• Good Guy
Styltvrďárna
Datum publikace10. 2. 2016
Počet zobrazení4427×
Hodnocení4.66
Počet komentářů5

„Ty,“ ukázal jsem na Ángela, „půjdeš s Diegem na lisovnu.“ Hlas se mi zachvěl a uhnul jsem pohledem, když se na mě podíval. „Ostatní jdou sbírat. Dejte si záležet, budu za to na vás myslet s obědem.“

Patřilo to k dohodě, vždycky se u mě perfektně najedli, vězeňský žrádlo jsme jim nevozili. Možná, že se celej rok těšili zrovna jen na to. A taky, že odtamtud vypadnou, to je jistý. José mi ručil za to, že mi nepřiveze nějaký hrdlořezy, ale jen zlodějíčky, pasáky a šmelináře, který maj krátký tresty, a chtěj bejt co nejrychleji venku.

„Tady Diego ti to ukáže. Jak se jmenuješ?“ přišli jsme dolů do haly.

„Ángel,“ hodil tak arogantní ksicht, že jsem se vzrušením ani nemohl pořádně nadechnout.

„Dobře, Ángeli, podívej. Tady na ty disky se lejou rozemletý olivy a dávaj se tady na sebe do lisu. Až ta tyč bude až nahoru plná dis dis ků…,“ zakoktal jsem se, protože on se na mě teď poprvé podíval se zájmem. Fakt chtěl vědět, jak se to dělá. Já neměl ponětí, co blábolím a musel jsem se vrátit do role.

„…se to tady takhle zajistí a pustí se lis, pak až je to plný, jo?“

Místo toho, abych chodil sadem a dohlížel na každou olivu, která spadne z hřebene do přepravky, trčel jsem v kanclu na hale a přes sklo se jak v transu pořád díval na něj. Stál rozkročenej jak vládce světa, rovný záda, silný ruce mírně od těla. Okázale ležérní, arogantně přezíravej mužskej, co mu jsou všichni u prdele. Mimochodem u krásný prdele. Vyboulený, perfektně vyrýsovaný přes vězeňský kalhoty.

Teď! Teď to udělal! Prohrábnul se mezi nohama. Mimoděk, vůbec o tom nevěděl. Uf, to je hustý, to nerozdejchám. Má tam určitě nadělíno, ještě se u toho zhoupnul v kolenou, jako kdyby mu ani ten jeho širokej postoj nestačil k tomu, aby se mu netlačily koule mezi stehnama. Kurva to je samec! Zíral jsem přes to svoje zapatlaný okno a s rukou na ptákovi lapal po dechu. Najednou se úplně nečekaně otočil a naše pohledy se střetly.

Do hajzlu, to nemůžu dávat pozor! Viděl mě! Musel jsem v tu chvíli zrudnout jak humr. On se ještě na mě chvíli díval, jako by si mě chtěl vychutnat nebo co, a pak se odlepil od lisu a šel ke mně. Pomalu, nenuceně, s nosem nahoru se u toho rozhlížel po hale tak, že bych mu věřil, že mu to tady patří. Vždyť ono mu to vlastně patřilo. Co přijeli, všechno se točí kolem něj, docházelo mi. Šel ke mně a já čekal, že se ve dveřích zapře rukama do rámu a jen pohozením hlavy směrem k rozkroku naznačí, abych mu rozepnul knoflíky, vyndal jeho tlustý péro a vykouřil ho do bezvědomí. Mýho.

Ángel se nahoře ve dveřích zapřel oběma rukama do rámu a pravou nohu zkřížil před levou, trochu se u toho zhoupnul. Mě opuštěly síly k jakýkoliv reakci. Jen jsem čuměl a nebyl jsem schopnej říct ani fň. Zaplnil celej ten vstup svým nádherným tělem, kanclem se linul jeho pot a bylo cejtit ještě něco, co mě přivádělo k šílenství. Dvakrát jsem polknul na prázdno, ale pak jsem se v pudu sebezáchovy vzchopil a s největší lhostejností jsem pohodil hlavou, jako že co chce. Brácho, to bylo hustý, možná by mě ocenili v televizi za ňákej ten hereckej výkon.

„To jídlo by už nebylo?“ koukal na mě tak, jak to, že už nejsem zpátky s obědem.

