je už konečně docela teplo, tak by to nemuselo bejt špatný,“ souhlasí Dan s mým nápadem.

„Myslim, že někam směrem na Klatovy už je to docela pěkný a jsou tam kopečky, popojeli bychom vlakem a dáme třeba dvě noci někde, ne? Aspoň bude víc času kecat,“ upřesňuju plány.

Úplně nazí jsme seděli na barových stoličkách u Dana v kuchyni a dál snídali s vyhlídkama na úplně jinou budoucnost, než bych si donedávna mohl pomejšlet.