• kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace7. 8. 2017
Počet zobrazení1768×
Hodnocení4.76
Počet komentářů21

Ležim v posteli a čumim do stropu. Ani jsem vás nepozdravil: Filip, ahoj. Jsem… ále, kdo čtete Můj problém, tak už víte. –– Dneska se mnou nebude moc zábava. Horečka třicet osm devět, celková malátnost, litry horkýho čaje, nějaký ty prášky (nechci ani vědět, co v nich je a na co jsou dobrý, vždycky jen zazůmuju na 1-0-1, případně další poznámky o dávkování, jak je na krabičky načmárala bába z lékárny na náměstí), studenej lajntuch a pak zas pod peřinu potit se. Kéž bych aspoň moh spát, ale jsem už za těch pár dní přespanej. Kéž bych moh něco číst, ale mám z toho rychle mžitky před očima. Dát si do sluchátek nějakou audioknížku? Třeba tu detektivku Dominika Dána, co dostala máma od kolegyň z kabinetu k narozeninám? Čte jí jeden slovenskej herec se strašně charismatickym hlasem. Ale… heh, chrchle ze mě lezou i ušima.

A stejně se nesoustředim. Akorát tu ležim a v hlavě se mi to všechno mele, všechny naděje, sny, plány, nedodělky na pracovnim stole, všechny strachy, všechny průšvihy z minula i zážitky z posledních tejdnů… celej muj život v jednom ultrasupermegavelkym maglajzu.

Máma si to tuhle sezónu odkašlala v předstihu (zatimco já si nejspíš letos přivez kvalitnější virus z vymrzlýho Dojčlandu), a tak na mě třikrát denně hodí oko: ráno, než jde učit, odpoledne, když se vrací, a ještě večer, než zalehne; taky táta si vpodvečer přijde sednout na roh mý postele a vzpomínáme, jak mi v dětství, když jsem byl takhle nemocnej, chodíval číst Dášeňku nebo Medvídka Pú, ale jinak si aspoň můžu užívat svuj dokonalej klid, pokud se to teda dá říct o horečnatě vytřeštěnym stavu těla a mysli… No, představoval jsem si ten poslední tejden před Vánocema trochu jinak. Ale aspoň nemusim bejt mezi lidma a o kdovíco zase bojovat v těch otravnejch všedních střetech. Jop, jednu výhodu tohle má.

A kdybych náhodou zatoužil po spojení se světem, třeba s naší třídou, tak je tu samozřejmě Matyáš. Pasoval se do role reportéra, kdo co kdy kde vyved, co zajímavýho nebo vtipnýho se šustne (včetně Cumbajšpílovejch hlášek), a párkrát za den mi od něj zavibruje esemeska (zprávy na fejsbuku ani nepočítám). Nechávám to většinou bez odpovědi, páč to jsou strašný tyčoviny, co mi píše, ale tak dělá to, aby mi udělal radost, a tak mu někdy ze slušnosti odpovídám. Teď dokonce začal básnit: Šikovný jsi, Filípku, / vyzraješ i na chřipku. / Jak tvůj starý věrný pes / kolem pátý přijdu dnes. Tak toho jsem se nikdy nechtěl dožít, aby mi kluk posílal básničky. I když… dal si s tim práci, je to vlastně od něj milý… nebo přece jen blbý?

Počkat! To znamená… Chjo. Nechci, aby mě takhle někdo viděl. I před rodičema mi to je žinantní, ale ty nevyženeš, žejo, to já bydlim u nich, ne oni u mě. Máma to chápe trošku víc, takže vždycky jen tiše jako myška nakoukne, přicupitá, něco položí na stolek k posteli a zase zapluje za dveře. Ale kdokoli další? Ne-é! Měl bych Matyášovi napsat, že to neni dobrej nápad. Třeba že to ani neni v jeho zájmu, pokud ode mě nechce něco chytnout. A tisíc dalších důvodů. A klidně i výmluv. Jenže Matyáš nad tim, jak ho znám, prostě mávne rukou. Když mě chce vidět, tak to nebude vůbec vnímat, nedá si to za žádnou cenu vymluvit… Kdybych miloval já jeho? Nebo jinak: kdybych byl zamilovanej já a chtěl někoho potěšit v nemoci, dal bych se něčim odradit? Jo, já jo. Nikomu nelezu do života víc, než kam mi dovolí. To je vtipný. Já tu vlastně uvažuju o něčem, co jsem nikdy nezažil, a prezentuju zásady, jak se chovám v situacích, ve kterejch jsem nikdy nebyl.

