Filtr povídek

Jedným pohybom sa k obom mužom otáča chrbtom, hrudník položí na posteľ, roztiahne nohy a nadvihne zadok. Potrebuje opichať. Tvrdo a dlho. Počuje mužský smiech a vzápätí ucíti na chtivom análi jazyk. Zavzdychá spokojnosťou. Gabriel vníma, ako sa jeden z mužov dvíha z postele a prechádza k jeho hlave. K jazyku na jeho dierke sa pripoja prsty a nenáhlivo sa do neho zasúvajú. Zdvihne oči a pred sebou vidí silné mužské stehná. Ako sa nohy končia, čnie tvrdý úd a čaká. Gabriel sa nadvihne.

Když dopil a otočil se ke dřezu, aby mohl opláchnout použitou skleničku, protože tady sakra nemají ani tu pitomou myčku, zadíval se pro změnu Julian zkoumavým, zvídavým pohledem na Bernarda. Taky si ještě pořád na novou situaci nezvykl. Že už tři týdny, od začátku letních prázdnin, nebydlí v tomhle rozlehlém rodinném domku jenom se svou mámou a babičkou, ale přistěhovali se sem hned dva další zástupci opačného pohlaví – a sice Lukáš, mámin nový partner, a jeho syn. Bernard, týjo, to je aspoň jméno!

Pozoroval střechu vedlejšího paneláku, kde právě nějaký mladý montér předělával společnou anténu. Všechno shodil a byl tam v tom horku jen ve slipech. Určitě si byl vědomý, že ho nějaká ženská pozoruje. Kdyby měla třeba divadelní kukátko, bylo by na co. Viki se zasmál, tak on ženská není, ale podívá se rád. A kukátko je ve skříňce. Zaostřil. Jo, tak to by mohl. Tělíčko jak ze zahraničních časopisů pro homosexuály. Tam bývají takoví. Aby se bylo nač dívat, když už. Ty slipy tak tak drží svůj obsah pohromadě. A že se tam toho vleze.

„Dobrej,“ zahlaholím, a teprve když se ke mně oba otočí, dojde mi, že zřejmě došlo k nějaký obměně party. S vedoucím tu totiž dnes nejsou dva jeho vrstevníci, ale jenom jeden pomocník – a sice kluk, kterýmu může být plus mínus pětadvacet, čili podobně jako mně… „Dobrej, dobrej!“ usměje se vedoucí srdečně, načež sklouzne očima k mýmu nákladu: „Teda, tady dneska někdo provokuje!“ Kluk mě sjede pohledem od hlavy k patě a zase zpátky, načež se s čímsi jako mírným úšklebkem zase otočí, zjevně jsme ho ani já, ani můj nákup nezaujali.

Když se Petr vrátil z koupelny, na stole hořely dvě olejové lampičky, plaváčci. Dávaly se i do hřbitovních luceren. V kulaté nádobce byl olej ke svícení a na něm na třech kouscích korku zapíchnutý plechový držáček knotu. Nádobka stála ve válcovité sklenici. Talířek pusinek z bílku a věneček sušených fíků. Půllitrová sklenice, dvě štamprlky.

Ta první noc, kterou strávili ve svém bytě, byla… fenomenální. Nemohli se nabažit toho, že jsou spolu, že se nemusejí před nikým na nic vymlouvat, hlídat se, dávat si pozor, jestli nejsou moc hluční… Sex prokládali obyčejným objímáním, povídáním si a plánováním toho, jak si byt ještě dozařídí… A o půlnoci dostal Ben od Kamila dárek. „Jenom tak! Prostě aby se ti tu hezky bydlelo,“ smál se Kamil, když na něj Ben při přebírání balíčku nechápavě mžoural. Když pak ze sáčku vytáhl ne dvoje, ale hned čtvery kožená pouta, napůl chápavě, napůl nevěřícně protočil oči. Kamil prostě nehodlal nechat ani jednu jedinou noc nevyužitou! A mně to teda samozřejmě ani v nejmenším nevadilo.

