• Mykes
Stylromantika
Datum publikace28. 6. 2020
Počet zobrazení752×
Hodnocení4.60
Počet komentářů6

„Co se stalo?“ optá se Adalon, můj dlouholetý kamarád ze základní školy, který je psychiatr a pomáhá jednomu detektivovi s případem.

„Já ani nevím,“ přiznám po pravdě. Podívám se na něj. Ve svém modrém obleku, který je pro něj typický, vypadá komicky. Za brýlemi na nose jsou vidět modré oči. Sedí rovně, jak kdyby měl na zádech pravítko. Vidličkou zkoumá těstoviny na talíři, které si objednal k obědu.

„Byli jste spolu jen pár měsíců a přesto tě to zasáhlo.“

„Miloval jsem ho.“

„Opravdu?“ odtrhne oči od oběda a podívá se na mě svým zkoumavým pohledem.

„Možná ti to přijde divné, ale ano!“ utrhnu se na něj.

„Nikoliv,“ prohodí skrz zaťaté zuby. „Jen mi to u tebe přijde nezvyklé. Známe se už roky a poprvé za celou dobu jsi vykolejený a nesoustředěný.“

„To bude asi tím, že místo oběda tady klábosíme o Milanovi,“ utrhnu se na něj a napiju se vody.

„Promiň, máš pravdu. O tom můžeme mluvit po obědě.“

„Ne, už jsme to načali,“ oddechnu si a vrátím se zpět k začátku.

 

Milan se věnoval steakům, a tak jsem koukal z okna a kochal se krajinou. Už delší dobu toužím po klidu lesa. Návrat k panenské přírodě a klidný odpočinek.

Krom příjezdové cesty tu nic není, jen les. Je to krása. Kousek od chaty spatřím srnku, ale možná se mi to jen zdá. Na obloze je pár mráčků. Počasí se musí měnit stejně jako ve městě.

„Oběd je hotový,“ oznámí mi Milan, a než se otočím, pokládá talíře na stůl.

„Děkuji, drahý.“

„Dobrou chuť,“ popřejeme si navzájem a pustíme se do jídla.

„Kousek na sever je mýtina, tak půl hodiny cesty.“

„Musí tam být krásně vidět měsíc,“ usměju se na Milana a vložím do úst kus masa a chleba.

„Vezmu tě tam,“ rozhodne a v klidu se najíme.

Po jídle odnese nádobí do koupelny, kde ho umyje. Vrátí se a vše uklidí. Mezitím si vyndám z báglu knihu. Uvelebím se na lavici a pustím se do čtení.

„Vážně si chceš číst, když můžeme dělat jiné věci?“ otáže se s mírným pohrdáním v hlase.

Usměju se. „Rád bych si chvilku odpočinul, ať mám energii na procházku a jiné věci.“

Mrknu na něj a začtu se dál. Usedne vedle mě.

„Dobře, tak si odpočineme.“

 

Vzbudí mě bouře. Sedím na lavici. Knihu mám v klíně a Milan nikde.

Než se zvednu, vejde do kuchyně a s pobavením konstatuje, že jsem usnul.

„Byl jsi tak sladký. Nechtěl jsem tě budit. Stejně se přiřítila bouře.“

„Promiň,“ vstanu a přistoupím k němu. „Vím, jak ti to můžu vynahradit,“ vrkám mu do ucha.

Chytne mne za ruku a vede do ložnice, kde mě svalí na postel. Lehne si na mě a chtivě mě začne líbat. Obejmu ho a hladím mu záda, nevynechám ani zadek. Odtrhne se na chvilku, jen aby se mohl věnovat mému krku. Olizuje a nasává kůži. Slast se nedá vydržet. Bože, chci ho. Vezmu ho za hlavu, přestane se věnovat mému krku a nechápavě se na mě podívá. Přiblížím se k jeho rtům a políbím ho.

„Chci tě,“ zašeptám mu do ucha. Převalím ho pod sebe. Sednu si na něj.

Stahuji z něj triko a beru útokem bradavky. Začne vzdychat a já se přestanu ovládat. Saju bradavku, laskám ji a zlehka koušu. Jazykem začnu sjíždět z hrudníku na břicho, když v tom mě zastaví.

Stáhne ze mě triko. Překulí mě pod sebe a začne mi rozepínat kalhoty, které jdou během chvíle dolů z mého těla. Milan je tak rozparáděný, že mé boxerky roztrhne a během chvíle jen sám nahý. Chytne mi ruce a zvedne mi je nad hlavu. Zvednu nohy a cítím, jak do mne proniká. Zasyčím bolestí. Umlčí mě svým jazykem a tvrdým polibkem. Začne přirážet. Tvrdě do mě vniká. Líbí se mi to. Nyní je dominantní a mě to vzrušuje. Cítím jeho ocas ve svém nitru a přeju si, aby nepřestával. Chci ho mít v sobě navždy. Odtrhne se, zadívá se mi do očí. Se zatajeným dechem očekávám jeho vrchol. Přetočí si mě na břicho. Poslušně jdu na čtyři. Opět do mě vnikne a rukama se přidržuje na ramenou. Přiráží a já chytím svůj ocas do ruky. Honím v rytmu, jak do mě přiráží. Ještě pár přírazů a začne do mě stříkat. Párkrát přejedu po ocasu a stříkám také.