No… snad s Jitkou (ale ta je zaplať Pámbu zdravá jak řípa). Kdybyste ji znali! Jitka je moc milá. Taková něžná a maličká. A taky chytrá. A moc hezky se usmívá. Prostě k pomazlení. S ní k tomu taky došlo… ve druháku na začátku roku, bylo mi ještě šestnáct, jí o necelý dva roky víc. A tehdy jsem si asi naplno uvědomil, že mi je nejlíp, když se s ní procházim, když si povídáme, když spolu upíjíme čaj a jentak jsme. Když zblízka vnímám, jak jí voněj vlasy. A ještě třeba když se držíme za ruce nebo se pohladíme. Ale Jitka, i když byste to do toho křehoučkýho stvoření asi neřekli, dokázala bejt pěkně divoká a taky byla dost na sex. Což o to, já jí rád posloužil, milovala třeba, jak jsem jí lízal, ale já najednou nějak postrádal smysl tý aktivity, ani jsem nikdy netoužil, aby se mi věnovala na oplátku.

A moje tehdejší poprvý (právě s ní) bylo takový nijaký. Ne že by mi to vůbec nestouplo nebo tak, ale ani zdaleka to nebylo tak zajímavý, jako třeba ta procházka parkem, když jsme šli k ní a hřály nás poslední paprsky babího léta. Perfektní! To, co mě na ní bavilo, byla taková… jak to říct… záře její osobnosti. Když jsem Jitku viděl, měl jsem neskutečnou radost, třeba jako z podařený desky od Plíhala nebo Nohavici. Jestli mi rozumíte. Takovou desku třeba taky přitisknete na srdce, když si jí přinesete z krámu. Taky jí ovoníte, když jí svlíknete z celofánu. A taky jí třeba prvních pár večerů točíte furt dokolečka. Ale netoužíte se s ní vyspat, nepotřebujete nad ní stříkat… nebo jo?

A pak to prostě mezi náma vyšumělo. Bylo to jen logický a snad to bylo i dobře: nakonec bych nemoh ani s jistotou tvrdit, že to byla láska, přišlo mi, jako bych jí spíš využil na nějakej experiment á la "tak jak to teda se mnou je? dokážu vůbec něco cejtit?", kterej si snad ani nezasloužila, i když o mě tenkrát sama dost stála. Ono se taky přes to všechno, co se stalo, vlastně nic moc nestalo. Láska, jak o tom čtu a slýchám, bude něco dost jinýho. No a co? Ani tak se vlastně nic neděje. A Klára? To bylo vyloženě jednostranný, to už jsem vám vyprávěl a stěží k tomu ještě co dodat.

Drnčící zvonek u domovních dveří mě probere. Sakra, já tu zase medituju nad životem (jde to vůbec dohromady? horečky a meditování?! páni, to zas blábolim… ale varoval jsem vás přece, že dneska se mnou žádná intelektuální potěcha nehrozí!), dokonce jsem si mezitim asi i zdřímnul (soudě podle toho, jak jsem nejdřív mimo, ale jistej si tim taky nejsem), a Matyáš už je tady.

"Máš tu kamaráda," vplula mámina trvalá decentně do dveří mýho pokojíku, aby se stejně tak vmžiku vytratila. To nemusí řikat, Matyášovu vyřehtaně dobrou náladu je určitě slyšet i v zámecký oboře na samý hranici katastru, ale epicentrum má u nás na chodbě, asi jak si zouvá boty.

"Zdar, Fílo, chyběls mi," neudrží se a objímá mě, jen za nim zapadnou dveře mý nory. Tváře má vyrudlý, voní mrazem zvenčí a životem vůbec. Rozhlídne se po mym království. Police nabitá knížkama, kytara zavěšená na skobě nad prádelníkem, psací stůl s počítačem. Plyšáci z dětství na poličce nad postelí. Už to tu zná, nic novýho. Neodpustí si ale komentář na koš plnej papírovejch kapesníků: "Páni, Fífo, nevědět, že jsem u tebe, tipoval bych to na nějakej masturbační maraton," zubí se.

"To je ti podobný," ušklíbnu se. "A neřikej mi Fífo…, řikej mi všeljak, ale Fífo fakt ne, nejsou mi čtyři. A přestaň mě tak muchlat, jestli nechceš taky lehnout."