„To už je tolik?“ podíval jsem se na hodinky a skutečně, museli už mít všichni hlad. Vyskočil jsem ze židle a jeho to překvapilo natolik, že zapomněl uhnout. Na pár okamžiků jsme se k sobě přiblížili a já cítil horkost jeho těla, ten jeho zvláštní pach a vzrušení, který mě ovládlo. Nejradši bych teď zakleknul a narval si jeho macatý péro až do krku. Udělal pár kroků vzad a nespustil ze mě oči. Mezi nohama mi narostla boule. Čurák se nalejval krví, ale v kalhotech nebyl prostor, aby se postavil, tak se snažil dostat ven aspoň nohavicí.

„Hned jsem zpátky, dejte si zatím pauzu,“ vysypal jsem ze sebe a mazal jsem k autu.

Přivezl jsem jim prvotřídní gazpacho a čtyři plata tapas. Všechno z El Picasuleos, pořád tam skvěle vaří tlustá Sofía, určitě si na ni pamatuješ. Cpali se jak o život, boule až za ušima. Neměl jsem toho kupovat tolik, nebude se jim chtít už nic dělat. Ale já chtěl bejt za hodnýho, plnýho porozumění pro muklovský žití a pochopení pro jejich potřeby. Můj cíl byl jasnej. Ještě jsem nevěděl jak, ale nemohlo to skončit jinak, než že ho dostanu. I kdybych měl celou várku toho zasranýho oleje nalejt do kanálu a přijít o roční tržbu, musel jsem si s ním zamrdat. Kurva, už mi zase stojí!

Spokojenej José odváděl tu větší část skupiny do odpoledního vedra, dál sklízet. Dal jsem mu na cestu pivo, a když odešli a bachař, co tam s náma zůstal, se nedíval, strčil jsem dvě flašky i Diegovi, ať si s Ángelem dají. Nesměl jsem jim to dávat a o to mi právě šlo. Díval jsem se přes svoje sklo, jak si Ángel vzal pivo, podíval se směrem ke mně a pak se napil. Kdybych ho vyfotil, mohlo by to rovnou jít do nějakýho časáku, jakej držel postoj, jak chytil tu flašku a jak mu ohryzek lítal po krku s mírně zakloněnou hlavou. A jak se pak otřel hřbetem ruky… To prostě nešlo vydržet.

Zazvonil mi telefon. Vyřizoval jsem něco s Felícií a přitom jsem se díval na něj. Otočil se a naše pohledy se zase střetly. Do prdele, už je mu to určitě jasný! Furt na něj čumim! Něco jsem dál povídal se svou ženou, když se Ángel vzdálil od lisu a prošel kolem mýho kanclu až dozadu na dvůr. Sledoval jsem každej jeho krok. Prošel dvorem a mířil k takový tý nízký zděný budově, jak tam táta nechal před lety udělat sprchy a hajzly pro personál. Řekl jsem jim, ať tam choděj na záchod, dvůr je pod uzavřením, není jak utýct. Mluvil jsem pořád ještě do toho telefonu, ale oči sledovaly, jak si vykračuje po dvoře a pak, ve dveřích do umývárky, se pomalu otočil a podíval se na mě. Vyrazilo mi to dech, rozkašlal jsem se a řekl Felícii, že jí zavolám později.

Ángel se ještě chvíli díval, jestli jsem ho zaznamenal, a zmizel uvnitř. To přece bylo jasný znamení! Nohy se mi třásly jako proutky, ale nezvladatelná chuť na mrdání s tímhle dominantním alfa samcem byla silnější.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (24 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (23 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (23 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (22 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (28 hlasů)

Komentáře  

0 #5 tajemství sprch!Jävla Bög! 2016-02-15 16:20
...šup sem s ním! díky :eek:
Citovat
0 #4 Podporuju!Filip Svlečený 2016-02-15 13:05
Píše krásně a třetí díl už je připravený. Tak ještě jeden komentář a dočkáme se!
Citovat
0 #3 Odp.: Mukl: 2. LisováníVlčák 2016-02-15 01:30
Vypadá to vážně zajímavě, jen bych trochu toho "šafránu" přihodil :-*
Jinak chápu že to je záměr, jde ti to dokonale ;-)
Citovat
+1 #2 Není co dodat!Michal 2016-02-11 08:52
Netrpělivě čekám na další díl!
Citovat
+1 #1 šafránh2o_polo 2016-02-11 01:21
dávaš to ako vzácny šafran do jedla po troške , aby sa neplytvalo teším sa na pokračovanie :-)
Citovat

Čtenáři on-line

Právě přítomno: 132 hostů a jeden člen

  • gayděvka