Gay povídky

Otočím se na Matese, co na můj první a rovnou excelentní hod říká, a sám pro sebe se pobaveně uculím. Mates totiž vypadá, že začátek hry ani nezaregistroval – kouká do prázdna a kouše si ret. Teď bych mu fakt rád viděl do hlavy, jakou odměnu za svou případnou výhru si asi tak představuje!

Sobotní rána jsem vždycky miloval, ten klid a pohodu, kdy se můžu dosyta vyspat. Nemuset vstávat a až do oběda se jen tak klidně v županu courat bytem. Nebo se válet, nebo si číst. Proto jsem vcelku dost nelibě nesl, když mi v půl sedmé zapípal mobil. Zpráva v aplikaci: „Dost válení, koukej padat do sprchy. A dej si na sobě záležet.“

Šukání přestalo a já se potichu zeptal: „Co teď…?“ Každá sekunda mi přišla jako hodina a srdce mi málem vyskočilo z hrudi. „Mám začít křičet o pomoc?“ prolétlo mi hlavou. Tuhle myšlenku jsem ale rychle zavrhnul, protože péro neznámého, které bylo stále až po koule zabořené v mojí díře, bylo až příliš velkým lákadlem.

Normálně bych se tak asi nechoval, přepnul bych se do svého submisivního módu a byl alespoň v rámci mezí poslušný. Jelikož jsem ale stále bojoval sám se sebou po naší hádce, věděl jsem, že tentokrát to po dobrém nepůjde. Nebo alespoň ne hned na začátku.

Nabízím lekci, pravidelnou i jednorázovou, pod vedením zkušeného doma s vlastním zázemím, za finanční kompenzaci. Na oplátku poskytuju jistotu a garanci spokojenosti. Praktiky a další věci třeba domluvit předem. Žádný sex z mojí strany! Na mém profilu naleznete fotky postavy, vyplněný dotazník ohledně praktik, které provozuji, a také pozitivní recenze od klientů. 21 let, sportovní typ.

Alex se po mně jenom pobouřeně ohnal, ale okamžitě jsem ho popadl za zápěstí, otočil si ho k sobě zády a přitiskl si ho na sebe. „Nonono!“ pošeptal jsem mu do ucha. „Moc si nedovoluj. Nebo tě budu muset přivázat k posteli do nějaký ne zrovna příjemný polohy – a na tu párty si půjdu užívat sám!“ Volnou rukou jsem mu hladivě přejížděl po těle a rovnou jsem mu zajel i do klína – a jasně: jenom pouhá zmínka o přivázání k posteli Lexe okamžitě vzrušila.

Ale muži jako by ho neslyšeli. Lyandr ho dráždil, dost na to, aby ho vzrušil, ale nestačilo to, aby se udělal. Pustil mu penis, ještě víc mu roztáhl nohy a znovu mu promnul varlata stejným pohybem, jako když obchodníci brali do dlaně váček s penězi. Pak ještě jednou, ale trochu silněji.

Neubráním se poťouchlýmu úsměvu, prostě ať se snaží sebevíc, z jeho pusy ty výhružky ani náhodou nemůžu brát vážně. Když vím, že stačí přitáhnout ho k sobě, trochu si ho povodit a bude pode mnou vzrušeně sténat během pár vteřin. A i když jsem z něj šíleně nadrbanej a vím, že těch následujících pár hodin se uvolnění zjevně nedočkám, tak mě tahle přetahovaná s ním pořád baví.

Čas utíkal, ani jsem nepoznal jak rychle. Drbny zmizely, počet lidí prořídnul. Už jsem pomalu chtěl Bertovi navrhnout, že bysme mohli domů, když se objevil rozesmátej Josef a plácnul Berta do ramene: „Někdo ti tam přikrmuje ryby, rybáři!“ „Co?“ „Na břehu někdo fest bleje…“

Za chvíli mi už byla dlouhá chvíle. Je zajímavé, jak když o podobných situacích člověk přemýšlí nebo sní, představuje si je jen na chvíli. Sexy kluk v uniformě, kanadách a pérem zamčeným v kleci připoutaný ke zdi, umlčený vlastní ponožkou a oslepený kuklou, naprosto bezmocný a nechaný o samotě – zní to parádně, to každý musí uznat. Ale pak tu ten kluk stojí, čas plyne a on neví, jak dlouho tu je, jak dlouho tu ještě bude a co bude dál. Nemůže se ani pohnout a ví, že je vydaný na milost tomu druhému, protože se z toho sám nemůže dostat. Že bych se konečně přiblížil té skutečné bondage?

Tón jeho hlasu při vzrušení mě pokaždé rozechvěl. Temný, mollový, měkký, podbarvený touhou. Tenhle kluk se milovat doopravdy chtěl, věděl bych to, i kdybych ho nelíbal a zároveň s tím nevzal do dlaně jeho penis.

Probudil jsem se. Ještě jsem dospával se zavřenýma očima a vzpomínal na včerejší večer při svíčkách. Marek… Leží teď přitisknutý k mým zádům, svůj ztopořený penis má zasunutý mezi moje stehna, ruku má položenou přese mě a drží mě ve spánku za péro. Zatetelil jsem se v jeho náruči. Marek…

Tahle hra se totiž dá hrát tolika různejma způsobama! A i když čtyřiadvacet hodin se jeví jako dlouhá doba, tak pro mě a mý nápady je to krátký. A je mi jasný, že hned tak se mi nedostane příležitost si to zopakovat, jestli vůbec kdy. Takže si z toho chci užít každou minutu – ale zároveň chci, aby si to užil taky. V rámci možností samozřejmě, ale užil. Aby mi prostě příště otráveně neřekl, že už se mnou do žádný sázky nejde.