"S tebou, Všeljaku? Kdykoli," dělá, že nechápe, ale pustí mě. Prohlíží si mě a já jeho. Koutky úst mu hrajou smíchem. Na bradě si začal pěstovat něco na způsob kozí bradky, což ho muselo napadnout až před pár dnama, ještě jsem ho takhle neviděl a taky tam toho ještě moc nemá.

"S chřipkou, myslim." Otevřu ale na chvíli okno. Necejtim sice nic, dokonce ráno jsem se byl schopnej dovlíct do sprchy, ale když si vzpomenu na svý včera ještě čistý sice, ale teď už dobře propocený pyžamo, propocený ložní prádlo, peřinu, co musí bejt dávno taky durch, tak mi to tu možná jak po masturbačnim maratonu i smrdí. "A Všeljaku mi taky řikat nemusíš."

"Pěkně mě ignoruješ. Píšu ti zprávy v jednom kuse a ty odpovídáš tak na každou pátou. Tim víc ti jich musim posílat, aby ses ozval aspoň jednou denně," sypal na mě Matyáš vyčítavě.

"Jo… no… díky," vyhnul jsem se radši tématu, proč mě prostě nenechá pár dní na pokoji. "Však už to do svátků přežiješ a ty pak taky rychle utečou. V lednu určitě absentovat nebudu, to v maturitnim ročníku snad ani nejde. Tak se pak na mě zas budeš moct koukat jak na svatej obrázek a otlapkávat mě doalelujá, neboj," klidnil jsem ho, ale tvářil jsem se u toho asi tak, jako bych byl celej den naloženej v láhvi s kyselejma okurkama. Změnil tón.

"Už ti je aspoň líp?" zajímal se.

'Ale jo,' chtěl jsem něco zalhat, abych si nestěžoval, ale místo toho jsem se od Matyáše odvrátil a rozkašlal se. Další kapesník plnej žlutozelenýho hlenu letěl do koše. "Tak tady vidiš ten maraton. Masturbuju si zevnitř horní cesty dýchací."

"Víš, že seš strašně sexy i takhle? Myslim jako nemocnej?"

"V kómatu na smrtelný posteli bych tě taky vzrušoval? Matyáši, ty nejseš jen gay, ty seš prostě úchyl." Musel jsem se usmát, i když mě to v krku bolelo.

"Vinen v plném rozsahu," hrál to Matyáš se mnou. "Seš sice trošku přešlej, no, to je fakt. Vlasy napůl zplihlý, napůl rozčepejřený. Ale i to je sladký. A… a prostě ta, jánevim, roztomilá malátnost nebo co, ta jenom podtrhuje tvý půvaby, Fílo, vážně. Strašně bych tě chtěl chránit a pomoct, s čim je potřeba, než budeš zdravej."

"Hm, tak dík, mami," snažil jsem se přerušit proud jeho slov. Ale Matyáš mlel dál.

"A jak tu stojíš v tom pyžamu…," sjel pohledem na mý nohavice, "a tam se ti to boulí…, teda ty ho musíš mít…," ujel od tématu. A nebo se spíš vrátil ke svý utkvělý myšlence? Podruhý je u mě doma. Podruhý se zmínil o tom, že jsem zřejmě narost tak nějak víc co do objemu i dýlky. Nečekal jsem, až se dostane ještě dál.

"Matyáši, pročs přišel?" zarazil jsem ho. "Asis mi nechtěl vykládat o tom, co dávno vim. A co ani neni tak důležitý."

"Prej neni důležitý, no vidíte ho!" rétoricky oslovil dav, kterej v mym pokoji naštěstí nebyl. "Co by za to jiný borci dali! Jo, proč jsem přišel. Vidiš, bych málem zapomněl." A vyndal z batohu balíček. "Veselý Vánoce, Filipe!"

"A… ale… já nic nečekal. Ani tu pro tebe nic nemám," koktal jsem. Tak Matyáš na mě myslel s dárkem, ještě mi ho dones až pod frňák a já jsem na něj celou dobu takhle hnusnej. Hlodlo mě ve svědomí a já byl najednou nějakej slabší. Musel jsem se aspoň posadit na postel.

"Si to ani nerozbalíš?"

"Štědrej den je až popozejtří, ne?"

"To neva. Já chci vidět, jakou máš radost."