Svalíme se vedle sebe.

„Sprcha?“ optám se a míříme na druhé dějství do koupelny.

 

„Dobré ráno, zlato,“ usmívám se na Milana, když vstanu z postele.

„Dobré ráno, rajdo,“ zasměje se.

„Rajdo?“ podívám se na něj přísným pohledem.

„Tři čísla za večer a ty bys ještě pořád mohl,“ konstatuje.

„Mám rád sex,“ s úsměvem odcházím do koupelny, kde se vrhnu na ranní hygienu. Milan je hned za mnou.

„Taky mám rád sex,“ prohlásí. Ohne mě a tvrdě mě ojede.

 

„To budeme jen šukat?“ zeptám se u snídaně.

„Snad ti to nevadí,“ nechápavě na mě kouká.

„Neděláme spolu nic jiného. Buď žereme, nebo šukáme.“

„A co chceš teda dělat?“

„Co se jít projít?“ nadhodím. „Můžeme zajít na mýtinu.“

„Dobře, po snídani vyrazíme,“ mrkne na mě. „Na oběd můžeme zajet do restaurace.“

„Tady je restaurace?“ podivím se.

„Asi patnáct kilometrů na východ je rozhledna s restaurací.“

„V tom případě nepůjdeme na mýtinu, ale rovnou na túru,“ neptám se.

„Jak chceš. Snad nebudeš večer odrovnaný,“ popíchne mě.

„Neboj, na sex mít energii budu,“ zasměju se.

 

Z chaty zamíříme lesem na východ. Chytnu Milana za ruku. Kochám se přírodou. Vedle nás zastaví chlap na kole.

„Ahoj, za mnou jede manželka s dětma. Byli byste tak hodní a pustili se? Nevím, jak bych to děckám vysvětlil,“ usměje se na nás. Pustím se Milana.

„Ovšem,“ řeknu s úsměvem. Všimnu si Milanova pohledu.

„Díky, pánové.“

Počkáme, než rodinka projede. Chci vzít Milana za ruku. Ten se odtáhne.

„Nech mě být,“ zařve.

„Co se děje?“ nechápu.

„To se za mě stydíš? Heteráci se drží pořád za ruce a nikomu to nevadí.“

„Zlato, šlo o děti a navíc slušně požádal. Tak to prosím neřeš,“ snažím se ho uklidnit. Chytne mě za ruku a pokračujeme dál. V hlavě se mi rozsvítí červené světlo, které ignoruji.

Přes les a pole dojdeme k rozhledně. Čekal jsem, že uvidím aspoň jedno zvíře. Nic. Celá příroda byla tichá. Neslyšel jsem ani ptáky. Milan usedne ke stolu. Sednu si naproti němu.

„Dáš mi pusu, nebo se stydíš?“ prolomí ticho. Rozhlédnu se. Nikde nikdo. Nakloním se pro polibek. Chytne mě kolem krku a začne líbat.

„Ehm,“ odtrhneme se a zadíváme se na mladou servírku.

„Dobrý den, zde máte jídelní lístek,“ podává menu a optá se na pití. Milan nahlásí desítku a já čistou vodu.

„Zlobíš se?“ optám se Milana, hned jak slečna odejde.

„Ne, jen jsem zaskočený. S manželkou jsme se drželi pořád za ruce a nikomu to nevadilo,“ zlomil se mu hlas.

„U nás je to jiné,“ zkonstatuju a začtu se do jídelního lístku.

„Musím si na to zvyknout. Sám nevím, jak to oznámit dětem.“ V hlase má mírný náznak obav.

Servírka se vrátí s pitím.

„Máte vybráno?“ optá se s úsměvem.

„Ano, dal bych si guláš se čtyřmi knedlíky. Ty zlato?“ kouknu na Milana.

„To samé.“

 

Během oběda jsme mlčeli. Milan promluvil až na chatě. Obejme mě.

„Oznámíme to dětem spolu.“

„Dobře,“ políbím ho.

„Co si udělat večer romantiku?“ usmívá se.

„Co navrhuješ?“ optám se.

„Rozdělám oheň v krbu, dáme si víno a něco na zub.“

„Tady je krb?“ podivím se.

„Sis ho v ložnici nevšiml?“ zeptá se zmateně.

„Ne,“ přiznám. „Těším se.“

„Tak něco připrav a já jdu na dřevo.“ otočí se a zmizí z kuchyně.

Podívám se do lednice, salám, sýr, tvaroh, česnek, ovoce, zelenina. Budou jednohubky a třeba i obložený talíř. Za hodinu je vše připravené.

„Jdeš do sprchy, než rozdělám oheň?“ optá se Milan, který zrovna vešel.

„Ovšem,“ zaraduju se a těším se radovánky.

