• DominantniPraha
Styltvrďárna
Datum publikace19. 11. 2019
Počet zobrazení1224×
Hodnocení4.10
Počet komentářů6

Tenhle příběh se stal pár let zpátky. Bylo mi osmnáct let a byl jsem v posledním ročníku gymplu. Zatímco většina mých spolužáků trávila svůj volný čas u počítače nebo Play Station, já už od svých čtyř dělal gymnastiku. Jako jediný kluk v ročníku jsem tak měl svalnatou postavu, na kterou jsem byl patřičně pyšný. Měl jsem rád společné sprchy po těláku, protože tam rozdíl mezi mým tělem a spolužáky ještě vynikl. Když se k tomu přidaly geny, které mi v rozkroku nadělily výbavu mající v klidu přes 14 centimetrů a k tomu i přiměřenou tloušťku, byl jsem prostě fyzicky neuvěřitelně přitažlivý kluk.

Takhle hloupě začíná snad každá povídka, která se „opravdu stala“. Kecy, to jsou jen honící fantazie. Pokud hledáte něco podobného, asi rovnou přestaňte číst. Tohle je totiž povídka ze skutečného života. A je jedno, zda se stala přesně tak, jak je níže popsáno, zda jsem ji lehce upravil nebo zda se vůbec nestala. I tak je totiž reálnější než všechny ty fantazie, ve kterých vás na holou vyplácí tatínkův kamarád za to, že jste si to s jeho synáčkem rozdali ve stodole. Takže mi dovolte začít ještě jednou…

Když mi bylo 18, opravdu jsem měl téměř dokonalé tělo. Dělal jsem sport podobný gymnastice a tréninky čtyřikrát týdně se na těle prostě podepsaly. Co jsem neměl, byla kláda zvící 14 centimetrů v klidu a upřímně – nikdy mi to nevadilo. Péro mi nevyrostlo, takže tam změna není, ale tělo už dávno není, co bývalo. Jsem prostě chlap kolem čtyřicítky, který má bříško, který by podle doktorky měl zhubnout, a stejně tak jako u toho péra – nevadí mi to.

Živím se poměrně slušně nějakým tím rádoby podnikáním a kromě toho fotím. To je koníček, který mě baví už řadu let. Nahý chlap, já, foťák, to je prostě relaxace. Pokud už jste nějaké ty povídky četli, určitě jste na hloupý scénář „fotograf svádí modela a pak si to rozdají“ narazili také. Ani o tom tenhle text nebude. Já totiž modely nesvádím. Ze zásady. Že by při focení nikdy nic nebylo? To bych kecal. Vždy ale celou situaci iniciovala druhá strana. Berte to jako takovou moji vnitřní ochranu před tím, abych sám sebe nepovažoval za zvrhlého úchyla. I když tím vlastně jsem.

Petr byl ten večer model náhradník. Blbě jsem si zapsal termín dohodnutého focení, a tak jsem jednu sobotu odpoledne najednou zjistil, že mám sice zamluvený ateliér, ale že nemám koho fotit. Rozeslal jsem pár zpráv a kupodivu zrovna on měl čas. Náhodou byl ten den v Praze, i když běžně bydlí někde na Vysočině. A tak už po pár hodinách od první zprávy, bez předchozí přípravy, stál u mě v ateliéru. A ne sám, společně s ním tam byl i Pavel; jeho partner, se kterým jsou už nějakých 15 let. Vidíte to, Petr a Pavel – to je tak blbá kombinace jmen, že jsem si to nemohl přece vymyslet a celá povídka je tak podle pravdy. Navíc na vás, čtenáře, je to klička v tom, že musíte opravdu dávat pozor. Jinak se vám Petr (model) a Pavel (přítel) budou v dalším textu motat.

Abych dodal ještě další reálii, která je sice úplně zbytná, můžu prozradit, že Petr má bráchu – dvojče. A ten se jmenuje… samozřejmě, jmenuje se Marek. Alespoň rodiče byli při vymýšlení jmen kreativnější než já. Teď zpátky do ateliéru ale, to vás přece zajímá víc. A ne, tahle povídka nebude ani o incestním sexu mladých kluků – dvojčat. Bohužel.

Petra už jsem fotil jednou, někdy před osmi lety. Tehdy byl ještě na vysoké škole, měl hezké, štíhlé tělo a byl takový stydlivý a vyjukaný. Teď dorazil chlap po třicítce, který i přes to, že byl zrovna v objemové fázi, rozhodně neměl tělo k zahození. Pokud někdo vypadal, že je zrovna výrazně na štíru s objemem, byl jsem to já i Petr.