Způsobně jsem zabojoval s provázkem, abych ho jen nenapínal kolem rohu balíčku, nehobloval jím knížku, která pravděpodobně byla vevnitř, a buransky netrhal baličák s vločkama a sáňkujícíma dětma. (Schválně si to někdy zkuste, až budete mít třicet osm devět.) Byla to knížka, ale jaká! Johann Peter Eckermann, Gespräche mit Goethe, čet jsem na deskách.

"Eckermannovy Hovory s Goethem! V originálu!" Profi vypravený vydání všech tří dílů v jednom svazku, s komentářema. A vročení? Nedávný. Mohlo ho stát… já ho moh stát klidně i dvacet éček. "No to je bomba! Kdes to sehnal, prosimtebe?"

"Ále, v Drážďanech, v jednom antikvariátu na rohu," mávnul skromně rukou. "Ještě než jsme se potkali u toho kostela."

"A jaks věděl, že zrovna po tomhle pasu už delší čas?"

"To je výrobní tajemství," tlemil se Matyáš.

Tak nakonec jsem nepřišel o úlovky z antikvariátních polic. A tenhle byl kapitální! Zapomněl jsem na svý dobrý vychování i na to, že některý věci jsou možná nebezpečný nejen kvůli kapénkám, ale i proto, že je Matyáš založenej, jak je. Aby si to nevysvětloval nějak moc nadějně. Vyskočil jsem, až mě zabolela hlava, a musel jsem se ho neplánovaně chytit kolem krku. A pak jsem mu z radosti vlepil pusu na tvář.

"Tohle ti neni moc podobný, Fílo. Ale klidně to dělej častějc." Podšívka jeden. Chytil mě kolem pasu. No tak jo. Tak ještě na druhou tvář. Však to nic nestojí a nikdo to nevidí. Zapomněl jsem přitom i na jeho rašící bradku, tří- čtyřdenní vousky už dost bodaj. Syknul jsem, odtrh se z jeho objetí a mnul si spodní ret.

"Co je?" staral se.

"Pícháš mě."

"Kéž by!"

(Pokračování příště.)

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (38 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (42 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoFilip
Věk0

Pozorovatel. Přemejšleč. Psavec. Stvoření plný paradoxů

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #21 Odp.: Můj problém – V. Horečkazmetek 2017-08-18 22:19
Tak jo, omlouvám se, budu čekat..... ale těším se!
Citovat
0 #20 Když mě buzika neba...Ficklip 2017-08-18 14:37
... já radši fandím. Ábr tedy pokud moje kníkání vyznělo jinak, paqěz, že jsem tím mínil: "Do toho, do toho!" (-:
Citovat
+2 #19 Díky!kuscheltyp 2017-08-18 11:24
Tož další díl je v systému.

Kluci a pánové, zmetku, Ficklipe i vy ostatní, dík za neutuchající přízeň, se kterou několikrát denně čekujete, jestli už je to venku, díky za živou diskuzi, která mi nedává se na to při tvůrčích pochybnostech vykašlat, takže to vydržíme až do finiše, a Velké díky Pee Jayovi, že se ex offo ujal mé obhajoby před čtenářským soudem, požadujícím další pokračování rychleji, než se mi tentokrát zdálo málem biologicky možné. Možná ještě přijde tvoje chvíle, příteli obhájče, až mě na konci série bude chtít obecný lid čtenářský za některé věci lynčovat...

Nechci tu dlouho fňukat, jen povím, že jsem pochopil Rowlingovou, která taky měla první až pátej díl Pottera vždycky delší a delší, teprv až poslední díly ubrala. A když pouštěla na trh pětku (myslim), přiznala zároveň, že se s tím trápila natolik, až jí na mysl přicházelo, že by si třeba cíleně zlomila ruku, aby nebyla pod takovým tlakem a měla na to víc času. Já teda tak daleko nedošel... a protože jsem ještě neměl nic zlomenýho, krom odlomenýho kousku zubu, ale kost ne, tak s tim ani neplánuju začínat (stačí, že se to možná někdy ve stáří a nebo i dřív stane samo...).

Ale... tys měla pravdu, Jo! Mnohem víc stresu, projevujícího se třeba i větším množstvím překlepů, než je u mě běžné...

Děkuju za trpělivost & Enjoy!

(Kdo se fakt nemůže dočkat, může mezitim poslouchat soundtracky!)
Citovat
+1 #18 Odp.: Můj problém – V. Horečkazmetek 2017-08-17 21:54
Cituji Pee Jay:
Cituji zmetek:
dneska jsem alespoň 4x denně kouknul na tablet, zda není pokračování a nic...doufám, že bude stát za to!