Vzájemně stažená trika, rozechvělá kůže obou, až palčivé doteky. Matěj podložil ruku pod záda svého protějšku. Pomalu ho pokládal. Začal přejíždět rty po tvrdnoucích bradavkách. Pocítil nepoznanou touhu po těle pod sebou. Valeriánovy prsty pročesávaly vlasy. Jemné mnutí ušních lalůčků, kresba nehtů na kůži krku. Kolik je podob lásky? Nikdo je nikdy nespočítá. Neustále se rodí nové, aby nahradily předešlé. Prsty obou se znovu semkly. Ústa spojilo nekončící líbání.

David cítil jeho doteky snad úplně všude. Jeho hruď, na níž bloudily Sydovy ruce, sežehl žár, který se rychle šířil po celém těle. Napětí mu kázalo zadržet dech a rychle mu docházel kyslík. Věděl, že musí vydechnout a znovu nabrat vzduch do plic, jinak se už nenadechne nikdy. Za celý svůj zoufalý život nebyl tak nadržený jako v tuto chvíli a pochopil, že už se nemá cenu bránit. Nezvládl by to. Musel v duchu uznat, že měl Syd pravdu – v této chvíli by se jej nedokázal vzdát. A bylo mu to jedno. Proč se zoufale bránit něčemu, co stejně neměl sílu ovlivnit?

aneb o šlechetném studentovi.
Naučné vyprávění o síle viny a moci odpuštění. Zejména pro mládež dospívající veskrze vhodné a autoritami doporučené.
Důležité upozornění: Využití v textu uvedených erotických pomůcek v souvislosti s léčbou závislostí nemá žádnou relevantní oporu v seriózním vědeckém zkoumání a jejich užití pro medicínské účely nebylo příslušnými autoritami v jakékoliv podobě schváleno. Veškerá v textu uvedená odborná terminologie byla použita výhradně v rámci umělecké licence a text není určen jako doporučení či návod. Čtení může nepříznivě ovlivnit činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, motorickou koordinaci a rychlé rozhodování. Obsahuje doprovodné světelné efekty nevhodné pro děti, těhotné a jinak světlosenzitivní osoby.

Seděli na zemi a David Syda jemně svíral. Dával mu tím možnost odejít, kdyby si to rozmyslel. Nic takového ale Syd neměl v úmyslu. Objímal a tiskl se k Davidově hrudi, jako by v něm viděl tu poslední záchranu těsně před tím, než ho život úplně utopí. Víra, kterou do něj vkládal, byla pro Davida naprosto dechberoucí. Teď nemohl ustoupit, nemohl tonoucímu sebrat to poslední, na co spoléhal. Dokáže ho ale udržet? Dokáže zvládnout důvěru, kterou mu jeho student daroval?

aneb o šlechetném doktorovi.
Naučné vyprávění o síle viny a moci odpuštění. Zejména pro mládež dospívající veskrze vhodné a autoritami doporučené.
Důležité upozornění: V textu uvedené hodnocení důkazů, dovozené právní kvalifikace a potencionální trestněprávní důsledky nejsou závazným právním stanoviskem ani názorem k tomu oprávněné autority a nebyly s takovou autoritou ani konzultovány. Veškerá v textu uvedená odborná terminologie byla použita výhradně v rámci umělecké licence a text není určen jako doporučení či návod. Čtení může nepříznivě ovlivnit činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, motorickou koordinaci a rychlé rozhodování. Obsahuje doprovodné světelné efekty nevhodné pro děti, těhotné a jinak světlosenzitivní osoby.

„Dneska, můj Malý princi, budeme probírat tvůj oblíbený romantismus. Nerad ti to připomínám, ale už jen necelý měsíc zbývá do dne D. Opravdu bych tě rád viděl ve třeťáku," ušklíbl se. Na ta slova černovlásek konečně rozlepil oči. Chvíle, kterou potřeboval na probrání, byla pryč a on se snad jako pokaždé probudil s náladou vhodnou na dostání Davida do hrobu. Ne že by to tak kdy nazval. Bylo mu hezky, měl chuť hrát.