Fotili jsme takovou tu klasiku – něco ve spodním prádle, něco nahoty, něco lehce erotického. Petr se bál, že zabrousíme i do vod BDSM. Že podobné hrátky praktikuju i fotím, to věděl, ale na bolest on nebyl. Bohužel, protože zadek na výprask měl fakt famózní. Krásně klenutý, osvalený, … Angličtina pro to má krásný výraz „bubble but“. Celé focení už se blížilo ke konci. Viděl jsem Petra ze všech stran s erekcí i bez ní. Poslední fotka byla silně inscenovaná. Chtěl jsem vyzkoušet obmotat mu hlavu obvazy. Prostě takový netradiční akt. A tady se to zvrtlo.

Petr měl zkušenosti s latexem, kuklama, maskama a tak. To byla jeho drobná libůstka. Že do ní brzy zařadí i obvazy, to nevěděl; ale stalo se. Pevně obmotaný obvaz kolem hlavy dává prostor pro to, aby subjekt viděl jen obrysy a to ještě velmi omezeně. My, zkušení úchylové, tomu odborně říkáme částečná smyslová deprivace. A Petr zrakově deprivován najednou měl takovou erekci, jakou se mu nepodařilo získat, ani když se o ni před půl hodinou snažil vlastní rukou.

Teď už celý fotosetup začínal vypadat zajímavěji; dva oblečení chlapi a jeden nahý se stojícím pérem. Na Pavlovi bylo poznat, že ho situace začíná bavit čím dál tím víc, a podle kývání hlavou bylo jasné, že by mu nevadilo, ani kdybych si s jeho částečně bezmocným partnerem teď začal hrát. A vlastně proč ne.

Vzal jsem další dva obvazy a pečlivě jimi svázal Petrovi ruce za zády. To v plánu nebylo a on to věděl. Mohl mě zastavit, mohl i přes obvazy něco říct, ale mlčel. Stejně tak i jeho trčící péro ukazovalo, že mu daná situace tak nějak nevadí. A přiznejme si, v tomto okamžiku focení prostě skončilo. Zatímco jsem stál za Petrovými zády a dovazoval provizorní pouta, Pavel využil situace. Klekl si před Petra a normálně ho začal kouřit. Že je u toho někdo další, ho ani v nejmenším nerušilo. Spíše naopak.

Bezbranný „fotomodel“ zůstal chvíli stát v klidu, ale pak pomalinku začal pohybovat boky a přirážet tak do pusy, která mu dělala dobře. Já se k němu naopak lehce přitulil zezadu a chytil jsem ho pod krkem. Nevěděl jsem, zda ho něco podobného bere, ale když to bere mě, proč bych si to neužil. Jak jsem se k němu přitiskl, skončilo moje péro opřené přímo o jeho dlaně. Přes džíny toho obvykle moc necítí ani jedna strana, ale já cítil, jak mě automaticky za rozkrok chytil a začal mi ho mačkat. Rozhodně jsem neprotestoval.

Po chvíli se ze svého pokleku zvedl Pavel a zeptal se mě na něco, co už mu evidentně nějakou dobu šrotovalo v hlavě. Totiž jestli bych mu nedal na zadek. Že by to rád zkusil. Výprasku se zajímavým protějškem se nebráním téměř nikdy, takže během pár okamžiků byl uprostřed ateliéru bílý stůl, o který byl Pavel opřený s vystrčeným zadkem a kalhotama až u kolen. Vyndal jsem z kalhot pásek a párkrát jím cvičně švihnul do vzduchu. Párkrát opravdu znamená dvakrát, takže třetí rána už přistála na obnaženém pozadí. Pokud si Pavel myslel, že ho čeká jemňounký výprask, který zná z fingovaného porna, myslel si to špatně. Nešel jsem do výprasku plnou silou, ale rozhodně jsem ho nešetřil. O kus od nás stále stál Petr se zavázanou hlavou a jediné, co tak mohl vidět, byly jen naše siluety a ruka s páskem dopadající na zadek jeho partnera. A stál opravdu, všude.

Rány šly poměrně rychle za sebou. Pozoroval jsem, jak se Pavel prohýbá v zádech a jak pomalu začíná mít tendenci ranám uhýbat. Přátelské upozornění, že pokud mi bude uhýbat, tak ho začnu mlátit doopravdy, ho asi vyděsilo. Podle všeho si myslel, že tohle už je opravdický výprask.

Padesát. To byl konečný počet ran, které na ten zadek dostal. Pokud bych je počítal já, jen necelých 10 bych považoval za dobře odvedenou práci, ale nemohu přece úplně rozbít nováčka. Právě obdržený výprask ale zafungoval jako afrodiziakum i na Pavla. Chytil bezmocného Petra, který nás spíše slyšel, než viděl, přitáhl ho ke stolu a opřel ho o něj do podobně pozice, ve které byl před pár vteřinami sám. Tentokráte to ale o výprasku nebylo. Pavel si prostě jen plivnul na žalud a narval svoji výbavu do vystrčeného Petrova zadku. Jen tak, bez přípravy. Muselo to trochu bolet, ale obě strany evidentně byly tak nadrženy tak, že jim to nepřekáželo.

