Kamarádská romance 2: Zahradní chatka

Bylo parné červencové odpoledne, když mi David napsal na Messenger, že má na víkend k dispozici chatu prarodičů v zahrádkářské kolonii.

„Jen my dva, můžeme přespat,“ připsal, jako by to byla jen praktická informace, ale tušil jsem příslib něčeho dalšího.

Když jsem dorazil, zahrádkářská kolonie voněla čerstvě posečenou trávou a létem. Úzké cestičky mezi ploty vedly až k malé dřevěné chatce s verandou. David stál u branky v modrých sportovních kraťasech a červeném triku a nesměle se usmíval.

„Tak pojď dál,“ usmál se a otevřel vrzající branku.

Uvnitř to vonělo po pryskyřici a starém dřevě. Jedna malá postel, stolek s lampičkou, skříňka s hrnky a starožitnými dózami s nápisy káva, čaj, cukr. Na verandě jsme si otevřeli cider a chvíli jen seděli, poslouchali bzukot hmyzu a vzdálené vrčení sekačky. Mluvili jsme o škole, o letních plánech, o blbostech.

Když slunce začalo zapadat, David vstal:

„Pojď se projít k rybníku, je to kousek.“

Vyrazili jsme po úzké cestě kolem aleje ovocných stromů. Sedli jsme si na staré dřevěné molo, máchali nohy ve vodě a dívali se, jak se hladina vlní.

„Hele,“ začal tiše, „od té doby…, víš kdy…, jsem na to furt myslel.“

Jen jsem kývnul.

„Bylo to hezký, když jsme…,“ nemohl najít slova.

„… si užili?“ pomohl jsem mu, protože jsem se taky styděl říct šukali. Je zvláštní, jak se některé věci nestydíme dělat, ale stydíme se je pojmenovat.

„Jo. Když jsme to dělali,“ usmál se na mě.

Cítil jsem, jak se jeho ruka zlehka dotkla mojí. Rozbušilo se mi srdce. Pomalu posouval svoji dlaň na tu mou, až jsme se propletli prsty.

„Nepůjdeme do chaty?“ nadhodil jsem, aby to znělo co nejvíc ležérně, ale ve spáncích mi tepala krev a v klíně jsem už cítil napětí.

Cestou k chatce jsme se pořád drželi za ruku, ale nic víc. Když jsme se vrátili, uvnitř už byla tma. Rozsvítil malou lampičku, její žluté světlo dopadalo na jeho strništěm obrostlou tvář a holé atletické paže. Sedl si vedle mě na postel a sundal si tričko. Přišlo mi to úplně přirozené. Taky jsem si sundal tričko a pozoroval jeho lehce ochlupený hrudník a chmýří v podpaží vonícím i na dálku příjemným, chlapským deodorantem.

Sedli jsme si naproti sobě do tureckého sedu. Na kraťasech už jsme oba měli boule. David se ke mně naklonil a políbil mě na krk, pak na rameno. Rukou mi zajel pod kraťasy, přes látku nahmatal můj penis a stiskl. Zavřel jsem oči.

„Chci… zase vidět… tvoje péro,“ řekl tak, že poslední část věty spolkl. Pořád se styděl, chudáček. Trochu krkolomně jsem ho nechal stáhnout mi na té malé posteli kraťasy. V chatce bylo slyšet jen naše dýchání a zvenku přes otevřené okno cvrlikání cvrčků a dalšího hmyzu.

Lehli jsme si vedle sebe, takže jsme byli na té malé posteli nalepení jeden na druhého, obličeji k sobě. Začal mě pod trenkama pomalu honit, občas přejel prsty po žaludu, pak mi ruku zavedl pod kraťasy na svoji kládu. Nahmatat ji znovu – tvrdou, žilnatou a horkou – ve mně probudilo tu samou touhu jako tehdy v jeho pokojíčku. Nesměle jsme si je honili navzájem. Zvolna jsme přibližovali obličeje a cítili svůj dech čím dál blíž. Pak mě David poprvé políbil na rty.