Tím, že někdo napíše něco skvělého, by neměl pozbýt občanských práv... :D Třeba je Kuscheltyp na dovolené nebo tak – trpělivě si počkejme, nepochybuji o tom, že se nám to čekání vyplatí. :)

to všechno chápu, jen se snažím říci, že jsem strašně zvědavý, co bude dál...
Citovat
0 #17 Odp.: Můj problém – V. HorečkaPee Jay 2017-08-17 12:36
Cituji zmetek:
dneska jsem alespoň 4x denně kouknul na tablet, zda není pokračování a nic...doufám, že bude stát za to!


Tím, že někdo napíše něco skvělého, by neměl pozbýt občanských práv... :D Třeba je Kuscheltyp na dovolené nebo tak – trpělivě si počkejme, nepochybuji o tom, že se nám to čekání vyplatí. :)
Citovat
+4 #16 Odp.: Můj problém – V. Horečkazmetek 2017-08-16 22:01
dneska jsem alespoň 4x denně kouknul na tablet, zda není pokračování a nic...doufám, že bude stát za to!
Citovat
0 #15 ÚroveňParvus 2017-08-16 15:36
Moc pěkné a zajímavé. Prostě to má úroveň.
Citovat
0 #14 Doufám, doufám!Ficklip 2017-08-16 02:14
Cituji zmetek:
Zatím byl nejdelší rozdíl mezi díly 12 dní...doufám, že se už pokračování blíží a bude zase fajn!

Užs to prosím poslal? Nechci buzerovat, ale taqíš co, když už jsem... (-:
Citovat
0 #13 Odp.: Můj problém – V. Horečkazmetek 2017-08-14 22:06
Zatím byl nejdelší rozdíl mezi díly 12 dní...doufám, že se už pokračování blíží a bude zase fajn!
Citovat
0 #12 Odp.: Můj problém – V. Horečkakuscheltyp 2017-08-10 09:43
Cituji Pee Jay:
Milý Kuscheltýpku,
Ty opravdu umíš své čtenáře napínat, tady by si všichni (už nejpozději od minulého dílu) přáli, aby spolu Matyáš s Filipem skončili v jedné posteli, a to lze jistě provést i cudně ;), a Ty just skončíš takovým cliffhangerem! :D Na druhou stranu nám dáváš naději, že když bude Matyáš dostatečně dlouho dostatečně neoblomný, může se mu třeba snad povést to, co zvládla Jitka – dum spiro, spero... Každopádně to bylo opět skvělé pokračování a nemohu se dočkat dalšího dílu. :) Cheers, mate PJ


Chápu, že ti to je málo, ale tak... už jsme byli blízko, ne? Filip se už pár dní v posteli potí, a když za ním Matyáš až takhle do soukromí přijde, tak ho tam najde jen v pyžamku... :-P A i tu pusu nakonec dostane, vlastně hned dvě, i když jen kamarádský a jen na tvář.

Cituji Pavlik:
Ahoj, co dodat- moc děkujeme za krásné psaní. Je to vtipné, lákavé a poutavé čtení. A taky dík za hezkou češtinu k tomu.
Tak tedy těšíme se na další díl :lol: !!


Díky, Pavliku, jsem rád, že se to líbí tobě i kamarádovi;)

Cituji míra:
Super, super, super :-) jen pls neotalej dlouho s dalším dílem
Moc se těším, jak se ta celá situace vyvrbí ;-)


Díky, Míro. Vyvrbí, nějakej zajímavej dárek na oplátku Filip vymyslí, neboj:-)

Cituji zmetek:
Ještě jednou díky..Nepospíchej, nemusej být v posteli v příštím díle..Čte se to přirozeně jako dýchání...fakt, jsi dobrej. Držím palec Tobě i těm dvěma!


Děkuju. Vynasnažím se nespěchat a budu cudnej. Však to je pro část vás, čtenářů, taky docela zajímavá hodnota, jak tak koukám:-)

Cituji Ficklip:
Cituji zmetek:
Ještě jednou díky..Nepospíchej, nemusej být v posteli v příštím díle..Čte se to přirozeně jako dýchání...fakt, jsi dobrej. Držím palec Tobě i těm dvěma!