Petr tak ležel břichem opřený o stůl, hlavu zavázanou obvazem, přes který toho moc nezmohl, a byl šukaný před cizím člověkem, aniž by se ho někdo zeptal na jeho názor. Hrana stolu se mu zařezávala do podbřišku a celá situace nemohla být pohodlná, ale jemu to péro furt stálo. Naopak se snažil vystrčit zadek tak, aby se do něj Pavel dostal co nejhlouběji.

„Já takhle za chvíli budu,“ byla věta, kterou se nám podařilo zpod obvazu rozklíčovat. Evidentně ho to rajcovalo víc, než by čekal, a byl připraven stříkat, aniž by si s jeho výbavnou kdokoliv hrál. Tak oni si budou užívat, aniž bych si to ještě alespoň trochu užil i já? To ne. Vyndal jsem tedy svoje péro, využil jsem Petrovu bezmoc a rozhodl se jí využít ještě víc. Co totiž umím, je vychcat se i v okamžiku, kdy mám erekci. A protože ten čistý obvaz byl lákadlem, prostě jsem Petrovi začal chcát na hlavu. Tím, že ji měl opřenou do boku, nehrozilo, že se začne proudem dusit. Nemělo jít o waterboarding. Chvilku to trvalo, než se moje moč dostala skrze vrstvu gázy. Část jí určitě natekla i jemu do pusy. Sice jen po kapkách, ale rozhodně tak, aby ji ucítil.

A právě tyhle kapky byly evidentně pro oba chlapy těmi kapkami posledními. Jakmile Petr ucítil vlhkou a teplou tekutinu na svém obličeji, začal pod stolem stříkat. A jeho stahující se díra naopak podle všeho vybudila k rychlému výstřiku i Pavla, který mezi tím stále přirážel.

Nebudu popisovat, jak to celé pokračovalo. Zahrnovalo to rozhodně hadr, kterým bylo potřeba potopu po mně i Petrovi uklidit, úsměvy, polibky a – co si budeme nalhávat – i přesun z ateliéru do klubu, kde mají sling, rukavice a kvalitní lubrikanty. I já jsem si totiž chtěl užít Petrův zadek a proč ne zrovna fistem…

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (19 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (20 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (21 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (21 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (25 hlasů)

Autoři povídky

Dominant, sadista, mazel. Píšu jen výjimečně a když už, tak na základě reálných zkušeností, situací i osob. Neříkám, že všechno v mých povídkách se stalo, ale rozhodně je v nich velký podíl reálna. K dosažení nejlépe na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #6 Odp.: Netradiční povídka o netradičním focenígayděvka 2019-11-26 17:21
Další autor tvrďárny. :-) Supeer,. Jen doufám, že toto nebude poslední dílko a ani na další nebudeme čekat extrémně dlouho. :D
Citovat
+4 #5 OriginalitaWexy 2019-11-20 19:10
Ahoj moc fajn a originální povídka... Jen tak dál prosím!
Citovat
+2 #4 Odp.: Netradiční povídka o netradičním foceníAlianor 2019-11-20 15:21
Cituji DominantniPraha:
Cituji Alianor:
Super, povídka se skvěle četla ;-) Jen jsem hodně zvědavý na to pokračování v klubu, bylo by možné se s námi o tento zážitek podělit? 8)

A není lepší nechat něco fantazii? :D

To jistě ano, fantazie pracuje dokonale, ale když je ještě podnícená dobrým psacím slohem o dané "problematice", je to pak dokonalé. Nicméně nemůžu tě do druhého dílu nutit, to ovšem neznamená, že se nebudu těšit na další tvá díla. ;-)
Citovat
+1 #3 Odp.: Netradiční povídka o netradičním foceníDominantniPraha 2019-11-20 12:03
Cituji Alianor:
Super, povídka se skvěle četla ;-) Jen jsem hodně zvědavý na to pokračování v klubu, bylo by možné se s námi o tento zážitek podělit? 8)

A není lepší nechat něco fantazii? :D
Citovat
+2 #2 Odp.: Netradiční povídka o netradičním foceníAlianor 2019-11-19 20:54
Super, povídka se skvěle četla ;-) Jen jsem hodně zvědavý na to pokračování v klubu, bylo by možné se s námi o tento zážitek podělit? 8)
Citovat
+5 #1 Odp.: Netradiční povídka o netradičním focenízmetek 2019-11-19 19:36
Takže jako romantik dávám hvězdy tvrďárně!
Citovat