Filtr povídek

Povzdechl si a odešel vedle se uklidnit. Copak musel žárlit na všechny, co si s jeho zrzkem rozuměli? Vždyť jeho nový kudrnatý kolega byl přesně ten typ, který by si s Lucasem mohl skvěle rozumět. Měl by mu nové přátelství upřít jenom proto, že je až abnormálně a naprosto nesmyslně žárlivý? Odstřihnout ho ode všech přátel? Od které doby byl tak majetnický? Vlastně odjakživa, co se týkalo jeho partnerů. Jenže Lucas byl jen spolubydlící. Neměl na to žádné právo, ani kdyby byl Lucas jeho přítel. Ale on nebyl…

“Monika, prišiel som sa ti ospravedlniť,” podával jej kvety. “Aj mňa to mrzí, Palino, prepáč, bola som hysterická, ale dostať menzes v takom okamihu…” “Nevadí, Moni, aj tak ti za všetko ďakujem, ale ja…,” váhal, či jej má povedať, že je gay. “Ty niekoho máš?!” A hystéria tu bola znova. “Áno Monika, mám!” priznal sa Paľo a pozrel jej smutne do očí. “Tak to si teda dobrá sviňa, tlačil si na mňa, aby si ma dostal do postele, pretiahneš ma tak, že dostanem pri tom krámy, a ty máš niekoho iného. Si pekná sviňa!”  ružami mu šľahla po tvári. Tŕň ruže ho poškriabal cez oko.

Damián dorazil několik minut před sedmou. Slyšel jsem, jak shodil ze zad školní batoh, jen to zadunělo. Sešli jsme se na prahu mojí kuchyně. Objal jsem ho místo pozdravu a po jeho ‚ahoj Honzo‘ ho jednoduše políbil.

Paľo sa išiel osprchovať. Podarilo sa mu zmyť pachy “starej ženy”, ktorá ho zvierala ústami. Natiahol si na ostro lesklé biele lycrové pančucháče, potom si dal saténovú bielu košeľu. Na pančušky si natiahol tesné čierne nohavice po kolená. Pozrel do zrkadla, vyzeral dobre. Zo sáčku vybral ešte čierny plášť. Prehodil si ho. Bol spokojný, ako vyzerá. Plášť aj košeľu vyzliekol a začal si pripravovať masku. Začal si na tvár natierať svetlú bielu šminku.

Marty sám nad sebou kroutí hlavou, zatímco se potichu plíží lesem. Našlapuje co nejopatrněji, aby ho objekt jeho zájmu nacházející se několik desítek metrů před ním nezaslechl, a drží se za stromy nebo keři pro případ, že by se ten sledovaný subjekt přece jenom ohlédl. To teda fakt nevím, jak bych mu to vysvětlil. Myslel by si, že jsem nějakej… úchylák, co nemá na práci nic jinýho, než ho stalkovat… A to by vlastně… nebylo tak daleko od pravdy. 

Lucasova ústa, stále pootevřená a zběsile lapající po dechu, přímo vyzývala k tomu, aby byla políbena. Velké oči, mající stejnou barvu jako moře všude okolo, byly rozšířené šokem, nebo snad netradiční situací, do níž ho Daniel dostal. Hleděly na něj a kudrnáč absolutně netušil, co se teď zrzkovi honí hlavou. Byl si však naprosto jistý, že strach v těch zelenomodrých studánkách nebyl. A proto se rozhodl pokračovat. Byl uchvácený pocitem, který zažíval, když cítil jeho bezmocné tělo pod sebou. Ještě ho nepustí! Ještě chvíli…

“A čo keby si na tom večierku bol Marilyn Monroe?” napadlo Paľovi. “Marilyn na teplošskom večierku?” “Jasné, nedal by si si gaťky,” domýšľal Paľo jeho masku. “A každému by som ukazoval svoj bambus?” nepáčilo sa to Petrovi. “Nie, iba mne,” rozhodol Paľo.

Můj pohled putoval dál. Hodinami posilování vyrýsované břicho s lákavou prohlubní pupku a během vymakaná lýtka i stehna. Mezi nimi jeho napružený penis s malou čirou kapičkou preejakulátu na špičce nalitého žaludu. Neodolal jsem, sklonil jsem se k němu a olízl ji. Damián si povzdechl a vjel mi rukou do vlasů. Sevřel pěst, jemným tahem si mou hlavu směroval výš, zpátky ke svým rtům.

Tušil, že se ještě zlobil za to ráno. I když mu to Daniel rozmlouval, tenhle pohled byl jiný… K poličce se sklenicemi doklopýtal rychleji, než by očekával. Cítil, že ho ty oči probodávaly, i když se zrovna nedíval, jejich pohled ho pálil v zádech a on se cítil tak nervózní, že vodu, kterou si do sklenice lil, málem rozlil. Snažil se, jak mohl, neudělat nic trapného. Plně se soustředil na každý svůj pohyb a jen doufal, že se mu třeba nesvezly kalhoty nebo nevykasalo tričko, že mu vlasy neukazují náušnici a že není nikde špinavý, že nic nepřevrhne a že nic nevyvede, protože znal vlastní šikovnost, a ještě lépe pak znal zákon schválnosti. Nechtěl před Danielem vypadat jako ještě větší nemehlo, než jaké už byl… A šedé oči ho stále pozorovaly.

“Do čoho si kopol?” opýtal sa ho. “Do pňa. Myslel som, že som si polámal prsty,” povedal Paľo. Peter si vyzul konečne topánku. “Do steny u vás v chodbe.” Na Petrovej pančuške bola tiež zaschnutá krv. “Aj ty máš ventilček zlosti, Puf?” opýtal sa Paľo. Pochopil, že v minútach čakania jeden na druhého reagovali navlas rovnako. “Aj ja mám ventilček zlosti, Muf.”

Usadili jsme se k tomu v mém obýváku se suchým bílým vínem – já, Kamil a Jáchym, Damián dal zas jednou přednost kapitánu Morganovi. Kocour se vmezeřil mezi nás, i když z Kamilova líčení neuslyší ani slovo. Náš excentrik se mohl bez obav vypovídat…

Když Tonymu černovlásek dopodrobna vypověděl zvláštní jednání, kterého se dočkal od Lucase, chvíli zůstal sedět jak socha a přemýšlel. „Tak, jedna možnost by byla, že tě chce mít pod kontrolou. On trochu působí jako člověk, který si hlídá své malé stádečko, do něhož tě zařadil. Ne že by tě chtěl ovládat, to si nemyslím, ale potřebuje mít informace, kde se nacházíš, kdy přijdeš, s kým přijdeš, co jsi jedl a pil a další. Taková jakoby máma, chápeš?“ „To je blbost,“ zamračil se Daniel. Lucas mu spíš připadal jako opuštěné dítě než despotická matka hlídající své ratolesti a kontrolující každý jejich krok, aby měla přehled.

“Aké máš ty dievča?!” cez zuby povedal Paľo. “Bacha! Kuchyňa! Nech nespôsobíme ďalšiu smršť,” šeptom ho upozornil Peter. “Smršť bude, keď mama odíde!” precedil Paľo. “Umyme tie riady!” navrhol Peter. “Utieraš!” vrazil mu utierku tak, že mu dal úder na solár. Peter sa od bolesti prehol, skoro mu vyrazil dych.