No, nemusí to být v příštím dílu, stačí tehdy, až mami půjde s tátou na půlnoční... (-: (-:


To asi bude Fíla ještě trošku nemocnej, to by se bál o Matyho zdraví. Ale Štědrým dnem a půlnoční mší koneckonců horká fáze svátků jenom začíná...
Citovat
0 #11 Slipy sundat o VánocíchFicklip 2017-08-09 22:51
Cituji zmetek:
Ještě jednou díky..Nepospíchej, nemusej být v posteli v příštím díle..Čte se to přirozeně jako dýchání...fakt, jsi dobrej. Držím palec Tobě i těm dvěma!

No, nemusí to být v příštím dílu, stačí tehdy, až mami půjde s tátou na půlnoční... (-: (-:
Citovat
0 #10 Odp.: Můj problém – V. Horečkazmetek 2017-08-09 21:45
Ještě jednou díky..Nepospíchej, nemusej být v posteli v příštím díle..Čte se to přirozeně jako dýchání...fakt, jsi dobrej. Držím palec Tobě i těm dvěma!
Citovat
+1 #9 Odp.: Můj problém – V. HorečkaISeeYou 2017-08-09 14:48
Samo sebou ze ten samy :-) i když je léto, tak by se mi takovýto dárek k Vánocům v předstihu velice líbil a Matyášovi stopro taky 8)
Citovat
+1 #8 Odp.: Můj problém – V. Horečkakuscheltyp 2017-08-09 10:26
Cituji ISeeYou:
Nevím co k tomu dodat. Je to proste skvělé :-)
A co se týká toho dárku pro Matyáše, tak bych o jednom suprovym věděl 8) a myslím, ze ten dárek by neudělal radost jen Matyášovi, ale i nám ostatním :lol: teda mě určitě ;-)


Ano? A o jakém? O tom samém, který navrhuje Ficklip? :-)
Citovat
+1 #7 Odp.: Můj problém – V. Horečkamíra 2017-08-08 12:56
Super, super, super :-) jen pls neotalej dlouho s dalším dílem
Moc se těším, jak se ta celá situace vyvrbí ;-)
Citovat
+1 #6 DěkujemePavlik 2017-08-08 12:40
Ahoj, co dodat- moc děkujeme za krásné psaní. Je to vtipné, lákavé a poutavé čtení. A taky dík za hezkou češtinu k tomu.
Tak tedy těšíme se na další díl :lol: !!
Citovat
0 #5 Odp.: Můj problém – V. HorečkaISeeYou 2017-08-08 12:21
Nevím co k tomu dodat. Je to proste skvělé :-)
A co se týká toho dárku pro Matyáše, tak bych o jednom suprovym věděl 8) a myslím, ze ten dárek by neudělal radost jen Matyášovi, ale i nám ostatním :lol: teda mě určitě ;-)
Citovat
+1 #4 Odp.: Můj problém – V. HorečkaPee Jay 2017-08-08 11:50
Milý Kuscheltýpku,
Ty opravdu umíš své čtenáře napínat, tady by si všichni (už nejpozději od minulého dílu) přáli, aby spolu Matyáš s Filipem skončili v jedné posteli, a to lze jistě provést i cudně ;), a Ty just skončíš takovým cliffhangerem! :D Na druhou stranu nám dáváš naději, že když bude Matyáš dostatečně dlouho dostatečně neoblomný, může se mu třeba snad povést to, co zvládla Jitka – dum spiro, spero... Každopádně to bylo opět skvělé pokračování a nemohu se dočkat dalšího dílu. :) Cheers, mate PJ
Citovat
+1 #3 Odp.: Můj problém – V. Horečkakuscheltyp 2017-08-08 09:53
Cituji Ficklip:
... že ten tablet stěží udržím, ale musel jsem si to přečíst. Vtahuješ do gaye tak moc, že mám chuť napsat, jako se stává nyní seriálovým hercům přistiženým v socce (a lidi je buzerují, že se tehdy a onehdy chovali špatně nebo že by si už měli všimnout, že je ten či ta strašně chce), že teda jako bys ho měl Matymu půjčit. Tebe neubude a on bude mít dárek lepší než jaký kdy o Vánocích dostane až do smrti.


No já nvm... přemejšlel jsem o jiným dárku. Jo no, to někde řikal ten herec, co hrál v Nemocnici, jak jí furt pouštěj dokola, toho bad guye Cvacha, že mu pak nějaká soudružka prodavačka v potravinách nechtěla prodat ani rohlík. No to už je riziko práce herce... a jak koukám, tak i psavce :-)
Citovat
0 #2 Odp.: Můj problém – V. Horečkazmetek 2017-08-08 07:30
Diky!
Citovat