„Počkej, svlíknem se,“ řekl a stáhl si kraťasy i trenky a já ho následoval se svýma boxerkama. Vzal mě za ruku a přiložil si ji znovu k rozkroku. Honil mě pomalu, beze spěchu, jen tak, aby mi po těle naskakovala husí kůže. Já mu oplácel stejnou pozornost. Leželi jsme na boku, čelem k sobě, rukama si navzájem pomalu projížděli po celé délce.

„Minule to bylo super,“ řekl tiše, „ale teď chci, aby sis to užil jen ty.“

Sesunul se na posteli níž, až jsem cítil jeho dech na svém žaludu. Sklonil se a hladově mě vzal do pusy. Teplo a vlhko jeho úst a pomalé pohyby mě dostávaly na hranu. Položil jsem mu ruku na zátylek, hladil ho ve vlasech a přitom mu určoval tempo.

„Davide, to je krásný. Krásně mě kouříš, jo…,“ povzbuzoval jsem ho.

Dirty talk výzvu přijal, protože mě pustil z pusy, honil mi ho mokrého od slin a přitom šeptal:

„Máš moc krásný péro, tak horký a tvrdý…, při honění jsem myslel na to, že ho chci mít znovu v puse…,“ a potom opět začal s kuřbou.

Cítil jsem, jak mi jeho ruka hladí bok, a když jsem se blížil k orgazmu, neuhnula ani na vteřinu. Narozdíl od minula už jsem ho nevaroval a prostě mu vyvrcholil do pusy. David polkl, ještě chvíli si s pomalu ochabujícím pérem hrál a potom se ke mně zase přitulil.

„Bylo to skvělý,“ řekl jsem mu a políbil ho. Hladili jsme se po těle a já jsem cítil, jak se jeho stojící péro tře o můj klín.

„Chceš taky pusou?“ zeptal jsem se a sám sebe překvapil, že jsem to řekl takhle otevřeně a nahlas i v postorgasmickém vystřízlivění.

„Jo, ale zkusíme to trochu jinak. Posuň se ke zdi,“ řekl a nadirigoval mě do správné polohy, když jsem se zátylkem více opřel o dřevěnou stěnu chatky. Potom si mi obkročmo sedl na prsa, takže jsem ucítil kořeněnou vůni jeho ptáka. Žaludem s kapkou touhy mi přejížděl po rtech, nespěchal. Přejížděl jsem mu po něm špičkou jazyka, když konečně pohnul pánví a zajel mi do pusy. Pomalu přirážel, ale jemně, nijak hluboko. Rukou jsem mu ho začal honit a druhou se podepíral, abych zůstal ve správné poloze. On se oběma rukama opřel o stěnu a nezajížděl hlouběji, ale zrychloval. Jeho mokré péro zajíždějící do mojí pusy vydávalo čvachtavé zvuky, po nás obou v rozpálené chatce stékal pot.

„Už budu…“

„Uhuh…,“ zahuhlal jsem, protože jsem nechtěl přerušit kouření.

„Můžu stříkat?“ zeptal se a mně došlo, na co se ptá. Minule jsem nechtěl polykat.

Vytáhl jsem jeho čuráka a honil ho chvíli rukou, abych mohl říct:

„Jasně, pusť to!“ a vzal ho znovu do pusy.

David vzdychal hrozně nahlas, což tady nevadilo, nikdo nás neslyšel. Potom zatnul celé tělo, vykřikl a já jsem poprvé v životě ucítil slaný, horký proud, který se mi dral na jazyk. Nebylo toho málo a nijak zvlášť mi to nechutnalo, tak jsem rychle polkl. Oba jsme se vydýchávali a já jsem kousek od obličeje pořád cítil příjemnou vůni z jeho vystříkaného péra, které jsem jemně hladil konečky prstů a něžně mu přetahoval předkožku sem a tam. Potom se David odvalil, lehl si vedle mě a oba jsme se začali smát, úlevou a štěstím, že jsme si dovolili prožít něco krásného.

„Je tu dost těsno,“ řekl jsem a hladil jeho nahé tělo.

„Můžeš spát na karimatce na zemi,“ nadhodil.

„Myslím, že se chci probudit vedle tebe,“ usmál jsem se a zavřel oči.