 

Vlezeme pod sprchu. Milan ke mně stojí zády. Pustí vodu. Přitisknu se k němu. Odstrčí mě, ať mu umyju záda. No jak chce. Po zádech mu umyju zadeček a kleknu si. Než stihne zareagovat, roztáhnu mu půlky a začnu mu lízat zadeček. Předkloní se, opře se rukama o stěnu a užívá si mé laskání. Voda mu teče po zádech. Mám zavřené oči. Po chvíli se prudce otočí a strčí mi do pusy ocas. Na nic jsem nečekal a začal ho olizovat. Chytl mě za hlavu. Obejmul jsem mu ocas ústy a chtivě si ho strčil až do krku. Milan na nic nečekal a začal mě šukat. Co chvíli mě nechal nadechnout a hned jsem ho zase cítil až v krku. Přirážel tak rychle, že se jsem brzy měl co dělat, abych vše spolykal. Důkladně jsem ho očistil a stoupnul si pro polibek, který byl vášnivý.

„Vystříkej se do mě!“ otočil se. Vyšpulil zadeček. Vniknul jsem do něj. Stačily dva přírazy a dostavil se orgasmus.

Umyli jsme se. Vypl vodu, osušil mě.

Po sprše jsme zalezli do ložnice a jídla jsme si nevšímali.

Nejdřív mě začal kouřit, a když byl tvrdý jak kámen, tak na mě nasedl.

„Opovaž se hned udělat, chci vystřídat pár poloh.“

 

„Je zajímavé, že na začátku každého vztahu převládá sex, romantika a chtíč.“ Podívám se na Adalona, který v ruce drží šálek s kávou.

„Ne vždy,“ uchechtne se. „Lidi jsou různí a každý vztah funguje jinak. Pokud se sejdou dva dominantní jedinci, je vztah určený k zániku. Vždy má jeden navrch.“ Jeho klidný ton mě zarazí.

„Nemají být partneři rovnocenní a fungovat bok po boku?“ optám se a vrhnu na něj šílený pohled.

Usměje se, upije kávy.

„Věřím, že najdeš svého prince.“

„Mně postačí, když mě bude mít rád takového, jaký jsem.“ Usměju se na kamaráda a zaplatím útratu sexy číšníkovi, který donesl účet. Zvedneme se a vyjdeme před restauraci.

„Zatím nikoho nechci. Takhle mi to vyhovuje, a až se někdo najde…,“ usměju se na kamaráda a nedořeknu.

„Kdy mi řekneš, co se stalo?“

„Jsi nedočkavý, chtěl jsi znát celý příběh.“

Adalon se na mě nedívá, kouká na západ slunce. Je to krásný pohled. Tolik krásy, na kterou by jeden zapomněl.

„Život je jako slunce,“ prohlásí a podívá se mi do očí. „Někdy je lepší nechat slunce zapadnout.“

S těmi slovy se otočí a zamíří ke svému autu.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (25 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (25 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (24 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (25 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (30 hlasů)

Autoři povídky

Celé jméno-
Věk0
Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

+1 #6 Odp.: Orel na hrudi: PřízrakMykes 2020-07-02 17:38
Cituji Marko:
Cituji Zdenda tb:
To je vždycky. Když to začne být zajímavé tak "to be continued"...
My chceme další díl. :lol:


Pridávam sa :)

Jsem rád, že se líbí. Snad se bude líbit i poslední díl.
Citovat
+4 #5 Odp.: Orel na hrudi: PřízrakMarko 2020-06-28 22:16
Cituji Zdenda tb:
To je vždycky. Když to začne být zajímavé tak "to be continued"...
My chceme další díl. :lol:


Pridávam sa :)
Citovat
+5 #4 Odp.: Orel na hrudi: PřízrakZdenda tb 2020-06-28 22:13
To je vždycky. Když to začne být zajímavé tak "to be continued"...
My chceme další díl. :lol:
Citovat
+4 #3 Odp.: Orel na hrudi: PřízrakMarko 2020-06-28 21:55
Prekvapivé pokračovanie ( v dobrom). Som veľmi zvedavý na líniu príbehu, akým smerom sa to bude uberať. Za mňa zatiaľ na jednotku. Ďakujem :-)
Citovat
+6 #2 Odp.: Orel na hrudi: Přízrakzmetek 2020-06-28 16:17
Tak tohle pokračování bylo pěkné, neslibuje to prvotní cukrkandl. líbí se mi.
Citovat
+6 #1 Odp.: Orel na hrudi: PřízrakAlianor 2020-06-28 15:14
První díl byl fajn, ale byl jsem z něj v první chvíli tak trochu na cukrovku, malinko. Později jsem ale nad ním začal přemýšlet a tušil jsem, že tohle nebude tak sladké a jednoduché, jak to prvně působilo. Vidím, že jsem měl pravdu a jsem rád za pokračování a naopak z tohoto dílu jsem nadšený hlavně v tom smyslu prolínání dějů - vzpomínek a sdělování je kamarádovi psychologovi. Díky moc
Citovat