Gay povídky

„Nespíš?” Górdan mě otočil na bok a hrábl mi do rozkroku. Nespal jsem. Jeho erotická hra měla stejnej efekt jako ráno. Na oba. I jeho kláda se hlásila o slovo, proto chtěl vědět co a jak. „Sice jsi zbitý jak pes a zraněný, ale pusu máš, myslím, v pořádku,” uculoval se. „A pořád jsi můj sexuální otrok,” připomněl. Rukou mi přitom zlehka honil ocas, takže se ke mně jako k otrokovi rozhodně nechoval.

Pak se k němu to nahé štíhlé tělo přitisklo a Tim věděl, že je ztracený. Možná, že po tom podvědomě toužil od okamžiku, kdy Damiena poprvé uviděl. Jeho štíhlá postava, kaštanové vlasy a velké modré oči. Byl krásný, to si Tim jasně uvědomoval. Chtěl ho nenávidět, kvůli firmě, kvůli otci, ale nedokázal to. Damien ho očaroval.

Ben si uvědomoval, že pro tuhle chvíli není ničím víc než jenom pouhou hračkou sloužící ke Kamilovu uspokojení – a neskutečně ho to vzrušovalo. A stejně tak ho vzrušovalo, jak ho Kamil dokonale ovládal. Bylo totiž plně na Kamilovi, kdy se Ben může nadechnout zhluboka a kdy může dýchat jenom tak plytce. Bylo jenom na Kamilovi, v jakém tempu a jak hluboko bude Ben sát Kamilův penis. A je jenom na Kamilovi, jestli se ještě vůbec někdy narovnám v zádech, že… nebo jestli mě dnes nechá se vystříkat… Všecko to má pod kontrolou on. MĚ má pod kontrolou on. A je v tom neskutečně dobrej!

Muž si pohrával se dvěma kusy dřeva, které se s trochou fantazie mohly podobat mečům. Poklekl vedle mladíka, zajel mu rukou do vlasů, nedokázal odolat, políbil něžně lákavá ústa. Meč i cvičná dřeva padly na zem, Kirem se dobýval pod volnou tuniku. Nire mu oplácel stejně. Přitáhl chlapce k sobě, sevřel pevné, štíhlé tělo, vstal. Došel k posteli, položil chlapce, odpoutal se od jeho rtů. Pomalu líbal krk a hrudník, prohlížel si každou jizvu. Znal je všechny, stále mu pohled na pozůstatky mučení působil fyzickou bolest.

„Pane, cíl cesty,“ ozve se příjemný mužský hlas, který si nechal implantovat místo původního ženského. Gordon se posadí rovně a nové poloze se přizpůsobí i sedadlo. Za chvilku auto zastaví a on vyjde ven. Nadechne se čistého nočního vzduchu. Jsou na okraji jedné z posledních rezervací na Zemi. „Pane?“ „Je to stejné, až na to, že jsem si myslel, že je to větší.“ Dvířka se zavřou. Auto pohasne a on klopýtavě jde ke dveřím domu, z kterého byl před deseti lety odveden.

Ben si na ten nový, zvláštní pocit pomalu, ale jistě zvykal. To je… hmmm… zajímavý… čímsi nepříjemný… tak zvláštně to tlačí… ale čímsi je to naopak šíleně příjemný… Když po chvilce ucítil, jak mu Kamil začal znovu zlehka masírovat jeho dokonale ztopořený, tím podvázáním ještě citlivější penis, škubl sebou a hlasitě zavzdychal do roubíku. Kamil se Bena dotýkal spíš zlehka, víc pozornosti věnoval nově objevenému místečku, do kterého znovu a znovu nořil svůj ukazováček, Ben sebou ale stejně házel stále víc.

Vejdu do domu. Rád bych řek, že mě tři patra schodů nějak uklidnily, ale asi ne. Najednou tam stojim. Tak jo. Natáhnu ruku, zmáčknu zvonek. Slyšim, jak zvoní. Zůstanu stát, už nemůžu zpátky. Stojim, čekám jako trouba. Nemám přece jen utéct? Půl minuta, minuta. Přijde mi to jako věčnost. Poslední šance se otočit. Ne? Notak co? Dveře se otevřou. Stojí tam On.

Potichu jde do kuchyně, kde by si něco dobrého zobl na ten další level. Má pocit, že tam zahlédl brambůrky, které jsou tam od jeho předešlé návštěvy, ale čert to vem. Vytáhne je. Sáček roztrhne, když ho něco pevného obejme a tlačí doprostřed místnosti. „Nech toho, Idire,“ namítne slabě, přestože celé tělo se mu chvěje touhou. „Co to děláš?“ „Polibek.“

Keď šli popri nich, zrazu Lukáš do Tomáša vrazil tak, že ten sa cez zvodidlo takmer prekotil. Než stihol zareagovať, Lukáš ho na zvodidle privalil, začal Tomáša hrýzť do krku, pod ktorým ho jednou rukou držal. Druhou sa mu začal hrať s jeho polkami, pekne obtiahnutými v tesných nohaviciach. Tomášovi to bolo príjemné, mal rád dominantných chalanov a niečo takéto rozhodne nečakal, takže prekvapenie tiež zohralo svoju rolu. Zrazu sa však Lukáš odtiahol, povedal len: "Prepáč," a išiel ďalej. Tomáš to nechápal, prečo ho prepána Lukáš takto naťahuje?

Budíček mě zastihl úplně zmatenýho. Vůbec jsem netušil, kde jsem. Až po pár vteřinách jsem se zorientoval. Vychovatel ve snu mi zrovna stáhl kalhoty a obnažil můj zadek před ostatníma studentama. Pokusil jsem se stáhnout půlky k sobě, abych neukazoval víc, než musím. Byl jsem ale tak hluboko ohnutej, že to nešlo. Čekal jsem první ránu, ale dočkal se probuzení řevem sirény.

Vypadá to divně, stojíme zde u popelnic, on vedle svého drahého auta, které stálo víc, než kdy já stihnu za život vydělat, oblečený v luxusu, a já ve vytahaném triku a špinavé zástěře. Napadlo mě přirovnání Popelka – jo už mi ze všeho vážně pořádně houká. On mě nezachrání, tohle není princ, který si Popelku vezme za ženu a udělá z ní princeznu, tohle je satan, který mě může akorát tak stáhnout ještě víc do pekelné tlamy, než už jsem. Zase fantazíruju a on mi hledí do očí a čeká, že snad něco řeknu, možná, že mu odpustím, ale tohle se nestane, to on je tvůrce všeho zla a já nevidím důvod, proč bych to měl dělat.

Otevřu oči. Nade mnou je obloha. Posadím se, přede mnou se rozprostírá otevřený oceán. Co se to děje? Postavím se a porozhlédnu. Jsem na pustém ostrově. Malé místo v oceánu, bez flory a fauny. Jak jsem se sem dostal? promítne mi hlavou. Prohlídnu si tělo. Nikde žádné známky po poutech ani odřeniny. Nepřekvapuje mě, že jsem nahatý. Šel jsem spát na Adama. Na chalupě a usnul jsem vedle…

„Klekni si. A sundej si znovu to triko, tentokrát už bez tý wrestlingový předehry, jasný?“ vrátil se Kamil do role; jeho hlas zněl najednou tvrdě a nesmlouvavě. „A ruce dej za záda. Nebo… levá ruka bude stačit.“ Ben všechny Kamilovy příkazy poslechl rychle – a rád. Na kolenou se před ním cítil tak nějak líp, poté co Kamilovi navrhl to, co mu navrhl. A když mě navíc zase sváže, bude to ještě lepší.